Prezentace předmětu: Geografie cestovního ruchu Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Předmět: Geografie cestovního ruchu Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě 6. Turistické regiony ČR 3 qDefinovat region obecně je velmi obtížné. q Pod tento termín můžeme zahrnout jak obrovská území, tak i třeba městské části. U různých autorů se navíc setkáváme s různým pojetím. qPříklady definice regionu: qRegion je definován jako komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry. Jedná se o ohraničené území, jehož vymezení závisí na zvolených kritériích vyplývajících z účelu existence daného regionu. Základní pojmy 4 qObecně se region definuje jako více či méně ohraničená územní jednotka, která se díky své jednotnosti, uniformitě či shodnosti znaků nebo určitému organizačnímu principu liší od jiných územních jednotek. qVývoj základních přístupů k chápání a definování regionu lze velmi zjednodušeně shrnout do tří fází, které de facto korespondují s vývojem geografického myšlení, přičemž při dnešním studiu regionů se můžeme setkat s uplatňováním všech těchto přístupů. q Základní pojmy 5 qPrvní z nich můžeme označit pojmem tradiční. Dodnes se s ním setkáváme především v literatuře popularizační povahy (průvodcích, cestopisech, regionálních vlastivědách apod.). qDruhý směr chápání (pojetí) regionu se rozvíjel v období, kdy se geografie stala tzv. prostorovou vědou (v období tzv. kvantitativní revoluce), od poloviny 50. let 20. století. qRegion definovaný podle představitelů geografie jako prostorové vědy zejména v 60. letech 20. století již nebyl chápán jako přirozeně existující reálná jednotka, ale spíše jako způsob, kterým se organizují geografické informace. q q Základní pojmy 6 qTřetí směr chápání (pojetí, vnímání) regionu se rozvíjí od 80. let 20. století a souvisí s diskusí o konceptech regionu (ale i místa) hlavně v rámci tzv. nové regionální geografie. qRegion jako takový pak slouží jako prostředí pro existenci sítí kulturních, ekonomických, politických aj. procesů a vztahů. q q q Základní pojmy 7 qRegion – území vymezené na základě společných znaků, dynamický geografický (prostorový) systém, formující se na zemském povrchu na bázi určitých skutečností, které jej odlišují od okolí. qGeografické pojetí regionu: geograficky ohraničené území, které se od ostatních odlišuje souborem přírodních daností, strukturou obyvatelstva, strukturou ekonomiky apod. qSociální pojetí regionu: územní jednotka, ve které se odehrávají základní životní funkce obyvatelstva (práce, bydlení, vzdělávání, zájmová aktivita, zdravotní a sociální zabezpečení aj.). qUrbanistické pojetí regionu: hierarchicky strukturovaný systém měst, která s ohledem na svá postavení plní v regionu rozmanité sídelní funkce. qEkonomické pojetí regionu: Tržní síly formují tržní zóny výrobků a jejich vzájemným překrytím vzniká ekonomická základna regionu. q q Základní pojmy 8 qHomogenní regiony jsou vnitřně stejnorodé, vymezené na základě určité vlastnosti nebo znaku, který je typický pro celé území regionu. Častěji se s nimi pracuje ve fyzické geografii q(např. regiony klimatické, geomorfologické…), ale mohou zobrazovat také socioekonomickou realitu (průmyslové regiony, turistické destinace, rozvinuté či zaostalé regiony apod.). qHomogenní regiony Rady Evropy – pro potřeby koordinace regionální politiky a vypracování strategie evropského regionálního plánování rozčlenila Rada Evropy území členských států na územní celky, které se vyznačují stejnorodostí základních znaků. q q Homogenní regiony 9 qPodle Evropské charty regionálního plánování lze všechny země členit do následujících typů regionů: qVenkovské – plní především zemědělskou funkci, Je třeba v nich dosáhnout standardního vybavení službami tak aby nepokračoval proces neúnosné migrace z venkova do měst. qMěstské – přirozená centra ekonomického růstu. Města je třeba rozvíjet podle územních plánů, pozornost by měla být věnována životnímu prostředí, infrastruktuře a obnově a ochraně kulturních památek. qPříhraniční – vyžadují koordinovanou mezinárodní politiku, která založí jejich rozvoj na regionální přeshraniční spolupráci a odstraní jejich postavení periferních