Obchodní právo Základní pojmy podnikání v soukromém právu Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. Mgr. Michael Münster přednáška Pojem obchodního práva • Teoretické východisko: – Vzniká jako právo profesionálů („obchodníků“) • Obchodní právo je soubor zvláštních právních norem, které obsahují – postavení podnikatelů, – podmínky, za kterých mohou podnikatelskou činnost vykonávat, – zvláštnosti závazkových vztahů, do kterých vstupují, – a některé další vztahy, které s podnikáním souvisejí. Systematické zařazení v právním řádu • Součást soukromého práva – Široká smluvní volnost – Časté používání dispozitivních norem – Rovné postavení subjektů • Obchodní právo má blízký vztah k – Správnímu právu (živnostenské právo) – Finančnímu právu (daňové právo) – Trestnímu právu(hospodářská trestná činnost) – Právu mezinárodního obchodu Rekodifikace soukromého práva v ČR • Od 1.1.2014 nabyla účinnost rekodifikace soukromého práva – Občanský zákoník jako kodex soukromého práva – Proces komercializace občanského práva – Odstranění duplicit • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník • Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích • Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Podnikání (§420 odst. 1 ObčZ) • jde o činnost, která splňuje následující atributy: – samostatně – na vlastní účet a na vlastní odpovědnost – výdělečně – živnostenským nebo obdobným způsobem – se záměrem činit tak soustavně – za účelem dosažení zisku Podnikatel • Pod pojmem podnikatel se označují různé subjekty obchodního práva – fyzické osoby (individuální podnikání) – právnické osoby (společné podnikání) • Právní osobnost • Svéprávnost Podnikatel • Za podnikatele je dle NOZ považována každá osoba, která provozuje podnikatelskou činnost, tj. vykonává výše uvedenou činnosti splňující veškeré její atributy. – Nevyvratitelná domněnka: osoby zapsané v obchodním rejstříku – Vyvratitelná domněnka: podnikatelem je osoba, která je držitelem živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. • Rozšíření definice za účelem ochrany spotřebitelů: – osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností – osoba, který uzavírá smlouvy při samostatném výkonu svého povolání (tzv. svobodná povolání), – osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (komisionáři, zprostředkovatelé). Identifikace podnikatele • K odlišení podnikatelů slouží zejm. – obchodní firma, jméno a příjmení nebo název – sídlo, bydliště (místo podnikání) – identifikační číslo • Povinnost uvádět na obchodních listinách – Jméno a sídlo – pokud není zapsán v obchodním rejstříku, musí uvést údaj o zápisu do jiné evidence • Identifikační údaje je nutno uvádět i na www stránkách – Platí pro a.s. – musí mít webové stránky! – Pokud si webové stránky zařídí s.r.o. musí uvádět tyto údaje také Obchodní firma • Nejde o subjekt práva - pojem je nutno odlišit od „obchodní společnosti“ • obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku => nezapsaný subjekt nemá firmu a • jde-li o FO jedná pod svým jménem a příjmením • jde-li o PO jedná pod svým názvem • Firmu FO tvoří – zpravidla jméno a příjmení, ale je možné také jméno smyšlené (vždy však nutné rozpoznat že nejde právnickou osobu) ! • Firmu PO tvoří – vždy její název, vždy také dodatek (právní forma) • Firma musí být nezaměnitelná, neklamavá • Podnikatel má povinnost jednat výhradně pod svou obchodní firmou Sídlo podnikatele • sídlem podnikatele je adresa zapsaná ve veřejném rejstříku • u právnické osoby – sídlo se určuje při sepisování zakladatelského dokumentu (stačí pouze název obce) – Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě • u fyzické osoby – Adresu je možno nalézt zejm. v živnostenském rejstříku – Pokud není v žádném veřejném rejstříku zapsána, je jejím sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště. • liší-li se skutečné sídlo PO od evidovaného sídla, každý se může dovolat skutečného sídla • účel: ochranu osob, které jednají s důvěrou, že sídlo se nachází tam, kde skutečně, fakticky právnická osoba sídlí Závod • Definice: Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. • Závod je věc hromadná – tj. 1 funkční celek – Závod je objektem právního vztahu nikoliv subjektem (podnikatelem) !!! – Závod je ve vlastnictví podnikatele • Obchodní závod tvoří vše, co podnikateli v souvislosti s jeho podnikáním patří: – Věci hmotné – movité / nemovité – Věci nehmotné - práva duševního vlastnictví včetně závazků • Nakládání se závodem – Lze převést na jiného podnikatele (kupní