Obchodní právo Závazkové právo (kupní smlouva, smlouva o dílo, a další vybrané smlouvy používané v podnikání) Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. Mgr. Michael Münster přednáška Obchodní smlouvy • Právním důvodem vzniku závazků jsou: – právní jednání (především smlouvy) – protiprávní činy – jiné právní skutečnosti. • Smluvní volnost – převažují dispozitivní ustanovení • Dělení smluv – rozhodující je obsah – pojmenované (nominátní typy smluv) – nepojmenované (inominátní typy smluv) – složené – jejich kombinace • Obsahové náležitosti (např.:) – podstatné – předmět, subjekt, cena – pravidelné – doba plnění, místo plnění, záruka, doklady, jakost – nahodilé – rozhodčí doložka, cenová doložka, konkurenční doložka, předkupní právo Kupní smlouva • prodávající se zavazuje odevzdat věc kupujícímu a umožnit mu, aby k ní nabyl vlastnické právo a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu • při uzavření kupní smlouvy se zahraničním partnerem má před zákonem přednost Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží) • podstatné náležitosti – určení smluvních stran – určení předmětu smlouvy – jednotlivě / druh a množství – určení kupní ceny nebo způsob jejího dodatečného určení – výše uvedené závazky prodávajícího a kupujícího • pravidelné náležitosti – určení jakosti – stanovením vlastností nebo jakostní normou – určení doba plnění smlouvy – určení doby a způsobu placení kupní smlouvy – určení způsobu předání zboží – určení rozsahu a délky záruky – určení dokladů, které prodávající předá kupujícímu Právní úprava, forma Právní úprava: • ust. § 2079 až 2183 NOZ • Obecná ustanovení o kupní smlouvě (ust. § 2079 až § 2084 NOZ) • Koupě movité věci (§§ 2085 – 2127 NOZ) • Koupě nemovité věci (§§ 2128 – 2131 NOZ) • Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě (§§ 2158 – 2174 NOZ) • Zvláštní ustanovení o koupi závodu (§§ 2175 – 2183 NOZ) • Vedlejší ujednání při kupní smlouvě (§§ 2132 - 2157 NOZ) Forma: • kupní smlouva vyžaduje písemnou formu podle ust. § 560 NOZ pouze v případě, je-li předmětem prodeje a koupě nemovitá věc Předmět kupní smlouvy • věci movité (zboží) (koupě movité věci (§§ 2085 – 2127 NOZ)) – individuální / druhové – také např. elektrická energie, plyn – druhové nutno individualizovat • množství zboží - vymezeno buď počtem kusů, nebo jednotkami užívanými pro určení množství jakými jsou např. váha, délka, plocha. • vlastnosti zboží - určují jeho jakost a provedení, které charakterizuje vnější podobu věci (např. barva). • vzorek - ukázka zboží, které má být dodáno, předlohou je pomůcka, která vymezuje vlastnosti zboží, nebo některé z nich (např. katalog, nákres, vzorkovnice barev). • věci nemovité (koupě nemovité věci (§§ 2128 – 2131 NOZ)) – zásada superficies solo cedit • závod (koupě závodu (§§ 2175 – 2183 NOZ)) Odlišení od smlouvy o dílo odlišení od smlouvy o dílo: • kritérium poměru dodávaného materiálu: – o SoD se bude jednat v případě, že jedna smluvní strana (objednatel) předá druhé smluvní straně (zhotovitel) podstatnou část materiálu, ze kterého se bude věc vyrábět: tj. • pokud věci potřebné k výrobě dodá objednatel (kupující) – jde o smlouvu o dílo • pokud věci potřebné k výrobě dodá zhotovitel (výrobce) – jde o kupní smlouvu • kritérium poměru práce: • pokud převážná část závazku spočívá v činnosti – jde o SoD – X v rámci dodání stroje je závazek uvést do provozu a vyzkoušet => kupní smlouva) • pokud vedle dodání zboží má dojít i k montáži – jde vždy smlouva o dílo (bez ohledu na to, jaký podíl bude představovat) Odlišení od smlouvy o dílo odlišení od smlouvy o dílo: - Dílem je: a) zhotovení určité věci (pokud nespadá pod kupní smlouvu) - např. ušití obleku z přinesené látky b) montáž určité věci (přičemž montáží rozumíme podle obchodních zvyklostí sestavení, uložení, uchycení, včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáže), c) údržba určité věci - např. údržba topných těles, d) dohodnutá oprava určité věci - např. oprava osobního automobilu, e) dohodnutá úprava určité věci - např. přešití oděvu f) výsledek jiné činnosti - např. projekt pro stavbu "šitý na míru" (nikoliv např. typové projektové podklady – výkresová dokumentace), individuálně zhotovené programové vybavení informačního systému na příslušném nosiči apod. Místo a doba dodání zboží • Místo dodání – předáním na dohodnutém místě • jinak v sídle prodávajícího – předáním zboží dopravci • Doba dodání – určena ve smlouvě – konkrétní den nebo lhůta – Některé pojmy používané v praxi po určení doby • začátkem období je prvních 10 dnů • v polovině měsíce je od 10. do 20. dne měsíce • koncem období je posledních deset dnů období – jinak lhůta přiměřená vhledem k povaze zboží a místu dodání – pokud není ve smlouvě stanoven počátek lhůty – počítá se ode dne uzavření smlouvy Přechod vlastnického práva a nebezpečí škody na věci Přechod vlastnického práva k věci - kupující se stává vlastníkem již účinností smlouvy (nestanoví-li zákon či ujednání stran jinak) Přechod nebezpečí škody na věci - okamžikem převzetí věci (rozhodující není okamžik nabytí vlastnického práva k věci Povinnosti prodávajícího • Prodávající je povinen – odevzdat zboží kupujícímu řádně a včas • tj. v určeném množství, jakosti apod. – odevzdat kupujícímu doklady ke zboží • např. technická dokumentace, montážní návod, prohlášení o shodě, apod. – umožnit kupujícímu nabýt vlastnická práva • z hlediska převodu vlastnického práva u movité věci platí, že vlastnické právo k movité věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem (předpokladem převodu tak již není tzv. tradice, tj. předání a převzetí movité věci) • jindy, dle dohody – před předáním – věc musí být individualizována – po předání – tzv. výhrada vlastnického práva » např. po zaplacení kupní ceny – předat zboží k přepravě – pokud to vyplývá ze smlouvy Povinnosti kupujícího • Kupující je povinen – zaplatit dohodnutou nebo určenou kupní cenu • v době stanovené ve smlouvě, jinak ve chvíli možnosti nakládat s věcí (prohlédnout si věc) – povinnost převzít včas a řádně dodané zboží • Někdy právo odmítnout: např. předčasně dodané zboží – povinnost prohlédnout zboží • kvůli uplatnění odpovědnosti za vady Kupní cena • 2 způsoby sjednání – v konkrétní výši – způsob, pozdějšího určení • např. třetí osobou • bez určení kupní ceny - pokud by si strany cenu neurčily a přesto prohlásily, že uzavírají kupní smlouvu -> platila-by cena obvyklá (platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává) • NOZ již nestanoví požadavek, aby cena byla sjednána v souladu s právními předpisy (zákon o cenách, zákon o oceňování majetku) • Platby hotově i bezhotovostně – pokud překračuje částku 270.000,-Kč povinnost bezhotovostně • Lze sjednat okamžik povinnosti platit – při předání, placení předem, po dodání – pokud sjednáno není – platí, že kupující je povinen kupní cenu zaplatit, když prodávající umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady • Cenová doložka – dohoda smluvních stran o možném dodatečném zvýšení kupní ceny s ohledem na zvýšení výrobních nákladů Odpovědnost stran za porušení smlouvy - za prodlení • odpovědnost za prodlení – nejčastěji v souvislosti s nedodržením dodací lhůty na zboží a pozdní splacení kupní ceny • Pokud prodávající v prodlení s dodáním zboží, má kupující – právo odstoupit od smlouvy (po dodatečné lhůtě k plnění) – právo na náhradu škody • Pokud kupující v prodlení se zaplacením, má prodávající – právo odstoupit od smlouvy (po dodatečné lhůtě k plnění) – právo na náhradu škody – právo na úrok z prodlení Vady zboží • Faktické – zboží neodpovídá ve smlouvě sjednanému množství, jakosti, provedení, kdy neodpovídá balení – je dodáno jiné zboží – zjevné – lze zjistit při prohlídce – skryté – nelze takto zjistit, projeví se později • Právní – zboží zatíženo právem třetí osoby bez souhlasu kupujícího • např. zástavní právo, autorské právo, právo ochranných známek Odpovědnost stran za porušení smlouvy - za vady • odpovědnost za vady: – nikoliv vady odstranitelné a neodstranitelné vady – ale podstatné a nepodstatné porušení smlouvy • do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu • přenechají-li se věci jak stojí a leží (úhrnem), jdou jejich vady k tíži nabyvatele, tj. nabyvatel přejímá všechny tyto věci jako celek bez ohledu na jejich kvantitu i kvalitu (NELZE u individuálně určených věcí, např. vozidla) Odpovědnost stran za porušení smlouvy - za vady • NOZ upravuje – zákonná odpovědnost • NOZ nezná zákonnou záruku !!! (x spotřebitelé viz dále) • prodávající odpovídá za vady, které má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího, i když se projeví až později • zprostit odpovědnosti se lze v případě, že kupující o nich v době prodeje věděl – smluvní záruka (záruka za jakost) • prodávající se zavazuje že zboží bude mít po určitou dobu dané vlastnosti • prodávající odpovídá za vady vzniklé v záruční době • záruka za jakost - i v reklamě nebo na obalu !!! Oznámení a nároky • oznamovací povinnost („notifikační povinnost“) – doporučení – písemná forma – bez zbytečného odkladu po zjištění – nejpozději do 2 let od dodání zboží (skryté vady) – Pro vady zboží, na které je poskytnuta záruka (pouze v případě, že se na tom strany smlouvy výslovně dohodly), je lhůta k oznámení vad stanovena shodně se lhůtou záruční Nároky z vadného plnění • je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo: – na odstranění vady, nebo – na přiměřenou slevu z kupní ceny. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Nároky z vadného plnění • je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo: – na odstranění vady – dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, nebo – opravou věci, nebo – na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo – odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Strany si mohou v kupní smlouvě sjednat tato vedlejší ujednání: • výhradu vlastnického práva, • výhradu zpětné koupě, • výhradu zpětného prodeje, • předkupní právo, • koupi na zkoušku, • výhradu lepšího kupce, • cenovou doložku. Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Výhrada vlastnického práva • pokud si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny • nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím Výhrada zpětné koupě (a zpětného prodeje) • z ujednání o výhradě zpětné koupě vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc prodávajícímu za úplatu zpět; kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu • i na věci nemovité • nebyla-li ujednána lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věci, platí vzhledem k movité věci za ujednanou 3 lhůta a vzhledem k nemovité věci 10 lhůta • výhrada zpětné koupě zavazuje dědice Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Předkupní právo • u předkupního práva jsou stranami předkupník, dlužník a koupěchtivý (3. osoba). • ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému • výhrada předkupního práva zavazuje dědice. Vztah stavby a pozemku • NOZ se navrací k zásadě superficies solo cedit (stavba je součástí pozemku) – zákonné předkupní právo tam, kde se vlastníci liší Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Koupě na zkoušku • kdo koupí věc na zkoušku, kupuje s podmínkou, že věc ve zkušební lhůtě schválí (příp. ji odmítne) • pokud si strany neujednají jinou zkušební lhůtu, tak platí, že u movitých věcí činí 3 dny a u nemovitých věcí 1 rok od uzavření smlouvy • platí, že kupující věc schválil, neodmítl-li ji ve zkušební době • kupující nemá právo věc odmítnout, nemůže-li ji vrátit ve stavu, v jakém ji převzal Vedlejší ujednání při kupní smlouvě Výhrada lepšího kupce • prodávající nabývá právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě • tato