regionů. qHorské – zahrnují bohatství přírodních zdrojů, v zájmu rozvoje je uchování přírodního potenciálu ale i vhodná podpora cestovního ruchu nebo rozvoje lesního hospodářství. qHospodářsky slabé – nejsou v nich vhodně vyprofilovaná nosná odvětví namísto původních, která z různých důvodů upadla. Homogenní regiony 10 qStrukturálně postižené – nepružně reagují na dynamické strukturální změny v ekonomice, probíhá v nich úpadek ekonomických aktivit, infrastruktury i pracovního potenciálu. Jejich revitalizace je kapitálově velmi náročná. qPobřežní oblasti a ostrovy – vyžadují osobitou politiku s ohledem na rozvoj hromadné turistiky a dopravy v Evropě, mnohé z nich je nezbytné industrializovat a zabezpečit v nich rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem, urbanizací a životním prostředím. q q Homogenní regiony 11 qHeterogenní regiony jsou nesourodé z hlediska vlastností, ale jsou jednotné z hlediska vztahů jejich vnitřních složek. Sestávají z jádra (centra, uzlu) a zázemí (periferie, spádové oblasti). qKritériem pro vymezování těchto regionů je intenzita vzájemného působení a síla vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. qPříkladem těchto vazeb může být dojížďka za prací, do škol či za službami, které jsou poskytovány centrálním městem. q q Heterogenní regiony 12 qRegionalizace je proces vlastního vymezování regionů na zvolené hierarchické úrovni, zaměřuje se na odlišnosti v rámci geografické sféry. qMá individuálních charakter a identifikuje tedy individuální regiony. Výsledkem regionalizace jsou tzv. individuální regionální systémy, kdy se do procedury zavádí podmínka prostorového sousedství. qProstorové jednotky vykazující stejné regionalizační kritéria spolu musí sousedit, aby mohly být spojeny v region větší. qÚkolem regionalizace je identifikace charakteristických (společných) rysů určitého území, na základě analýzy vstupních údajů (dat, informací) v souvislosti se stanoveným účelem. q Regionalizace 13 qRegionalizace cestovního ruchu üV cestovním ruchu vesměs převládají regionalizace typizační a to generické (např. rajonizace cestovního ruchu ČR) i specifické (např. marketingové turistické regiony ČR). üAčkoliv se to zdá neuvěřitelné, tak je pravdou, že obecně platné členění České republiky do regionů cestovního ruchu nemáme. üExistují sice „oficiální“ turistické regiony, které jsou vymezeny agenturou CzechTourism ty však s geografickými regiony nemají mnoho společného (Vágner & Perlín, 2010). Důvodem je, že základem pro „regionalizaci“ se stal praktický požadavek na marketingovou propagaci jednotlivých „regionů“ v zahraničí – proto nesly původní označení „marketingové turistické regiony“. Regionalizace CR 14 üTento přístup byl však narušen požadavky specifických regionů na samostatnou propagaci. üZáklad původních „turistických regionů“ tak byl dán hranicemi krajů, které byly narušeny třemi specifickými regiony (Český ráj, Krkonoše, Šumava) a dále snahou zohlednit „přirozené regiony“ přesahující hranice krajů a výsledkem byl stav, kdy se pouze dva turistické regiony držely hranic svých krajů – Vysočina a Severozápadní Čechy (= Ústecký kraj). üV následujícím postupu, byly nejprve tyto „marketingové turistické regiony“ přejmenovány na „turistické regiony“ a v roce 2010 upraveny jejich hranice, aby seděly na hranice NUTS3 z výjimkou třech výše uvedených specifických regionů. Z hlediska geografie cestovního ruchu zůstávají však nepoužitelné (Vágner & Perlín, 2010). Regionalizace CR 15 qHistorie vymezování regionů cestovního ruchu na území České republiky sahá do poloviny 20. století, kdy byla v 60. letech schválena Rajonizace cestovního ruchu ČSSR. q O dvacet let později tehdejší vláda přijala její aktualizaci – Rajonizaci cestovního ruchu ČSR. q Na přelomu 20. a 21. století Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism rozčlenila území České republiky na tzv. marketingové (turistické) regiony a oblasti cestovního ruchu. qV roce 2001 Ústav územního rozvoje vypracoval pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR. q V roce 2007 byl publikován Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Regionalizace CR na území ČR 16 Regionalizace CR na území ČR Rajonizace obsahuje: 1. Vyhodnocení souboru přírodních podmínek. 