TRANSFORMACE ČESKOSLOVENSKÉ EKONOMIKY SITUACE V ČESKOSLOVENSKU TĚSNĚ PŘED TRANSFORMACÍ ¢Relativně stabilizované hospodářství, makroekonomická rovnováha, ¢Blízkost západních trhů, ¢Poměrně kvalifikovaná pracovní síla, ¢Extenzivní růst → hospodářská stagnace ¢Nevhodná ekonomická struktura → orientace na těžký průmysl ¢Malá otevřenost ekonomiky, orientace na trhy RVHP → vyloučení konkurenčního boje s vyspělými trhy ¢Státní vlastnictví → nízká efektivita socialistických ekonomik ¢Nesamostatný bankovní sektor ¢Nevhodné nebo žádné institucionální uspořádání ¢Velké rozdíly v ekonomickém vývoji české a slovenské části ¢ TRANSFORMACE X REFORMA ¢Reforma Øzměna prvků systému, systém jako celek zůstává zachován ¢Transformace Øzměna celého systému fungování ekonomiky (společnosti) Øtransformace je nesmírně složitý proces, ve kterém je reálně nutno změnit samo uvažování (tržních) subjektů. ¢ ¢ SPOR O CÍLOVÉ FORMY TRANSFORMACE ¢Tři hlavní názorové proudy: 1.Sociálně-tržní hospodářství: východisko – keynesiánství, smíšená ekonomika se silným státem – státní intervencionismus. Priorita – zaměstnanost. 2.Liberální hospodářství: co nejmenší stát, minimální státní zásahy. Priorita - nízká míra inflace. 3.„Třetí cesta“: posílení role trhu v rámci plánované ekonomiky, vytvoření konkurence mezi podniky, potlačení monopolizace, zrušení dotací neefektivním podnikům. ¢ CO BYLO TŘEBA ZMĚNIT? ¢Rychle bylo možné provést: ØCenovou liberalizaci, ØLiberalizaci zahraničního obchodu, ØUvolnění možnosti zakládat nové podniky, ØOdstranění subvencí, ØVznik kapitálových a finančních trhů, ØLegislativní zrovnoprávnění všech forem vlastnictví. ¢ ¢Dlouhodobé úkoly: ØVybudování nového právního řádu, ØZměna soudního systému (zajistit vynutitelnost práva), ØZměna neformálních institucí (kupř. změna morálního stavu společnosti). ¢ ¢ RYCHLOST TRANSFORMACE ¢2 názorové proudy: ØGradualismus X Šoková terapie ¢ ¢Šoková terapie (Jeffry Sachs, Václav Klaus) ØPředpokládala rychlou liberalizace trhů ØMusí být doprovázena stabilizačními opatřeními ØHospodářský pokles je krátkodobým a nevyhnutelným nákladem transformace ØNebezpečí ztráty momentu (politický kapitál – Balzerowicz) ØKonsolidace zájmových skupin (odborů) ¢Gradualismus ØPomalejší tempo reforem s velkou úlohou státu ØObávali se vysokých transformačních nákladů a narušení sociálního smíru ¢ ¢ POSTUP REFOREM ¢Gradualistický nebo šokový postup reforem (Stiglitz, Klaus), ¢Liberální a institucionální přístup (Holman) ØLiberální strategie prvotní je vytvoření tržních podnětů (liberalizace a transformace), které přispívají k vytvoření tržních institucí. Ø ØInstitucionální přístup: prvotní je vytvoření institucí (formálních i neformálních), a následný vznik trhů. ¢ ¢Neexistuje optimální strategie a vždy je nutno volit jen jednu z variant. ¢ ¢ ZÁKLADNÍ TRANSFORMAČNÍ KROKY ¢Hlavní fáze transformace ØLiberalizace ØStabilizace ØPrivatizace ØRestrukturalizace ¢ ¢ NEJVĚTŠÍ OBAVY REFORMÁTORŮ ¢Nekontrolovatelný růst cen ØInflační mzdová spirála ØInflačně devalvační spirála ¢ ¢Zneužití monopolní síly ¢Rozvrácení platební bilance ¢Potenciální extenzivní růst ¢ ¢Řešení ØRestriktivní HP ØUkotvení hospodářského systému prostřednictvím