PENÍZE, TRH PENĚZ A INFLACE PENĚŽNÍ X REÁLNÁ EKONOMIKA ¢S ohledem na existenci rozlišujeme: Ø ekonomiku üV této ekonomice jsou kombinací výrobních faktorů produkovány užitečné výrobky a služby ØPeněžní ekonomiku üZ velké části …… hmatatelná a je představována penězi v jejich nejrůznějších …………………. a také utvářením cen ¢Obě tyto strany ekonomiky jsou spolu ……………… a vzájemně se ovlivňují ¢ ¢ • VÝVOJ PENĚZ ¢……………………… obchod üVýměna zboží za zboží üProblém – je třeba nalézt právě toho, kdo potřebuje co mám já a má něco, co potřebuji, dalším …………………………. je stanovení směnné hodnoty – kolik čeho za co ¢Komoditní peníze üŘeší problém stanovení směnné hodnoty üRelativně vzácná ……………………… a v dané komunitě akceptovaná jako platidlo (jantar, sůl, mušle) üČasem nahrazeny drahými kovy (zlato, stříbro) – ……………………… – následně ražení mincí - usnadnění obchodu ¢Papírové peníze ü17. - 18. stol. rozvoj výroby v ……………………….., potřeba modernějších forem platidel – vznik papírových peněz, které byly kryty …………………… (směnitelné za zlato) üStátovky – papírové peníze, které vznikaly z rozhodnutí …………………….. a sloužily k financování např. válečných výdajů (nebyly kryty zlatem) VÝVOJ PENĚZ ¢Systém zlatého ………………….. – hotovostní peníze üSouvisí s původními papírovými penězi, které byly směnitelné za zlato üV různých modifikacích existoval až do 70. let 20. století, v té době …………. …………………… kryta pouze jedna měna – americký dolar üPo rozpadu zlatého standardu již peníze …………….. kryty zlatem a bankovky a mince jsou emitovány centrálními bankami ¢Bezhotovostní peníze üV posledních cca 30 letech jsou zcela běžné v podobě debetních, ………………. karet nebo formou placení mobilním telefonem üNěkteré státy se snaží o naprosté ……………………………... hotovostních peněz (např. Skandinávie) DEFINICE PENĚZ A JEJICH VLASTNOSTI ¢Peníze jsou …………., který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo) ¢Z pohledu práva se používá ………………… platidlo, tj. měna daného státu (v ČR koruna, zatím) ¢Vlastnosti peněz üDělitelnost (výhoda = lze je rozložit na menší jednotiky – libry x pence) ü…………………. (je jedno v jaké formě peníze přijímáme – 2 x 500 nebo 1000 Kč) üPřenositelnost (výrazně lehčí oproti drahým kovům) üTrvalost a ………………………. (zatím není žádné datum spotřeby a mají relativně dlouhou životnost) ¢ FUNKCE PENĚZ ¢Rozlišujeme 3 základní ………………. peněz: 1.Prostředek směny üPeníze slouží ke …………………………………… směny (obchodu) 2.Zúčtovací jednotka üPeníze vyjadřují ……………………… statků a služeb, slouží k tzv. oceňování üJsou důležité pro …………………. a odhadování příjmů a nákladů 3.…………………… hodnoty üPomocí peněz je možné uchovat hodnotu pro budoucí spotřebu a na základě jejich ……………… vytvářet bohatství pro budoucnost ¢ PENĚŽNÍ AGREGÁTY ¢V souvislosti s peněžními agregáty pracujeme s pojmem ………………………. = stupeň připravenosti aktiv k platbám ¢Peněžní agregáty se liší právě stupněm likvidity, k jejich členění použijeme to, které využívá Česká národní banka: üM1 – tzv. „úzké peníze“ ¢……………………………… aktiva, která zahrnují hotovost a netermínované vklady (vklady na požádání, tj. běžné účty) üM2 – tzv. „střední peníze“ ¢Zahrnuje M1 + …………………………… vklady (jejich použití je omezené výpovědní lhůtou nebo splatností, max. do 2 let) üM3 – tzv. „široké peníze“ üZahrnuje M2 + obchodovatelné nástroje ……………………… sektorem měnových finančních institucí (akcie, podílové listy apod.) TRH PENĚZ ¢Peníze jsou určitým typem …………….., se kterým se obchoduje na trhu, existuje jejich nabídka a poptávka po nich ¢Trh peněz je tedy místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, i když se často jedná o místo …………………………. ¢Množství peněz je termín poměrně jasný, co je však jejich cenou? ……… peněz je vyjádřena prostřednictvím ……………………. míry, která se vytváří na trhu vzájemným působením S a D POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) ¢Přání