Prezentace předmětu: Geografie cestovního ruchu Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Regionalizace cestovního ruchu 2 Amerika / USA a Kanada Předmět: Geografie cestovního ruchu Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě Předpoklady cestovního ruchu v Americe q qV Americe lze z pohledu vývoje kultury identifikovat několik dílčích regionů. qPůvodně byla osídlena indiánskými populacemi, od roku 1492 postupně kolonizována Evropany. qŠpanělské, portugalské, anglické a francouzské kolonie získaly v průběhu 18.-19. století samostatnost a politická mapa kontinentu se poté, tzn. ve 20. století, změnila už jen nepatrně. Největší změny byly ve 20. století zaznamenány v geograficky nejpestřejší oblasti karibských ostrovů. qZhlediska novověkých kulturních oblastí se Amerika dělí také na dvě části stejně jako v případě přírodního dělení, ale hranice mezi nim ileží zvětší části na řece Rio Grande mezi Mexikem a Spojenými státy. Předpoklady cestovního ruchu v Americe qNa sever od ní vymezujeme Severní Ameriku v užším vymezení, někdy také nazvanou Angloamerika, protože zahrnuje státy kolonizované původně Velkou Británií, tedy Spojené státy a Kanadu. Jsou to nejvyspělejší země světa a dorozumívacím jazykem je v nich angličtina. q qNa jih od Rio Grande leží Latinská Amerika složená ze středoamerických a jihoamerických zemí, které byly původně španělskými a portugalskými koloniemi. Mezi nimi se nacházejí sice i drobná území kolonizovaná jinými zeměmi (zejména v Karibiku), ale ty se zdůvodu nutné generalizace neberou vúvahu. Jižní část Ameriky je ekonomicky méně vyvinutá než severní, v jejím obyvatelstvu je významněji zastoupená původní indiánská složka a dorozumívacími jazyky jsou obvykle španělština a portugalština. Regionalizace Ameriky z pohledu cestovního ruchu qCestovní ruch v Americe nelze analyzovat jako jeden celek. Rozdíly mezi jednotlivými částmi kontinentu jsou na to příliš velké. qPředstavitelé Světové organizace cestovního ruchu při OSN (United Nations World Tourist Organization –UN WTO) se sídlem v Madridu. Rozdělili americkýkontinent na čtyři části: Severní Ameriku Střední Ameriku Karibik Jižní Ameriku qRozdělení Světové organizace cestovního ruchu se opírá především o přírodní kritéria a málo zohledňuje kritéria kulturní a ekonomická. Vznikají tak dva obrovské a dva relativně malé regiony. q Regionalizace Ameriky z pohledu cestovního ruchu qSeverní Amerika je ve vymezení WTO regionem kulturně málo homogenním, protože zahrnuje USA, Kanadu a Mexiko, které je kulturně a hospodářsky určitě mnohem podobnější zemím Latinské Ameriky a nikoli svým severním sousedům. Proto použijeme odlišné regionální členění, které lépe zohlední kulturně-historická kritéria. Rozdíl je vzařazení Mexika do Střední Ameriky. q qNaše členění je následující: Severní Amerika (pouze Spojené státy a Kanada) Střední Amerika (Mexiko, malé státy pevninské Střední Ameriky až po Panamu) Karibik (všechny ostrovy Karibského moře) Jižní Amerika (shodná s přírodním vymezením kontinentu) q Severní Amerika – lokalizační předpoklady qGeografické charakteristiky Severní Ameriky vytvářejí dobré předpoklady pro cestovní ruch. Některá místa jsou celosvětovými přírodními unikáty. Podnebí v Severní Americe je elmi rozmanité.V Kalifornii, na pobřeží Mexického zálivu a na Floridě je subtropické, v nejrozsáhlejší části mírné, a na severu Kanady a na Aljašce polární. Jih Severní Ameriky je vlétěvelmi horký, teploty zde dosahují až 40°C. qVýchodní regiony mají díky vlivu Atlantiku více srážek, které klesají až zhruba k 100. poledníku z.d.