Správní vývoj za vlády Habsburků Změny správního systému v 16.-19. století Stavovská monarchie • •Na vládní moci se vedle panovníka podílely další privilegované vrstvy – stavy •V Čechách husitství urychlilo vymezení tří stavů – panského, rytířského a měšťanského •Vliv stavů dále vzrostl na přelomu 15. a 16. století > Habsburkové na českém trůně Rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský byl v roce 1526 zvolen novým králem • •Novými rysy správního vývoje se staly centralizace a byrokratizace •V roce 1527 byl vytvořen první byrokratický úřad pro správu královského hospodářství – česká komora • > Stavovský odpor proti Habsburkům Měl důvody: •Náboženské (část stavů se přihlásila k protestanství, zatímco Habsburkové byli oporou katolictví) •Mocenské (protestantské stavy odmítaly posilování centralizaci správy a panovnické moci Ferdinanda I.) > Stavovské povstání v roce 1547 • •Města a část šlechty odmítla královo svolání zemské armády proti německým protestantům •Po porážce povstání byla omezena městská samospráva, do čela královských měst byli dosazeni královští rychtáři > Druhé stavovské povstání (1618-1620) •Odpor protestanských stavů proti omezování jejich privilegií vyústil v roce 1618 v otevřené povstání (defenestrace císařských místodržících) •Nový král Ferdinand II. byl stavy sesazen a na jeho místo byl zvolen Fridrich Falcký > 1620 – bitva na Bílé hoře a její dopady • Držba českého trůnu v habsburské dynastii se stala dědičnou a dosavadní přijímání stavy bylo zrušeno •Začala se prosazovat rekatolizace a germanizace •Docházelo k postátňování správy (zejména na zemské úrovni) > Nástup Marie Terezie a válka o rakouské dědictví Marie Terezie nastoupila na trůn díky tzv. pragmatické sankci z roku 1713, které zavádělo nástupnictví i v ženské linii Nástupnictví si nárokoval bavorský kurfiřt Po vítězství ve válce s Bavorskem a jeho spojenci usedla s většinovou podporou české šlechty na trůn > Slezské války •Bavorského tažení využil pruský král Fridrich II. k anexi Slezska • •Vratislavský mír (1742) potvrdil rakouskou porážku, Prusko získalo kontrolu nad celým Slezskem kromě Opavska a Těšínska > Správní reformy Marie Terezie •Byla zřízena Státní rada v čele se státním kancléřem •Dočasně byla spojena politická a finanční správa •Byla postátněna krajská správa •Začaly se prosazovat snahy o postátnění městské správy •Byly provedeny daňové reformy – předpokladem k nim se staly soupisy půdy (katastry) > Správní reformy Josefa II. •Morava a Slezsko byly sloučeny do jednoho správního celku •Došlo k reorganizaci městských rad – ve velkých městech byly zřizovány magistráty jako nové byrokratické orgány > Revoluce let 1848-1849 a její důsledky Postupný přechod ke konstituční (ústavní) monarchii, jenž nastal v důsledku revoluce let 1848-1849, určil také novou podobu správního systému, charakterizovanou těmito hlavními změnami: •Zánik vrchnostenské správy v důsledku zrušení poddanství v roce 1848 •Zavedení dvojkolejnosti veřejné správy – tvořila ji nově strukturovaná státní správa a územní samospráva > Ministerstva - nové centrální úřady řízené podle osobního principu • •Na centrální úrovni se stala novými orgány státní správy •V roce 1848 bylo vytvořeno pět základních ministerstev – zahraničí, vnitra, práv, financí a války •Poté byla zřizována i další ministerstva – např. Ministerstvo kultu a vyučování, ministerstvo pro obchod, živnosti a veřejné stavby > Nová organizace veřejné správy Dosavadní patrimoniální (vrchnostenská) správa byla postátněna •Nová organizace veřejné správy vstoupila v platnost v roce 1850, jako nové správní jednotky byly vytvořeny okresy – nahradily panství •Zemské i krajské zřízení zůstalo zachováno •Byla ustavena obecní samospráva > Nové obecní zřízení • •Prvním z nich bylo Stadionovo (nazvané podle ministra vnitra) obecní zřízení z roku 1849 – bylo jednotným zákonem pro všechny obce, které ustavilo jako nejnižší články územní samosprávy •Obecní zřízení se nevztahovalo na nově zřízená statutární města > Změny veřejné správy po ústavních změnách v 60. letech •Nové ústavy byly přijaty v 60. let – druhá z nich potvrdila změnu státu na federaci (Rakousko-Uhersko) •Byl vytvořen aparát politické správy první instance (okresní úřady) a druhé instance (zemská místodržitelství v Čechách a na Moravě, zemská vláda ve Slezska), který po roce 1918 převzalo také Československo •Kraje a krajské úřady byly zrušeny > Shrnutí •Po nástupu Habsburků na český trůn se začaly postupně prosazovat snahy o centralizaci a byrokratizaci veřejné správy. •Porážka stavovských povstání v 16. a 17. století přinesla nástup absolutistického pojetí panovnické moci a postátňování veřejné správy. •Byrokratizace veřejné správy pokračovala i za vlády Marie Terezie a Josefa II., jejichž reformy reagovaly také na války s Pruskem a ztrátu Slezska. •Zásadní změny přinesly důsledky revoluce let 1848-1849 – vznik ministerstev, postátnění vrchnostenské správy, zřízení ministerstev a zavedení moderní obecní samosprávy. >