TYPICKÉ MODELOVÉ KONCPEPTY PHP



HP VYCHÁZÍ Z
¢Historického vývoje dané země
¢Geografické polohy země
¢Vývoje politického systému země
¢Demokratických tradic
¢Národních zvyků a tradic
¢Kulturních, náboženských a etických zvyklostí
¢

INTERVENICIONISTICKÝ STOP&GO PŘÍSTUP
¢Hlavním nástrojem je fiskální politika
¢Rozmach státního intervencionismu
¢K nejznámějším patří britský intervencionismus:
ØBeveridgeova zpráva – Plná zaměstnanost ve svobodné společnosti (1942)
ØBílá kniha o politice zaměstnanosti (1944)
ØTato HP uskutečňována až do  konce 70. let
ØKrátkodobá stabilizační politika (semaforová, stop &go policy)
¢
Ø
Ø
¢
¢

BRITSKÁ STOP&GO POLITIKA
¢Úloha vlády byla následující:
Øv případě nedostatečné poptávky je  třeba uplatnit fázi GO (expanzivní HP)
Øv případě hrozby přehřátí ekonomiky přichází fáze STOP (restriktivní HP)
ØByly využívány jak automatické stabilizátory tak  diskrétní opatření
¢Ekonomika byla neustále „dolaďována“ k optimu (politika jemného ladění)
¢Přes počáteční úspěchy se projevily nedostatky a Velká Británie byla v 50. – 70. letech nejslabší
ekonomikou mezi vyspělými zeměmi
¢„britská nemoc“

BRITSKÁ STOP&GO POLITIKA, THATCHERISMUS
¢Na počátku 70. let se krize ještě prohloubila:
ØVnitřní a vnější nerovnováha
ØRostoucí nezaměstnanost
ØStrukturální krize
ØŘešení: zestátnění postižených podniků →vyšší státní výdaje
¢Ekonomický program M. Thatcherové přináší výraznou změnu:
ØProsazuje politiku strany nabídky
ØRozšíření úlohy trhu a snížení vysokých úrokových sazeb (vychází z monetarismu)
ØKrátkodobé snížení vládních výdajů
ØPrivatizace (oslabení odborů)
¢

HP VELKÉ BRITÁNIE
¢I přes realizace thatcherismu se nepodařilo snížit nezaměstnanost a odstranit minulé státní
deficity
¢ALE!!! Britská ekonomika začala prosperovat v podmínkách stabilizované a nízké inflace
¢ rok 1997
ØMinisterským předsedou se  stává Tony Blair
ØKoncepce státu blahobytu spojená s protržními reformami (tzv. třetí cesta)
ØZajištění makroekonomické stability
ØProduktivní změny (podpora konkurence, inovací, investic, zvýšení vzdělávání)
ØZavedení minimální mzdy, pomoc soc. slabým
ØOchrana ŽP
¢

INTERVENCIONISTICKÝ PŘÍSTUP V USA
¢v době velké krize klesá HDP v USA o 40% a nezaměstnanost dosahuje 25 %
¢Intervencionistický program New Deal (Roosevelt):
Øteoretickým zdrojem institucionalismus
Ønezaměstnanost snižována prostřednictvím veřejných prací
ØOživení průmyslu, zemědělství, reorganizace státních financí a bankovnictví
ØZavedena kategorie minimální mzdy
ØStát se v tržní ekonomice stává aktivním činitelem
ØDlouhodobá práce s deficitem státního rozpočtu
ØHospodářskému poklesu  bráněnou podporou AD
¢

INTERVENCIONISTICKÝ PŘÍSTUP A NEOKLASICKÁ SYNTÉZA V USA
¢V roce1946 přijat Zákon o plné zaměstnanosti
¢Zřízena Rada ekonomických poradců
¢do konce 50. let se prosazovala krátkodobá stabilizační politika
¢Od 60. let snahy o dlouhodobou stabilizační HP (neoklasická syntéza, využití jak fiskální tak
monetární politiky)
¢New Economics
ØRealizován za prezidenta Kennedyho a L. B. Johnsona
ØOdstranění recesní mezery a změna požadavků na vyrovnanost SR
ØVyužívat MP v souladu s FP
ØRozvíjet nabídkovou strany ekonomiky a realizovat přerozdělování národního důchodu
Ø