(pak již jen prérie Velkých planin až po úpatí Skalnatých hor). Horské kotliny, resp. pánve na západě (Coloradská, Kolumbijská v Britské Kolumbii aj.) jsou naopak suché, na jihozápadě převažují pouště a polopouště. Západní pobřeží má díky vlivu Tichého oceánu příjemné podnebí jen ve velmi úzkém pruhu, protože bariéra Pobřežních hor zde leží těsně u pobřeží, jejich návětrné svahy jsou pokryty lesy, stejně tak směrem a východ Sierra Nevady, pásem Kordiller i Skalnatých hor. Severní Amerika – lokalizační předpoklady qKanadské pobřeží Tichého oceánu je chladnější než jižnější pobřeží amerických států. Od severní části Kalifornie po pobřeží Britské Kolumbie se rozkládá oblast s velmi vysokými srážkami až 3000 mm/rok (obdoba Norského pobřeží).V pohořích na západě bývají v zimě silné mrazy a vydatné přívaly sněhu. Velké otevřené plochy středozápadu od severní části Texasu až po Jižní Dakotu jsou také spíše suché a od května do září se zde vyskytují silné větry a tornáda (tzv. Alej tornád). qVýchod zasáhnou v zimě časté sněhové bouře (někdy až po sever Floridy, a to v důsledku vpádu studeného arktického vzduchu na jih a jeho střetu s teplým vzduchem na jihu. Silné uragány rodící se v Atlantiku občas zasáhnou ostrovy Karibiku, pobřeží Mexického zálivu a dokonce pobřeží Atlantiku až po stát New York. Kanada leží převážně v chladnější části mírného pásma, sever je již pod vlivem subpolárního a polárního podnebí. Severní Amerika – lokalizační předpoklady qPovrch Severní Ameriky vytváří výrazná poledníková pásma. Na východě a ve středu jsou nížiny oddělené relativně nízkými Apalačskými horami (Mt. Mitchell 2037 m), které již nezasahují na území Kanady. Západ je hornatý, tvoří ho řada vysokých pohoří alpského typu. Obecně se nazývají Kordillery, ale jednotlivá horská pásma mají vlastní ména (Skalnaté hory, Sierra Nevada, Kaskádové pohoří aj.). qPovrch severní části světadílu byl v dobách ledových zaledněn pevninským ledovcem, po němž zde zůstala řada jezer, z nichž nejvýznamnějších je pět jezer na pomezí USA a Kanady: Hořejší –Lake Superior 82 tisíckm²(největší sladkovodní jezero světa), Hurónské, Michiganské, Erijské a Ontario. Severní Amerika – lokalizační předpoklady qFlora a fauna Severní Ameriky je podobná evropské. Z živočišné říše známý grizzly je druhem medvěda, bizon je americkou odrůdou zubra. Vyskytují se zde však i druhy flóry, které se nevyskytují nikde jinde, napříklado brovské sekvoje jsou nejvyšší známé stromy a světě dorůstající přes 100 m, které rostou jen v Kalifornii. qPříroda Severní Ameriky je velmi dobře chráněna. USA mají 58 národních parků, včetně nejstaršího národního parku věta Yellowstonského (založen1872), v Kanadě jich na počátku roku 2013 bylo 44. qV parcích funguje perfektní ochrana a informační služba v podobě tzv. rangers. Méně hodnotné lesní komplexy jsou označeny jako National Forests (Státní lesy) a významnější prérijní oblasti, které však nejsou součástí národních parků, jsou hráněny v kategorii grasslands (travnaté oblasti). Kompletní seznam národních parků USA je na adrese http://www.nps.gov. Kanadské národní parky jsou umístěny na: http://www.pc.gc.ca/eng/index.aspx. Státní lesy a travnaté oblasti (prérie) jsou na http://www.fs.fed.us/land/staff/lar/index.html . Severní Amerika – lokalizační předpoklady qPřírodní lokalizační předpoklady Severní Ameriky a její velmi významné kulturně-historické lokalizační předpoklady cestovního ruchu jsou oproti světadílům tzv. „starého světa“ omezenější. Jsou