lhůta činí u movitých věcí 3 dny a u nemovitých věcí 1 rok od uzavření smlouvy • zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát například přednost novému kupci, ačkoli první nabízí vyšší cenu Cenová doložka • kupní cena věci se upraví dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci Koupě nemovité věci • obecný odkaz na ustanovení o koupi movitých věcí (§ 2131 NOZ) • požadavek písemné formy (§ 2128 ve spojení s § 560 NOZ) • skryté vady stavby musí být u prodávajícího uplatněny do 5 let, jinak se nárok promlčuje (§ 2129 odst. 2 NOZ) Koupě zboží v obchodě • ustanovení se použijí vedle obecných ustanovení o kupní smlouvě (§§ 2079 – 2084 NOZ) • nově výslovně stanoveno, že se ustanovení použije pouze ve vztahu podnikatel – spotřebitel (§ 2158 NOZ) x dříve obecně prodej v obchodě (viz § 612 OZ) • Tato zvláštní pravidla se použijí jak pro prodej zboží v kamenných prodejnách, tak i pro internetové obchody (tzv. e-shopy). Záruční lhůta • je sporné, zda ust. § 2165 NOZ zakládá 24 měsíční záruční lhůtu na spotřební zboží tak, jak platila v rámci předchozí právní úpravy • problematikou zákonných záruk na zboží se zabývala společná pracovní skupina zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem spravedlnosti, která dospěla k závěru, že dle ust. § 2165 NOZ kupující bude moci stejně jako dříve uplatnit práva z vady, která se u spotřebního zboží vyskytne v době 24 měsíců od jeho převzetí Koupě závodu • odpovídá smlouvě o prodeji podniku dle §§ 476 – 488a ObchZ • závod: organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu (§ 502 NOZ) • kupující se stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo je alespoň musel rozumně předpokládat (§ 2177 odst. 1 NOZ). • přechod pracovněprávních závazků Smlouva o dílo • Definice: Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. • Právní úprava: ust. § 2586 až § 2635 NOZ – smlouva o dílo obecně (ust. § 2586 až § 2619 NOZ), – poté odchylky, je-li cena díla určena podle rozpočtu (ust. § 2620 až § 2622 NOZ), je-li předmětem díla stavba (ust. § 2623 až § 2630 NOZ) a jedná-li se o dílo s nehmotným výsledkem (ust. § 2631 až § 2635 NOZ) Forma • Forma: NENÍ obligatorní písemná forma (může být proto uzavřena jak ústně, tak konkludentně) • Výjimky: – § 2607 NOZ (případ, kdy je dokončení díla prokazováno provedením ujednaných zkoušek – písemný zápis) – § 2594 odst. 2 NOZ (jestliže objednatel trvá na provedení díla s použitím nevhodné věci nebo podle nevhodného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Účastníci, podst. náležitosti • Účastníci: – zhotovitel (zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo) – objednatel (zavazuje převzít dílo od zhotovitele a zaplatit zhotoviteli cenu) • Podstatné náležitosti: – účastníci smlouvy – určení díla – určení ceny díla nebo způsob jejího určení – závazky výše uvedené Dílo - Dílem je: a) zhotovení určité věci (pokud nespadá pod kupní smlouvu) - např. ušití obleku z přinesené látky b) montáž určité věci (přičemž montáží rozumíme podle obchodních zvyklostí sestavení, uložení, uchycení, včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáže), c) údržba určité věci - např. údržba topných těles, d) dohodnutá oprava určité věci - např. oprava osobního automobilu, e) dohodnutá úprava určité věci - např. přešití oděvu f) výsledek jiné činnosti - např. projekt pro stavbu "šitý na míru" (nikoliv např. typové projektové podklady – výkresová dokumentace), individuálně zhotovené programové vybavení informačního systému na příslušném nosiči apod. Odlišení od kupní smlouvy odlišení od kupní smlouvy: • kritérium poměru dodávaného materiálu: – o SoD se bude jednat v případě, že jedna smluvní strana (objednatel) předá druhé smluvní straně (zhotovitel) podstatnou část materiálu, ze kterého se bude věc vyrábět: tj. • pokud věci potřebné k výrobě dodá objednatel (kupující) – jde o smlouvu o dílo • pokud věci potřebné k výrobě dodá zhotovitel (výrobce) – jde o kupní smlouvu • kritérium poměru práce: • pokud převážná část závazku spočívá v činnosti – jde o SoD – X v rámci dodání stroje je závazek uvést do provozu a vyzkoušet => kupní smlouva) • pokud vedle dodání zboží má dojít i k montáži – jde vždy smlouva o dílo (bez ohledu na to, jaký podíl bude představovat) Cena díla • provedením díla vniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla • Cena díla je ujednána dostatečně určitě: je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek • Cena určena pevnou částkou: příp. vícenáklady nemají na výši ceny vliv a cenu nelze zvýšit jinak než dohodou stran • Cena určena odhadem: v případě podstatného překročení (navýšení o 10–20 %), oznámí objednateli s odůvodněným určením nové ceny; objednatel může z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit. • Cena určena odkazem na zaručený rozpočet: • příp. vícenáklady nemají na výši ceny vliv a cenu nelze zvýšit jinak než dohodou stran. • Cena určena odkazem na nezaručený (neúplný či nezávazný) rozpočet: • umožňuje zhotoviteli jednostranně zvýšit cenu, objeví-li se nutnost vyšších nákladů nebo dalších činností, pokud nebyly při uzavření smlouvy předvídatelné; nesouhlasí-li objednatel určí zvýšení ceny na návrh soud • má-li se však cena zvýšit o více než o 10%, přiznává se objednateli právo odstoupit od smlouvy Práva a povinnosti stran • Zhotovitel – provést dílo na své náklady a své nebezpečí – provést dílo s odbornou péčí • není vázán pokyny objednatele, pokud se výslovně nezavázal – opatřit věci potřebné ke zhotovení – předat dílo a převést vlastnické právo • není-li ve smlouvě dohodnuto místo plnění, je jím místo, kde se dílo provádělo (jinak sídlo zhotovitele) • je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá vlastnictví k zhotovované věci zásadně objednatel • je-li předmětem díla věc určená druhově, nabývá vlastnictví k zhotovované věci zásadně