Obchodní právo Řešení sporů (soudní řízení, rozhodčí řízení, exekuce, insolvence) Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. Mgr. Michael Münster přednáška Způsoby řešení sporů za pomocí třetí osoby Způsoby řešení sporůZpůsoby řešení sporů Soudní řízeníSoudní řízení Rozhodčí řízeníRozhodčí řízení Konciliace, mediaceKonciliace, mediace Soustava soudů ČR • soustava soudů - soubor všech nezávislých soudů, jejich působnost, vzájemné vztahy • v rámci soustavy soudů existuje dělba činností • článek (soudní soustavy) - určuje postavení soudu v hierarchii • soustava soudů je přizpůsobena územnímu členění státu • prameny právní úpravy – Ústava ČR – zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Organizace civilního soudnictví Nejvyšší soud ČR (Brno) Vrchní soud (Praha) Vrchní soud (Olomouc) Krajské soudy (Praha + Čechy) Městský soud v Praze Obvodní soudy (Praha 1-10) Okresní soudy (Čechy) Krajský soud (Brno) Krajský soud (Ostrava) Okresní soudy (Morava) Městský soud (Brno) Organizační principy • Ústava: Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. • Nezávislost soudu - Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. • Nestrannost soudu - Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. • Princip zákonného soudce - Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Určení soudu i soudce v konkrétní věci je dáno zákonem Přehled zásad • Zásada dispoziční x zásada oficiality (zahájení, dispozice s řízením) • Zásada projednací x zásada vyšetřovací (zjišťování skutkového stavu – povinnost tvrzení, povinnost důkazní) • Zásada formální pravdy x zásada materiální pravdy • Zásada kontradiktornosti (žalobce x žalovaný, navrhovatel x odpůrce) • Princip koncentrace řízení (určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon) • Zásada ústnosti • Zásada přímosti (soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit) • Zásada volného hodnocení dukazů x legální teorie důkazní (zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat) Druhy civilního procesu • Zajišťovací řízení - dosažení smírného řešení sporu před zahájením řízení ve věci samé (předběžná opatření (např. ve věcech nezletilých dětí, domácího násilí), smírčí řízení)) • Nalézací řízení • Vykonávací (exekuční) řízení • Insolvenční řízení Nalézací řízení • vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, tj. – buď deklaruje, co je právem, nebo – konstituuje nový hmotněprávní vztah • realizace (výkon) subjektivního práva přiznaného rozsudkem není součástí nalézacího řízení • dělíme na sporné a nesporné Diferenciace nalézacího řízení Sporné řízení Nesporné řízení rozhodnutí deklaratorní rozhodnutí konstitutivní reparační funkce preventivní funkce strany v kontradiktorním postavení účastníci nejsou vzájemnými odpůrci zásada dispoziční a projednací zásada oficiality a vyšetřovací Rekodifikace soukromého práva Nesporná řízení ▪ dříve byla právní úprava nesporných řízení obsažena v Hlavě V. OSŘ ▪ nově upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ZŘS) ▪ Dle § 1 ZŘS platí, že podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se OSŘ. ▪ ZŘS upravuje řízení: a) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, b) ve věcech nezvěstnosti a smrti, c) o přivolení k zásahu do integrity, d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech (tzv. detenční řízení), e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, f) o pozůstalosti, g) o úschovách, h) o umoření listin (pozn. druh soudního nesporného řízení, kterým lze nahradit ztracenou nebo zničenou listinu), i) ve věcech kapitálového trhu, Rekodifikace soukromého práva ▪ ZŘS upravuje řízení: j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hosp. soutěže, k) o nahrazení souhlasu zástupce samospr. komory k seznámení se s obsahem listin, l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva, m) ve věcech voleb zaměstnanců, n) o soudním prodeji zástavy, o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry, p) ve věcech manželských a partnerských, q) ve věci ochrany proti domácímu násilí, r) o určení a popření rodičovství, s) ve věcech osvojení, t) ve věcech péče soudu o nezletilé, u) v některých věcech výkonu rozhodnutí. ▪ Řízení ve věcech Obchodního rejstříku – nově upravuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (procesní část zákona) Podmínky řízení - bez naplnění podmínek řízení není možné rozhodnout ve věci samé - důsledky neexistence podmínek řízení Jednotlivé podmínky řízení: a) Pravomoc soudu b) Příslušnost soudu c) Způsobilost být účastníkem řízení d) Procesní způsobilost e) Existence plné moci pro případ zastoupení účastníka f) Neexistence překážky rei iudicatae g) Neexistence překážky litispendence Pravomoc soudů • pravomoc - pravomoc soudů jako způsobilost věc projednat a rozhodnout - vymezení okruhu věcí, které soudy projednávají a rozhodují - vztah mezi soudy a jinými státními orgány • v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují - spory - a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů • pravomoc soudů lze za určitých podmínek přenést na rozhodce Příslušnost soudů • Místní příslušnost - pravidlo: ve sporném řízení je místně příslušný obecný soud žalovaného • FO – okresní soud, kde má bydliště • FO podnikatel – okresní soud, kde má místo podnikání • PO – okresní soud, kde má sídlo • Věcná příslušnost (viz dále) - určuje, který článek ze soustavy má rozhodnout - obecně: věcná příslušnost patří okresním soudům - výjimka: ve vymezených věcech rozhodují krajské soudy Věcná příslušnost – určuje, který článek ze soustavy má rozhodnout – Obecně: věcná příslušnost patří OKRESNÍM soudům („Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.“) (jedná se zejména o věci méně právně složité) – Výjimka: KRAJSKÉ soudy (krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně) (jedná se zejména o věci právně složitější, v praxi méně časté): • ve sporech o vzájemné vypořádání úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ve sporech o vzájemné vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění, • ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, • ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů ČR, • ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, Věcná příslušnost – Výjimka: KRAJSKÉ soudy (krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně): • ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obch. korporaci, • ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace, • ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví, • ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže, • ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby (x spory o ochranu osobnosti FO) • ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se směnek, šeků a investičních nástrojů, • ve sporech z obchodů na komoditní burze, Věcná příslušnost – Výjimka: KRAJSKÉ soudy (krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně): • ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, • ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu, • ve sporech z koupě závodu, pachtu závodu nebo jeho části, • ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv. Rekodifikace: – snížení výjimek ve prospěch krajských soudů – změny jsou vyvolány především • zrušením obchodního zákoníku • přesunem výjimek do ZŘS nebo IZ – další změny • mají někdy jenom legislativně technickou povahu Průběh řízení (nejjednodušší verze) 1. ZAHÁJENÍ - podáním žaloby 2. PŘÍPRAVA jednání (zkoumání podmínek řízení) 3. JEDNÁNÍ (včetně dokazovaní) 4. ROZHODNUTÍ Zahájení řízení 1. ZAHÁJENÍ řízení - podáním žaloby - žaloba musí být podána u soudu (alespoň u nepříslušného soudu, který ji pak postoupí) „včas“ ve smyslu lhůt, které určují hmotně-právní předpisy (tj. nikoliv občanský soudní řád). Pokud například hrozí promlčení nároku podle občanského zákoníku, musí být žaloba fakticky doručena poslední den lhůty některému soudu (nejlépe tedy věcně a místně příslušnému soudu) a nestačí ji poslední den lhůty odevzdat k odeslání na poště. Žaloba Žaloba jako hmotněprávní úkon - stavení běhu promlčecí lhůty - hmotněprávní účinek žaloby nastává až doručením žaloby soudu - žaloba jako prostředek prosazení hmotného práva Žaloba jako procesní úkon - účinek zahájení soudního řízení doručením žaloby soudu - žaloba jako (zvláštní) druh podání - náležitosti žaloby jako procesního úkonu Náležitosti podání dle § 42 odst. 4 OSŘ a) kterému soudu je určeno b) kdo je činí c) které věci se týká a co