spojeny s kulturou původních obyvatel tohoto území, indiánů, kteří však dnes tvoří nepatrnou menšinu (asi 1 % obyvatelstva USA a 3 % obyvatel Kanady). q qZ novověké historie to jsou památky dokládající osídlování Divokého západu“, s nimi spjaté boje s indiány, dále pamětihodnosti týkající se historie USA, zejména míst bojů v doběobčanské války (1861–1865), různých „historical memorials“, „sites“ apod. jsou v zemi tisíce. Severní Amerika – lokalizační předpoklady qObčanská válka v USA (1861-1865) byla nepochybně nejvýznamnější historickou událostí novověké Severní Ameriky. Její obraz je díky literatuře a filmu znám nejen v Americe, ale na celém světě. qHistorická místa spojená s touto válkou, jako například místo prvního střetu Fort Sumter, bojiště velkých nebo významných bitev u Antietam, Manassas, Gettysburgu, Vicksburgu nebo místo kapitulace vojsk jihu vAppomattoxu, jsou pietně udržována a exponována tak, aby přilákala co nejvíc turistů. qNa řadě míst se konají představeni tzv. „živé historie“, v podobě odehrání historických obrazů herci na příslušném místě. Někdy stačí jen aby průvodci byli oblečeni do dobových kostýmů, například v bývalé usedlosti hlavního velitele vojsk jihu generála Roberta Lee v Arlingtonu, která stojí uprostřed dnešního nejrozsáhlejšího a nejvýznamnějšího vojenského hřbitova na území USA. Severní Amerika – lokalizační předpoklady qSeverní Amerika nabízí zásluhou své ekonomické vyspělosti jako turistické atrakce celou řadu technických výtvorů, které jsou často světové úrovně. Jde o mrakodrapy, televizní vyhlídkové věže, mosty, estakády, průplavy aj. Zvláštním typem turistické atrakce jsou tematické zábavní parky, které mají svůj původ právě v USA, avšak dnes je jejich výskyt už globální. qPůvodně filmová společnost Walta Disneye, která se proslavila kreslenými filmy pro děti (Mickey Mouse, kačer Donald aj.) otevřela v roce 1955 v Anaheimu (Kalifornie) tematický zábavní park. Měl podobu obrovského lunaparku využívajícího popularity hrdinů Disneyových filmů. Disneyland se rychle stal nepřehlédnutelným magnetem pro turisty z celých Spojených států. qAby ho mohli navštívit i lidé zvýchodního pobřeží, aniž by museli vážit cestu přes celý kontinent, společnost otevřela v roce 1971 v Orlandu na Floridě další park tohoto typu. Je to typicky americká atrakce, stala globální a Disneylandy začaly vznikat i na jiných kontinentech: 1983 poblížTokia, 1992 u Paříže a 2006 v Hong Kongu, Šanghaji (2014). Severní Amerika – lokalizační předpoklady qNejrozsáhlejším komplexem tematických zábavních parků navazujících na původní Disneyland je dnes Walt Disney World Resort v Orlandu. U tohoto floridského města po úspěchu Disneylandu vznikly tematické zábavní parky dalších společností: Mořskýsvět - Sea World (1973) a Universal Orlando Resort (1990), který tvoří Universal Studios Florida (atrakce založené na prezentaci filmové a televizní tvorby) a Ostrov dobrodružství - Island of Adventure. Orlando se tak stalo městem s největší koncentrací zábavních parků na světě. Severní Amerika – selektivní předpoklady qSelektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou zde vynikající: USA a Kanada mají ohromady téměř 350 mil. obyvatel. Je to jedno z nejurbanizovanějších území světa. V metropolitních oblastech subregionu žije kolem 80 %obyvatel a nacházejí se zde některé ze světových metropolí: New York (20 mil. obyv.), Los Angeles (15 mil. obyv.), Chicago (7 mil. obyv.) a Toronto (5 mil. obyv.). qHDP obou států patří k nejvyšším na světě jak celkem, tak