smlouva) – Může být předmětem zástavního práva – Lze propachtovat (pacht závodu) Pacht závodu • Pachtýř je povinen užívat i požívat závod způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu. • Předmět činnosti provozované v závodu lze změnit, jen pokud to bylo výslovně ujednáno. • Pachtýř se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které s provozem závodu souvisejí (u dluhů pouze za předpokladu, že o nich věděl nebo jejich existenci musel rozumně předpokládat). • Propachtovatel ručí za splnění závazků, jejichž přechod nebyl odsouhlasen věřitelem. Pobočka • Pobočka = část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou • Pokud pobočku nechá podnikatel zapsat do OR, jde o odštěpný závod – Zvláštnost: vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu Jednání podnikatele Jednání podnikatele Jednání přímé (pouze člověk) Jednání nepřímé Zákonné zástoupení Smluvní zastoupení Jednání podnikatele - nepřímé • smluvní – např. na základě plné moci • zákonné zastoupení vzniká: – Členům statutárního orgánu – Vedoucímu odštěpného závodu – Osobě, která byla při provozu obchodního závodu pověřena určitou činností – Osobě, která jednala bez pověření v provozovně podnikatele Jednání členů statutárních orgánů • Kdo je statutárním orgánem u jednotlivých obchodní společností a u družstva stanoví přímo ZOK: – veřejná obchodní společnost – každý společník, – komanditní společnost – všichni komplementáři, – společnost s ručením omezeným – každý jednatel, – akciová společnost – představenstvo, – družstvo – představenstvo • vnitřní omezení oprávnění statutárního orgánu jednat (např. valnou hromadou) nemají vliv na platnost smlouvy vůči třetím osobám Kolektivní statutární orgán • Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. • Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vedoucí odštěpného závodu • Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku. Osoba pověřena určitou činností při provozu závodu • Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. – zaměstnanci určení na danou pracovní pozici – „dočasný záskok“ • Rozsah je dán „obyklostí“ jednání spojeného s danou pozicí – Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje. Nepřikázané jednatelství • Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. – Viz např. Vrchní prchni Smluvní zastoupení - Prokura • Zvláštní případ smluvního zastoupení • Udělit ji mohou pouze podnikatelé zapsaní v OR • Zapisuje se do OR – konstitutivní účinek • Lze udělit pouze fyzické osobě nebo více fyzickým osobám (nikoliv PO) – Je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele samostatně, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného. • Prokurista používá dodatek – „jako prokurista“ – „per prokura“ – „ppa“ – „p.p.“ Prokura - Vznik a zánik • Vznik prokury – udělením zmocnění podnikatelem (např. pověřovací listina, zápis z valné hromady) a jeho přijetí prokuristou • Zánik prokury – Odstoupení prokuristy – Odvolání prokury – Smrtí prokuristy – Zánikem PO podnikatele Oprávnění prokuristy – oprávněn činit všechna právní jednání k nimž dochází při provozu podniku • Omezení vnitřními pokyny nemá účinky vůči 3.os • Omezení ze zákona: prokurista nemůže zcizovat (prodávat) a zatěžovat nemovitosti - ledaže by byla prokura výslovně rozšířena i na ně • Omezení podnikatelem: prokuru lze omezit i pro určitou pobočku (příp. pro určitý závod, má-li jich podnikatel více Základní ustanovení NOZ k osobám 24 • Osoby jsou fyzické (lidé) a právnické • § 19 (1) Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu (z ABGB 1811). Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany. • (2) Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu. Nepřihlíží se ani k omezení těchto práv v míře odporující zákonu, dobrým mravům nebo veřejnému pořádku. • § 20 (1) Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. • (2) Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. • § 21 Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Jiný právní předpis stanoví, jak stát právně jedná. Osobnost, svéprávnost 25 • osoby: – každý, kdo je osobou, je způsobilý mít soukromá práva a povinnosti, má právní „osobnost“. – NOZ opouští termín „způsobilost k právním úkonům" a nahrazuje ho pojmem „svéprávnost„ – za svéprávného právo považuje člověka plně schopného postarat se o své záležitosti vlastními silami a samostatně rozhodovat o svém životě. Základní atributy 26 • Právní osobnost – způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti • Svéprávnost – způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Právní osobnost 27 • Fyzická osoba – Vznik • od okamžiku narození. – Zánik: • smrtí; • prohlášením člověka za mrtvého • Právnická osoba – Vznik • zápisem do veřejného rejstříku – Zánik • výmazem z veřejného rejstříku Fyzické osoby 28 • Člověk má právní osobnost po celý svůj život – vrozená práva – nezcizitelná a nelze se jich vzdát. • Nenarozené dítě (nasciturus) není právní osobností, ale v okamžiku narození se právní osobností stává. Přesto má jako nenarozené svá práva, a je-li to v zájmu, tak je možné jej považovat za narozené. – Např. právo dědit – Smlouvy uzavřené ve prospěch nenarozeného dítěte jsou platné, pouze splňují-li podmínku zájmů dítěte jdoucích k jeho prospěchu. Právnické osoby 29 • Rozdílně od člověka s jeho přirozenými právy jsou právnické osoby umělé útvary • Právnické osoby lze ustavit k – soukromým zájmům (např. Obchodní společnost , spolek), anebo – zájmu veřejnému (např. obec, kraj, Česká národní banka, ústav). • Zákon vymezuje k jakým „zájmům“ PO nelze založit. Např. – PO jejímž účelem je popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti podpora násilí – PO ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, (výjimky tvoří zákon) Typy právnických osob podle NOZ 30 ● KORPORACE § 210–§ 302 zákoník korporace upravuje výslovně jen jako soukromoprávní právnické osoby, tvořené více osobami i jen jedním členem Zvláštní úprava platí pro spolky založené za účelem dosažení nějakého vlastního soukromého cíle (nikoli podnikání). ● KORPORACE § 210–§ 302 zákoník korporace upravuje výslovně jen jako soukromoprávní právnické osoby, tvořené více osobami i jen jedním členem Zvláštní úprava platí pro spolky založené za účelem dosažení nějakého vlastního soukromého cíle (nikoli podnikání). ● FUNDACE § 303–§ 401 (typicky nadace či nadační fondy) typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. Jsou nadace či nadační fondy (§ 303-401), jejichž základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. ● FUNDACE § 303–§ 401 (typicky nadace či nadační fondy) typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. Jsou nadace či nadační fondy (§ 303-401), jejichž základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. ● ÚSTAVY § 402 – § 418 Jejich osobní i majetková složka propojena. Nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. Jde především o obecně prospěšné společnosti ● ÚSTAVY § 402 – § 418 Jejich osobní i majetková složka propojena. Nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. Jde především o obecně prospěšné společnosti Korporace 31 • Základem je společenství lidí nebo právnických osob (corpus = tělo) • Obchodním korporacím se věnuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích), rovněž účinný od ledna 2014, který nahradil obchodní zákoník. Mezi obchodní korporace patří – veřejná obchodní společnost, – komanditní společnost, – společnost s ručením omezeným, – akciová společnost, – družstvo, včetně družstva bytového a sociálního. • Korporací v pojetí občanského zákoníku je dříve občanské sdružení, nově „spolek“. Fundace 32 • Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. • Rozdělení – nadace • právnickou osobu soukromého práva, která je tvořená účelovým sdružením majetku, který má svými výnosy sloužit užitečnému cíli. Trvalý charakter odlišuje nadace od nadačního fondu. – nadační fondy – přidružený fond • nemá právní subjektivitu • osoba, která má prostředky, ale nechce zakládat nadaci či nadační fond, dá do správy nadace tyto prostředky • S těmito prostředky nadace musí hospodařit zvlášť Ústav 33 • nový typ právní formy kombinující prvky základních typů právnických osob, kterými jsou korporace a fundace – Osobní i majetková složka je zde propojena • Ústav nemá členy stejně jako korporace, ale zaměstnance. • Majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací, nicméně se pro ně přiměřeně použije ustanovení o nadačních fondech. Znaky PO 34 Definiční znaky : a) samostatná právní subjektivita, b) způsobilost k právním úkonům, c) způsobilost deliktní, d) majetková samostatnost, e) určitý stupeň formalizace organizační struktury Definiční znaky : a) samostatná právní subjektivita, b) způsobilost k právním úkonům, c) způsobilost deliktní, d) majetková samostatnost, e) určitý stupeň formalizace organizační struktury Identifikační znaky ● název právnické osoby ● sídlo právnické osoby ● předmět činnosti právnické osoby. Identifikační znaky ● název právnické osoby ● sídlo právnické osoby ● předmět činnosti právnické osoby.