sleduje d) podpis e) datum Náležitosti žaloby dle § 79 odst. 1 OSŘ a) jméno a příjmení účastníků (obchodní firma nebo název právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu) b) bydliště účastníků (sídlo právnické osoby) c) označení zástupců d) vylíčení rozhodujících skutečností (pozor: úplnost žalobních tvrzení – odkaz na faktury nestačí; změna v průběhu řízení a promlčení) e) označení důkazů (pozor: obrácené důkazní břemeno, např. ochrana osobnosti; negativní skutečnosti nelze z povahy věci prokazovat.) f) petit - označení toho, čeho se navrhovatel domáhá - individualizace (pozor: naléhavý právní zájem) Druhy žalob podle OSŘ a) žaloba o určení osobního stavu b) žaloba o splnění povinnosti c) žaloba o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem Struktura žaloby (jednoduchá) a) rubrika žaloby b) I. bod žaloby - tvrzení existence podmínek řízení c) II. bod žaloby - skutková tvrzení (substanciace žaloby), včetně označení důkazů d) III. bod žaloby - petit (individualizace žaloby) Rubrika žaloby a) označení soudu b) označení účastníků c) označení (právního) zástupce žalobce d) označení věci e) počet vyhotovení (podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě) f) údaj o soudním poplatku g) plná moc h) přílohy Tvrzení podmínek řízení • nepovinná část žalobních tvrzení • tvrzení těch podmínek, které jsou v dané věci komplikované • důkazy k podmínkám řízení Skutková tvrzení • tvrzení ohledně existence hmotněprávního vztahu mezi žalobcem a žalovaným (věcná legitimace) • tvrzení ohledně porušení právní povinnosti z hmotněprávního vztahu (důvodnost žaloby) • důkazní návrhy - spojení jednotlivých důkazních prostředků s jednotlivými skutkovými tvrzeními - důkazní prostředky, které má žalobce ve své moci - důkazní prostředky, u kterých žalobce požaduje, aby je zajistil (či obstaral soud) Petit • návrh formulace budoucího výroku soudu • soud může překročit petit pouze v případě řízení, které lze zahájit i bez návrhu (tj. v obchodních sporech překročit nesmí) • obsah petitu: kdo, co, komu, do kdy • druhy petitu: - prostý – jeden konkrétní návrh - eventuální - …pro případ, že nelze, pak… • Žalovaný je povinen vydat žalobci fotoaparát zn. Olympus výr. č. 258432 do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ, že žalovaný nemá fotoaparát, navrhuji in eventum, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit mi částku 5000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. - alternativní - … nebo …. • Žalovaný je povinen vydat žalobci televizor zn. Sony výr. č. 387939 nebo podle své volby zaplatit žalobci 5000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci náklady řízení. Procesní dokazování • procesní dokazování – postup soudu a účastníků při zjišťování skutečného stavu věci • důkazní prostředky – vše, čím lze zjistit skutečný stav – např.: • výslech svědků • znalecký posudek • zprávy a vyjádření spr. orgánů, FO, PO • notářský zápis • jiné listiny • ohledání • výslech účastníků Rozhodnutí soudu Definice: - Projev vůle soudu = individuální právní akt, kterým se zakládají, mění nebo ruší určitá konkrétní práva a povinnosti adresáta tohoto aktu, případně se závazně stanoví, zda již taková práva a povinnost existují či nikoli. Druhy rozhodnutí: - Konstitutivní: rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc - od nynějška). - Deklaratorní: rozhodnutím se autoritativně prohlašuje, že zde už nějaký právní vztah je, či není (účinky nastávají ex tunc - od počátku). Rozhodnutí soudu Náležitosti rozhodnutí - téměř každé rozhodnutí by mělo obsahovat tyto základní náležitosti: - záhlaví – označení rozhodujícího orgánu a označení věci, ve které je rozhodováno - výrok (enunciát) – rozhodnutí v užším slova smyslu - odůvodnění – obsahuje popis skutkového stavu, vyjádření účastníků řízení, rekapitulaci případného dokazování a zdůvodnění posouzení právního stavu věci - poučení o možnosti podat opravný prostředek - datum a místo vydání rozhodnutí Charakteristické rysy: - autoritativnost - závaznost - vynutitelnost Formy rozhodnutí a) Rozsudek - zásada: ve věci samé se vydává rozsudek - „jménem Republiky“ b) Usnesení - zásada: použití tam, kde není předepsána jiná forma - např. o zastavení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o