Prezentace předmětu: Geografie cestovního ruchu Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Předmět: Geografie cestovního ruchu Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě 5. Vybrané památky a památková péče v ČR qKulturní památky jako velice cenný odkaz uměleckého a tvůrčího potenciálu a doklad společenského vývoje tvoří neodmyslitelnou součást hmotného prostředí i soudobého života. qKomplexní péče o jejich zachování a optimální uplatnění v dnešním životě patří k jedněm z důležitých úkolů státu. qSoustava činností a opatření, která vede a směřuje k uchování kulturních památek a k jejich organickému začlenění do současného života, je památkovou péčí. q Památková péče 3 qPamátková péče v České republice je vykonávána především prostřednictvím státních orgánů na základě zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Probíhá formou evidence, ochrany a záchrany (konzervace, restaurování, rekonstrukce) a vhodného společenského uplatnění památek, případně vyhlášením tzv. ochranného pásma (dle § 17). qJedná se o ochranu vybraných objektů (věc nebo soubor věcí) movitého i nemovitého kulturního dědictví, které byly prohlášeny za kulturní památku České republiky. Chráněny mohou být též části sídel jako památková rezervace či památková zóna. Národní kulturní památky a památkové rezervace vyhlašuje nařízeními vláda, památkové zóny a kulturní památky vyhlašuje ministerstvo kultury. q Památková péče v ČR 4 qPamátkový fond jako jedna z nejvýznamnějších součástí bohatství našeho státu a národa má obrovský přínos z hlediska jeho nenahraditelných hodnot jak historických, tak i uměleckých, estetických, památkových i užitkových. qOd účinnosti platného zákona se památkový fond rozšiřuje výhradně prohlášením věci za kulturní památku Ministerstvem kultury. qEvidence památek se provádí zápisem do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze. q Památkový fond ČR qPamátkový fond České republiky zahrnuje nemovité památky, jako jsou církevní a sakrální stavby, lidová a venkovská zástavba, technické památky včetně dopravních staveb, ale také archeologická naleziště a kulturní krajinu formovanou lidmi. Patří sem také soubor bývalých šlechtických sídel, tedy hradů a zámků, s unikátně dochovaným mobiliářem, tedy původním vybavením, a historickými knihovními fondy. qNeméně hodnotné jsou movité památky, tedy umělecká díla (například sochy a malby), cenné uměleckořemeslné předměty, k nimž patří klenoty, nábytek a vybavení domů a domácností, ale také zbraně nebo hudební nástroje. q Památkový fond ČR qTo nejcennější z našeho movitého i nemovitého dědictví je státem chráněno – přibližně 40 tisíc nemovitostí a 40 tisíc děl a předmětů je evidováno jako kulturní památka. qAsi 300 nejvýznamnějších z nich má status nejvyšší – národní kulturní památka. qNadnárodní význam a hodnota dvanácti kulturních statků České republiky byly celosvětově uznány zapsáním na seznam světového dědictví UNESCO. q Památkový fond ČR qNeveřejná část je přístupná pro pracovníky památkové péče: NPÚ, Ministerstvo kultury, Krajské úřady,Obce s rozšířenou působností, Obecní úřady qAplikace umožňuje uživatelům vyhledávat, zobrazit, exportovat podrobnější údaje: q nemovitých kulturních památkách, o movitých kulturních památkách q národních kulturních památkách, o památkách UNESCO q památkově chráněných územích, o ochranných pásmech q nejohroženějších kulturních památkách povolení k restaurování q Informační systém pro vedení památek qVeřejná část aplikace umožňuje všem uživatelům vyhledávat, zobrazit, exportovat údaje: qnemovitých kulturních památkách qnárodních kulturních památkách qpamátkách UNESCO qpamátkově chráněných územích a ochranných pásmech o nejohroženějších památkách q Informační systém pro vedení památek qPamátkový katalog je nový systém evidence památek, obsahující komplexní údaje ke kulturním památkám, národním kulturním památkám, památkově chráněným územím, ochranným pásmům a nově také k dalším hodnotným objektům, jichž se zájem památkové péče dotýká. qNaleznete zde základní popisné informace včetně fotografie památky a odkazu na její umístění v katastrální mapě. qPostupně budou doplňovány další informace o historii objektu, slohovém určení, jeho dataci či autorovi. q Památkový katalog qMovitá a nemovitá věc, která je za kulturní památku prohlášena ministerstvem kultury. qVýznamné doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka pro hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické. qPřímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. q