i v přepočtu na obyvatele. Index lidského rozvoje (HDI) řadí oba státy do první desítkyna světě. Severní Amerika – selektivní předpoklady qDalším selektivním předpokladem, který je výhodou tohoto regionu, je skutečnost, že se zde převážně mluví současným světovým jazykem číslo jedna, anglicky. Přestože sem od 16. století zasahovaly španělské kolonie ze Střední Ameriky, a menší území byla krátce kolonizována Francouzi, Nizozemci, Švédy, Dány a Rusy, celé zmiňované území nakonec ovládli Angličané. q qJediným pozůstatkem po francouzské kolonizaci je kanadská provincie Quebec, kde zůstala úředním jazykem pouze francouzština (podíl frankofonního obyvatelstva je asi 80 %). Původní indiánské byvatelstvo Severní Ameriky tvoří dnes pouze 1 % menšinu. Jinak zde převládají běloši, menší je podíl černochů (dovážených sem v 16.–18. století pro práci na plantážích) a v důsledku novodobých migrací začínají být stále početnější i Asiaté. Severní Amerika – selektivní předpoklady qZvláštní skupinu tvoří obyvatelstvo různých ras pocházející z Latinské Ameriky, tzv. Hispánci. Výborným selektivním předpokladem Severní Ameriky je také její dlouhodobě demokratický politický systém, který je vzorem pro mnoho demokracií na celém světě. qTo všechno tvoří téměř ideální selektivní předpoklady pro vývoj cestovního ruchu na světě s jediným omezením, jímž je přílišný důraz na pracovní nasazení a poměrně tvrdý systém sociálního zabezpečení. qDovolená je zde obecně kratší než vEvropě, což je pro cestovní ruch určitým omezením i přes vyšší příjmy obyvatel USA a Kanady ve srovnání s většinou ostatních zemí světa. Severní Amerika – realizační předpoklady qVysoký rozvoj hospodářství USA a Kanady jsou také zárukou dobré úrovně realizačních předpokladů. Díky vyspělé ekonomice má SeverníAmerika nejlepší infrastrukturu – včetně dopravní, hotelové aj., která podmiňuje úroveň cestovního ruchu. Automobilová doprava je nejrozšířenější na světě, letecká doprava je přístupna i nižším příjmovým skupinám obyvatelstva. q qO aktuálním stavu dopravy ve Spojených státech se dozvíte více na stránkách vlády USA: http://www.usa.gov/Citizen/Topics/Travel.shtml, o stavu dopravy v Kanaděa stránkách kanadské vlády: http://canada.gc.ca/aboutcanada-ausujetcanada/tour/menu-eng.html Severní Amerika – realizační předpoklady qCestovní ruch v USA formálně spadá pod federální Úřad pro obchod (Department of Commerce), v jehož rámci funguje Úřad pro cestovní ruch a turistický průmysl –Office of Travel and Tourism Industry (http://tinet.ita.doc.gov). Poradním orgánem vlády je U.S. Travel and Tourism Advisory Board. q qVládní úřady mají ale spíše charakter centra shromažďujícího informace z této oblasti než skutečného řídícího centra. Obdobnou roli mají i úřady pro obchod, dopravu a přírodní zdroje v jednotlivých státech. V celých Spojených státech fungují také navšech úrovních (federální, státní a regionální) asociace, agentury cestovního ruchu, například National Park Foundation (www.nationalparks.org). Vývoj, fakta a data o cestovním ruchu v Severní Americe qDíky rychlému hospodářskému rozvoji dostali první obyvatelé Severní Ameriky šanci cestovat jen pro svoje potěšení již v 19. století. Ale byli to tehdy pouze příslušníci vyšších společenských vrstev. Cesty na větší vzdálenosti byly v první polovině19. století obtížné, protože dopravní infrastruktura byla nevyhovující. qPrvním faktorem, kterýpřispěl k demokratizaci cestování, byla železnice. Ve druhé polovině19. století vznikla většina severoamerických železnic. Dokončeny