fixního směnného kurzu (transformační kotva) ¢ ¢ Inflačně-devalvační spirála = devalvace přispívá k růstu inflace a ta následně vyžaduje další devalvaci PRVNÍ ROK TRANSFORMACE - 1990 ¢Rok přípravný – dílčí reformy ¢Přijaty: ØScénář ekonomické reformy, ØZákon o soukromém podnikání ØZákon o akciových společnostech ØZákon o státním podniku PRVNÍ ROK TRANSFORMACE - 1990 ¢vznik dvoustupňové bankovní soustavy, ¢odstranění dotací (potravin) – uchování veřejné podpory → státní vyrovnávací příspěvek Kčs 140,- ¢skok cen potravin + 24 % → ↓ poptávky ¢ostatní zvýšení cen: Øosobní železniční doprava + 100 %, Øautobusová doprava + 30 %, Øceny benzinu a paliv + 100 % ¢ PRVNÍ ROK TRANSFORMACE - 1990 ¢Devalvace koruny Øčeská koruna v průběhu roku 3x devalvována, (konec roku 1989 byl kurz 14,29 korun/USD, na konci roku 1990 již 28 korun/USD). Ødůsledkem 1.transformační polštář - kurzový ¢Fixní kurz koruny Ønominální kotva ekonomiky – nízká inflace ØPřináší pozitivní inflační očekávání Ødůležitý výběr koše měn (DEM, USD) ¢ DRUHÝ ROK TRANSFORMACE - 1991 ¢1.1.1991 – milník pro liberalizace cen a zahraničního obchodu. ¢Liberalizace cen Østát se vzdal zásahů do tvorby cen (liberalizace 85 % cen) → ↑ cen (projev potlačené inflace) Økontrola cen zůstala u potravin, nájemného, vytápění, veřejné dopravy. ¢ Obrázek1.png DRUHÝ ROK TRANSFORMACE - 1991 ¢Liberalizace cen Ødůsledkem cenové liberalizace byly změny v relativních cenách a struktuře spotřeby. ØNebezpečí inflačních spirál – restriktivní HP. ØRůst cen (1. pol. 1991) výrazně převýšil růst příjmů domácností → ↓ meziroční pokles reálných mezd (o více než 25 %) ¢ → 2. transformační polštář (mzdový) DRUHÝ ROK TRANSFORMACE - 1991 ¢Liberalizace zahraničního obchodu ØCílem bylo zvýšení nabídky pro domácnosti a firmy a tvorba konkurenčního tlaku na domácí monopoly ØPostupné uvolňování zahraničního obchodu ØSnížení cel na průměr 5% Øzavedení vnitřní směnitelnosti Kčs, Øzavedení dovozní přirážky 20 % (1992: 10 %, k 31.12.1992 zrušena) Ø STABILIZACE ¢Cílem byl udržet pod kontrolou inflaci ¢Řešení: Ørestriktivní trend HP (restrikce FP, MP, regulace mezd, ukotvení kurzu) ¢Fiskální politika ØOmezení (zrušení) dotací podnikům, Øsnížení nepřímých daní (o 10 %), Øsnížení dovozní přirážky Øsjednocení daně z obratu (z 1500 sazeb na 4: 0, 12, 22 a 32 %) ¢ STABILIZACE ¢Monetární politika Øzvýšení diskontní sazby z 4 % na 8,5 % (obdobně PMR) Øpoužívání hlavně přímých nástrojů MP (úvěrové kontingenty, určení min. úrokových sazeb z depozit, refinanční úvěr, úvěrové limity), Ømonetaristický transmisní mechanismus (cílování M2) ¢ STABILIZACE ¢Mzdová regulace Ømimořádné daně v případě překročení stanovené hranice üzavedení k 1.1.1991, 1995 definitivně zrušena üpoužíváno v případě, kdy mzdy rostly rychleji než produktivita práce üformální podmínka: Zákon ČNR č. 10/1993 – vláda může stanovit regulační a sankční opatření, pokud přírůstek nominálních mezd překročí o více než 5 % růst spotřebitelských cen. Øtripartitní vyjednávání ¢ STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY ¢Značné strukturální deformace ¢Šoková terapie a rozpad trhů RVHP je pro podniky silným impulzem pro rozsáhlé strukturální změny (práce a