MĚNOVÁ POLITIKA



Nositelé hospodářské politiky
Parlament
Vláda
ČNB
Monetární politika
Fiskální politika
Vnější hospodářská politika

Monetární politika
•Monetární politika je proces, ve kterém se centrální banka prostřednictvím svých nástrojů snaží o
dosažení předem stanovených cílů.
§Nositelem MP je tedy centrální banka (v ČR Česká národní banka, v zemích eurozóny ESCB v čele s
ECB)
§Hlavním cílem MP je stabilita kupní síly domácí měny (vnitřní=stabilita domácí cenové hladiny a
vnější=stabilita měnového kurzu, dnes je nejdůležitější vnitřní stabilita, tj. cíl cenové
stability)
§Pokud je naplněn primární cíl (potlačování inflace) může centrální banka podporovat HP vlády za
účelem dosažení ekon. růstu (tzv. alternativní cíl), to je případ i ČNB nebo ECB
§Cíl CB je i udržet stabilitu celého finančního sektoru v zemi
§
•

Nástroje a cíle monetární politiky
Nabídka peněz
Úroková míra
Měnový kurz
Stabilita cen. hladiny
Ekonomický růst
Plná zaměstnanost
Vnější ekonomická rovnováha
nástroje
zprostředkující cíle
hlavní cíle
Povinné minimální rezervy
Diskontní sazby
Operace na volném trhu
Intervence na devizových trzích

Role centrální banky
§Zodpovědnost za regulaci bankovního systému a dohled nad jeho fungováním
§CB=nejvyšší monetární autorita
§Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb
§Cíl: cenová stabilita, dále pak pečuje o finanční stabilitu
§určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a
zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím,
penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a směnárnami
§
§
§

Role centrální banky
§Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby státu a veřejnému sektoru.
§Vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet. Na základě dohody s Ministerstvem
financí provádí v souladu s rozpočtovými pravidly operace spojené s emisemi státních dluhopisů a
investicemi na finančních trzích.
§Nejvyšším řídícím orgánem je Bankovní rada (guvernér ???, 2 viceguvernéři a 4 členové)
§Důležitá je její nezávislost
§
§
§
§
§

Role centrální banky
§Personální nezávislost - Sedmičlennou bankovní radu ČNB jmenuje a odvolává prezident republiky bez
asistence vlády
§Institucionální nezávislost –  bankovní rada ČNB při plnění svých zákonem stanovených cílů a
výkonu svých dalších činností nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, parlamentu, vlády
či jakýchkoli jiných subjektů.
§Funkční nezávislost - autonomie ČNB při formulování inflačních cílů a nástrojů k jejich dosažení.
§Finanční nezávislost - zákaz přímého financování veřejného sektoru a jím řízených subjektů
§
§
§
§
§
§

Funkce centrální banky
§emisní funkce – emise hotovostních peněz (bankovek a mincí),
§funkce vrcholného subjektu měnové politiky – jde o základní činnost centrální banky (CB),
§funkce banky bank – CB vede účty ostatním bankám v dané zemi, přijímá od nich vklady a poskytuje
jim úvěry,
§regulace a dohled nad fungováním bankovního systému – CB kontroluje a prosazuje pravidla činnosti
bankovních institucí,
§funkce banky státu – CB vede účty a provádí některé operace pro vládu a orgány veřejné správy,
§funkce správce devizových rezerv – CB shromažďuje devizové rezervy a operuje s nimi na devizovém
trhu,
§funkce reprezentanta státu v mezinárodních organizacích – CB je mluvčím vlády v měnových otázkách
vůči zahraničí a reprezentuje zemi na zasedáních MMF, Světové banky a dalších institucí.
§

Nástroje monetární politiky
•Přímé
§Přímo dopadají do rozhodovacího mechanismu obchodních a dalších bank a omezují tak jejich
podnikatelskou samostatnost
§Jsou převážně selektivní a adresné
§Nejsou považovány za tržně konformní a ve vyspělých ekonomikách bývají uplatněny pouze přechodně
•
•Nepřímé
§Působí plošně na celý bankovní systém
§Jednotné podmínky pro všechny bankovní instituce
§Jde o nástroje tržní, tzn. že jsou mnohem více užívány než nástroje přímé
•
•