smíru c) Platební rozkaz - ve zkráceném řízení Náklady řízení Druhy nákladů a) soudní poplatek - zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (sazebník poplatků / osvobození o soudních poplatků) b) hotové výdaje účastníků a zástupců - poštovné, jízdné, stravné, nocležné c) ušlý výdělek účastníků a jejich zák. zástupců d) odměna advokátovi (vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) e) náklady důkazů - svědkovi – hotové výdaje a ušlý zisk - znalcům – hotové výdaje a znalečné f) tlumočné g) odměna notáře jako soudního komisaře - při řízení o dědictví Náklady řízení Předžalobní výzva dle § 142a OSŘ (1) Žalobce, který měl úspěch ve věci zahájené dle § 80 písm. b) OSŘ, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. (2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal. - výzva musí být písemná, případně učiněná datovou schránkou, - výzva musí být odeslána na tzv. adresu pro doručování (případně na poslední známou adresu). To bude obvykle u podnikatelů sídlo právnické osoby nebo místo podnikání fyzické osoby. Pokud ve smlouvě bude uvedena jiná adresa pro doručování, je vhodné zároveň výzvu doručit i na ni. výzva musí být odeslána nejpozději 7 dní před podáním žaloby (návrhu na vydání platebního rozkazu), - výzva nemusí být doručena, stačí její odeslání, - zákon nepožaduje odeslání výzvy doporučenou poštou, ale z praktického hlediska to lze jen doporučit, protože jinak bude pro žalobce problém dokázat odeslání výzvy. Náprava vadných rozhodnutí 1. Opravné prostředky a) řádné – proti nepravomocným rozhodnutím i) odvolání b) mimořádné – proti pravomocným rozhodnutím i) žaloba na obnovu řízení ii) žaloba pro zmatečnost iii) dovolání 2. Jiné prostředky a) autoremedura b) odpor proti platebnímu příkazu / námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu c) žaloba na neplatnost schváleného smíru d) zrušení rozhodčího nálezu soudem Odvolání • lze napadnout rozhodnutí soudů v 1. stupni (pokud to zákon nevylučuje) • soudní poplatek (+ náklady řízení) • přípustnost - existence nepravomocného rozhodnutí - přípustnost odvolání (nepřípustné např. proti rozsudkům v bagatelních věcech) - dodržení lhůty (15 denní lhůta od doručení rozhodnutí, pokud rozsudek neobsahuje poučení – do 3 měsíců) Rozhodnutí o odvolání • Odvolací soud může: a) odmítnout odvolání - nejsou splněny podmínky (např. opožděné podání) b) potvrdit rozhodnutí soudu 1. stupně - rozhodnutí soudu 1. stupně je věcně správné c) změnit rozhodnutí soudu 1. stupně - soud 1. stupně správně zjistil skutkový stav, ale nesprávně posoudil d) zrušit rozhodnutí soudu 1. stupně a vrátit věc soudu 1. stupně (ten vázán právním názorem odv. soudu) - je potřeba provést rozsáhlejší dokazování, závažné procesní vady, rozsudek je nesrozumitelný nebo nedostatečně odůvodněný Rozhodčí řízení • definice: soukromoprávní řízení – probíhající pod kontrolou a na základě smlouvy účastníků, – spor je řešen jimi vybranými rozhodci, – výsledkem je řešení s konečnou platností, které je závazné a vynutitelné státní mocí • formy rozhodčího řízení – ad hoc – účastníci stanoví vlastní pravidla • časté jsou odkazy na pravidla UNCITRAL – institucionální – účastníci se podvolují rozhodčímu soudu • výhodnou jsou stálé sazebníky, listiny rozhodců, lhůty apod. – všeobecné – řešení všech majetkových sporů – specializované – určitá oblast (obilí, burzovní obchody atd.) Rozhodčí smlouva • podmínka pro vznik pravomoci rozhodců = vyloučení pravomoci obecných soudů • 2 typy – smlouva o rozhodci – ke sporu již došlo (samostatná smlouva) – rozhodčí doložka – ke sporu může dojít (součást smlouvy jiné) • Forma: písemná • Obsah rozhodčí smlouvy – označení účastníků – konkretizace sporu – dohoda o tom, kdo bude spor řešit Doporučená znění rozhodčích doložek do smluv (viz např. RS HK a AK – www.soud.cz) Rozhodčí řízení ve spotřebitelských věcech Sjednání rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách – již není přípustné Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů Seznam subjektů mimosoudního řešení spotřebitelských sporů: - Český telekomunikační úřad - Energetický regulační úřad - Finanční arbitr - Česká obchodní inspekce - Česká advokátní komora - Sdružení českých spotřebitelů, z.