Kulturní památka qMovitá a nemovitá věc, která je za kulturní památku prohlášena ministerstvem kultury. qMovité: díla starého malířství, sochařství a uměleckých řemesel, tvůrčí soubory vybavení především na hradech, v zámcích a církevních stavbách, předměty venkovské hmotné kultury, historické knihovny, strojní zařízení ve starých továrnách… qNemovité: hrady a jejich zříceniny, zámky, tvrze, kostely, kláštery, kapličky, stavby lidové architektury a zemědělské usedlosti, městské obytné domy a paláce, radnice, městská opevnění a jejich dochované části (hradby a brány), staré továrny, historické zahrady a parky, pozemky s významnými archeologickými nálezy qVýznamné doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka pro hodnoty historické, umělecké, vědecké a technické. qPřímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. q Kulturní památka qKP, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa qNapř. slovanské hradiště Slavníkovců Libice na Nymbursku, hrad Karlštejn, zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, vila Tugendhat v Brně, kostel sv. Bartoloměje v Kolíně nebo horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce či hřebčín v Kladrubech nad Labem. Movité národní kulturní památky zahrnují především signifikantní doklady české státnosti a doklady historického vývoje národa a jeho vyspělosti na půdě umění a techniky. Především lze uvést korunovační klenoty, vybraný mobiliář z fondu Pražského hradu ze souboru Svatovítského fondu, pokladu chrámu sv. Víta apod. qProhlášení věci za NKP üNařízením vlády, üPublikace ve Sbírce zákonů, üVláda může stanovit podmínky jejich ochrany. qK 1. červenci 2017 bylo v České republice prohlášeno více než tři sta nemovitých národních kulturních památek, Jejich seznam je zveřejněn na stránkách Národního památkového ústavu. q q Národní kulturní památka qÚzemí, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých KP či archeologických nálezů. qVláda je jako celek může nařízením prohlásit za památkovou rezervaci. qPamátková rezervace je v České republice památkově chráněné území vyhlašované nařízením vlády. qJde tedy o vyšší typ ochrany než památková zóna, která je vyhlašována vyhláškou ministerstva kultury. qNad rámec zákona jsou v České republice rozlišovány tři hlavní typy památkových rezervací – městská památková rezervace, vesnická památková rezervace, archeologická památková rezervace – nebo může být památková rezervace do těchto typů nezařazená. q q q Památková rezervace a zóny q q q Památková rezervace a zóny qMěstská památková rezervace je vybraná část historického jádra města s dochovanými budovami (nebo jejich soubory) a městskou infrastrukturou (kašnami, sochami apod.) bez výrazněji rušivých stavebních zásahů z nové doby, jež je proto na základě podrobného uměleckohistorického průzkumu vhodné chránit. qChráněny jsou nejen jednotlivé stavby, ale i historický půdorys, urbanistická struktura, panorama apod. qVesnická památková rezervace (zkracována jako VPR) je vyšší stupeň plošné ochrany památkového území. qVPR je území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Jedná se o území se zachovanými stavbami lidového charakteru, tedy vesnice, dělnické kolonie nebo předměstské čtvrti s lidovou architekturou. Důležitá je zachovaná (případně jenom minimálně narušená) urbanistická struktura takového území. q qArcheologická památková rezervace je v České republice památkově chráněné území vyhlašované nařízením vlády na souvislém území s archeologickými nálezy. qJde tedy o vyšší typ ochrany než památková zóna, která je vyhlašována vyhláškou ministerstva kultury. qPamátková zóna je v České republice typ památkového území, tedy krajinného celku, kterému je vyhláškou ministerstva udělen zvláštní status se zvýšenou památkovou ochranou. Jde o nižší stupeň ochrany než památková rezervace. üMěstskou památkovou zónu vyhlašuje vyhláškami Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o část města, která je historicky významná. üVesnická památková zóna (zkracována jako VPZ) je v České republice stupněm plošné ochrany památkového území nižším než vesnická památková rezervace. Vesnická památková zóna má menší koncentraci kulturních památek než vesnická památková rezervace, ale vykazuje významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku. Památková rezervace a zóny qKrajinná památková zóna je specifickým typem chráněného území, které vykazuje jak přírodní, tak kulturně historické hodnoty, jejichž význam je pro vyhlášení ochrany daného území rozhodující. qJako první dvě krajinné památkové zóny na území České republiky (tehdy ještě ČSFR) byly v roce 1992 prohlášeny Lednicko-valtický areál a bojiště bitvy u Slavkova.