Kreativní ekonomika doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D. Vymezení kreativní ekonomiky • Kreativní ekonomika je nová růstová teorie přelomu 20. a 21. století. • Vychází zejména z oblasti informačních a komunikačních technologií, internetu a efektů globalizace. • Přináší nové trendy, ale i výzvy a příležitosti ve všech oblastech lidské činnosti, tedy i v oblasti vedení a řízení lidí. • Neexistuje ucelená shoda na definici kreativní ekonomiky! Je třeba vycházet z doposud publikovaných názorů. Vymezení kreativní ekonomiky II. • Kreativní ekonomika jako ekonomický systém založený na významném vstupu – kreativitě – do pracovního procesu. • Kreativní ekonomika prezentuje hospodářství, kde hlavním vstupem a výstupem jsou myšlenky. • Kreativní průmysl zahrnuje sektory, které vycházejí z individuální kreativity, dovedností a talentu, což dohromady vytváří potenciál pro tvorbu pracovních příležitostí a bohatství skrze vytváření a využívání duševního vlastnictví. Vymezení kreativní ekonomiky III. • Kreativní ekonomiku lze v širším pojetí definovat jako ekonomiku, kde lidská myšlenka je nejdůležitějším výrobním faktorem, jenž odsouvá klasické výrobní faktory do pozadí. • Kreativita je vyvolávána stále se zvyšujícím konkurenčním tlakem. V rámci obchodu kreativita umožňuje vytvářet konkurenční výhody a s jejich přispěním realizovat ekonomický zisk. • K porozumění kreativní ekonomiky je třeba porozumět procesům ve společnosti, rozpoznat příčiny asymetrické alokace podniků a firem, analyzovat důvody individuálního i kolektivního jednání, které vychází ze zavedeného institucionálního a společenského rámce. Historicko-teoretické aspekty kreativní ekonomiky I. • Zástupci Institucionální ekonomie (Veblen, Commons) tvrdí, že člověk se nechová racionálně, ale lidé jsou pod vlivem daného institucionálního prostředí. • Neoklasická škola přispěla k formování kreativní ekonomiky svým modelem růstu. Hlavní příspěvek je připsán Robertu Solowovi, který významně inovoval původní keynesiánský Harrod-Domar model o faktor technologického pokroku. • Co je faktickým zdrojem technologického pokroku? ZNALOSTI! Historicko-teoretické aspekty kreativní ekonomiky II. • J. A. Schumpeter – vliv inovací na hospodářský cyklus, inovace narušují rovnováhu trhu – podněcují změny. • Howkins (2001) - popisuje nástup nové kreativní pracovní síly a nového kreativního průmyslu. • Někteří autoři (např. Scott, 1996) vnímají kreativní ekonomiku pouze v oblasti kulturního průmyslu. • Tyto nesrovnalosti vznikají z důvodu neexistence jednotných definic v kreativním sektoru a neznalostí historických souvislostí, které tvoří pilíře kreativní ekonomiky. Stavební bloky kreativní ekonomiky I. 1/ Institucionální rámec – základním předpokladem úspěšného rozvoje společnosti je vzájemná shoda a spolupráce mezi všemi jednotlivci a veřejnými orgány. Vhodné institucionální prostředí je zárukou hospodárné spolupráce. U států západního stylu lze mezi hlavní zásady zařadit zajištění volného trhu, občanských svobod, práva na majetek a efektivní vymahatelnost těchto zásad, zajištěná státními institucemi. 2/ Globální konkurence – Zkrácení vzdáleností a postupné rušení obchodních překážek zvýšilo dostupnost trhů dalším výrobcům a poskytovatelům služeb. Firmy, které dříve měly územní monopol, se musely vyrovnávat s konkurencí. Stavební bloky kreativní ekonomiky II. 3/ Inovační vlny – Společenský vývoj je vděčen za svůj vývoj jedné základní vlastnosti a to schopnosti se učit. V moderní éře nás ovlivnilo několik více či méně významných inovačních vln, které sebou přinášely „kreativní destrukci“. 