ekonomických subjektů držet peníze jako prostředek směny a uchovatele hodnoty = …………….. ….... …………………………… ¢Představuje množství peněz (v co nejlikvidnější podobě, agregát M1) ……………………… při určité ceně (úrokové míře) ¢Nominální peněžní zůstatek üZásoba peněz bez ohledu na ………… statků na trhu ¢Reálný peněžní zůstatek üPředstavuje kupní sílu peněžního zůstatku, ……………………………. změny cenové hladiny ¢ POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) ¢Co vede ekonomické subjekty k držbě peněz, jaká je jejich motivace? ¢J.M.Keynes rozlišil tři ………………………. držby peněz: ü…………………….. ¢Je založen na funkci peněz jako prostředku směny. Ek. Subjekty drží takovou peněžní zásobu, kterou potřebuje k realizaci běžných transakcí ü………………………. ¢Je spojen s výjimečnými výdaji, které nejsou časté, ale může k nim dojít (porouchá se pračka, auto – je třeba koupit nové), tzv. finanční rezerva ü………………………. ¢Jeho podstata vychází z vnímání peněz jako uchovatele hodnoty. Peníze držíme za účelem investice do CP či nemovitostí ¢ Představte si, že vám přijde na účet výplata. Nejdřív zaplatíte běžné výdaje (nájem, jídlo, energie, atd.), pokud vám něco zbyde, část odložíte pro případ „co by kdyby“ a pokud vám ještě něco zbyde, můžete zkusit investovat. Ne vždy se stává, že vám peníze na investice zbydou. KŘIVKA POPTÁVKY PO PENĚZÍCH Jelikož se jedná o poptávkovou křivku, má klesající charakter, protože s poklesem ceny peněz (úrokové míry) roste poptávané množství peněz a naopak s růstem ceny peněz (úrokové míry) poptávané množství klesá. Znáte z praxe, s růstem úrokové míry nemají ek. subjekty zájem o půjčky, protože jsou drahé a vzhledem k vysoké úrokové míře je výhodnější držet peníze v aktivech, která vydělávají Naopak pokud úroková míra klesá, roste zájem o peníze v podobě např. hypoték a úroková míra je tak nízká, že je můžeme držet v likvidní formě, aniž bychom přicházeli o úrok. CO PŮSOBÍ NA KŘIVKU MD? ¢ změna úrokové míry způsobuje pouze posun …. ………………. ¢Co způsobuje posun ………… křivky (doprava, doleva)? üZměna úrovně reálných ……………………. ¢Rostou-li příjmy ek. subjektů, mohou tyto subjekty více nakupovat (více transakcí), což vede ke zvýšení poptávaného množství peněz = posun křivky doprava (1) a naopak (2) üZměna cenové ………………………. ¢Roste-li cenová hladina při dané úrovni reálných důchodů, budou ek. subjekty poptávat větší množství peněz, aby si koupily stejné množství statků jako před růstem cenové hladiny = posun křivky doprava (1) a naopak (2) POSUN KŘIVKY POPTÁVKY PO PENĚZÍCH NABÍDKA PENĚZ (MS) ¢Nabídkou peněz rozumíme …………… množství peněz, které v ekonomice určitou rychlostí obíhají ¢Je to vztah mezi nabízeným …………………….. peněz a úrokovou mírou ¢Definice peněž je široká, proto budeme nabídku peněz chápat v užším smyslu slova (M1) ¢Nabídku peněz tvoří ……………... sektor představovaný centrální bankou a komerčními bankami ¢ CENTRÁLNÍ BANKA ¢můžeme ji označit jako „………………. bank“ ¢nejvyšší monetární ………………………, zodpovědná za regulaci bankovního systému a dohled nad jeho fungováním ¢V současných rozvinutých tržních ekonomikách se funkce centrálních bank příliš neliší a jde je rozlišit do dvou hlavních oblastí: ümikroekonomická ¢představuje …………………. a dohled bankovního systému, postavení centrální emisní banky jako banky bank a banky ………….., ale také její vystupování vůči veřejnosti a zahraničí jako reprezentant státu v měnové oblasti; ü…………………………… ¢je založena především na provádění monetární politiky, emise hotovostních peněz a operace s devizovými prostředky a devizovou činnost. ¢ ČINNOST CENTRÁLNÍ BANKY (ČNB) ¢ pečuje o ……………………… a finanční stabilitu v ekonomice ¢Emituje hotovostní oběživo (bankovky a mince) ¢Stanovuje míru ………………………….. minimálních rezerv a základní úrokové sazby (reposazbu, diskontní a lombardní) ¢Řídí a dohlíží na peněžní oběh, ………………………… a zúčtovací styk komerčních bank ¢Vykonává dohled nad bankovním a finančním sektorem ¢Vystupuje jako „banka bank“ – KB si u ní ukládají své rezervy a také si od ní půjčují, pokud je potřebují zvýšit ¢Jako „banka ……………..