kapitál se přesouvají do sektoru služeb). ¢Změna komoditní struktury ZO (v počátcích transformace rostla váha výrobků s nízkou přidanou hodnotou – postupné zlepšování). ¢Vysoká strukturální adaptabilita podniků ¢ ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE - HDP ¢Transformační recese → pokles HDP (výchozí stav československé ekonomiky) ¢Klaus: v době transformační recese „zmizela“ 1/3 průmyslu, 1/4 zemědělství a 1/5 HDP ¢Změny HDP a spotřeby domácností (v %) ¢ Parametry 1990 1991 1992 1993 HDP - 1,2 -11,5 -3,3 0,6 Spotřeba domácností 6,7 -28,5 -15,5 2,9 HDP ¢Hlavní příčiny poklesu Ønevhodná (a nemoderní) strukturu hospodářství, Ømikrosféra nebyla připravena na tržní prostředí a konkurenci, Ønerovnováha mezi agregátní poptávkou a nabídkou. ¢Změny na straně nabídky ØOmezení (ukončení) poskytování dotací, ØRůst cen vstupů, ØSelhání managementu podniků, ØKvalita a rozsah výroby ØRestriktivní hospodářská politika — HDP ¢Změny na straně poptávky: 1.Změny v soukromé spotřebě → pokles (propad reálných příjmů domácností o více než 26 % - nominální mzdy nerostly takovým tempem jako ceny, obavy z očekávaného nárůstu nezaměstnanosti). ¢2. Změny v investicích → pokles – silná nejistota podniků (zánik dotací, zhroucení východních trhů, omezení úvěrů). ¢3. Změny vládních výdajů → pokles: snaha o snížení role státu v ekonomice ¢4. Změny v exportu → negativní vývoj, přestože čistý export byl kladný. ¢ NEZAMĚSTNANOST ¢V roce 1990 byla 0,1% ¢Odlišný vývoj v České republice a na Slovensku ¢Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a SR (%) ¢ ¢ ROK 1990 1991 1992 1993 ČR 0,7 4,1 2,6 3,5 SR 1,6 11,8 10,4 14,4 FAKTORY SNIŽUJÍCÍ NEZAMĚSTNANOST V ČR ¢Dobrá kvalifikační struktura ¢fungující tripartitní jednání, ¢aktivní vládní politika na trhu práce, ¢geografická poloha, ¢relativně malé procento pracovní síly zaměstnané v zemědělství, ¢vysoce poddimenzovaný sektor obchodu a služeb ¢odchod většiny seniorů po roce 1990 do důchodu , ¢odchod žen po roce 1990 ze zaměstnání do domácnosti, ¢práce v zahraničí, ¢práce v šedé ekonomice,, ¢rozvoj individuálního podnikání, ¢rekvalifikace nezaměstnaných, ¢poměrně tvrdé chování státu vůči nezaměstnaným (podpora v nezaměstnanosti nízká a jen 6 měsíců) ¢ INFLACE ¢Inflační tlaky se projevily zejména na počátku roku 1991 – potlačeny díky restriktivní HP ¢Po odeznění šoku stabilizace Ørelativně nízký převis poptávky nad nabídkou v době plánované ekonomiky, Ønízká míra indexace, Ørestriktivní HP, Øfixní směnný kurz. ¢Další skokové zvýšení v roce 1993 ØNový daňový systém (DPH – růst cen o cca 8,5% ØRozdělení Československa – měnová odluka ¢ INFLACE míra inflace v Československu (v %) ROK 1990 1991 1992 1993 ČR 9,9 56,7 11,1 18,2 SR 10,4 60,6 10,2 23,0 PRIVATIZACE ¢Přechod od státního vlastnictví k soukromému ¢Spory o rychlost privatizace ØRychlá privatizace ØPomalá privatizace ¢Privatizace centralizovaná x decentralizovaná ¢Formy privatizace v ČR ØRestituce ØMalá privatizace ØVelká privatizace ¢ PRIVATIZACE ¢Rychlá privatizace měla ØZabránit předprivatizační agónii ØZabránit živelné privatizaci (Maďarsko) ØZajistit efektivní restrukturalizaci podniků ØJe třeba splnit slib o rychlosti celého