2. Vyhodnocení souboru podmínek (objektů) vytvořených lidskou činností. 3. Vybavenost dopravní infrastrukturou podle jednotlivých druhů dopravy. 4. Vybavenost zařízeními umožňujícími využití podmínek a realizaci cestovního ruchu. 5. Vyhodnocení negativních vlivů na cestovní ruch. 17 Regionalizace CR na území ČR •Nejstarší přístup od 50. do 70. let minulého století akcentuje především geografický princip, vyčleňující, resp. členící obvykle území podle významných geografických (geomorfologických) celků (např. hory, resp. horské oblasti, moře, pobřeží, velkoměsta, lázně, aj.). •Druhý přístup akcentuje územně-plánovací princip, tedy delimitaci území podle diferenciace funkčního využití území a prostorového rozložení, resp. Významu cestovního ruchu a jeho aktivit. např. „Rajonizace cestovního ruchu ČSR“ z roku 1981 nebo „Regionálizácia cestovného ruchu v Slovenskej republike 2005“. 18 Regionalizace CR na území ČR §Třetí, nejmladší a v současnosti nejrozšířenější přístup, lze označit jako marketingový přístup. §Vychází z pragmatické potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území na národní, resp. regionální úrovni na jedné straně, a významně také z požadavku přípravy konkurenceschopných turistických produktů místními a regionálními aktéry v těchto regionech a oblastech (lokální a regionální turistické regiony a turistická sdružení) na straně druhé. 19 üV posledních letech lze zaznamenat snahu o vypracování nové funkční rajonizace cestovního ruchu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity (Vystoupil & Kunc, 2009). Jejím jádrem je vymezení specifických oblastí (Vystoupil et al., 2006): ü üurbanizované prostory (zjednodušeně oblasti s městy nad 20000 obyvatel nebo oblasti s hustotou nad 300 obyvatel/ km-2), üpískovcová skalní města (výskyt v katastrech obcí), ühorské oblasti (geomorfologické jednotky s charakterem hornatiny, ve vybraných případech i členité vysočiny), üzbytek byl označen jako „venkov“ a rozdělen podle hodnoty potenciálu rekreačních ploch, jehož hranice byly generalizovány. ü Turistické regiony ČR 20 üV letech 1998 – 1999 bylo území České republiky Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism (dále jen CzechTourism) rozčleněno na turistické regiony a oblasti. üBylo tedy vymezeno 15 turistických regionů, jejichţ prostřednictvím by se Česká republika měla prezentovat v zahraničí. üPro domácí obyvatele bylo vytvořeno členění podrobnější – k orientaci v domácím cestovním ruchu jim má sloužit 43 turistických oblastí. üTyto územní celky ve většině neodpovídají administrativnímu členění státu, neboť politicky stanovené hranice neodpovídají potřebám cestovního ruchu. ü Turistické regiony ČR 21 üV roce 2010 vešlo v platnost nové členění České republiky na 17 turistických regionů. üPřibyly dva nové turistické regiony (Východní Morava a Královehradecko), došlo ke změně názvů (např. Český Sever - Českolipsko a Jizerské hory). üTyto regiony se mohou dále členit na turistické oblasti, které tvoří nižší územní celky. üTuristické regiony se dělí na menší území, na tzv. turistické oblasti. üV České republice je 40 turistických oblastí. ü Turistické regiony ČR 22 Turistické regiony ČR Zdroj: CzechTourism, 2017. 23 Turistické oblasti ČR Zdroj: CzechTourism, 2017. 24 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 1) Turistická oblast Beskydy – Valašsko •Beskydy zasahují do několika regionů. Půvabnou krajinu tvoří vysoké kopce se smíšenými lesy, rozlehlé horské louky, hluboká údolí a klikaté horské říčky a potoky. Pro Valašsko jsou typické roubené chaloupky na stráních, specifické nářečí i krajové gastronomické speciality. §Hrad Starý Jičín – hrad založený počátkem 13. století na vyvýšenině nedaleko Nového Jičína, dnes rozsáhlá zřícenina s romantickými zákoutími a vyhlídkovou věží. §Zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí – reprezentativní renesanční sídlo z druhé poloviny 16. století s působivou sgrafitovou výzdobou. §Hrad Hukvaldy – rozsáhlá zřícenina středověkého hradu s věží, odkud se otvírá výhled na Moravskou bránu, nivu řeky Odry až k Ostravě a hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd. Hradní areál je každoročně dějištěm hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. 