zhotovitel • Objednatel – oprávnění kontrolovat provádění díla – povinnost součinnost + zaplatit cenu Změny díla možné na základě • dohoda – lze provést jakoukoliv změnu • Pokud se vyskytnou skryté překážky – Zhotovitel povinnost oznámit a žádat změnu – Zhotovitel přeruší – Pokud se nedohodnou, mohou obě strany odstoupit • Pokud jsou věci poskytnuté objednatelem nevhodné – přerušení – případně změna závazku,pokud nedodá věci vhodné • Objeví se vada – změna závazku Odpovědnost za vady díla • Ohledně práv objednatele z vad díla se obdobně užijí ustanovení o kupní smlouvě; • Práva z vad díla se promlčují, neuplatní-li je objednatel bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil, nejpozději však do 2 let od předání díla Nároky z vadného plnění • je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má objednatel právo: – na odstranění vady, nebo – na přiměřenou slevu z ceny díla. Neodstraní-li zhotovitel vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla, nebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele. Nároky z vadného plnění • je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo: – na odstranění vady – opravou věci, nebo – na přiměřenou slevu z ceny díla, nebo – odstoupit od smlouvy. Objednatel sdělí zhotoviteli, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele. Neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla, nebo může od smlouvy odstoupit. Stavba jako předmět díla • § 2623 NOZ: – smlouva o úpravě nemovité věci – smlouva o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby • stavbou se rozumí stavební dílo bez zřetele na jeho stavebně technické provedení, účel a dobu trvání • nebezpečí škody přechází zásadně předáním • vady stavby se promlčují do 5 let od převzetí • z vad je spolu se zhotovitelem společně a nerozdílně zavázán: a) poddodavatel (=subdodavatel) zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci (=projektant), ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavbou (=stavební dozor), ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. Dílo s nehmotným výsledkem • Týká se především předmětů duševního vlastnictví; • § 2633 NOZ: Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele • § 2624 NOZ: Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy Přenechání věci k užití jinému • Nájem (ust. § 2201 až § 2331 NOZ) – obecná ustanovení (§ 2201 až § 2234 NOZ) – nájem bytu, resp. domu (§ 2235 až § 2301 NOZ) – nájem prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 až § 2315 NOZ) – podnikatelský pronájem věcí movitých (§ 2316 až § 2320 NOZ) – nájem dopravního prostředku (§ 2321 až § 2325 NOZ) – ubytování (§ 2326 až § 2331 NOZ) • Pacht (ust. § 2332 až § 2357 NOZ) – obecná ustanovení (ust. § 2332 až § 2344 NOZ) – zemědělský pacht (ust. § 2345 až § 2348 NOZ) – pacht závodu (ust. § 2349 až § 2357 NOZ) • Zápůjčka (ust. § 2390 až § 2394 NOZ) Nájemní smlouva • Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. • Pro nájemní smlouvu není zákonem požadována písemná forma. • Účastníci nájemní smlouvy – pronajímatel, jakožto osoba, která přenechává pronajatou věc nájemci za úplatu do dočasného užívání – nájemce, jakožto osoba, která je oprávněna užívat pronajatou věc způsobem ujednaným nebo obvyklým, má povinnost platit nájemné a po skončení nájemního vztahu pronajatou věc odevzdat zpět pronajímateli. • K podstatným náležitostem nájemní smlouvy patří především ujednání o předmětu nájmu a úplatě. • NOZ připouští fakultativní zápis nájemního práva do veřejného seznamu – významná zejména pro přechod nájmu na nového vlastníka - zvyšuje ochranu nájemce Předmět nájmu • věc nemovitá – i část nemovité věci • věc movitá – musí být nezuživatelná - taková, která se užíváním neztrácí, nespotřebovává, nýbrž opotřebovává, svou užitnou hodnotu tedy ztrácí postupně Povinnosti pronajímatele Pronajímatel je povinen: • přenechat věc nájemci - aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu • udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit užívání • zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu, a to jednak nerušené opravami a pak nerušené třetími osobami – někdy potřeba provést nezbytnou opravu věci Povinnosti nájemce Nájemce je povinen: • užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu • platit nájemné • povinnost oznamovací - nájemce je povinen oznámit pronajímateli, že věc má vadu • po skončení nájmu odevzdat pronajímateli věc v místě, kde ji převzal Skončení nájmu • Uplynutím doby – obnovení mlčky - užívá-li nájemce věc i po uplynutí sjednané doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal • Zánikem věci • Výpovědí - 2 případy: – Nájem na dobu určitou - jen tehdy, byly-li ve smlouvě zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba, případně z důvodů stanovených zákonem – Nájem na dobu neurčitou - i bez uvedení důvodu, přičemž výpovědní doba činí jeden měsíc, byla-li předmětem nájmu věc movitá, resp. tři měsíce, jedná-li se o věc nemovitou Smlouva o pachtu • Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné • rozdíl oproti nájmu - rozdílná hospodářská funkce – nájem = pouze k užívání – pacht = k požívání - předpokládá činnost pachtýře, aby dosáhl určitého výnosu, který mu celý připadá • z hlediska formy OZ u pachtovní smlouvy nevyžaduje obligatorní písemnou formu • účastníci pachtovní smlouvy – propachtovatel, jakožto osoba, která zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání – pachtýř, jakožto osoba, která se za užívání a požívání propachtované věci zavazuje platit propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Smlouva o pachtu • mezi podstatné náležitosti pachtovní smlouvy patří – specifikace věcí, které jsou předmětem pachtu – ujednání výše úplaty (nájemného) • buď ve formě pachtovného nebo ve formě naturálií (poměrné části výnosu z věci), nebo jejich kombinací (dále také