transformačního procesu a o rychlém dohánění vyspělých ekonomik daný veřejnosti ¢Rychlá privatizace představovala potenciální nebezpečí výběru špatného vlastníka, který se mohl ukázat horší než stát Ø ¢ ¢ ¢ PRIVATIZACE ¢Pomalá privatizace ØJe více času nalézt vhodného vlastníka ØSpočívala v komercializace státních podniků (převod na a.s.), státní agentura by vykonávala vlastnická práva a kontrolu a prováděla základní restrukturalizaci ØZvládne stát tak náročný proces? PRIVATIZACE ¢Decentralizovaná ØSP přeměňovány na akciové společnosti (stát ztrácí kontrolu nad prodejem akcií) ØV Maďarsku „spontánní privatizace“ ØV Polsku „divoká privatizace“ ¢Centralizovaná privatizace ØPrivatizační proces pod kontrolou státu (zákony, vláda) ØManažeři se o „své“ podniky ucházejí v konkurenci ØMožnost volby strategie a rychlosti privatizace (rychlý průběh) RESTITUCE ¢Proces, ve kterém stát navrací neprávem získaný majetek původním majitelům ¢navrácení pouze toho majetku, který byl zabaven až po komunistickém puči 1948, ¢omezení jen na čs. občany, ve speciálních případech na církve. ¢Hodnota celkově navráceného majetku: ØHolman: 25 mld. Kč, ØDyba a Švejnar: 3 – 4 mld. Kč, ØKotrba: 75 – 125 mld. Kč ¢ MALÁ PRIVATIZACE ¢Leden 1991; proces, při kterém byly v aukcích vydraženy (většinou) malé provozovny služeb (restaurace, opravny) nebo obchody. ¢Veřejné aukce – okresní a místní privatizační komise. ¢V případě nezájmu → Holandská dražba - snížení vyvolávací ceny (v prvém kole až o 50 %, ve druhém až o 20 %). ¢V úvodním kole jen tuzemský kapitál, v opakované dražbě i zahraniční kapitál. ¢Poslední dražby se uskutečnily na konci 1993 s tím, že většina aukcí proběhla v 1991 a 1992. ¢ VELKÁ PRIVATIZACE ¢V ČSFR proběhla ve 2. vlnách ¢Cíle: ØZvýšení efektivity hospodářství jako celku, ØRozbití monopolních struktur na trhu, ØVytvoření tržního řádu, ØZásadní zlomení moci komunistického státu, ØOmezení doby tzv. předprivatizační agónie, ØPřekonání odporu zájmových skupin v podnikové sféře i ve státním aparátu. ¢ ¢ FOND NÁRODNÍHO MAJETKU ¢Zřízen v roce 1991 ¢Fond (FNM) realizoval privatizaci a inkasoval výnos ¢Fond neměl pravomoc rozhodovat o způsobu ¢ provedení privatizace, tu mělo Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ¢Fond neměl ambice o majetek pečovat a restrukturalizovat jej ¢Po ukončení masové privatizace fond realizoval klasickou privatizaci – soutěže, veřejné dražby apod. ¢Činnost Fondu byla ukončena 2005 Ø METODY VELKÉ PRIVATIZACE ¢Kuponová metoda. ¢Veřejné aukce – jediným kritériem výběru byla cena. ¢Veřejné soutěže – tender – vícekriteriální metoda. Využití zejména v případech malých podniků. ¢Přímý prodej předem určenému vlastníkovi – bez veřejné soutěže. Přímé prodeje musely být schváleny vládou. ¢Transformace podniků na a. s. a prodej akcií. ¢Bezúplatný převod majetku (městům, obcím, fondům sociálního pojištění, restituentům) – týkalo se kupř. obytných domů, mateřských škol apod. ¢Dočasné ponechání ve FNM. ¢Použití zaměstnaneckých akcií (max. 10 % privatizovaného majetku). ¢ KUPÓNOVÁ METODA PRIVATIZACE ¢Autoři: D. Tříska, T. Ježek, V. Klaus ¢Cíl: rychlý převod vlastnických práv tak, aby restrukturalizaci podniků mohli provést až noví