Prezentace předmětu: Geografie cestovního ruchu Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Předmět: Geografie cestovního ruchu Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě 4. Předpoklady a potenciál CR qPředpoklady cestovního ruchu jsou definovány jako souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. qPodle funkčně – chorologického členění (P. Mariot) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu. qLokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturně-historické, qRealizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické, qSelektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické. Předpoklady CR •Tradiční přístup •Hodnocení: •Polohy, reliéfu, klimatu, vodstva, flóry, fauny, kulturněhistorických pamětihodností •Vybraných sídelních a demografických charakteristik, ekonomické situace, dopravy, materiálně-technické základy • Předpoklady cestovního ruchu 4 Potenciál CR qPotenciál CR je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj CR. Územní podmínky a předpoklady CR vytvářejí složitý multidisciplinární systém. qPodmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty, např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. qCelkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit CR. q a) jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod., b) jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.; c) jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud. q Kategorie dílčích potenciálů cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách: •Lokalizační předpoklady • •předpoklady, které určují potenciální výskyt cestovního ruchu •Hodnocení těchto předpokladů umožňuje diferencovat krajinu na základě jejího potenciálu pro cestovní ruch •Při hodnocení se vychází z analýzy jednotlivých komponent (zvlášť se hodnotí přírodní předpoklady a kulturně-historické předpoklady) • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 7 •Přírodní předpoklady • •Základní strukturní prvek přírodních rekreačních zdrojů •Povrchové tvary reliéfu (morfologický charakter krajiny) umožňují různorodé funkční využití pro rekreaci •Reliéf navíc podmiňuje výskyt a lokalizaci řady ostatních přírodních rekreačních prvků např. říční sítě, vegetačního krytu, ale i hospodářského využití území, rozmístění sídel apod . • • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 8 •Přírodní předpoklady • •Význam a vliv reliéfu při hodnocení potenciálu krajiny a její celkové využitelnosti pro cestovní ruch roste se zvyšujícím se vertikální a horizontální členitostí území •Jedním z důležitých hledisek využitelnosti oblastí cestovním ruchem je výšková členitost území –Poskytuje údaje o disekci reliéfu, která významně ovlivňuje estetickou hodnotu a celkový vzhled krajiny –Patří k důležitým ukazatelům vhodnosti území pro turistiku a zimní sporty. •Různorodost krajiny a její přitažlivost pro cestovní ruchu závisí na pestrosti reliéfu –Pestřejší reliéf s velkou energií má příznivější předpoklady na využití krajiny z aspektu cestovního ruchu než monotónní reliéf s malou energií. • • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 9 •Přírodní předpoklady • •Základní charakteristiky reliéfu ovlivňující výskyt CR –Nadmořská výška území –Relativní výšková členitost –Střední úhel sklonu reliéfu –Expozice reliéfu –Výskyt kontrastních forem reliéfu, které jsou atraktivní z hlediska CR –Estetická hodnota pohledů do krajiny • • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 10 •Nadmořská výška •Z hlediska výškové diferenciace lze rozlišit v nadmořské výšce tyto stupně: –Nížiny (0 – 200 m.n.m.) –Nízké vysočiny (201-800 m.n.m.) –Středovysočiny (801 – 1500 m.n.m.) –Vysoké vysočiny (více jak 1500 m.n.m.) • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 11 •Relativní výšková členitost •Při analýze vlivu reliéfu na cestovní ruch lze využít typologii reliéfu založenou na relativních výškových rozdílech: –Roviny s relativní výškou členitosti 0 – 30 m –Pahorkatiny s relativní výškou členitosti 31 – 100 m –Nižší vrchoviny s relativní výškou členitosti 101 – 180 m –Vyšší vrchoviny s relativní výškou členitosti 181 – 310 m –Nižší hornatiny s relativní výškou členitosti 311 – 470 m –Vyšší hornatiny s relativní výškou členitosti 471 – 640 m • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 12 •Střední úhel sklonu svahu •Tyto údaje jsou důležité zejména pro turistiku a lyžování •Optimální střední úhly sklonu –Pro turistiku se pohybují v rozmezí 5 – 10 stupňů –Pro lyžování 10 – 20 stupňů –Na slalomových tratích mezinárodního charakteru střední úhel sklonu reliéfu přesahuje 20 stupňů • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 13 •Expozice, kontrastní formy, estetická hodnota pohledů do krajiny •Expozice –Uplatňuje se na topické, maximálně mikrochorické úrovni –Ovlivňuje například trvání sněhové