byly vroce 1869 propojením východního a západního pobřeží. qŽelezniční síť USA a Kanady propojila všechna větší města. Tehdy začaly vznikat také agentury zprostředkující trávení volného času na cestách mimo domov. Vývoj, fakta a data o cestovním ruchu v Severní Americe qDalší demokratizaci cestovního ruchu Severní Ameriky způsobil masový rozvoj automobilismu, výstavba cest a později i dálnic. První automobily se zde objevily již v 90. letech 19. století. qPro rozvoj amerického, ale i světového automobilismu byl ozhodující rok 1908, kdy Henry Ford začal v Detroitu výrobu svého proslulého modelu Fordu T, jehož cena byla tak nízká, že si ho mohli dovolit koupit i příslušníci střední třídy. Osobní uta přispěla k rozvoji individuální turistiky, jíž se přizpůsobila i severoamerická turistická infrastruktura. Začaly se stavět hotely a později i mnohem levnější motely, které začaly Američanům sloužit na jejich individuálních cestách. qPrvní motel vznikl v roce 1925 v San Luis Obispo Kalifornii (Jackson 1993). Motely přispěly k rozvoji domácího cestovního ruchu, jenž je vSeverní Americe dodnes velmi rozšířený Vývoj, fakta a data o cestovním ruchu v Severní Americe qI když podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vznikly v Severní Americe o něco dřív ne žvjiných oblastech světa, masový cestovní ruch mimo území USA a Kanady se objevil až po druhé světové válce, s rozvojem letecké dopravy. Dnes patří Američané a Kanaďané k nejzcestovalejším. Aniž by omezovali domácí cestovní ruch, podílejí se významně i na světovém. Také území jejich státůje významně navštěvováno turisty z jiných zemí. Zdroj: Mácha, P., Siwek, T. a J Havrlant, 2011. Vývoj, fakta a data o cestovním ruchu v Severní Americe qV posledních letech se cestovní ruch v USA a Kanadě vyvíjel obdobně jako vcelém světě. Teroristické útoky na New York a Washington ze dne 11. září 2001 negativně ovlivnily počty amerických turistů v zahraničí i počty zahraničních turistů v Severní Americe v roce následujícím (2002). Později se situace normalizovala, ale další omezení přinesla finanční krize v letech 2008-2010, která se více projevila v Kanadě než v USA. Zdroj: Mácha, P., Siwek, T. a J Havrlant, 2011. Cestovní ruch v USA qSpojené státy americké (USA), jsou čtvrtým státem světa podle rozlohy (9 372 570 km²) a třetím podle počtu obyvatel (312 mil.). Výkon jejich ekonomiky, politický význam a vojenská síla je řadí na místo první. qCestovní ruch je významnou součástí jejich ekonomiky a je poháněn především domácí poptávkou. qPříjmy většiny obyvatelstva USA jsou na takové úrovni, že mohou cestovat více než lidé v jiných částech světa. Omezují je pouze poměrně krátké dovolené. Z toho důvodu trvají cesty Američanů v produktivním věku zpravidla kratší dobu, než u Evropanů z nejvyspělejších západoevropských zemí. qVýznamné je cestování v důchodovém věku (především důchodců střední a vyšší společenské třídy) Cestovní ruch v USA Oblasti cestovního ruchu v USA qUSA nelze popsat jako jeden region, protože je to obrovské území srovnatelné s menším kontinentem či světadílem (například Austrálií nebo Evropou). qZ hlediska cestovního ruchu dělíme obvykle jejich území na osm menších regionů: šest je v pevninské části USA: Atlantská nížina, Oblast Mexického zálivu, Apalačské pohoří, Oblast velkých jezer, Velké pláně a Kordillery. qDvě další jsou mimo kontinentální korpus: Aljaška a Havajské ostrovy. Atlantská nížina qTento region zahrnuje nejvýchodnější, nejdříve kolonizovanou část země. V jeho středu je největší městská