Peníze a jejich role v ekonomice §Reálná ekonomika (výroba pomocí VF) vs. peněžní (peníze v různých podobách a utváření cen) §Bez peněžních procesů by však ty reálné probíhaly jen stěží (měření procesů v peněžních jednotkách a následné srovnání efektivnosti) §V historii byly i snahy o odstranění peněz §Peníze= takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo) §Z pohledu práva se používá zákonné platidlo, tj. měna daného státu (v ČR koruna, zatím) Funkce peněz §Prostředek směny = zprostředkovávají koupi a prodej zboží a služeb, přinesly tak zjednodušení obchodu ve srovnání s barterovou směnou §Zúčtovací jednotka = peníze vyjadřují ceny statků, hmotná a nehmotná aktiva (tzv. oceňování) – kalkulační proces §Uchovatel hodnoty = lze uchovat hodnotu pro budoucí spotřebu a na základě současné odložené spotřeby akumulovat peníze a vytvářet budoucí bohatství § Vlastnosti peněz §dělitelnost = hlavní výhoda peněz, lze je rozložit na menší jednotky (např. koruna a haléře vs. mušle) §zaměnitelnost = účastníkům směny je jedno, v jaké formě či složení peníze vydají/přijmou, dokud platí, že dohromady dají smluvenou cenu (10x100 Kč= 1x 1000 Kč) §přenositelnost = oproti drahým kovům výrazně lehčí a jsou tak nižší transakční náklady §trvalost a trvanlivost = není navržena žádná expirace, delší životnost Historie peněz §Barterový obchod §Komoditní peníze (ve formě plátna, kožešin, drahých kovů ale i cigaret ve vězení apod.) §Postupně převažovalo zlato a stříbro (viz Václav a jeho platba Němcům 120 volů a 500 hřiven stříbra) §Stříbrné mince (běžné transakce) a zlato (větší obchody) §S rozvojem manufaktur se zrychloval obchod a drahé kovy byly postupně nahrazovány modernějšími formami, tj. papírovými bankovkami (speciální dlužní úpisy komerčních bank na základě uložení zlata v bance) – postupně přechod plně do rukou státu §Státovky § § § § § Poptávka po penězích §Přání ekonomických subjektů držet peníze jako prostředek směny a uchovatele hodnoty §MD= množství poptávaných peněz při určité úrokové míře (cena peněz) §Jinak řečeno – přání ekonomických subjektů držet určitou velikost zásoby peněz= peněžní zůstatky §Nominální vs. reálné peněžní zůstatky §Rozdílné motivy poptávky po penězích (transakční a spekulativní) § § § § Poptávka po penězích §Transakční poptávka - založena na funkci peněz jako prostředníka směny. Ekonomické subjekty tak drží určitou peněžní zásobu. Časový nesoulad (kupuji pořád, ale výplata 1x za měsíc) + opatrnostní motiv § §Spekulační poptávka – založena na funkci peněz jako uchovatele hodnoty. Ekonomické subjekty tvoří tzv. portfolio svých aktiv (diverzifikace s cílem snížení rizika). Drží peníze za účelem investice např. do cenných papírů, nemovitostí § § § § POPTÁVKA PO PENĚZÍCH Množství peněz, které jsou lidé ochotni držet a tudíž poptávat roste s poklesem ceny peněz, tj. s poklesem úrokové míry (posuny po křivce MD) Úroková míra M (množství peněz) MD0 i Poptávka po penězích §Chování ekonomických subjektů a náklady držby peněz – hotovost + běžný účet jsou velmi likvidní, ale nenesou vysoký úrok a vznikají tak náklady obětované příležitosti v podobě ušlého zisku §Důležitý je proto vývoj úrokové míry jakožto zásadního faktoru změny poptávaného množství §U spekulační části poptávky hraje roli očekávání změn