Dějiny veřejné správy Úvodní informace. Počátky správního systému v českých zemích. Cíle kurzu a povinnosti studentů lZprostředkovat studentům základní vědomosti a zkušenosti z vývoje veřejné správy v českých zemích v širších souvislostech l Podmínky ke splnění kurzu: lPísemná zkouška NENIČKA, L. 2020. Dějiny veřejné správy. Distanční studijní opora. Karviná: SU OPF. JANÁK, J., HLEDÍKOVÁ, Z., DOBEŠ, J., 2007. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-906-5. SCHELLE, K., 2016. Dějiny veřejné správy. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-374-7. Literatura: > csvukrs Struktura výkladu •Počátky veřejné správy v českém středověku •Nástup centralizace správy za vlády Habsburků •Reformy veřejné správy v 18. a 19. století •Správní systém v době I. republiky •Deformace veřejné správy za vlády totalitních režimů •Transformace veřejné správy po roce 1989 > Struktura veřejné správy Veřejná správa Státní správa Samospráva Ministerstva Územní Ostatní ústřední orgány Zájmová Územní správní úřady > Pojetí veřejné správy Funkční pojetí – souhrn správních činností zabezpečovaných na jednotlivých úrovních Organizační pojetí – souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají přímo nebo zprostředkovaně > •Správní systém se začal v Evropě utvářet v návaznosti na formování centralizovaného státu. • •V důsledku ustálení hranic územně vymezených celků s určitým centrem vyvstala potřeba utváření stabilních mocenských struktur a ozbrojených sil, které by zajistily udržení daného území. Formování správního systému v Evropě > csvukrs Přemyslovské Čechy •Původně byly Čechy ve vazalském vztahu k Velkomoravské říši - osamostatnily se v 90. letech 9. století. •Od pol. 10. stol. vládnoucí rod Přemyslovců začal začleňovat území dalších rodů pod svou přímou správu. • •V 11. století byly ustaveny první dvorské úřady (komoří, dvorský sudí, kancléř), které reprezentovaly centrální správu. •Základem místní správy byla tzv. hradská soustava (v čele kasteláni, později purkrabí). • Český stát Počátky vrchnostenské správy Statuta knížete Konráda II. Oty (1189) jako nejstarší zákoník vydaný v českých zemích potvrzoval šlechtě dědičnou držbu výsluh a umožnil tak vznik vrchnostenské správy s panstvími jako správními jednotkami. Kolonizace ve 13. století •Osidlování dosud volného území, zpravidla v pohraničních oblastech. • •Byla spojena se zakládáním nových obcí a měst. •Vlastních zakládání obcí zajišťovaly tzv. lokátoři. • • > Správa měst • •Zástupcem panovníka (vrchnosti) byl rychtář •Samosprávným orgánem měst byly rady, obsazované měšťany a potvrzované králem •Jejími členy byly konšelé, v čele rady stál purkmistr > Kategorie měst •Královská města – byla zakládána a vlastněna panovníkem, jejich obyvatelé byli osobně svobodní a byli podřízeni pouze králi. •Poddanská města – byla zakládána šlechtou s královským svolením. • Ve 14. století se v rámci královských měst postupně osamostatnila tzv. privilegovaná města (věnná, horní), která nemusela odvádět pravidelné dávky. > Vymření Přemyslovců a jeho dopady •Nového panovníka přijímaly, nebo přímo volily stavy. •Nový panovník před přijetím skládal přísahu a potvrzoval zemská práva a privilegia. V r. 1306 byl zavražděn Václav III. jako poslední Přemyslovec na českém trůně. > Získání Slezska • Slezská knížectví se vydělila z Polska a přijala českou lenní svrchovanost za Jana Lucemburského. • Zachovala si vnitřní samostatnost a nevytvořila společný státní celek. > Země Koruny české •Byly ustaveny bulou Karla IV. v roce 1348. •Jejich jádrem bylo České království, Moravské markrabství, Opavské vévodství a slezská knížectví. •Představovaly nové státoprávní uspořádání, jež nebylo vázáno na osobu panovníka. > Shrnutí •V rámci přemyslovského knížectví základy správního systému na centrální úrovni reprezentovaly dvorské úřady (komoří, kancléř, sudí) a hrady na místní úrovni. •Statuta knížete Konráda II. Oty z konce 12. století potvrzovala šlechtě dědičnou držbu výsluh a tím umožnila vznik vrchnostenské správy. •Ve 13. století začala být zakládaná města jako nové typy sídel. •Výsadní postavení v městské správě měli nejprve rychtáři – úředníci zastupující panovníka či vrchnost. Už ve 13. století se začaly formovat také městské samosprávy, reprezentované konšely a purkmistrem. >