metropole západní polokoule New York (2010 18,9 mil. obyvatel). Zejména jeho centrální čtvrť, Manhattan, je turistickou atrakcí světového formátu (mrakodrapy, obchody, divadla - Broadway). qHlavní město USA - Washington, D.C. - je mnohem menší (0,6 mil. obyv., aglomerace Washingtonu má 5,6mil.), ale turisticky velmi významné (především pro svá muzea, umělecké galerie, pomníky, ládní j. budovy, parky). qPhiladelphia (6,0 mil.) je starým koloniálním sídlem, které po vzniku USA plnilo vletech 1790–1800 funkci prvního hlavního města, než byl poté na zelené louce postaven Washington. Atlantská nížina qZvláštní součástí Atlantského regionu je Nová Anglie, oblast nejpodobnější staré Evropě, jejíž metropolí je Boston (4,6 mil.). Tady vznikla jedna z prvních anglických kolonií (Plymouth ve státě Massachusetts, jejímiž zakladateli byli „otcovépoutníci“ z lodi Mayflower z roku 1620). Dnes je to významné ekonomické a kulturní centrum,jež symbolizuje nejstarší univerzita v USA, Harvardova, v blízkém městě Cambridge. qJiný charakter má jih regionu, který tvořil jádro secesionistických států v občanské válce (1861–1865); jde o Virginii, obě Karolíny a Georgii. Dnes je zde nejdynamičtější metropolí hlavní město Georgie Atlanta (5,2 mil.), hostitelské město olympijských her zroku 1996. qNejjižnější poloostrov USA, Florida, jenž zasahuje jiždo subtropického klimatického pásma, je hlavní oblastí rekreačního cestovního ruchu tohoto regionu. Jeho hlavní turistickou atrakcí je komplex zábavních parků, Disneyworld,ve městě Orlando (2,1 mil.). Atlantská nížina qKromě toho zde leží početná přímořská letoviska podél téměř celého východního a západního pobřeží Floridy, na přilehlých plochých ostrovech a řetězci ostrovů Key West v Mexickém zálivu. Oblast Mexického zálivu qTento region je turisticky relativně méně atraktivní. Ekonomicky byl v minulosti méně rozvinutý, ale dnes se významně podílí především na těžbě americké ropy a zemního plynu. To jej posunulo nad americký průměr v HDP na obyvatele (především státy Louisiana a Texas), přestože k němu patří stále málo rozvinuté státy jako Alabama a Mississippi. qVýznamný centrem cestovního ruchu je původně francouzské město New Orleans (1,2 mil.) založené v roce1718 v deltěMississippi, které je kulturním centrem světového formátu (jeho staré jádro tvoří francouzská čtvrť French Quarter, odkud pochází kreolská a cajunská kultura). Patří sem i bohatý a lidnatý stát Texas s největším městem Houston (5,9 mil.), kde se nachází centrum kosmických letů NASA, veliká turistická atrakce a taktéž přímořská letoviska při pobřeží Mexického zálivu Apalačské pohoří qJe to nižší, ale velmi dlouhé horské pásmo s několika národními parky, s největším a velmi navštěvovaným Great Smoky Mountains National Park, a to na hranicích mezi státy Severní Karolina a Tennessee. Nachází se zde řada jeskyní (například nejdelší jeskyně světa Mammoth Cave ve státě Kentucky). V severní části pohoří leží středisko zimních sportů Lake Placid, hostitelské město zimních olympijských her v letech 1932 a 1980) Oblast Velkých jezer qTento region je ekonomicky velmi vyspělý. V 19. století zde vzniklo jádro tehdejšího amerického průmyslu a byl proto (,ale i pro svou polohu uprostřed kontinentu) nazýván Heartland. Asi od 80. let minulého století zde však probíhá ekonomická recese, pomalý, ale soustavný pokles hospodářského významu doprovázený zpomalením či dokonce úbytkem obyvatelstva. Svědčí o tom například skutečnost, že podle HDP na obyvatele je v současnosti hospodářsky nejvyspělejším