“ vede účty a provádí některé operace pro vládu ¢Vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet ¢Ovlivňuje ……………… měny intervencemi na měnových trzích KOMERČNÍ BANKY ¢vznikají na základě poskytnuté bankovní ……………….. od centrální banky. ¢v zásadě vykonávají tyto základní operace: ü…………………………. operace ¢přijímají vklady – v tomto případě se dostávají do role dlužníka a vznikají ji závazky. ¢Aby banky motivovaly ekonomické subjekty k vkladům, platí jim za poskytnutí vkladu úroky. ü…………………………. operace, tj. poskytují úvěry ¢v tomto případě se banky dostávají do role věřitele a vznikají ji pohledávky. ¢V tomto případě platí úroky dlužníci, které jsou vyšší než úroky poskytované u vkladů, což je základní princip fungování bankovního sektoru. üzprostředkovatelské a poradenské operace KŘIVKA NABÍDKY PENĚZ (MS) POSUNKY KŘIVKY NABÍDKY PENĚZ (MS) ¢Pokud se centrální banka rozhodne zvyšovat nabídku peněz v ekonomice, potom dojde k posunu křivky MS směrem doprava (jedná se o tzv. expanzivní monetární politiku) – viz pohyb 1 ¢ ¢Pokud se centrální banka rozhodne nabídku peněz snížit, potom se křivka MS posune směrem doleva (jedná se o tzv. restriktivní monetární politiku) - viz pohyb 2 ¢ ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ ¢Rovnovážný bod E je průsečíkem obou křivek, tedy bodem, kde se střetává nabídka a poptávka a kde je poptávané množství peněz rovno tomu nabízenému (viz bod E). ¢Za tohoto stavu je dosažena rovnovážná úroková míra (iE) a rovnovážné množství peněz (ME). ¢Při jakékoliv jiné úrovni úrokové míry by byl trh peněz v nerovnováze ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ – POSUN MD ¢Pokud dojde k posunu křivky MD směrem doprava (pohyb 1), čili došlo ke zvýšení poptávky po penězích, potom se v zájmu zachování rovnovážného stavu zvýší také úroková míra z hodnoty iE na i1. Ke snížení úrokové míry by došlo v případě snížení poptávky po penězích (viz pohyb 2). ¢ ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ – POSUN MS ¢Pokud se zvýší nabídky peněz z úrovně M0 na úroveň M1 (křivka MS se posune směrem doprava, viz pohyb 1), potom se sníží úroková míra z iE na úroveň i1. V případě snížení nabídky peněz (viz posun 2) - úroková míra by se zvýšila na úroveň i2). S tématem peněz úzce souvisí pojem inflace, a proto se budeme věnovat také jemu. INFLACE ¢Je definována jako trvalý růst ………………. (průměrné) cenové ………………….. (Pozor nemůžete říct cen!!!) ¢Má za následek snižování kupní ……………….. peněz ¢Pokud dojde v ekonomice ke zdražování některých statků, nemusí to nutně znamenat ……………, protože zároveň může cena jiných statků klesat ¢Cenová stabilita = situace, kdy ……………… hladina ani neroste ani neklesá ¢ INFLACE ¢Akcelerace inflace üZvyšování míry inflace (její zrychlování) ¢……………………….. üPřirozený pokles cenové hladiny, který má za následek zvyšování kupní síly peněz ¢Dezinflace üUmělé snižování míry inflace, tzn. Její zpomalování, obvykle provádí centrální banka ¢…………………………. üSituace v ekonomice, kdy ekonomika ……………………… (reálný produkt se nemění) a zároveň dochází k růstu cenové hladiny (inflaci) ¢Slumpflace üSituace v ekonomice, kdy ekonomika ………………. (jde do recese) a cenová hladina roste ¢ MĚŘENÍ INFLACE – CENOVÉ INDEXY ¢Z matematického hlediska je inflace ……………….. ¢Pokud tedy chceme inflaci změřit, musíme primárně zjistit, jaká je cenová hladina v ekonomice – k tomu slouží cenové ……………………… ¢Nejčastěji bývají používány tři základní typy cenových indexů: üIndex ……………………………….. cen (CPI) üImplicitní cenový deflátor (………………………. HDP) üIndex cen průmyslové ……………………….