[2] Do roku 2017 bylo v České republice vyhlášeno celkem 25 krajinných památkových zón Památková rezervace a zóny qV roce 1972 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o světovém dědictví, která doplňuje úpravu péče o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí a která směřuje k identifikaci, ochraně, obnově prezentaci nejvýznamnějších světových památek. qNa základě Úmluvy byl konstituován Výbor pro světové dědictví (World Heritage Committee) a Fond světového dědictví (World Heritage Fund), které začaly pracovat v roce 1976. qČSFR přistoupila k Úmluvě dne 15. 11. 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. 2. 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. qText Úmluvy a oznámení o přístupu byly publikovány ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. qHlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací. q q Památky UNESCO v ČR qSpolupráce České republiky s UNESCO v oblasti péče o kulturní dědictví je v kompetenci Ministerstva kultury. qNejvětší podíl spolupráce je založen na naplňování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jedná se o unikátní mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. qNa základě Úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví (World Heritage List), do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami. (Pro tento seznam se v České republice často užívá název Seznam památek UNESCO, který však není přesný.) q q Památky UNESCO v ČR qO zápisu do prestižního Seznamu světového dědictví rozhoduje Výbor světového dědictví, složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. qVe svých rozhodnutích se Výbor opírá o odborná stanoviska poradních organizací. V oblasti kulturního dědictví je tímto orgánem ICOMOS (International Council of Monuments and Sites) - Mezinárodní rada pro památky a sídla. qZákladním principem výběru památek do Seznamu světového dědictví je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. qV seznamu nemohou být všechny hodnotné památky. Seznam je reprezentativní a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v určitém širším regionu. Na druhé straně výběr podléhá i geopolitickým hlediskůmPro zápis na Seznam světového dědictví je nezbytné v nominační dokumentaci a v průběhu expertního posuzování prokázat, že nominovaná památka (lokalita) splňuje jednu či více z kritérií, splňují požadavek maximální autenticity a je prokázána dostatečnost koncepčních materiálů, zajišťujících uchování památky do budoucnosti. q q q Památky UNESCO v ČR qNárodní památkový ústav z pověření Ministerstva kultury zpracovává podklady pro nominace památek České republiky na Seznam světového dědictví v oblasti kulturního dědictví. qÚzemní pracoviště NPÚ připravují podklady pro monitorovací zprávy o těch českých památkách, které již na tomto prestižním Seznamu zapsány jsou. qV červenci 2017 bylo na seznamu světového dědictví 1073 položek. Z toho 832 položek kulturního dědictví, 206 přírodního a 35 smíšeného ve 167 státech světa. qČesko má na tomto seznamu celkem 14 památek. Dalších 6 položek má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví. q q Památky UNESCO v ČR qZa kulturní dědictví považovány: üpamátníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); üskupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); ülokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska) q q Památky UNESCO v ČR qZa přírodní dědictví jsou považovány: üpřírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska; ügeologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody; üpřírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy. q q Památky UNESCO v ČR q qSlovácký Verbuňk (2005) - Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným, který není vázán přesnými choreografickými pravidly. Jeho neodmyslitelnou součástí je předzpěv taneční písně. Vyskytuje se v jiihovýchodní části Moravy - Slovácko. Lze rozlišovat sedm regionálních typů. Verbuňk je součástí přirozených tanečních příležitostí (hody, zábavy), existuje však také v pódiové formě. qSokolnictví (2010) - Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. qMasopust (2010) - Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. q Nehmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR q qJízda králů (2011) - Jízda králů je lidový obyčej doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná. qLoutkařství (2016) - České loutkářství je uznáváno jako významný kulturní a společenský fenomén, jehož masové rozšíření po českých zemí se datuje do poloviny 19. století. Marionetáři, kteří hráli česky, se tehdy stali součástí procesu národního obrození. qModrotisk (2018) - Textilní tiskařská technika. Zapsáno roku 2018. Společně se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Maďarskem.