jen pachtovné). • pachtovné může být stanovenou pevnou částkou nebo proměnlivou částkou, v závislosti na výnosu z pachtu. • předmět pachtu – pouze věc, která je schopná užitek přinášet (tj. věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos, ať již jsou výnosem plody naturální nebo civilní); Zápůjčka Smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. • Účastníci: – zapůjčitel, jakožto osoba přenechávající – vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, a na straně druhé vypůjčitel, jakožto osoba, která se zavazuje po čase vrátit věc stejného druhu. • jedním z pojmových znaků zápůjčky je, že jejím předmětem je zastupitelná věc, což zápůjčku odlišuje od výpůjčky a nájmu. • smlouva o zápůjčce má reálnou povahu, tudíž k samotnému vzniku smlouvy je třeba faktické přenechání věci (nestačí pouhé uzavření smlouvy). • písemná forma není předepsána, smlouva může být proto uzavřena i ústně či konkludentně. Závazky ze smluv příkazního typu • smlouvy příkazního typu obecně patří do rámce těch smluv, jejichž podstatou je jednání za jiného na základě zmocnění • NOZ v rámci závazků ze smluv příkazního typu upravuje: a) příkazní smlouvu (ust. § 2430 až § 2444 NOZ), b) smlouvu o zprostředkování (ust. § 2445 až § 2454 NOZ), c) smlouvu komisionářskou (ust. § 2455 až § 2470 NOZ), d) smlouvu zasílatelskou (ust. § 2471 až § 2482 NOZ), e) smlouvu o obchodním zastoupení (ust. § 2483 až § 2520 NOZ). • dále by bylo možno zahrnout i správu cizího majetku (§ 1400 až § 1474 NOZ), která je však v NOZ upravena v rámci věcných práv Příkazní smlouva • pojem: příkazník se zavazuje obstarat záležitost příkazce • zpravidla příkazník jedná jménem a na účet příkazce, tj. je tedy jeho přímým zástupcem; – z právního jednání učiněného příkazníkem vůči třetí osobě tak vznikají práva a povinnosti přímo příkazci • pokud by osoba jednala svým jménem, ale na účet jiné osoby, tj. byla by jeho nepřímým zástupcem, jednalo by se o komisionářskou smlouvou (viz dále) Příkazní smlouva • není stanovena obligatorní písemná forma • nicméně vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, musí příkazce příkazníkovi vystavit písemnou plnou moc (tj. příkazní smlouva může být uzavřena ústně a vystaví se pouze písemná plná moc); – plná moc však pouze prokazuje existenci zastoupení vůči třetím osobám, s nimiž má být v rámci zmocnění jednáno • účastníci: – příkazce, jakožto osoba, jejíž záležitost je příkazníkem obstarávána, a která se za to zavazuje příkazníkovi zaplatit úplatu, byla-li sjednána, a – příkazník, jakožto osoba, která se zavazuje (úplatně či bezplatně) obstarat záležitost příkazce • podstatné náležitosti: – vymezení záležitosti příkazce, k jejímuž obstarání se příkazník zavazuje Smlouva o zprostředkování • pojem: zprostředkovatel se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (k otázce sjednání provize viz dále) • základním účelem zprostředkovatelské smlouvy je usnadnění „setkání“ nabídky a poptávky • zákon nestanoví požadavek obligatorní písemné formy • účastníci: – zájemce - osoba, která vymezuje obsah smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno, a která se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za zprostředkování uzavření určité smlouvy s třetí osobou provizi – zprostředkovatel - osoba, která se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy se třetí osobou, a • podstatné náležitosti: – určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno – výše provize Smlouva o zprostředkování • pokud již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování X příkazní • předmětem je určitá smlouva (např. smlouva kupní, smlouva o pachtu, apod.), jejíž obsah je vymezen zájemcem ve smlouvě o zprostředkování, a jejíž uzavření má být zprostředkováno se třetí osobou (tzv. zprostředkovávaná smlouva) Smlouva komisionářská • pojem: komisionář se zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost (např. prodej či koupi věci, apod.), a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu • mezi komisionářem a komitentem se jedná o právní vztah tzv. nepřímého zastoupení, tj. komisionář jedná svým jménem, ale na účet komitenta • z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému • teprve po obstarání záležitosti je komisionář povinen postoupit komitentovi veškerá práva nabytá v souvislosti s obstaráním záležitosti (např. koupí-li komisionář věc pro komitenta, stává se tato vlastnictvím komisionáře; ten pak musí převést vlastnické právo na komitenta) Smlouva komisionářská • není stanovena obligatorní písemná forma • účastníci: – komitent - osoba, jejíž záležitost je komisionářem obstarávána – komisionář - osoba, která se zavazuje obstarat vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou záležitost • podstatné náležitosti: – vymezení záležitosti, k jejímuž obstarání se komisionář zavazuje přestože je komisionářská smlouva pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši odměny za obstarání určité sjednané záležitosti není podstatnou náležitostí komisionářské smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši odměny, dojde k aplikaci ust. § 2468 OZ, dle kterého platí, že nebyla-li výše odměny ujednána, náleží komisionáři odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku Smlouva zasílatelská • pojem: zasílatel se zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související (např. zabalení, naložení, pojištění, proclení, apod.), a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu • smlouva zasílatelská (spediční) je zvláštním druhem smlouvy komisionářské • způsoby provedení přepravy zásilky: – zasílatel tedy v rámci obstarání přepravy především uzavře smlouvu o přepravě věci s dopravcem, který přepravu, kterou má zasílatel obstarat, provede – dále zasílatel může užít k obstarání přepravy dalšího zasílatele (tzv. mezizasílatele) – neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce nejpozději do začátku uskutečňování přepravy, může zasílatel sám provést přepravu, kterou má obstarat Smlouva zasílatelská • zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu – není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má zasílatel právo žádat, aby mu příkazce doručil příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz) • účastníci: – zasílatel (v postavení obdobném komisionáři) - osoba, která se zavazuje, že obstará svým jménem na účet příkazce přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa – příkazce (v postavení obdobném komitentovi) - osoba, která vymezuje zásilku, včetně podmínek přepravy, a která se zavazuje zasílateli zaplatit odměnu • příp. tzv. mezizasílatel Smlouva zasílatelská • podstatné náležitosti: – určení zásilky - tj. věci, která má být přepravena • tento smluvní typ tedy nelze použít pro obstarání přepravy osob), – určení místa odeslání a místa doručení zásilky, přestože je zasílatelská smlouva pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši odměny za obstarání přepravy není podstatnou náležitostí zasílatelské smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši odměny, dojde k aplikaci ust. § 2480 OZ, dle kterého platí, že nebyla-li výše odměny ujednána, náleží zasílateli přiměřená odměna, jaká se v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle poskytuje Smlouva o obchodním zastoupení • pojem: závazek obchodního zástupce jako nezávislého podnikatele dlouhodobě vyvíjet pro zastoupenou osobu činnost – i) směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným (tj. činnost spočívající ve sjednávání příležitosti pro zastoupeného uzavřít určené obchody), nebo – ii) k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet (tj. činnost spočívající v uzavření určených obchodů v přímém zastoupení zastoupeného), a závazek zastoupeného platit obchodnímu zástupci provizi • podstatné náležitosti: – vymezení činnosti obch. zástupce - určení druhu obchodů (smluv), které budou obch. zástupcem sjednávány, příp. úkony směřující k vytvoření příležitosti je sjednat, – údaj o tom, zda obch. zástupce bude obchody (smlouvy) v přímém zastoupení uzavírat, nebo bude pouze zprostředkovávat příležitost uzavření těchto obchodů Smlouva o obchodním zastoupení • přestože je pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši provize není podstatnou náležitostí smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši provize, platí, že: – nebyla-li výše provize ujednána, má obchodní zástupce právo na provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti vzhledem k druhu zboží nebo služeb, které jsou předmětem obchodů; – nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na provizi v rozumné výši zohledňující podstatné okolnosti uskutečněného jednání • právní úprava obchodního zastoupení se nepoužije, je-li ujednáno, že zástupce není za svou činnost odměňován Smlouva o obchodním zastoupení • zákon obligatorně vyžaduje písemnou formu • účastníci: – obchodní zástupce, jakožto nezávislý podnikatel, který se zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet, a – zastoupený, jakožto osoba, která se za uvedené činnosti zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci provizi • zákon předpokládá, že obchodní zástupce je podnikatelem • teritoriální vymezení (tzv. rozhodné území): – není-li ujednáno, kde má obchodní zástupce vyvíjet činnost, platí za ujednané území Česká republika; – je-li obchodním zástupcem zahraniční osoba, platí za ujednané území stát, kde má obchodní zástupce sídlo v době uzavření smlouvy Smlouva o obchodním zastoupení • obchodní zastoupení lze sjednat jako: – výhradní – nevýhradní • NOZ předpokládá obchodní zastoupení nevýhradní, tj. v případě, kdy smlouva neobsahuje ustanovení o výhradním zastoupení, platí, že jde o zastoupení nevýhradní • výhradní obchodní zastoupení musí být ve smlouvě výslovně sjednáno Smlouva o obchodním zastoupení • nevýhradní obchodní zastoupení: - zastoupený může v rámci rozhodného území pověřit i jinou osobu stejným obchodním zastoupením, jaké ujednal s obchodním zástupcem, a - obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody, jež jsou předmětem obchodního zastoupení, i na vlastní účet nebo účet jiné osoby • výhradní obchodní zastoupení: - zastoupený nemá právo na rozhodném území nebo pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce; - obchodní zástupce nemá ve stejném rozsahu právo vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby, ani uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby - zastoupený sice může sám ve vymezeném území pro sebe uzavírat obchody bez součinnosti obchodního zástupce, avšak právo na provizi takových obchodů vzniká obchodnímu zástupci, jako by je sjednal on Smlouva o účtu • obecný smluvní typ, který je po příslušných smluvních modifikacích využitelný jak pro běžné, tak pro vkladové účty (či jejich kombinace) • jak běžné, tak vkladové účty mohou být za určitých okolností tzv. platebními účty podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, pro které se přednostně použijí ustanovení tohoto zákona • NOZ proto rozlišuje: – nejobecnější ustanovení, která se použijí pro všechny účty (ust. § 2662 až § 2668 NOZ), – ustanovení pro platební účty, jež pouze odkazuje na právní úpravu v zákoně o platebním styku (ust. § 2669 NOZ), – zvláštní ustanovení pro jiné než platební účty (ust. § 2670 až § 2675 NOZ) – jako speciální případ účtu se upravuje vkladní knížka (ust. § 2676 až ust. 2679 NOZ) Smlouva o účtu • pojem: ten, kdo vede účet, se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet • zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu • účastníky: – ten, kdo vede účet (většinou banka) - osoba, která se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet, – majitel účtu - je-li účet zřízen pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Tyto osoby nakládají s účtem společně. Má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích na účtu jsou stejné • podstatné náležitosti: – vymezení doby, od níž je účet veden, – vymezení měny, v níž je účet veden, a – závazek toho, kdo vede účet, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet Smlouva o jednorázovém vkladu • pojem: vkladatel se zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok • pro jednorázový vklad (tzv. termínovaný vklad) je charakteristické, že na rozdíl od účtu nedochází ke změnám výše vložených peněžních prostředků • vkladní list pak představuje speciální případ jednorázového vklad • vkladním listem (podobně jako tzv. vkladní knížka) příjemce vkladu potvrzuje pevný jednorázový vklad na dobu určitou ve výši vkladním listem uvedené • zákon nepožaduje pro smlouvu o jednorázovém vkladu písemnou formu; ve vztahu ke vkladnímu listu však z povahy věci (jedná se o „potvrzení“ jednorázového vkladu) platí, že musí mít písemnou formu • bylo-li nakládání s vkladem podmíněno sdělením hesla a vkladatel heslo nezná, může vkladatel nakládat s vkladem, pokud prokáže, že mu vklad náleží Smlouva o otevření akreditivu • pojem: výstavce akreditivu se zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu • podstatné náležitosti: – určení akreditivních podmínek (obsahu akreditivu) (určení plnění, které má banka poskytnout) – určení oprávněného (určení osoby, které má být plnění poskytnuto) – závazek příkazce zaplatit odměnu / úplatu (výše odměny) • účastníci: – výstavce akreditivu, jakožto osoba, která se zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv, a – příkazce, jakožto osoba, která se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu Smlouva o otevření akreditivu • zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu • nicméně po uzavření smlouvy výstavce akreditivu bez zbytečného odkladu oznámí oprávněnému v písemné formě, že v jeho prospěch otvírá akreditiv, a sdělí mu jeho obsah • akreditivní listina – povinnost banky zaplatit, doba platnosti akreditivu, akreditivní podmínky Smlouva o otevření akreditivu Druhy akreditivů • akreditiv odvolatelný • akreditiv neodvolatelný – Pokud není stanoveno jinak, je neodvolatelný – banka může změnit nebo zrušit pouze se souhlasem oprávněného a příkazce • akreditiv avizovaný – je oznamován oprávněnému prostřednictvím jiné (avizující) banky – avizující banka však není z akreditivu zavázána • akreditiv potvrzený – potvrzen další bankou – vzniká oprávněnému nárok na plnění vůči této bance Smlouva o otevření akreditivu Druhy akreditivů • akreditiv dokumentární - v praxi nejčastější - banka je povinna přezkoumat s odbornou péčí vzájemnou souvislost předložených dokumentů, zda odpovídají podmínkám akreditivní listiny - většinou doklady o odeslání zboží a jeho převzetí k přepravě • akreditiv revolvingový (obnovující se) - spočívá v závazku banky po každém čerpání akreditované částky obnovit platební závazek do výše vyčerpané částky - je to dlouhodobá záruka banky za platby příkazce Smlouva o otevření akreditivu • Výhody – pro prodávajícího nehrozí situace, že by kupující zdržoval či jiným způsobem ovlivňoval placení (placení má slíbeno od banky) – kupující má zajištěno, že platba bude provedena pouze pokud budou splněny dohodnuté akreditivní podmínky • Nevýhody – zpracování akreditivu bývá často složité a zdlouhavé – změnu akreditivu lze provádět pouze se souhlasem všech zúčastněných – vysoké náklady na jeho zřízení a realizaci Smlouva o inkasu • pojem: inkaso představuje bankovní obchod, při kterém se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžitého plnění, popřípadě jiného inkasního úkonu, jakým může být např. přijetí cenných papírů nebo předložení směnky k akceptaci • zákon nepožaduje pro smlouvu o inkasu písemnou formu • účastníky: – obstaravatel inkasa (většinou banka), jakožto osoba, která zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby, a – příkazce, jakožto osoba, která se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu • podstatné náležitosti: – určení výše peněžní částky, jejíž inkaso má obstaravatel inkasa obstarat, či jiného inkasního úkonu, a – určení třetí osoby povinné z inkasa X sjednání výše odměny není podstatnou náležitostí smlouvy o inkasu, jelikož dle ust. § 2694 odst. 2 NOZ platí, že není-li výše odměny ujednána, zaplatí příkazce obstaravateli inkasa odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy Smlouva o inkasu • tzv. dokumentární inkaso: • podstata spočívá v tom, že inkasní úkon je vázán na vydání dokumentů (např. dokumenty k převzetí zboží, daňový doklad, pojistky, apod.) té osobě, která má inkasní úkon - zpravidla tedy platbu - provést • obstaravatel inkasa se vůči příkazci zavazuje vydat třetí osobě dokumenty, zaplatí-li tato osoba proti vydání dokumentů určitou peněžní částku, nebo provést před vydáním dokumentů jiný inkasní úkon, a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu Př. smlouva o inkasu zajišťující plnění z kupní smlouvy • Smlouvu o inkasu uzavírá s bankou prodávající – Prodávající při ní předkládá bance dokumenty s pověřením jejich předání kupujícímu proti zaplacení kupní ceny nebo akceptaci směnky – Banka obstarává plnění od kupujícího proti předání dokumentů, které umožňují nakládání se zbožím ze strany kupujícího • nezkoumá formální správnost listin • zhodnocení právní kvality listin tak nese kupující – může odmítnout poskytnutí plnění • Prodávající má jistotu, že odběratel se nedostane k dokumentům dříve než zaplatí • Prodávající nese riziko, že kupující neodebere příslušné dokumenty a nezaplatí – Lze snížit některou z forem zajištění (bankovní záruka nebo pojištění rizika nepřevzetí) Smlouva o inkasu • dokumentární inkaso má zpravidla dvě formy, které rozlišujeme dle inkasního úkonu: – D/P (Documents