pokrývky, charakter vegetace apod. •Kontrastní formy –Bodové (výrazné vrcholy, vodopády, jeskyně) –Linové (hřbety, kaňony) –Plošné (skalní města, krasové planiny) – •Estetická hodnota pohledů do krajiny –Nelze ji hodnotit zcela objektivně – • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 14 •Komplexní hodnocení reliéfu • •Reliéf málo atraktivní –Většina nížinných oblastí. –Monotónní krajina bez výraznějších výškových rozdílů, výjimku z tohoto pravidla tvoří ojediněle chráněné přírodní útvary geneticky vysázené na přesypové písky (Polabí, Povodí Lužnice, dolní tok Moravy) •Reliéf částečně atraktivní –charakterizovaný větší členitostí terénu •Reliéf atraktivní –Všechna vysoká pohoří • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 15 •Přírodní předpoklady – klima • •Projevuje se v různých dimenzích –Planetární (horizontální zonalita) –Chorická (vertikální zonalita) –Topická (topoklima, mikroklima) •Charakteristiky klimatu se na těchto úrovních projevují stejně, mění se však jejich význam z hlediska CR • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 16 •Přírodní předpoklady – klima • •Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR –Teplota vzduchu (+) –Sněhová pokrývka (+) –Sluneční svit (+) –Mlhy (-) –Větrnost (-) –Srážky (0) –Klimatické inverze (-) • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 17 •Teplota • •Limitující pro letní rekreaci a zimní sporty •Rozhodující je: –Průměrný počet dní s teplotou 10 st. C a více, –Počet letních dní v roce s maximálními teplotami 25 st. C a více, přičemž rozhodující je počet těchto dní v roce. • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 18 •Sněhová pokrývka • •Srážek ve formě sněhu přibývá od nížin směrem k horským oblastem, přičemž s výškou se zvyšuje i relativní podíl sněhu na celkovém množství srážek •Pod trváním sněhové pokrývky rozumíme počet dní se sněhovou pokrývkou od prvního do posledního dne •Sleduje se i výška sněhové pokrývky • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 19 •Sluneční svit • •Čím jsou vyšší hodnoty slunečního svitu, tím příznivější jsou podmínky pro rozvoj cestovního ruchu •Trvání slunečního svitu závisí na konfiguraci terénu a oblačnosti •Sledujeme –Průměrnou délku trvání slunečního svitu za rok v hodinách (resp. v teplém a studeném půlroce), –Relativní sluneční svit vypočítaný z astronomicky možného svitu slunce v procentech, –Průměrný počet jasných dnů za rok, –Průměrný počet dnů bez slunečního svitu. • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 20 •Mlhy, větrnost, klimatické inverze • •Mlha –Viditelnost menší než 1 km (definice z hlediska CR) •Větrnost –Velice proměnlivý prvek –Ovlivňuje ostatní prvky (např. teplotu) •Klimatické inverze –Nepříznivě ovlivňují rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím zvýšené oblačnosti v níže položených oblastech • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 21 •Komplexní hodnocení počasí pro cestovní ruch • •Počasí mimořádně příznivé –V letním období teplé a bezoblačné, v zimě mírně mrazivé, málo oblačné , se sněhovou pokrývkou •Počasí vhodné –Střídavě jasno, ale jsou vhodné podmínky pro pobyt v přírodě, v zimě zamračené, ale s dostatečnou sněhovou pokrývkou •Počasí málo vhodné • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 22 •Vodstvo • •Vodstvo má liniový charakter (na rozdíl od reliéfu a klimatu) •Hydrologické podmínky mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických proudů a rekreačních pobytů –Např. v ČR je více než 40 % rekreační ubytovací základny soustředěno kolem vodních ploch a toků –V Chorvatsku více než 75 % ubytovacích kapacit leží u moře –Ve Francii kolem 55 % –V SRN přes 35 % • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 23 •Vodstvo •Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR –Podpovrchové vody •Vydatnost pramenů •Teplota vody •Chemické složení •Léčivé účinky •Základní charakteristiky klimatu ovlivňující výskyt CR –Povrchové vody •Teplota vody •Čistota vody •Hloubka •Kvalita dna •Členitost, výška a charakter břehů • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 24 •Komplexní hodnocení vodstva •Hydrologické prvky s celostátním významem –Mořské pláže, rekreačně významná jezera, umělé vodní nádrže, dravé vodní toky pro náročné vodácké sporty a termální prameny –Vodopády, gejzíry, ponorné řeky a ledovce •Hydrologické prvky s regionálním významem –Méně přitažlivé •Hydrologické prvky s lokálním významem –Zatopené lomy, doly, těžební lokality štěrkopísků • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 25 •Vegetace • •Vegetace významně ovlivňuje krajinný ráz a tedy i přitažlivost krajiny pro rekreaci a cestovní ruch •Vegetace má zdravotní účinky, které na člověka působí nejen prostřednictvím mikroklimatu, ale také na smyslové vjemy •Vegetace má také hygienické účinky –Tlumení hladiny