státemtéto oblasti Illinois, jenž je v celoamerickém měřítku až 18. místě a nejslabší Michigan dokonce až na 41.pozici. qPrůmysl i zemědělství jsou tu na mnoha místech překážkou rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem k dobré dopravní poloze zaujímají průmyslové areály dlouhé kilometry pobřeží, například Cleveland (2,1 mil.) na břehu jezera Erie. Hlavní metropolí oblasti je Chicago (9,5 mil.) na pobřeží jezera Michigan a významnou atrakcí je vodopád Niagara (jeho větší a atraktivnější část je ovšem na území Kanady). Velké planiny qPůvodní oblast prérií mezi Mississippi a Skalnatými horami je dnes hlavní obilnicí Ameriky, ve své západní části je nazvaná Vysoké planiny, což je dnes hlavní oblast pasteveckého chovu skotu na maso. qOd Severní Dakoty po východ Arkansasu se rostírá pšeničný pás (Wheat belt), který přesahuje do prérijních provincií Kanady (Manitoba, Saskatschewan a východní Alberta). qV Jižní Dakotě a v Nebrasce se s ním prolíná kukuřičný pás (Corn belt) táhnoucí se od státu Ohio. Turisticky má celá oblast menší význam. qNejvýznamnějším městem je zde Francouzi založený St. Louis (2,8 mil.) nazývaný též „Bránou západu“. Největší je však dvojměstí (3,3 il.)na horním tokuřeky Mississippi. Kordillery qNěkolik horských pásem (největší z nich Skalnaté hory–Mt. Elbert 4401 m) zasahuje na jihu do Mexika a na severu do Kanady. Zde se nachází nejvíce národních parků v USA (z toho nejvíce ve státě Kalifornie – 7 národních parků, Utah – 5 národních parků), včetně nejstaršího národního parku světa, Yellowstone (založen1872), jehož větší část leží ve státě Wyoming. Dalšími významnými národními parky jsou Glacier (ledovce) a Sequoia (sekvoje, nejvyšší stromy světa v Kalifornii). qPozoruhodný je jeskynní komplex Carlsbad Caverns. Z kulturních atrakcí lze zmínit centra hazardu Las Vegas a Reno ve státě Nevada. Kordillery se táhnou až k pobřeží Pacifiku, kde leží nejlidnatější a nejrychleji se rozvíjející americký stát, Kalifornie, s městskými aglomeracemi Los Angeles (12,8 mil.) a San Francisco (4,3 mil.). Zde se nachází také nejproslulejš světové centrum filmového růmyslu Hollywood. Aljaška qNejvětší stát USA leží na severovýchodě kontinentu a je od ostatních území oddělen územím Kanady. Je řídce osídlen a nemá velká města (největší je Anchorage). V Aljašských horách se nachází nejvyšší vrchol Ameriky Mt. McKinley, indiánským ojmenováním Denali (6 194 m). qAljaška má osm plošně velmi rozlehlých národních parků (Brána Arktidy – Gates of the Artctic, Wrangel - St.Elias, Denali). qVzhledem k drsným přírodním podmínkám, poloze i vysokým cenám není tak hojně navštěvována jako jižnější teritoria USA, ale je vděčnou destinací pro milovníky drsné severské a dosud poměrně dobře zachovalé přírody. Havajské ostrovy qSopečné souostroví neleží v Americe, nýbrž vOceánii. Od roku 1898 je součástí USA (nejdříve jako teritorium, od roku1959 jako stát). qPo Floriděje to druhá nejturističtější oblast USA. Jejím centrem je ostrov Oahu, na němž leží hlavní město Honolulu (1 mil.). qNejvyšším vrcholem souostroví je vyhaslá sopka Mauna Kea (4 205 m.n.m.), která je podle své relativní výšky od mořského dna, jež zde má hloubku kolem 5000 m, nejvyšší horou světa. Turisté sem ale jezdí hlavně kvůli plážím (Waikiki), korálovým útesům a subtropickému moři. Cestovní ruch v Kanadě qKanada má sice desetkrát méně obyvatel než USA a její hospodářský význam ve světové konomice je přiměřeně menší, ale je to stát relativně stejně rozvinutýjako USA a navíc s rozlohou, která je v