vlastníci. ¢Další cíle: ØNastolení pozitivního vztahu obyvatel k tržní ekonomice a získání zkušeností, jak v ní žít. ØRychlý převod majetku a omezení předprivatizační agonie, ØSpravedlivé rozdělení majetku mezi obyvatele, ØZlomení odporu zájmových skupin v podnikové sféře i ve státním aparátu, ØZabránění spontánní privatizaci ¢ CB nemá standardní nástroje k regulace peněžní zásoby, proto používá hlavně přímé nástroje Pro podniky je obtížní získat úvěr – přerušení 2. kanálu automatického financování podniků Čím vyšší restrikce tím nižší inflace a nižší ekonomický růst = neexistuje optimální kombinace inflace a ek. růstu KUPÓNOVÁ METODA PRIVATIZACE ¢Jednotlivé fáze: ØRegistrace investičních privatizačních fondů, ØRegistrace účastníků (český občan, 1 035 Kčs – 1000 bodů – DIK), ØDIKům i Fondům jsou nabídnuty seznamy nabízených podniků se základními údaji o podniku, ØNulté kolo privatizace – občané mohli svou kupónovou knížku (její část) svěřit investičním privatizačním fondům, ØPrůběh jednotlivých dalších kol kupónové privatizace. ¢ KUPÓNOVÁ METODA PRIVATIZACE V ČÍSLECH ¢1. vlna Øzačátek - listopad 1991, konec – 31. 1. 1993 Ø72 % všech kupónů připadlo fondům. ØNeprodáno zůstalo 7,2 % akcií a 1,2 % bodů nebylo využito. ¢2. vlna Øprobíhala již jen v ČR; Øzačátek – říjen 1993, konec 31. 12. 1994 Ø63,5 % všech kupónů připadlo fondům ØNeprodáno zůstalo 3,6 % akcií a 0,6 % bodů nebylo využito. ¢ POZITIVA KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE ¢Rovné podmínky pro všechny občany, ¢Vysoce transparentní proces, ¢Umožnění privatizace i v situaci nedostatečných národních úspor, ¢Privatizace bez zatížení majetku úvěrem, ¢Ocenění podniků na trhu – cena se vytvářela jako důsledek střetu nabídky a poptávky, ¢Vznik burzy a kapitálových trhů, ¢Zainteresovanost obyvatel na celém procesu transformace. ¢ NEGATIVA KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE ¢Obyvatelstvo nebylo na proces privatizace připraveno, ¢Metoda nepřinesla do podniků nový kapitál, ¢Metoda nepřivedla do podniků nový management, ¢Dluhová privatizace by byla vhodnější (peníze na privatizaci měla půjčovat vláda), ¢KP vedla k roztříštěnému vlastnictví, ¢V důsledku kupónové privatizace (KP) vznikl deformovaný pohled na kapitálový trh a investiční fondy, Ø — NEGATIVA KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE ¢KP vedla ke špatné vlastnické struktuře (vznikaly vlastnické propletence – dcery, vnučky, které pak často vlastnily matku; v některých případech byla na vrcholu pyramidy banka. Banky byly polostátní → vzniklo rekombinované vlastnictví (bankovní socialismus) → nabyvatelé se nechovali jako skuteční vlastníci ¢Metoda kupónové privatizace nenalezla skutečné vlastníky, ale pouze vlastníky první. Následně proto muselo dojít k tzv. III. vlně privatizace, kdy se vlastnictví koncentrovalo (po roce 1995), ALTERNATIVY KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE ¢Přímý prodej tuzemskému investorovi ¢Přímý prodej zahraničnímu investorovi ¢Spontánní privatizace - převzetí podniků manažery. ¢Hromadné uplatnění zaměstnaneckých akcií (M. Zeman) – systémy zaměstnaneckých akcií v USA. ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