25 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko §Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, Technické muzeum Tatra v Kopřivnici §Nový Jičín – historické centrum města tvoří malebné čtvercové náměstí s podloubími; náleží k nejlepším ukázkám středověkého městského urbanismu v České republice. §Mlýn v Kozlovicích – vodní mlýn z 16. století s 250 m dlouhým náhonem a funkčním mlýnským kolem slouží po rekonstrukci jako restaurace a penzion. 2) Turistická oblast Těšínské Slezsko §Oblast v severovýchodním cípu České republiky byla mnohokrát svědkem, jak se její hranice posunují sem a tam podle aktuální politické situace. Díky tomu zde však na jednom místě společně zakořenily regionální tradice tří zemí – Česka, Polska a Slovenska. §Zámek Fryštát v Karviné – empírový zámek je dominantou města. 26 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko §Park Boženy Němcové v Karviné – dříve anglický zámecký park, nyní oblíbené místo odpočinku s rozlohou 36 ha. , Lázně Darkov - využívají k léčbě jodobromovou solanku (pohybového, nervového a oběhového ústrojí) §Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné – barokní chrám z roku 1736 se během 20. století vlivem poddolování a následného poklesu půdy naklonil o 7° od svislé osy, přesto však vydržel a dnes představuje oblíbený turistický cíl. §Kotulova dřevěnka v Havířově – v nejmladším městě České republiky s jednotnou architekturou z padesátých let 20. století se dochovala lidová roubená stavba z roku 1781, poslední příklad původní zástavby. §Dřevěný kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici, Dřevěný kostelík sv. Mikuláše v Nýdku, Dřevěný kostelík sv. Petra a Pavla v Albrechticích, Prales Mionší u Dolní Lomné – největší komplex přirozeného jedlo-bukového lesa karpatského typu na území České republiky. Oblastí prochází 7 km dlouhá okružní stezka s 10 zastaveními, přístupná od června do září. §Skiareál Mosty u Jablunkova, Rekreační středisko Amerika v Jablunkově, Javorový vrch, Rytířská stezka na Velkou Čantoryji § § 27 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 3) Turistická oblast Ostravsko §V Ostravě se vydejte například na prohlídku dolu Michal anebo do bývalého průmyslového areálu dolních Vítkovic, tedy koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren a těžní věže dolu Hlubina, které jsou označovány jako ostravské Hradčany a jsou navrženy jako památky UNESCO. Můžete se vypravit také na vrch Landek, pod nímž se v areálu bývalého dolu Anselm nachází Hornické muzeum. §Slezskoostravský hrad v Ostravě – nejstarší dochovaná světská stavební památka města. Hrad založili na místě někdejšího slovanského hradiště ve druhé polovině 13. století Piastovci. Dnes se v rekonstruovaném areálu odehrávají četné kulturní akce, například hudební festival Colours of Ostrava, Divadlo loutek v Ostravě §Katedrála Božského Spasitele v Ostravě – po velehradské bazilice druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku. Trojlodní novorenesanční bazilika se dvěma 67 m vysokými věžemi z roku 1889 má kapacitu 4 000 osob. 28 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 3) Turistická oblast Ostravsko §Vodárenská věž u kostela sv. Pavla v Ostravě, Hasičské muzeum v Ostravě, Pivovar Ostravar, Zoologická zahrada v Ostravě, Dinopark v Ostravě, Areál Miniuni v Ostravě, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. §Hornické muzeum OKD v Ostravě – areál na úpatí vrchu Landek, expozice věnované historii a technickému vývoji dobývání uhlí v ostravsko-karvinském revíru §Vítkovický areál v Ostravě – těžní věž dolu Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, tedy bývalý průmyslový areál dolních Vítkovic, byl v roce 2008 zapsán jako vůbec první česká památka do seznamu Evropského kulturního dědictví. Provoz se zastavil v roce 1998 a z areálu se stala technická památka bez provozu, avšak s možností prohlídek. § § 29 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 4) Turistická oblast Poodří – Moravské Kravařsko §Oblast je protkána turistickými trasami pro pěší i cyklisty, prochází