[ q Nehmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Památky UNESCO Historické jádro Prahy (1992) Historické jádro Českého Krumlova (1992) Historické jádro Telče (1992) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995). Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996) Vesnice Holašovice (1998) Zahrady a zámek v Kroměříži (1998) Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Památky UNESCO Zámek v Litomyšli (1999) Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) Vila Tugendhat v Brně (2001) Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003) Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří zapsáno (2019) společně s Německem Národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) https://www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky/ Církevní památky qNáboženský cestovní ruch představuje specifickou formu turismu a tudíž se i vyznačuje určitými specifickými znaky. Pro náboženský cestovní ruch jsou charakteristické následující rysy: - nejdůležitější roli zde hraje cíl a nezáleží na tom, jak rychle se k němu osoba dostane nebo, jak moc je tento cíl cesty vzdálený; - nutnost respektování náboženských, společenských a kulturních zvyklostí účastníků; - vzhledem k tomu, že se této formy turismu často účastní starší osoby, je nutné upravit denní režim právě podle věku účastníků; - nutnost přípravy a zajištění speciálních ubytovacích, stravovacích, dopravních, průvodcovských a dalších služeb tak, aby byly v souladu s potřebami a požadavky turistů. Církevní památky qNáboženský cestovní ruch představuje specifickou formu turismu a tudíž se i vyznačuje určitými specifickými znaky. Pro náboženský cestovní ruch jsou charakteristické následující rysy: - nejdůležitější roli zde hraje cíl a nezáleží na tom, jak rychle se k němu osoba dostane nebo, jak moc je tento cíl cesty vzdálený; - nutnost respektování náboženských, společenských a kulturních zvyklostí účastníků; - vzhledem k tomu, že se této formy turismu často účastní starší osoby, je nutné upravit denní režim právě podle věku účastníků; - nutnost přípravy a zajištění speciálních ubytovacích, stravovacích, dopravních, průvodcovských a dalších služeb tak, aby byly v souladu s potřebami a požadavky turistů. Církevní památky (sakrální stavby) -Náboženský CR v ČR pomáhá zmírňovat sezónní výkyvy, -Rovnoměrné rozložení turistů v regionech ČR, -Prezentace kulturních a historických hodnot území ČR v zahraničí nové cílové skupině, -Využití sakrálních staveb. -Více než tisíciletý vývoj církevní architektury předkládá jedinečné svědectví o duchovním a sociálním vývoji kulturního života našich předků. Při cestě za poznáváním této nezbytné součásti kultury každého národa si zajisté uvědomíte význam těchto jedinečných svědků minulosti, jejichž význam často překračuje hranice naší republiky a leckdy i evropského kontinentu -Do církevních (sakrálních staveb) můžeme zařadit: kláštery, katedrály, chrámy, kostely, poutní místa, baziliky, kaple a kapličky. -Břevnovský klášter, Želivský klášter, Doksanský klášter, Strahovský klášter či klášter v západočeských Plasech, Katedrála sv. Víta (Praha), Chrám svatých Cyrila a Metoděje (Praha), Katedrála sv. Bartoloměje (Plzeň), Katedrála sv. Václava (Olomouc). - - Církevní památky (sakrální stavby) - - qPro každého věřícího přichází čas od času moment na vydání se k některému z poutních míst, která se pro svou historii a religiózní příběh přitahují pozornost po dlouhá staletí. V České republice se těchto míst najde na dvě desítky, přičemž většina z nich je atraktivní i pro člověka nevyznávajícího žádnou víru. qPoutní místo - poutní místo jako část zemského povrchu, která je jednotlivci či skupinami považována za významnou lokalitu, jež si zaslouží projevy úcty, oddanosti a loajálnosti. qNapř. Poutní areál v Mariánské Týnici, Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi či Poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku v Mikulově. qBaziliky v Třebíči, Velehradě, Tismicích, Gruntě či Olomouci. qKaple Panny Marie Sedmibolestné v Pelhřimově, kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, kaple sv. Klimenta v Hradci Králové či