úrokové míry (při nízké roste) § § § POPTÁVKA PO PENĚZÍCH Úroková míra M (množství peněz) MD0 MD1 MD2 i a) Úroveň reálných důchodů b) Cenová hladina POPTÁVKA PO PENĚZÍCH Vliv změn reálného důchodu na poptávku po penězích Úroková míra M (množství peněz) MD0 MD1 MD2 i Růst reálných důchodů Pokles reálných důchodů POPTÁVKA PO PENĚZÍCH Vliv změn cenové hladiny na poptávku po penězích Úroková míra M (množství peněz) MD0 MD1 MD2 i Zvýšení cenové hladiny Snížení cenové hladiny NABÍDKA PENĚZ Určuje ji centrální banka a bankovní sektor a MS nezávisí na úrokové míře (exogenní makro veličina) Úroková míra M (množství peněz) i MS NABÍDKA PENĚZ Úroková míra M (množství peněz) i MS MS1 MS2 ZVÝŠENÍ NABÍDKY PENĚZ SNÍŽENÍ NABÍDKY PENĚZ Rovnováha na trhu peněz Úroková míra M (množství peněz) MD0 i MS ME M2 M1 i1 iE i2 E Rovnováha na trhu peněz Úroková míra M (množství peněz) MD0 MD1 MD2 i MS iE i1 i2 Rovnováha na trhu peněz Úroková míra M (množství peněz) i MS MS1 MS2 ZVÝŠENÍ NABÍDKY PENĚZ Měnová expanze SNÍŽENÍ NABÍDKY PENĚZ Měnová restrikce MD0 i1 iE i2 Účetní bilance zlatníka (předchůdce banky) AKTIVA PASIVA Rezervy 100 Vklad 100 Za uchování zlata u zlatníka platil obchodník poplatek Účetní bilance zlatníka (předchůdce banky) AKTIVA PASIVA Rezervy 25 Poskytnuté úvěry 75 Vklad 100 V oběhu 175 liber 75 liber jako nové peníze Shrnutí historického vývoje bank •Čím nižší jsou rezervy, tím více je poskytnutých úvěrů a tím více je peněz v oběhu •Nejdříve platili obchodníci zlatníkům poplatky za uschování peněz, časem se ale ukázalo, že je to velmi výnosný byznys=>přestali je vybírat a začali lákat vkladatele tím, že jim dokonce nabídli odměnu za poskytnutí vkladu •Samozřejmě, poplatek za poskytnutí úvěru je vyšší než za poskytnutí vkladu Jak banky tvoří peníze – peněžní multiplikátor •Proces, v němž se z jedné koruny vytvoří několik dodatečných korun •Budeme aplikovat technologii tohoto procesu •Centrální banka stanovila PMR ve výši 2,0 % •Peněžní multiplikátor udává maximální objem depozitních peněz, které mohou být vytvořeny jednou korunou přebytečných rezerv obchodní banky při dané míře PMR Jak banky tvoří peníze – peněžní multiplikátor •1. Je-li sazba PMR 2 % a vklad u banky 10 000 Kč (1. generace): •a) popište proces tvorby bankovních depozit pro 4 generace bank, •b) kolik depozitních peněz vnikne působením multiplikačního efektu, •c) jaký přírůstek nabídky peněz vyvolá původní vklad, •d) kolik činí vklad u banky tzv. „4. generace“? • Peněžní řetězec cyklus Vklad Povinná rezerva Přebytečná rezerva Poskytnutý úvěr 1 (banka A) 10 000 200 9800 9800 2 (banka B) 9800 196 9604 9604 3 (banka C) 9604 192,08 9411,92 9411,92 4 (banka D) 9411,92 188,2384 9223,6816 Atd… . . celkem 500 000 10 000 490 000 Měnová a peněžní báze •Měnová báze= oběživo + bankovní rezervy •Peněžní zásoba= oběživo + vklady •Na měnové bázi na základě multiplikačního efektu tvorby vkladů vzniká tzv. peněžní zásoba •Peněžní multiplikátor udává, jak velký přírůstek peněžní zásoby bude vyvolán určitým přírůstkem měnové báze •Peněžní multiplikátor bude tím větší, čím menší je míra bankovních rezerv a čím menší podíl peněz drží lidé jako oběživo rezervy oběživo peněžní agregáty Multiplikační tvorba vkladů Peněžní agregáty §V současné době je velká rozmanitost §Hotovostní (mince a bankovky) a bezhotovostní peníze (vklady na účtech) §Zásadní otázka: kolik peněz má v ekonomice působit? §Rozlišujeme několik peněžních agregátů, které se od sebe odlišují stupněm likvidity (připravenost finančních aktiv k platbám) § § § Peněžní agregáty §M1 = nejlikvidnější aktiva, tj. hotovostní oběživo (bankovky a mince v oběhu) a netermínované vklady v domácí měně, tj. vklady na běžných účtech (skrze platební karty s nimi hradíme běžné nákupy) §M2 = peníze v širším slova smyslu, M1+ termínované vklady (možnost jejich použití je omezená např. výpovědní lhůtou do 3 měsíců či splatností do 2 let) §M3 = M2+ obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu, a repo operace.) § § Kvantitativní teorie peněz §Zkoumá vztah mezi množstvím peněz v oběhu a cenovou hladinou §Předpoklad: ceny zboží jsou závislé na množství peněz v oběhu. Roste-li množství peněz, roste proporcionálně i cenová hladina §Rovnice směny •M*V=P*Q §M=množství peněz v oběhu (peněžní zásoba); V=rychlost obratu peněz; P=cenová hladina; Q=reálný produkt §Rychlost obratu peněz (V)– vyjadřuje rychlost, s jakou peníze přecházejí mezi ekonomickými subjekty čili udává, kolik prodejů a koupí zprostředkuje za rok jedna peněžní jednotka (relativně stálá) § § Kvantitativní teorie peněz Nová kvantitativní teorie •Existuje těsný vztah mezi velikostí M a velikostí nominálního domácího produktu (spíše v LR) •Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1-2 roky) – změny M mají účinek na změny reálných veličin (reálná úrok. míra, reálný měnový kurz a na reálný Y) •Peníze jsou neutrální v dlouhém období (ovlivňují pouze P, zatímco reálné veličiny se nemění) •Inflace jakožto výlučně peněžní jev (jedinou příčinou je nadměrný růst peněžní zásoby) Role centrální banky §Zodpovědnost za regulaci bankovního systému a dohled nad jeho fungováním §CB=nejvyšší monetární autorita §Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb §Cíl: cenová stabilita, dále pak pečuje o finanční stabilitu §určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a směnárnami § § § Role centrální banky §Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby státu a veřejnému sektoru. §Vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet. Na základě dohody s Ministerstvem financí provádí v souladu s rozpočtovými pravidly operace spojené s emisemi státních dluhopisů a investicemi na finančních trzích. §Nejvyšším řídícím orgánem je Bankovní rada (guvernér Jiří Rusnok, 2 viceguvernéři a 4 členové) §Důležitá je její nezávislost § § § § § Role centrální banky §Personální nezávislost - Sedmičlennou bankovní radu ČNB jmenuje a odvolává prezident republiky bez asistence vlády §Institucionální nezávislost – bankovní rada ČNB při plnění svých zákonem stanovených cílů a výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády či jakýchkoli jiných subjektů. §Funkční nezávislost - autonomie ČNB při formulování inflačních cílů a nástrojů k jejich dosažení. §Finanční nezávislost - zákaz přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů § § § § § § https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xap1/v/t1.0-9/16109_10202702624834200_53800299365 8808119_n.jpg?oh=71ed87cfd3e797ddca06e361f03a963c&oe=55B710EF&__gda__=1433933586_42b3e5e2cc8bc60aac 888ff09228f330