PHP V USA
¢Problémy z poč. 70. let vedly ke změně HP koncepce
¢Vláda prezidenta Cartera
ØDeregulace a kontrola celkové peněžní nabídky CB
¢Reaganomika
ØVycházela z ESN a monetarismu
ØSnížení růstu federálních výdajů
ØSnížení federálních daňových sazeb
ØUvolnění federálních regulačních opatření
ØVšechny oblasti konzistentní s monetární politikou
ØCílem potlačení inflace a dosažení peněžní stability a malá vláda se zmenšeným a vyrovnaným
rozpočtem

PHP V USA – B. CLINTON
¢90. léta 20. století – pezident B. Clinton, jeho program byl zaměřen na řešení:
ØDeficitu federálního rozpočtu, jehož vznik je spojován s počátkem Reaganova období
ØDeficit obchodní a platební bilance, který je důsledkem nižší konkurenceschopnosti am. zboží na
zahraničních trzích
ØDoznívání cyklického poklesu přelomu 80. a 90. let
¢Volební program B. Clintona = „strategie změny“
ØZajištění makroekonomické stability
ØReforma vzdělávacího systému
ØReforma zdravotnictví

PHP V USA – G. W. BUSH JR.
¢Vítězí ve volbách v roce 2001
¢Ek. Program zaměřený na daňovou reformu (snížení nejvyšších daňových sazeb u nejbohatších obyvatel
USA)
¢Ek. Program narušen událostmi 11. 9. 2001 a následným posilováním zbrojení
¢Priority po roce 2004
ØUčinit USA bezpečnější
ØUdržet USA na dráze prosperity
ØŘešení zdravotní péče
ØLepší a soucitnější Amerika pro všechny
¢

INDIKATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ
¢Podstatou je státní intervencionismus s vysokou mírou plánování při zachování soukromého
vlastnictví výrobních prostředků
¢Je sice intervencionistického charakteru, ale na rozdíl od keynesiánství upřednostňuje nabídkovou
stranu ekonomiky
¢Nevychází přímo z ekonomické teorie, ale je založeno na praktických zkušenostech s HP
¢Hlavní stimulační prostředky státu:
ØStátní rozpočet
ØPomoc při investování
ØPomoc při přeškolování pracovní síly
¢Odlišné od národohospodářského plánování CPE
¢Uplatňovalo se v Japonsku nebo Nizozemí, nejčistším příkladem je Francie

INDIKATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ
¢Ex ante koordionovaná ekonomika
¢Propagátory J. Tinbergen a R. Frisch
¢Dva efekty:
ØInformační efekt
ØKooperativní efekt
¢Francouzské plánování
ØZačalo v roce 1947 (sestaven 4-letý plán)
ØÚstředním  plánovacím orgánem Generální komisariát pro plánování + Ekonomická a sociální rada a
Nejvyšší rada pro plánování
ØHlavním nástrojem bylo financování investičních programů z prostředků státního rozpočtu = fiskální
dohody
Ø

INDIKATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ VE FRANCII
¢Plány 1947 – 1961 – období rekonstrukce s prioritou investic
¢Období 60. let – zlaté období – indikativní plánování na vrcholu
¢70. léta – vnitřní i vnější hospodářské poruchy –upuštěno od kvantifikace cílů
¢1. polovina 80. let – modernizace Francie – 12 prioritních programů, které měly zajistit
technologický a kvalifikační pokrok a rozvoj nevýrobní sféry
¢Rok 1986 obrat v politice ke konzervatismu, nový 10. plán odpovídající prioritám nové vlády –
příprava země na vstup do jednotného vnitřního trhu Evropy

JAPONSKÝ HOSPODÁŘSKÝ ZÁZRAK
¢Po 2. světové válce silně narušené hospodářství
¢Hospodářský vývoj rozdělujeme na tři etapy:
Ø50. – 60. léta- poválečná obnova
Ø70. a 80. léta – významná úloha spotřebního průmyslu
Ø90. léta – exportně determinované strategie
¢Japonsko se vyznačuje a odlišuje:
ØVýraznou závislostí na dovozu surovin
ØPracovní silou
ØOrganizací řízení (keiretsu, personální unie)
ØAkumulací kapitálu
ØHospodářskou politikou