4/ Styl života – Poslední inovační vlna spojená s ICT a internetem naprosto ovlivnila náplň práce i volného času. Změnily se požadavky na již existující pracovní místa a zároveň se objevila zcela nová pracovní místa v nových oborech. Stavební bloky kreativní ekonomiky III. 5/ Životní úroveň – Průmyslová revoluce vyvrátila negativní populistickou teorii Thomase Malthuse a ukázala směr k stabilnímu růstu životní úrovně. Příčinu těchto změn je nutné hledat v efektivní alokaci zdrojů a růstu znalostí. 6/ Kreativní pracovní síla – Všechny předchozí faktory vedly k nárůstu poptávky po pracovnících, kteří jsou vzdělaní, dokážou kreativně myslet a rozumí novým ICT. Za posledních několik desítek let narostl enormní počet vědců, výzkumníků, programátorů, designérů, architektů a dalších pozic, které se na první pohled neřadí do kreativních, ale přitom splňují základní podmínky – znalost, kreativitu, technologie. Tato těžce definovatelná a vysoce příjmová skupina tvoří produktivní část kreativní pracovní třídy. Kreativní třída 1/ super kreativní jádro - zahrnuje vědce, inženýry, univerzitní profesory, básníky, spisovatele, umělce, návrháře, architekty a další profese, jejichž cílem je vytvořit nové formy nebo návrhy, které jsou snadno přenosné a široce uplatnitelné; 2/ kreativní profesionálové - pracují v průmyslu vyžadující intenzivní znalosti, např. high-tech sektor, finanční služby, zdravotnictví nebo management; tito lidé uplatňují své znalosti pro kreativní řešení problémů. Měření kreativní ekonomiky – 3T INDEX KREATIVITY • Zdroj: KLOUDOVÁ, J. – AMBROŽOVÁ, V. – DOUBKOVÁ, M. (2008): Role kreativity a kreativní ekonomiky v regionálním rozvoji. [Výzkumná studie.] Zlín: Univerzita T. Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Měření kreativní ekonomiky: Euro-creativity index • Zdroj: KLOUDOVÁ, J. – AMBROŽOVÁ, V. – DOUBKOVÁ, M. (2008): Role kreativity a kreativní ekonomiky v regionálním rozvoji. [Výzkumná studie.] Zlín: Univerzita T. Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. • FLORIDA, R. – TINAGLI, I. (2004): Europe in the Creative Age. [Online.] <http://creativeclass.com/rfcgdb/articles/Europe_in_the_Creative_Age_2004.pdf.>. Měření kreativní ekonomiky: Nový kreativní index I. zdroj: CHWASZCZ, O. (2014): Kreativní ekonomika a její role v hospodářském rozvoji státu. [Disertační práce] Zlín: Univerzita T. Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Měření kreativní ekonomiky: Nový kreativní index II. • Zdroj: CHWASZCZ, O. (2014): Kreativní ekonomika a její role v hospodářském rozvoji státu. [Disertační práce] Zlín: Univerzita T. Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky. Role regionů v kreativní ekonomice • Konkurenceschopnost regionu tkví ve schopnosti kreativní lidi přitáhnout, udržet a zároveň i vychovat. • Jaké jsou hlavní oblasti? a) lidé - přítomnost lidí formuje kreativní potenciál celého regionu; b) místní vláda – vybudování efektivního formálního institucionálního prostředí; c) místo – kreativní třída vykazuje vysokou míru mobility; d) školství – významná podpora rozvoje kreativity. Potenciál je možné spatřit ve formování nových kreativních pracovníků a zároveň svými znalostními kapacitami může svou činností přispět k novým formám rozvoje podnikové i kulturní sféry. Dosavadní poznatky o kreativní ekonomice a jejich efektech • Regiony s vyšším kreativním potenciálem dokážou vytvářet více pracovních míst, místní obyvatelé dosahují na vyšší příjmy a kulturně-sociální oblast je více rozvinutá. • Kreativita je sice základní, ale nikoliv jedinou podmínkou ekonomického rozvoje. Je nezbytné věnovat pozornost institucionálnímu uspořádání, které je prvotním předpokladem úspěšného rozvoje společnosti. • Kreativně atraktivní regiony dosahují odlišné struktury místních veřejných rozpočtů. V přepočtu na obyvatele vytvářejí vyšší příjmy. Otázkou je úloha dotací v celkovém místním rozpočtu. Děkuji za pozornost