against payment) – dokumenty proti placení • banka vydá příslušné dokumenty oproti okamžitému zaplacení příslušné částky – D/A (Documents against acceptance) – dokumenty proti akceptaci směnky • banka vydá kupujícímu příslušné dokumenty proti akceptaci směnky, která je obvykle splatná 30-180 dnů po viděné nebo má fixní splatnost • kupující (plátce) se stává vlastníkem zboží před lhůtou splatnosti, může s ním nakládat –např. prodat a tím získat prostředky na zaplacení • prodávající nese do data splatnosti platební riziko Smlouva o inkasu • Výhody – nízká finanční náročnost (levnější než dokumentární akreditiv banka (dovozce) není povinná zkoumat správnost listin ) – menší administrativní náročnost – dovozce nemusí vázat své finanční prostředky před obdržením zboží • Nevýhody – riziko prodávajícího spojené s projevem vůle kupujícího, zda-li převezme • proti případnému neodebrání zboží ze strany kupujícího se lze pojistit Smlouva o úvěru • upravena v rámci závazkových vztahů z titulu „přenechání věci k užití jinému“ (§ 2189 až § 2400 NOZ) • podstata – úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. • je uzavřena dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, nikoli jejich faktickým poskytnutím • zákon nepožaduje pro smlouvu o úvěru písemnou formu • účastníky: – úvěrující (věřitel), jakožto osoba, která zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a – úvěrovaný (dlužník), jakožto osoba, která se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky • podstatné náležitosti: – určení výše peněžních prostředků, které mají být poskytnuty, včetně určení měny úvěru, a – určení výše úroku (jakožto úplaty za dočasné poskytnutí peněžních prostředků) Smlouva o společnosti • nahradila smlouvu o sdružení • podstata je ve smluvním závazku alespoň dvou osob sdružit za společným účelem i) činnosti (práce), nebo ii) věci, anebo iii) obojí • rozlišují se společnosti i) pracovní, ii) kapitálové a iii) smíšené • společný účel není předepsán, může být tedy v mezích právního řádu jakýkoli, hospodářský (výdělečný) i nevýdělečný • společnost (dle ust. § 2716 a násl. NOZ) nemá vlastní právní osobnost; nejedná se o právnickou osobu • není zákonem vyžadována obligatorní písemná forma (ALE pokud se však společníci zavazují k vkladům (přínosům), vyžaduje se písemné (a společníky podepsané) provedení soupisu hodnot, které se jednotliví společníci zavázali do společnosti vložit) • účastníky jsou osoby, které se zavázaly sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci • podstatné náležitosti - sjednání společného účelu, a soupis vkladů společníků jimi podepsaný (bylo-li společníky ujednáno sdružení majetku) • z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou tak společníci zavázáni vůči třetím osobám solidárně, tj. společně a nerozdílně Smlouva o tiché společnosti • podstata - tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku • oboustranný závazkový vztah mezi účastníky smlouvy, tj. tichým společníkem a podnikatelem, přičemž právní poměr tichého společníka je v podstatě poměrem věřitelským, kvalifikovaným účastí na zisku a ztrátě; tichý společník je věřitelem hlavního společníka jako jediného vlastníka a provozovatele závodu, stejně jako ten, kdo dal zápůjčku majiteli závodu • může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele • tichá společnost (dle ust. § 2747 a násl. NOZ) nemá vlastní právní osobnost; nejedná se o právnickou osobu • není zákonem vyžadována obligatorní písemná forma Smlouva o tiché společnosti • účastníky a) tichý společník jakožto poskytovatel vkladu na straně jedné b) podnikatel jakožto příjemce vkladu a osoba povinná platit tichému společníkovi podíl na zisku na straně druhé - tichý společník se nestává spolupodnikatelem; nicméně není vyloučeno, aby byl také podnikatel - v určitých případech zákon zakládá ručitelský závazek tichého společníka za podnikatele • podstatné náležitosti - závazek tichého společníka k poskytnutí vkladu podnikateli, určení předmětu a hodnoty vkladu (tj. přesné vymezení předmětu vkladu s jeho ohodnocením), a závazek podnikatele platit tichému společníkovi podíl na zisku Smlouva o výkonu funkce • práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně: i) ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ii) ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, iii) nebo ze ZOK plyne něco jiného. • zákon tedy neukládá obchodním korporacím ani členům jejich orgánů povinnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce dle ZOK • smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tj. VH • obligatorní písemná forma: –je vyžadována pouze v případech smluv uzavíraných se členy orgánů kapitálových obchodních společností (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) –nevyžaduje se tedy v případech osobních společností (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti) a družstva Smlouva o výkonu funkce • povinný obsah z hlediska odměny za výkon funkce: a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění; b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby; c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány; d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů (má-li být odměna poskytnuta v této podobě). • není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se ZOK, platí, že výkon funkce je bezplatný • z přiměřeného použití smlouvy o příkazu pak vyplývá: – i nárok na úhradu nákladů účelně vynaložených při výkonu funkce (např. jízdné, cestovní výdaje, náklady na ubytování, telekomunikační poplatky, apod.) • smlouva o výkonu funkce a souběžný pracovní poměr člena orgánu společnosti: – ze ZOK vyplývá, že člen statutárního orgánu společnosti může být současně i jejím zaměstnancem – ALE pracovní náplň se nesmí jakkoli překrývat s činnostmi, které zákon svěřuje do kompetence statutárního orgánu