1
TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Ing. Petra Chmielová, Ph.D.
TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Definice:
 Jedná se o vzdělávání, které umožňuje realizovat vzdělávací
aktivity ve specializovaných studijních oborech, přičemž v této
činnosti plynně navazuje na vzdělávání sekundární.
 Za součást terciárního vzdělávání je považováno nejen
akademické vzdělávání, ale také další odborné a profesní
vzdělávání.
ČLENĚNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Dva základní stupně:
1. Vzdělávání prvního stupně:
- nesměřuje přímo k dosažení vědecké kvalifikace a dělí se na:
• nižší terciární vzdělávání (programy krátkého
cyklu terciárního vzdělávání a bakalářské studijní
programy),
• vyšší terciární vzdělávání (magisterské studijní
programy nebo programy jim odpovídající
úrovně).
2. Vzdělávání druhého stupně:
- směřuje přímo k dosažení vědecké kvalifikace a jeho součástí
jsou doktorské studijní programy
ČLENĚNÍ TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Dle typu studia:
1. Vyšší odborné:
- vyšší odborné vzdělávání na konzervatoři,
- vyšší odborné vzdělávání realizováno na vyšší odborné škole.
2. Vysokoškolské:
- bakalářské studijní programy,
- nestrukturované magisterské studijní programy,
- navazující magisterské studijní programy,
- doktorské studijní programy.
2
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
 Konzervatoře nebo vyšší odborné školy.
 Absolventi získávají označení „diplomovaný specialista“ se
zkratkou DiS.
 Zřizovatelem může být státní správa ve školství či jiný ústřední
orgán státní správy, privátní sektor, církev nebo kraj -> tyto
školy mohou mít charakter školy církevní, soukromé, státní či
veřejné.
 Základní podmínkou, aby škola získala právo poskytovat
vzdělání a vydávat o tom doklady stanovené školským zákonem
je její zápis do školského rejstříku.
Konzervatoř
 Šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program.
 Konzervatoř je střední odbornou školou, která poskytuje
umělecké vzdělávání v šesti a osmiletých programech
zaměřených na hudbu, zpěv, hudebně dramatické umění či
tanec.
 Studenti konzervatoře získají po úspěšném ukončení studia
buď:
odborné vzdělání v konzervatoři,
střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Vyšší odborná škola (VOŠ)
 Tří nebo tří a půl letý vzdělávací program.
 Pro přijetí na VOŠ je nutné splnit dvě základní podmínky:
získat střední vzdělání s maturitní zkouškou,
splnit přijímací řízení VOŠ.
 Cílem těchto škol je tak poskytovat středoškolsky vzdělaným
studentům profesně orientované terciární vzdělávání
neuniverzitního charakteru.
 Studium na VOŠ je ukončeno absolutoriem.
 Vzdělávání může být realizováno formou denního, večerního,
dálkového, distančního či kombinovaného studia.
VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ
 Toto vzdělání je možno získat na vysokých školách.
 Nejvyšší článek vzdělávací soustavy.
 V ČR existuje třístupňová struktura:
1. bakalářské studijní programy (3 až 4 roky studia),
2. magisterské studijní programy nestrukturované,
navazující,
3. doktorské studijní programy (3 až 4 roky studia).
3
Vysoká škola (VŠ)
 Vrcholné centrum vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí
činnosti.
 VŠ jsou zřizovány buďto zákonem nebo na základě státního
souhlasu:
• veřejné (zřízeny zákonem, který je může zrušit),
• státní (vojenské a policejní vysoké školy),
• soukromé (právnické osoby, které dostaly státní
souhlas působit na území ČR jako soukromá škola).
 Dále můžeme VŠ členit na:
• neuniverzitní (nečlení se na fakulty),
• univerzitní (uskutečňují všechny typy studijních
programů).
Počet vysokých škol
v České republice
Soukromé vysoké školy
Veřejné vysoké školy
Státní vysoké školy
33
26
2
Zdroj: Webový portál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [online] [vid. 28. března 2022]. Dostupné z
https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3
NÁRODNÍ AKREDITAČNÍ ÚŘAD PRO
VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ (NAÚ)
 Studium na VŠ je realizováno v souladu se studijní plánem,
který je součástí příslušného akreditovaného studijního
programu -> akreditaci pro tyto studijní programy uděluje
Národní akreditační úřad pro vysoké školství.
 Jedná se o nezávislý úřad, který vykonává kontrolu
zaměřenou na dodržování právních předpisů při
uskutečňování činností, pro něž vysoká škola získala
akreditaci a realizuje vnější hodnocení všech činností této
vysoké školy.
LEGISLATIVNÍ RÁMEC TERCIÁRNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon) ze dne
24. září 2004
Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých
školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (Zákon o vysokých školách) ze
dne 22. dubna 1998.
nařízení vlády; směrnice MŠMT;
prováděcí předpisy Zákona o vysokých
školách
4
FINANCOVÁNÍ
TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
FINANCOVÁNÍ VOŠ A KONZERVATOŘÍ
 VOŠ a konzervatoře jsou v ČR financovány ze státního
rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků (krajů,
obcí).
 VOŠ hradí studenti úplatu za vzdělávání (dle Vyhlášky č.10/2005
Sb. O vyšším odborném vzdělávání).
 Finanční prostředky jsou pak těmito školami využity na
investiční (kapitálové) a neinvestiční výdaje (přímé náklady
na vzdělávání a provozní výdaje).
 Přímé náklady na vzdělávání jsou hrazeny z rozpočtu kapitoly
MŠMT, tzn. přímo ze státního rozpočtu.
 Provozní a investiční výdaje jsou vždy hrazeny zřizovatelem
školy (kraj, církev nebo soukromá osoba).
FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL
 V ČR je velký rozdíl mezi způsobem financování na veřejných
vysokých školách a na soukromých vysokých školách.
 Soukromé vysoké školy mají povinnost zajistit finanční
prostředky, přičemž MŠMT může poskytnout pouze dotaci na
stipendia.
 Příjmy veřejné vysoké školy jsou více diverzifikovány:
• příspěvek ze státního rozpočtu,
• podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných
prostředků,
• dotace ze státního rozpočtu,
• výnosy z majetku,
• výnosy z doplňkové činnosti
• aj. …
PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ
PŘÍSPĚVKŮ A DOTACÍ VVŠ
 Tvoří téměř tři čtvrtiny příjmu veřejných vysokých škol.
VVŠ zpracují
žádost o
poskytnutí
příspěvku a
dotací
Žádost předloží
Ministerstvu
školství, mládeže
a tělovýchovy
(MŠMT)
Při stanovení výše
příspěvku jsou na
straně MŠMT
brány v potaz
tyto faktory:
 typ a finanční náročnost
studijních programů,
 počet studentů,
 výsledky dosažené jak ve
vzdělávací, tak ve vědecké a
výzkumné, vývojové a
inovační, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti,
 a další …
5
Bilance příspěvku a dotací
poskytovaných VVŠ
 Neboli rozpočet vysokého školství. Člení se na:
rozpočtový okruh I
rozpočtový okruh II
rozpočtový okruh III
rozpočtový okruh IV
institucionální financování VVŠ
podpora studentů (stipendia či dotace)
podpora rozvoje VVŠ
mezinárodní spolupráce, ostatní výdaje (Fond vzdělávací politiky)
DĚKUJI ZA POZORNOST ☺