porovnání s USA dokonce o něco větší. qPro turistiku jsou však vhodné jen jižní oblasti při hranicích s USA, vedle toho je do pásu o šířce asi 300 km soustředěn téměř veškerý populační a ekonomický život Kanady. Kanada má 36 árodních parků, další tři by měly brzy přibýt. qKanadské turistické regiony většinou teritoriálně navazují na regiony americké. Na východě leží Atlantský region s přístavním městem Halifax (0,4 mil. Obyvatel, provincie Nové Skotsko) jeho největším centrem, které navazuje na stejnojmenný region v USA. Významný je například národní park „Fundy“ (v zálivu Fundy Bay mezi provinciemi New Brunšvik a Nové Skotsko) se skočným přílivem asi 15 m (zřejmě největším na světě). Cestovní ruch v Kanadě qV oblasti Velkých jezer se nacházejí dvě nejlidnatější a ekonomicky nejvýkonnější kanadské provincie: anglofonní Ontario (hlavní město Toronto s 5,6 mil. obyvatel) a frankofonní provincie Quebec (hlavní město Quebec (0,8 mil., největší město Montreal (3,8 mil.). qTo je jádro kanadského státu s nejhustší sítí sídel a dopravních tahů. Na pomezí Ontaria a Quebecu leží hlavní město Kanady, relativně malá Ottawa (s předměstím Gatineau 1,2 mil. obyv.).V této oblasti se nachází jedna z největších přírodních atrakcí Severní Ameriky, kanadská část vodopádu Niagara, která je větší a přitažlivější než americká část. Cestovní ruch v Kanadě qDál na západ zasahuje Oblast prérií, která je pokračováním amerických Velkých plání, a turisticky rovněž patří k nejatraktivnějším. Také Kordillery nekončí na 49º s.š., kde leží valná část politické hranice mezi USA a Kanadou. Kanadské Kordillery jsou stejně atraktivní jako ty americké zejména díky neporušené přírodě. Zde jsou umístěny největší kanadské národní parky (Banff – nejstarší, zal. 1885, Jasper, Yoho, Glacier – neplést si se stejnojmenným, avšakjižněji položeným národním parkem vUSA). qNejvětším centrem horské západní Kanady je přímořský Vancouver (2,3 mil.), město, které má na dosah velmi rozmanité okolí. Díky teplému mořskému proudu má příjemné teplé podnebí, ale v nedalekých horách jsou skvělé podmínky také pro zimní sportování viz ZOH ve středisku Whistler). Cestovní ruch v Kanadě qNa západním pobřeží ostrova Vancouver je pro pěší turistiku vyhledávaný národní park „Pacific Rim“. V oblasti, kde Kordillery přecházejí do rozlehlé severokanadské nížiny, leží od roku 1922 na hranicích státu Alberta a Severozápadního teritoria největší národní park Kanady, Národní park lesního bizona (Wood Buffalo National Park), který je vou rozlohou (44,8 tisíc km²) čtvrtým největším národním parkem světa a je srovnatelný s rozlohou některých menších států, například s Dánskem nebo Estonskem. Cestovní ruch v Kanadě qNejrozlehlejším územím Kanady je téměř liduprázdný sever, který zasahuje až do polárních oblastí (Arktické souostroví). Lidská sídla se zde vyskytují jen v místech těžby přírodních surovin a jiných lokalitách spojených s ekonomickou aktivitou, zejména dopravní. qPro cestovní ruch zde nejsou vhodné podmínky. Kolem roku 2000 tu bylo založeno několik velmi rozlehlých národních parků, které jsou však pro turisty prakticky nedostupné. Na nejsevernějším ostrově Arktického souostroví, Ellsmerově, leží druhý nejrozlehlejší kanadský národní park, Quttinirpaak, vinuitštině„vrchol světa“ 37,8 tisíc km², tzn. o něco více než celá Morava). Je to nejsevernější národní park světa. Použitá literatura qViz text qMÁCHA, P., SIWEK, T. a J. HAVRLANT, 2011. Destinace cestovniho ruchu – Amerika. Ostravská univerzita, Ostrava. Děkuji za pozornost