Obchodní právo Zneužití a omezení soutěže (nekalá soutěž, ochrana hospodářské soutěže) Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. Mgr. Michael Münster přednáška Prameny právní úpravy nekalé soutěže • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) – nekalá soutěž samotná je upravena v § 2976 -2989 NOZ – v zákoně jsou také obsažena obecná ustanovení § 2972-2974, která mají obecnou povahu – úprava zneužití a omezení soutěže je doplněna také ustanoveními o konkurenční doložce § 2975 NOZ – a právními prostředky ochrany proti omezování soutěže § 2990 NOZ. • Trestněprávní ochrana proti nekalé soutěži je obsažena ust. § 248 TrZ porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže Základní pojmy práva soutěžního (i nekalé soutěže) • Soutěžní právo se tradičně rozděluje do dvou větví: a) právo na ochranu hospodářské soutěže chrání samotnou soutěž před narušováním. b) naopak právo nekalé soutěže chrání čistotu soutěže. • Soutěžitel – účastník hospodářské soutěže (zpravidla na trh umísťuje své výrobky či nebo poskytuje služby, nebo má alespoň záměr ovlivnit hospodářskou soutěž – většinou rovněž získat prospěch), zpravidla fyzická nebo právnická osoba - podnikatel. • Spotřebitel – dle ustanovení § 419 NOZ platí, že “každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.” • Zákazník - každá osoba, která vstupuje do smluvního vztahu za účelem získání věci k užití nebo užití nebo využívání služby, bez ohledu na to, zda-li jde o spotřebitele či nikoliv. • Každý spotřebitel je zákazníkem, ale ne každý zákazník je spotřebitel. Generální klauzule nekalé soutěže • Generální klauzule nekalé soutěže: kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje. • nekalá soutěž je tedy definována kumulativním splněním 3 podmínek: a) Jednáním v hospodářském styku je takové jednání soutěžitele, které je v soutěžním vztahu nebo s přímým či nepřímým soutěžními záměrem. b) Jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, pokud může způsobit samotné ohrožení. Následek nastat nemusí. c) Dobré mravy soutěže jsou samostatným právním institutem, jehož obsah zákonodárce ponechává na soudním vymezení. Vztah mezi generální klauzulí a skutkovými podstatami • Aby bylo jednání nekalou soutěží, musí být splněny všechny 3 znaky generální klauzule • Na plnění dílčích znaků, může mít ale vliv na aktivní legitimaci žalobce, přenos důkazního břemene, nebo žalobní nárok. • Zákon stanoví nejtypičtější nekalosoutěžní jednání, které se nazývají skutkové podstaty nekalé soutěže – některé skutkové podstaty se týkají pouze vztahu mezi soutěžiteli a zákazníka se přímo nedotýkají (jde předně o parazitování na pověsti (§ 2982 NOZ), podplácení (§ 2983 NOZ), zlehčování (§ 2984 NOZ) a porušení obchodního tajemství (§ 2985 NOZ)). – všechny ostatní skutkové podstaty nekalé soutěže mohou být škodlivé zákazníkům (jde o klamavou reklamu (§ 2977 NOZ), klamavé označení zboží nebo služby (§ 2978 NOZ), vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981 NOZ), (nekalou) srovnávací reklamu (§ 2980 NOZ) a dotěrné obtěžování (§ 2986 NOZ)) Skutkové podstaty nekalé soutěže Nekalou soutěží je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, h) porušení obchodního tajemství, i) dotěrné obtěžování, a j) ohrožení zdraví a životního prostředí. Klamavá reklama • Jako klamavou reklamu lze tedy postihnout takové jednání, které kumulativně splňuje znaky: a) jde o reklamu (ač tento pojem není v NOZ vysvětlen), b) sdělení souvisí s povoláním nebo podnikáním, c) má za cíl podpořit odbyt věcí nebo poskytování služeb, d) svým podáním je způsobilé klamat adresáta (osobu, k níž dospěje), e) (sdělení) je zřejmě způsobilé ovlivnit hospodářské chování adresáta (tedy učinit např. nákupní rozhodnutí) • Klamavým údajem může být i údaj, který je sám o sobě pravdivý (správný), pokud je uveden v jiných souvislostech či okolnostech - tedy některé údaje jsou zamlčeny nebo naopak jiné zvýrazněny (typicky např. vytržení z kontextu). • Při posuzování klamavosti má být přihlédnuto k “dodatkům” („druh“, „typ“, „způsob“), jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě. • Za nekalou soutěž způsobenou klamavou reklamou může být odpovědný jak zadavatel reklamy (“ten, v jehož prospěch reklamní sdělení cílí), tak i její zpracovatel (reklamní agentura, public relations agentura) nebo i její šiřitel (vydavatel periodika, vysílatel rozhlasového nebo televizního vysílání apod.). Klamavé označení zboží nebo služby • Klamavé označení zboží nebo služby: je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba: a) pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že b) vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost – nerozhodné je, zda: a) označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde, anebo b) ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. • Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“. • tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy o ochraně průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví Srovnávací reklama • Srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu. • Srovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče: a) není-li klamavá, b) srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu, c) srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny, d) srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení, e) nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a f) nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem. Vyvolání nebezpečí záměny • Nebezpečí záměny vyvolá: a) kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem, vyvolá tím nebezpečí záměny, b) kdo užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné, c) kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele. Parazitování na pověsti • Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Podplácení • Podplácením (ve smyslu NOZ) je jednání, jímž: a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch. Zlehčování • Zlehčováním je: a) jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu, nebo b) uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana). Porušení obchodního tajemství • Porušením obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl: a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu. Dotěrné obtěžování • Dotěrné obtěžování je: a) sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo b) sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy. • Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy. Ohrožení zdraví nebo životního prostředí • Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků. Ochrana proti nekalé soutěži • Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat: a) aby se nekalé soutěže zdržel, b) aby odstranil závadný stav, c) přiměřené zadostiučinění, d) náhradu škody, e) vydání bezdůvodného obohacení. • Právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, může uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků • Platí tzv. obrácené důkazní břemeno – tj. musí rušitel prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Prameny právní úpravy hospodářské soutěže • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) – v ust. § 2973 NOZ stanoví, že kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí při soutěžní činnosti, ani při sdružování k výkonu soutěžní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěži nekalou soutěží zneužívat, ani účast jiných v hospodářské soutěži omezovat • samotný NOZ však nestanoví kromě shora uvedeného § 2973 žádná další pravidla pro ochranu hospodářské soutěže - tato pravidla jsou upravena ve veřejnoprávních předpisech soutěžního práva (jde jak o předpisy národní, tak i unijní) • Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ZOHS) Soutěžitel a relevantní trh • Soutěžitelé: – fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli • Jakékoliv jednání se vždy posuzuje ve vztahu k tzv. relevantnímu trhu • Relevantním trhem je: – trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. • Relevantní trh se zpravidla posuzuje podle: – věcné složky - trh s konkrétním (vzájemně zastupitelným) zbožím - např. trh s banány – územní složky - lokální, regionální, celostátní, evropský trh. – časové složky - trvalý, sezónní apod. • Vymezení relevantního trhu je důležité z hlediska určení tržních podílů, kompetence úřadu apod. Dohody narušující soutěž Pojem dohody narušující soutěž zahrnuje: • dohody mezi soutěžiteli (tzn. smlouvy) • rozhodnutí sdružení soutěžitelů – např. rozhodnutí asociace výrobců • jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (nikoliv paralelní jednání) – vlastní jednání s vědomím společného cíle • Dohody narušující soutěž jsou neplatné, pokud vedou nebo mohou vést k narušení soutěže, ledaže ZOHS nebo jiný zákon stanoví jinak, nebo je obecně závazným právním předpisem povolena výjimka. ZOHS obsahuje i demonstrativní výčet zakázaných dohod mezi soutěžiteli: • Přímé / nepřímé určení cen – cenový kartel • Omezení / kontrola výroby, odbytu, výzkumu / vývoje, investic, • Rozdělení trhu / nákupních zdrojů • Vázané obchody • Diskriminační kartel – různé obchodní podmínky pro různé skupiny odběratelů • Skupinový bojkot (neobchodování s určitými podnikateli) Blokové výjimky • výjimky ze zákazu dohod mezi soutěžiteli • tyto blokové výjimky jsou stanovené právním předpisem • avšak úřad je oprávněn individuálním rozhodnutím oprávnění odejmout v případě, že by převažoval dopad na soutěž na pozitivy dohody Zneužití dominantního postavení • Samo dominantní postavení není protisoutěžní - zakázaným je však zneužití dominantního postavení. • Dominantní postavení má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů, kterým tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Pokud nebude v řízení prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nemá soutěžitel (skupina), který má menší než 40% podíl na relevantním trhu. • Při určení dominantního postavení postupuje ÚOHS podle těchto kritérií: – hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle a podle: – hospodářská a finanční síla soutěžitelů, – právní nebo jiné překážky vstupu na trh pro další soutěžitele, – stupně vertikální integrace soutěžitelů, – struktura trhu a – velikost tržních podílů nejbližších konkurentů. Způsoby zneužití dominantního postavení Mezi nejtypičtější způsoby zneužití dominantního postavení patří: • Přímé / nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách (plnění v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění) – např. vynucování uzavření smlouvy o dodávce podmínkou úhrady dluhu za dřívějšího odběratele, • Vázané obchody – vynucování či podmiňování odběru jednoho zboží i odběrem dalšího zboží, které nesouvisí věcně ani podle obchodních zvyklostí, • Diskriminace některých soutěžitelů, • Zastavení / omezení výroby, odbytu, výzkumu / vývoje na úkor spotřebitelů (např. převedení výroby náhradních dílů na motorové vozidlo na podnikatele, který není objektivně schopen zajistit výrobu v odpovídajícím množství) • Dlouhodobý cenový dumping (nepřiměřeně nízké ceny) • Odmítnutí přístupu do vlastních přenosových sítí nebo k duševnímu vlastnictví (nikoliv elektronické komunikace) – příklad předehřátá sytá pára • Listovací poplatky – požadování plnění za vstup do dodavatelské evidence nebo za umístění zboží do provozovny (v minulosti např. někteří provozovatelé velkých prodejních obchodů) Postavení ÚOHS v rámci ZOHS • ÚHOS má zejména také tyto kompetence: • vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona, • zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí. • vydává rozhodnutí o zákazu plnění zakázané dohody a sankci za její plnění. • vydává rozhodnutí o zneužití dominantního postavení a sankci za toto zneužití. • vydává další rozhodnutí - např. ve věcech přestupků fyzických osob; právnický osob a podnikajících fyzických osob; orgánů veřejné moci - a také sankce za ně.