ú. Podrobnější informace (kategorie sporů, procesní pravidla, atd.) o jednotlivých subjektech mimosoudního řešení spotřebitelských sporů naleznete na příslušných stránkách uvedených subjektů či MPO Vymahatelnost práva • možnost uplatnění státního donucení, pokud není rozhodnutí plněno dobrovolně • právo přiznané rozhodnutím soudu se promlčuje za 10 let • subjekty: – oprávněný: věřitel, jehož pohledávka byla přiznána vykonatelným exekučním titulem (např. vykonatelným rozhodnutím soudu) – povinný: dlužník, který je dle vykonatelného exekučního titulu povinen poskytnout věřiteli nějaké plnění, ať již peněžité či jiné povahy. • věřitel může podat návrh na provedení výkonu: – soudem (soudní exekuce) • o.s.ř. – prostřednictvím exekutora (mimosoudní exekuce) • zjištěna vyšší efektivnost vymáhání pohledávek a to v průměru až 70%. • zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) Exekuce na peněžitá plnění Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést: a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů, b) přikázáním pohledávky, c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, d) postižením závodu, e) správou nemovité věci, f) pozastavením řidičského oprávnění. Insolvenční (úpadkové) řízení • zvláštní procesní řízení: – dlužník má závazky vůči řadě věřitelů a není v jeho reálných možnostech, aby je všechny splnil = úpadek, bankrot, insolvence • účel: – aby všichni věřitelé jednoho dlužníka, který je v úpadku, byli uspokojeni relativně rovnoměrně a spravedlivě • právní úprava: – zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích Úpadek • Formy úpadku: – platební neschopnost • dlužník má více věřitelů (nejméně dva), peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a zároveň není schopen své závazky plnit. – předlužení • dlužník má více věřitelů a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku – Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Způsoby řešení úpadku • Konkurz – likvidační způsob řešení úpadku • pohledávky věřitelů jsou uspokojeny v poměrné výši z výnosu zpeněžení majetkové podstaty • neuspokojené pohledávky zanikají – lze řešit úpadek jakéhokoliv dlužníka • Reorganizace – řešení úpadku podnikatelských subjektů – podnikatel dále podniká, ale v rámci tzv. “reorganizačního plánu” – ozdravení provozu, uspořádání vztahů mezi dlužníkem a věřiteli • Oddlužení (tzv.osobní bankrot) – řešení úpadku FO (nově i podnikající – za splnění zákonných podmínek) – zohledňující se sociální aspekty před ekonomickými Subjekty insolvenčního řízení • základními subjekty insolvenčního řízení jsou insolvenční soud, insolvenční správce, věřitelé a dlužník. • insolvenční soud – funkci rozhodovací, kdy provádí předepsaná jednání a vydává zásadní rozhodnutí, a dále tzv. funkci dohlédací zahrnující zejména zajištění průběhu řízení, dozor nad činností jiných subjektů a schvalování některých úkonů atd. • insolvenční správce – ustanovuje i odvolává a zprošťuje funkce soud a soudu je také odpovědný. Insolvenční správce je pro každé řízení vybírán ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. – k základním kvalifikačním předpokladům pro výkon funkce insolvenčního správce patří vysokoškolské vzdělání magisterského typu a složení odborné zkoušky. Průběh řízení • řízení probíhá před krajským soudem • zahájení - insolvenční návrh – dlužník nebo věřitelé – insolvenční zákon pak pro některé osoby stanoví přímo povinnost podat insolvenční návrh. • dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, a je tak povinen učinit bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. – statutární orgán!!! • v případě, že povinná osoba nepodala včas návrh, odpovídá věřiteli za škodu, kterou tím způsobila. • zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud zveřejněním v insolvenčním rejstříku (do 2 h od podání návrhu) Průběh řízení • rozhodnutí o úpadku – ustanoví insolvenčního správce, – vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců – určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání. – s rozhodnutím o úpadku může být v některých případech spojeno rovněž i rozhodnutí o způsobu jeho řešení, v ostatních případech rozhodne soud o způsobu řešení úpadku do tří měsíců.