Santiniho kaple v Panenských Břežanech. q Technické památky - - qTechnickou památkou se rozumí konkrétní hmotný (i když třeba již v krajině méně zřetelný) pozůstatek lidské činnosti, tzn. lokality, objekty nebo zařízení, které svou existencí a příběhem vypovídají o vývoji vědy, výroby a techniky v jakýchkoli historických, kulturních, ekonomických a společenských souvislostech. qZa technickou památku považovat každý předmět nebo objekt, který vznikl následkem lidské činnosti a jehož účelem je přizpůsobení přírody potřebám člověka a vyznačující se určitou historickou hodnotou dokumentující tuto činnost v takové míře, že to rozhoduje o potřebě trvalého zachování dané památky jako kulturního statku. qPodmínkou tedy není zápis do seznamu kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. q Technické památky - - qTechnická památka je tak významným dokladem uplatnění techniky v procesu, který vytváří hmotné statky sloužící k uspokojení materiálních potřeb lidí a umožňujících ovládnutí přírodních sil. qOprávněně proto o technických památkách lze hovořit jako o památkách lidského poznání, vědy, výroby a rozvoje, které dokumentují nejen tvůrčí schopnosti člověka, ale i civilizační pokrok. qZahrnují díla související s hornictvím, hutnictvím, energetikou či s rozvojem dopravy, ale na své si přijdou také milovníci romantických mlýnů a dřevěných lávek. q Technické památky - - • Technické památky pro zpracování zemědělských produktů – (špýchar a sýpka, pivovar, vodní a větrný mlýn a jiná výrobní stavba) • Technické památky pro zpracování dřeva – (pila, kolárna a jiná výrobní stavba) • Vodohospodářské technické památky – (rybník, přehrada, kašna, vodojem, přečerpávací stanice, vodárenská věž, vodní kanál a jiná stavba) • Dopravní technické památky – (silniční a železniční most, lodní přístav, železniční trať a jiná stavba) • Technické památky a pozůstatky těžby surovin – (rýžoviště, uhelný důl, rudný důl a jiná výrobní stavba) • Technické památky po hutnické výrobě a kovovýrobě – (huť na neželezné kovy, hamr, kovárna, strojírna a jiná výrobní stavba) • Technické památky ostatní výroby – (cihelna, sklárna, porcelánka, keramická továrna, papírna a jiná výrobní stavba) q Technické památky - - • Jiné technické památky stavebního charakteru – (rozhledna, lázeňský dům, městské opevnění, muzea a jiné stavby) q qTechnickou atraktivitou cestovního ruchu je: qstavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky (např. mosty, tunely, vodní i větrné mlýny, těžní věže, železniční viadukty, kanály…) Vybrané technické památky v ČR - qMoravskoslezský kraj je vzhledem ke svému industriálnímu zaměření protkán desítkami technických památek, které zde můžete obdivovat po celý rok. qZ výběru těch nejzajímavějších za návštěvu stojí vodní nádrže Šance v Ostravici, těžní věž dolu Jindřich v Ostravě, Weisshuhnův kanál u Hradce nad Moravicí, vodojem ve Vratimově, větrný mlýn v Cholticích, most Miloše Sýkory v Ostravě či důl Michal v moravskoslezské metropoli Ostravě. - Vybrané technické památky v ČR - qZlínský kraj není jen oblastí zaslíbenou ševcům a jejich starobylému řemeslu, ale nabízí i dostatek dalších technických památek. qJedná se zvláště o Maxmiliánův vodovod v Kroměříži, Luhačovickou přehradu, Areál baťových závodů v krajském městě Zlíně, vodní nádrž Fryšták, vodní nádrž ve Slušovicích, větrný mlýn Štípa ve Zlíně či vyhlášený Baťův mrakodrap stojící též ve Zlíně. Vybrané technické památky v ČR - qMezi technické památky hl. města Prahy můžeme zařadit opravdu různorodé objekty a zařízení. Při této cestě proti proudu času vás zajisté zaujmou především prostory pražského podzemí s obrovským systémem kolektorů, Novoměstská vodárenská věž, Nuselský most, Petzoldova vápenka, bývalý větrný mlýn Větrník, lanovka Petřín, Křižíkova fontána či souhrnná expozice Národního Technického muzea. Výběr z použité literatury: qHALL, M. C. and S. B. PAGE, 2014. The Geography of tourism and Recreation: Environment, Place and Space. Oxford: Routledge. ISBN 978-04-158-3399-8. qHAMARNEH, I., 2012. Geografie turismu - mimoevropská teritoria. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4430-8. qHRALA, V., 2013. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. ISBN 978-80-859-7079-1. qKAJZAR, P., 2015. Vybrané kapitoly z geografie cestovního ruchu. Karviná: SU OPF. ISBN 978-80-7510-156-3. qVYSTOUPIL, J., M. ŠAUER a kol., 2011. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-340-7. qWILLIAMS, S., 1998. Tourism Geography. London and New York: Routledge. ISBN 0-415-14214-8.