(PPI) ¢ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN (CPI) INDEX CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ ROZDÍLY MEZI CPI A DEFLÁTOREM HDP ¢Deflátor HDP üZahrnuje veškerou výrobu na území státu, nezahrnuje …………………… üVypočítává se ………………………….. üJe aktuálnější, lépe zaznamenává změny ve spotřebě ¢CPI üLze ho měřit každý ………………… üSpotřební koš zahrnuje i výrobky, které …………….. üNevýhodou je, že spotřební koš a váhy v něm se …………………. jednou za čas (zpravidla 1x za 5 let) MĚŘENÍ INFLACE ZÁKLADNÍ TYPY INFLACE ¢Na základě toho, jaké hodnoty míra inflace dosahuje, rozlišujeme: Ø…………………………… inflaci üNěkdy označována jako plíživá üDosahuje hodnot cca do 10% ü…………………. výraznější negativní dopady na ekonomiku ani na funkci peněz Ø…………………………… inflaci üDosahuje hodnot cca do 100% üOhrožuje kupní sílu domácí měny, funkce peněz jako uchovatele hodnoty je narušena Ø……………………………………… üDosahuje hodnot nad 100% üZnamená rozklad ekonomiky, peníze zcela ztrácí svou hodnotu a všechny funkce üDomácí měna je …………………….. jinou případně se přechází na barterový obchod TYPY INFLACE DLE PROJEVU ¢Na základě toho, ……………. se inflace v ekonomice projevuje, rozlišujeme: ØOtevřenou inflaci üPlně se …………………. v růstu cenové hladiny üCenové index ji zachytí ØSkrytou inflaci üZvyšování cen se …………………………. do cenových indexů üVzniká pokud je špatně sestaven spotřebitelský koš üDalším projevem může být ………………….. kvality výrobků aniž by došlo k poklesu jejich ceny ØPotlačenou inflaci üRůst cen je administrativně ……………………. üNapř. zastropování nájemného üByla velkým problémem v ……………………………. řízených ekonomikách, kdy byly ceny stanoveny administrativně bez ohledu na skutečné …………………… a kvalitu výrobků PŘÍČINY INFLACE ¢Inflace může být způsobena poptávkovými, nabídkovými ……….. případně může být do ekonomiky ……………………… pomocí růstu cen dováženého zboží ¢Inflace tažená poptávkou üPříčinou je ……………………… poptávkový šok üVláda či centrální banka se snaží ………………. poptávkovou stranu ekonomiky (↑ vládních výdajů, transferů, ↓daní z příjmů, ↓ úrokových saze), to vše vede k růstu poptávky, která se odrazí v růstu cenové hladiny (více si vysvětlíme u modelu AS-AD) ¢Inflace tažená nabídkou üPříčinou je ………………………….. nabídkový šok, např. růst světových cen strategických surovin üVýrobci nakupují …………………. VF, což se následně projeví v růstu cen výrobků a služeb a růstu průměrné cenové hladiny, zároveň dojde k poklesu vyráběného množství (více si vysvětlíme u modelu AS-AD) ü POZITIVNÍ EFEKTY INFLACE ¢Inflace v rozumné míře (u vyspělých ekonomik se odhaduje 2-4%) může mít na ekonomiku ……………… vliv, neboť ……………… ek. subjekty k činnosti, kterou by bez její existence neprováděly ¢Může např. motivovat zaměstnance k vyšší ………………………….. práce, neboť jim přinese zvýšení reálných mezd ¢Inflace také může ……………….. ovlivnit ekonomický růst v tom smyslu, že podnítí investory efektivněji investovat kapitál. Jeho …………………………….. využití následně povede k vyššímu ekonomickému růstu NEGATIVNÍ EFEKTY INFLACE A JEJÍ NÁKLADY ¢………………………………. nad pozitivními efekty ¢V této souvislosti je nutné rozlišit ………………………......... inflaci (předvídaná, očekávaná) a neanticipovanou ¢Důsledky neanticipované inflace üOvlivňuje vztah mezi ……………………. a dlužníky üOvlivňuje vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli üZpůsobuje přerozdělení příjmů a bohatství mezi jednotlivcem a …………………………….. ¢Náklady, které způsobuje jak anticipovaná tak neanticipovaná inflace ü……………………………… náklady (menu costs) üNáklady ošoupaných podrážek üDezinflační náklady ¢Na závěr je třeba konstatovat, že i když je inflace vnímána spíše negativně ani její opak tedy deflace není pro ekonomiku ničím pozitivním. ¢Deflace, která trvá delší dobu, může vést až k tzv. deflační pasti. ¢Více si přečtěte na str. 55 v opoře doc. Tvrdoně ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺ ¢