hluku –Pozitivní působení na ovzduší znečištěné emisemi •Pozornost se věnuje především lesům • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 26 •Vegetace • •Základní charakteristiky lesní vegetace ovlivňující výskyt CR –Rozloha zalesněné plochy –Délka okrajů lesa –Druhová struktura porostů –Věk porost •Základní charakteristiky nelesní vegetace ovlivňující výskyt CR –Struktura půdního fondu a hodnocení jeho vhodnosti pro rekreaci • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 27 •Vegetace • •Teritoriální struktura –Jednoduchá – složitá •Druhová skladba –Jednoduchá – pestrá •Proměnlivost v průběhu roku –Málo – silně proměnlivé projevy ročních aspektů •Trvanlivost zelených orgánů v zimě –Bez zeleně – celoplošně zelené porosty • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 28 •Vegetace (dle Jana Laciny) • •Druhová skladba •Barva a množství květů •Délka období květu •Proměnlivost v průběhu roku •Vlastnosti vegetace vzbuzující čichové vjemy –Nevýrazné - silné •Vlastnosti vegetace vzbuzující chuťové vjemy –Jedlé plodiny se nevyskytují – masově se vyskytují •Možnost tělesného odpočinku –Nevhodné – velmi vhodné • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 29 •Vegetace – průchodnost • •Průchodnost v čase plně rozvinuté vegetace –Dobře – velmi špatně průchodné •Přístupnost terénu •Odolnost fytocenózy proti sešlapu • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 30 •Komplexní hodnocení vegetačních formací (Jan Lacina) • •5 typů podle atraktivity •5 typů podle průchodnosti •5 typů segmentů geobiocenóz –Velmi vhodné – nevhodné pro turistiku •Metodika je vhodná pouze pro menší území (do několika desítek čtverečních kilometrů) •Pro větší území vystává nutnost generalizace postupu • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 31 •Fauna •Fauna má vliv především na specifické rekreační aktivity –Rybolov –Lov –Pozorování zvěře v rezervacích –Návštěvy ZOO •Základní charakteristiky fauny ovlivňující výskyt CR –Lov •Stavy zvěře •Územní rozšíření zvěře –Rybolov •Období povoleného výlovu – • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 32 •Komplexní hodnocení přírodní předpokladů pro cestovní ruch • •Podle výše uvedených kritérií je možné pouze na lokální – mikroregionální úrovni •Na vyšších úrovních je nutné aplikovat co nejjednodušší postupy hodnocení •Postačuje provést krajinně ekologickou typologii z hlediska vhodnosti prostoru pro cestovní ruch • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 33 •Kulturně-historické předpoklady pro cestovní ruch • •Vznikly tvořivou činností člověka •Mají specifické rozmístění –Bodové – částečně vázané na systém osídlení •Obohacují funkci sídel na rekreační (kromě např. sídelní, výrobní…) • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 34 •Hodnocení kulturních památek • •Je nutné si uvědomit, že architektonická, umělecká, historická či jiná hodnota památek NENÍ přímo úměrná jejich rekreačních atraktivitě •Památky movité x nemovité •Teritoriální klasifikace (může být použita na aspekty, které budou následovat) –Celostátně atraktivní památky –Regionálně atraktivní –Lokálně atraktivní • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 35 •Historické aspekty •Historický aspekt (doba vzniku objektu) –Pravěk a ranné dějiny –Období předrománské –Románské –… –Novodobé (po 1. světové válce) •Umělecký aspekt (výtvarné slohy) –Románský, gotický… styl –Většinou se člení podrobněji •Např. románsko-gotický sloh, vladislavská gotika, česká renesance, saská renesance, dynamické a klasické baroko, český kubismus (v rámci moderny) – • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 36 •Hodnocení kulturních památek • •Organizační aspekt (kategorie památky) –UNESCO –„bodové“ (NKP, KP – movité i nemovité) –„plošné“ (památkové rezervace, památkové zóny) •MPR: 29 •VPR:61 • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 37 •Památky UNESCO •Historické jádro Prahy (1992) •Historické jádro Českého Krumlova (1992) •Historické jádro Telče (1992) •Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) •Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995). •Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996) •Vesnice Holašovice (1998) •Zahrady a zámek v Kroměříži (1998) •Zámek v Litomyšli (1999) •Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) •Vila Tugendhat v Brně (2001) •Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003) • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 38 •Hodnocení kulturních památek • •Ideový aspekt –Ideově-politické hledisko –Národně-osvobozenecké hledisko – •Druhový aspekt –Národohistorické spojené s událostmi, lidmi (místa, domy, hřbitovy, pomníky, památníky, pamětní tabule) –Uměleckohistorické (architektonické, urbanistické, výtvarné, technické, přírodní – pouze parky!) –Lidové památky (architektura, zvyky, strava, výrobky) – • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 39 •Komplexní hodnocení kulturně-historických předpokladů CR • •Cílová střediska kulturně-historického CR •Tranzitní střediska •Kritérium je založené na předpokládané délce zájmu návštěvníka o památky v dané lokaci • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 40 •Syntetické hodnocení lokalizačních předpokladů CR • •Přírodní a kulturně-historické předpoklady CR se obvykle vyskytují v prostoru odděleně •Obě prostorové struktury je možné na sebe načíst (např. naložení dílčích map) •I celkovou atraktivitu lze rozdělit do 3 kategorií –Celostátní (resp. Mezinárodní) –Regionální –Lokální • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 41 •Selektivní předpoklady • •Týkají se intenzity účasti obyvatelstva na cestovním ruchu •Dokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu (neplést s motivacemi!!! to je jiný problém) •Zatím se jim věnuje méně pozornosti, protože se vyskytují mimo oblasti cestovního ruchu •Existují 3 skupiny předpokladů: –Urbanizační –Demografické –Sociologické • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 42 •Urbanizační předpoklady CR • •Existuje úměra mezi stupněm urbanizace a účastí na cestovním ruchu • •Hustota sídel –Především hustota rozšíření měst •Velikost sídel •Zástavba sídel –Čím je zástavba hustší tím větší je pravděpodobnost, že se obyvatelstvo bude účastnit CR •Bytový fond –Souvisí s předchozím –Sleduje se především rozloha bytu • • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 43 •Demografické předpoklady CR • •Hustota zalidnění –Odráží urbanizační předpoklady •Věková struktura obyvatelstva –Rozhoduje o účasti –Rozhoduje o typu rekreační aktivity •Struktura obyvatelstva podle pohlaví –Důležitá z hlediska krátkodobé rekreace • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 44 •Sociologické předpoklady cestovního ruchu • •Předchozí dva typy spíše reprezentují objektivní údaje •Sociologické předpoklady se blíží studiu motivací, i když jen částečně • •Ekonomická aktivita –Pracující, důchodci, studenti… •Sociální příslušnost •Vlastnictví OIR (v menší míře automobilu) •Vzdělání •Příjem •Počet a struktura členů domácnosti • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 45 •Komplexní hodnocení selektivních předpokladů cestovního ruchu • •Jednotlivé aspekty se podstatně prolínají, jejich vliv na účast v cestovním ruchu je různý: –Ekonomická situace, velikost sídel, sociální příslušnost, vlastnictví OIR, ekonomická aktivita, vzdělání • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 46 •Realizační předpoklady • •Umožňují realizovat zájem o cestovní ruch •Komunikační předpoklady •Materiálně-technická základna cestovního ruchu • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 47 •Komunikační předpoklady • •Jejich cílem je zabezpečení aplikace principu minimálního úsilí –Nejkratší – nejrychlejší – nejlevnější •Textura a struktura komunikační sítě –Rozmístění a hierarchizace silničních, železničních, leteckých, vodních komunikací •Dostupnost území –Vytvářejí se izochorické a izochronické mapy území –Význam pro studium krátkodobé rekreace • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 48 •Materiálně-technická základna cestovního ruchu • •Studujeme –Rozmístění –Stav –Strukturu (kategorizace zařízení) –Kapacitu (počet lůžek, počet lůžkodní) •Součást základny –Ubytovací zařízení –Stravovací a zábavní zařízení –Dopravní zařízení –Ostatní zařízení • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 49 •Materiálně-technická základna cestovního ruchu • •Ubytovací zařízení –Hromadná –Objekty individuální rekreace (OIR) •Stravovací a zábavní zařízení –Neexistuje zákonem daná kategorizace •Dopravní zařízení –Ulehčují účast na rekreačních aktivitách (vleky, lanovky) •Ostatní zařízení –Především sportovní –Dále cestovní kanceláře, informační střediska… • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 50 •Komplexní hodnocení realizačních předpokladů CR • •Jak komunikační směry a stávající materiálně-technická základna CR ovlivňuje rozšíření CR ve zkoumaném území • Předpoklady a potenciál cestovního ruchu 51 Výběr z použité literatury: qHALL, M. C. and S. B. PAGE, 2014. The Geography of tourism and Recreation: Environment, Place and Space. Oxford: Routledge. ISBN 978-04-158-3399-8. qHAMARNEH, I., 2012. Geografie turismu - mimoevropská teritoria. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4430-8. qHRALA, V., 2013. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. ISBN 978-80-859-7079-1. qKAJZAR, P., 2015. Vybrané kapitoly z geografie cestovního ruchu. Karviná: SU OPF. ISBN 978-80-7510-156-3. qVYSTOUPIL, J., M. ŠAUER a kol., 2011. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-340-7. qWILLIAMS, S., 1998. Tourism Geography. London and New York: Routledge. ISBN 0-415-14214-8.