Přímé nástroje
§pravidla likvidity – stanovení závazné struktury pasiv a aktiv centrální bankou bankám komerčním,
§úvěrové stropy (limity, kontingenty) – čili kolik smí banka poskytnout úvěrů určitým segmentům
trhu
§limity úrokových sazeb – stanovení maximálních úrokových sazeb z úvěrů a maximálních nebo
minimálních úrokových sazeb z vkladů,
§povinné vklady – uložení některým subjektům vést své účty, popř. provádět další operace výhradně
přes centrální banku,
§doporučení, výzvy, dohody – jsou nezávazné, přesto účinné, protože komerční banky většinou
respektují přání či výzvy centrální banky.

Nepřímé nástroje
§Úrokové sazby – zahrnují tři základní typy úvěrů poskytované komerčním bankám:
–diskontní facilita – poskytuje bankám možnost uložit přes noc u ČNB bez zajištění svou přebytečnou
likviditu, úročenou diskontní  úrokovou sazbou, která je v ekonomice nejnižší ( 1 %)
–Dvoutýdenní repo-operace– při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám
předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby
splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou
jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. (2,00 %)
–lombardní úvěr – poskytován bankám s mimořádnými problémy s likviditou proti zástavě cenných
papírů, úročený nejvyšší úrokovou sazbou v ekonomice  (lombardní sazbou – 3,0 %);
§operace na volném trhu – nejpoužívanější nástroj měnové politiky, jedná se většinou o nákup či
prodej vládních cenných papírů
§kurzové (devizové) intervence – provádějí se s cílem regulace měnového kurzu,
§povinné minimální rezervy – povinně vytvářené vklady komerčních bank u centrální banky (2 %)
§

Vývoj základních měnověpolitických nástrojů

2T repo sazba (v %)
Diskontní sazba (v %)
Lombardní sazba (v %)
Povinné minimální rezervy z primárních vkladů


 bank
 stavebních spořitelen a ČMZRB
29.06.2012
0,50
0,25
1,50
2%
2%
01.10.2012
0,25
0,10
0,75
2%
2%
02.11.2012
0,05
0,05
0,25
2%
2%
04.08.2017
0,25
0,05
0,50
2%
2%
03.11.2017
0,50
0,05
1,00
2%
2%
02.02.2018
0,75
0,05
1,50
2%
2%
28.06.2018
1,00
0,05
2,00
2%
2%
03.08.2018
1,25
0,25
2,25
2%
2%
27.09.2018
1,50
0,50
2,50
2%
2%
02.11.2018
1,75
0,75
2,75
2%
2%
03.05.2019
2,00
1,00
3,00
2%
2%
07.02.2020
2,25
1,25
3,25
2%
2%
17.03.2020
1,75
0,75
2,75
2%
2%
27.03.2020
1,00
0,05
2,00
2%
2%
11.05.2020
0,25
0,05
1,00
2%
2%

Nástroje
Monetární expanze
Monetární restrikce
Diskontní sazba
Snížení
Zvýšení
Repo sazba
Snížení
Zvýšení
Lombardní sazba
Snížení
Zvýšení
Operace na volném trhu
Nákup
Prodej
PMR
Snížení
Zvýšení
Konverze, swapy
Nákup deviz
Prodej deviz

Transmisní mechanismy MP
§Keynesiánský TM – založen na ovlivňování úrokové míry
§Monetaristický TM – založen na ovlivňování peněžní zásoby
•V současnosti dosti často dochází ke kombinaci obou přístupů:
• – v době inflačních tlaků se používá spíše kontrola nabídky peněz
• - v době recese se používá spíše keynesovská doporučení (snižování úrokové sazby)

Keynesiánské pojetí MP
§Hlavní smysl MP je dle nich ovlivňování úrokové míry
§Keynesiánský transmisní mechanismus:
§
•ñMS=>òi =>ñI => ñAD =>ñY
§
§V konečném důsledku tak dochází k růstu reálného produktu
•