HP JAPONSKA
¢Intervencionistická, zároveň úsporná
¢Hlavní zásady HP:
ØIndikativní plánování
ØVládní průmyslová politika
ØProexportní politika
¢Indikativní plánování (EPA)
Økrátkodobé , střednědobé a dlouhodobé plány
ØSystém klouzavých plánů
¢Vládní průmyslová politika (MITI)
ØPrognózy a formulace strukturální politiky
ØPřidělování prostředků jednotlivým odvětvím
ØSelektivní daňová politika
ØKontrola ZO
ØPodpora vědeckotechnického rozvoje
ØPříprava programů pro útlumová odvětví
ØPříprava strategie pro podporu drobného a středního podnikání
¢

HP JAPONSKA
¢Proexportní politika
ØZákladní povinnost MITI
ØRealizace vývozu za dumpingové ceny
ØJaponská organizace pojišťování obchodu a investic
¢
¢V období 50. a 60. let dosahovala japonská ekonomika vysokých temp růstu
¢Na počátku 90. let došlo ke zpomalení růstu → recese → krize

NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ-TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ORDOLIBERALISMUS
¢Německo po válce:
Øzdevastované
Ørozdělené do  4 vojenských pásem
Øexistence přídělového systému
Øvýroba přerušena
¢Rok 1948
ØProvedena měnová reforma
ØTransformace na územích ovládaných USA, VB a Francií
ØMezinárodní pomoc prostřednictvím Marshallova plánu
¢Duchovním otcem transformace  je L. Erhard, který se inspiroval ordoliberalismem
¢
Ø
¢

NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ-TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ORDOLIBERALISMUS
¢HP má v rámci ordoliberalismu zajišťovat:
ØVytvoření nutného právního rámce fungování ekonomiky
ØKonkurenční prostředí
ØStabilitu měny
ØZachování sociálního konsensu ve společnosti
¢HP v období 50. let
ØMěla proinvestiční charakter
ØByla zaměřena proexportně a protiinflačně
ØObsahovala řadu sociálně politických opatření
¢60. léta = obrat v hospodářské politice ke keynesiánské strategii, hlavním nástrojem se stává
rozpočtová politika
Ø

NĚMECKÉ SOCIÁLNĚ-TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ORDOLIBERALISMUS
¢60. léta
ØZákon o stabilitě a růstu
ØZřízena poradní skupina, která posuzovala stav hospodářství a navrhovala odpovídající strategii
ØGlobální regulování
Ø
¢70. léta
ØRopné šoky a inflační tlaky
ØDíky sociálním programům roste rozpočtový deficit i veřejný sektor
ØCB však stále provádí protiinflační politiku
¢80. léta
ØVláda H. Kohla – konzervativní obrat v HP
ØNávrat k sociálně tržnímu hospodářství

ŠVÉDSKÝ STÁT BLAHOBYTU
¢Koncepci státu blahobytu aplikovalo Švédsko jako první na světě
¢Pokus o nalezení „třetí cesty“ mezi liberální tržní a centrálně řízenou ekonomikou
¢Tento model se začal využívat ve 30. letech 20. století
¢Úspěchy
ØŠvédsko má jedno z nejvyšších HDP na obyvatele
ØOdstraněna chudoba a sociální konflikty
¢Problémy
ØVysoké daně nemotivují k vyšší pracovní aktivitě a vedou k odlivu kapitálu ze země
¢Hlavním znakem modelu je negociační ekonomika
¢

ŠVÉDSKÝ STÁT BLAHOBYTU
¢Negociační ekonomika
ØProstřednictvím jednání se předchází vzniku konfliktů
ØDecentralizace veřejné moci, delegace státní moci na množství institucí
ØNejdříve probíhá na trhu práce a postupně se rozšiřuje do dalších oblastí
¢Švédský stát blahobytu sleduje 3 priority
ØZabezpečení plné zaměstnanosti
ØDosažení optimální sociální rovnosti
ØVybudování systémeu soc. a zdrav. Zabezpečení
¢Makroekonomická stabilizační politika je orientována na udržení vysoké konkurenceschopnosti
domácích výrobců

ŠVÉDSKÝ STÁT BLAHOBYTU
¢Systém rezervních investičních fondů
ØNástroj makroekonomické politiky sloužící ke stabilizaci investičního procesu
¢3 etapy vývoje švédského státu blahobytu
Ø1932 – 1955 – počáteční etapa
Ø1955 – 1973 – fáze rozkvětu
Ø1973 – do současnosti – období krize modelu
¢Největším problémem je vysoké zdanění (nivelizace příjmů)
¢Benevolentní pracovní zákonodárství

¢
¢
¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den
☺
¢