Efekt zvýšení nabídky peněz
Úroková míra
M (množství peněz)
i
MS0
MS1
ZVÝŠENÍ NABÍDKY PENĚZ
MD0
3
2
Snížení i bude mít vliv na C, I, G

Keynesiánské pojetí MP
AE
Y
Y*
AE1
AE2
Y1
<
E1
E2
45º AE=Y
ΔI
Účinky expanzivní monetární politiky v modelu důchod výdaje – uzavření recesní mezery

Keynesiánské pojetí MP
AE
Y
Y*
AE1
AE2
Y1
<
E1
E2
45º AE=Y
ΔI
Účinky restriktivní monetární politiky v modelu důchod výdaje – uzavření inflační mezery

Monetaristické pojetí MP
§Tento proud ekonomické teorie pochybuje o vlivu monetární politiky na reálný produkt a
zaměstnanost (jsou utvářeny trhem a dlouhodobě se přibližují svým optimálním hodnotám) =››
Neutralita peněz (peníze nemají vliv na reálné veličiny
§v monetaristické koncepci nehraje úroková míra tak důležitou roli
•M·V=P·Y
§Při předpokladu relativně stabilní V a Y bude vést zvýšení nabídky peněz jen k zvýšení cenové
hladiny (inflace)
§Nabídka peněz by se měla vyvíjet v souladu s vývojem reálného produktu, tak aby byla stabilní
cenová hladina

Monetaristické pojetí MP
§Vývoj nabídky peněz by měl být tedy předvídatelný a stabilní, aby nedocházelo k monetárním šokům a
inflačním či deflačním překvapením, které mohou vyvolat odklon ekonomiky od dlouhodobé rovnováhy
§Větší vliv než aktivistická MP mají faktory typu technologie, produktivita, populační trendy,
pružnost trhu práce apod.
§Pokud už k takové situaci dojde (inflační nebo recesní mezera), potom další opatření v podobě
změny nabídky peněz vede jen k dalšímu prohlubování nerovnováhy
§Monetaristické pravidlo= pokud roste ekonomika, měla by se odpovídajícím způsobem i zvyšovat
nabídka peněz
§Důležité je rozlišovat anticipované (očekávané změny nabídky peněz) a neanticipované změny MS
§Anticipované změny MS jsou v SR neutrální, zatímco neanticipované mohou vést ke krátkodobému
zvýšení Y

P
Y
AD1
P1
Y*
LRAS
E1
Monetaristické pojetí měnové politiky
AD2
P2
E2
Důsledky expanzivní monetární expanze

P
Y
AD1
P1
Y*
LRAS
E1
Monetaristické pojetí měnové politiky – neanticipovaná změna MS
AD2
P2
E2
SRAS1
E3
P3

Omezení měnové politiky
§Svou roli hrají optimistická vs. pesimistická očekávání ekonomických subjektů, zejména firem
§Navíc některé investice mohou být financovány z vlastních zdrojů firem (bez úvěrování)
§Expanzivní MP vede ke snížení úrok. Míry, což ale může vyvolat odliv kapitálu ze země (záporný
úrokový diferenciál)
§Je třeba vzít v potaz i zahraničí a efekt na měnový kurz (apreciace a depreciace)
§Pozor na časová zpoždění (několik měsíců až 2 roky)=> argument proti využívání MP jako
proticyklického nástroje HP
§

Dilema centrální banky
i
M
i
M
MS
MD3
MD2
MD1
2
6
4
MS1
MS2
MD1
MD2
3
STABILITA NABÍDKY PENĚZ (CEN)
STABILITA ÚROKOVÉ MÍRY
CB se musí dle konkrétní situace rozhodnout mezi zprostředkujícími cíli:

Past likvidity
Úroková míra
M (množství peněz)
i
MS0
MS1
ZVÝŠENÍ NABÍDKY PENĚZ
Zpravidla za situace, kdy je i velmi nízká a ekon.subjekty očekávají její růst, zvyšuje se
spekulační D. Další růst MS vede jen ke zvýšení peněžních zůstatků domácností a firem
MD1