tudy i Jantarová stezka a Greenways Krakov-Morava-Vídeň. K pamětihodnostem patří zámek v Kuníně či města Fulnek a Bílovec. Ve Vražném-Hynčicích spatříte rodný dům J. G. Mendela, světově uznávaného zakladatele genetiky. §Odry – první město na horním toku řeky Odry, která pramení nedaleko v Oderských vrších. Vedle renesančních měšťanských domů, kašny a několika barokních soch stojí za vidění pozůstatky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou na Pásové ulici. §Bartošovice – dominantou obce je zámek s arkádovým nádvořím, který slouží jako ubytovací zařízení. §Bílovec – na náměstí v historickém centru města si můžete zahrát šachy; v dlažbě je zasazena kamenná šachovnice s rozměry 8 x 8 m, kterou se město zapsalo do knihy rekordů České republiky. § § 30 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 4) Turistická oblast Poodří – Moravské Kravařsko §Studénka – město s tradiční výrobou železničních vagonů. §Zámek Kunín, Muzeum Moravských bratří v Suchdole nad Odrou §Skála Panny Marie u Spálova – poutní místo s pramenem poblíž města Odry, v klidném údolí stejnojmenné řeky. Ve skalní puklině se nachází kamenný oltář se soškou Panny Marie. §Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách – mlýn s ojedinělou technologií, funkčním mlýnským kolem o průměru 3,6 m a obnovenou transmisí pro pohon zemědělských strojů. §Větrný mlýn v Bravinném – dřevěný mlýn nad samotou Bravinné poblíž Bílovce. V interiéru můžete vidět zachovalé mlecí zařízení, větrné kolo má průměr 16 m. § 31 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 5) Turistická oblast Opavské Slezsko §Centrem této oblasti je Opava, někdejšího centrum knížectví Opavského a posléze celého Slezska. Při toulkách Opavskem se nechte zlákat romantickými zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni či Kravařích; v zámeckých parcích v Kravařích a Šilheřovicích si dokonce můžete zahrát golf. §Hláska v Opavě – dominanta města a jeho symbol, třípatrová budova s 60 m vysokou věží ze 17. století, stojí uprostřed Horního náměstí. §Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – vedlejší katedrála ostravsko-opavského biskupství, jeden z nejcennějších gotických chrámů ve Slezsku a zároveň nejmohutnější stavba ve stylu slezské cihlové gotiky na území České republiky. §Secesní skříňka s teploměrem v Dvořákových sadech v Opavě, Obchodní dům Breda v Opavě § 32 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 5) Turistická oblast Opavské Slezsko •Zámek Hradec nad Moravicí – vstupní brána do malebného údolí řeky Moravice, romantický areál s empírovým Bílým zámkem, novogotickým Červeným zámkem a Bílou věží. •Zámek Raduň – empírové sídlo, obklopené anglickým parkem, nabízí prohlídku bývalého soukromého apartmá rodiny Blücherů a zámecké knihovny. •Zámek Kravaře – perla slezské barokní architektury •Arboretum Nový Dvůr u Opavy – takzvané arboretum pěti světadílů, rozlehlý park se sbírkami cizokrajných i domácích dřevin, subtropických a tropických rostlin pěti světadílů, ve sklenících si prohlédnete tropické a subtropické rostliny. K raritám patří obří sekvoje a posvátný jinan dvoulaločný. § 33 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 6) Turistická oblast Jeseníky – východ •Drsná příroda Jeseníků se tu prolíná s podhorskými oblastmi a nabídkou několika měst. Najdete tu například nejvyšší horu Jeseníků Praděd. Milovníci historických památek si mohou projít města Bruntál či Rýmařov, celou řadu zámků a hradů v čele s majestátním hradem Sovinec anebo unikátní technické památky. •Praděd – nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy s nadmořskou výškou 1 492 m. Na vrcholku stojí televizní vysílač s restaurací a rozhlednou, do všech směrů se odtud rozbíhají značené stezky pro pěší i cyklisty, v zimě tu najdete lyžařské středisko. •Lázně Karlova Studánka – lázně tvoří roubené lázeňské budovy ovlivněné empírem, v lázeňském parku najdete umělý vodopád a geologickou expozici hornin z oblasti Jeseníků. Prameny železité kyselky slouží ke koupelím i pitným kúrám, léčí se tu například nemoci oběhového ústrojí a dýchacích cest. § 34 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Severní Morava a Slezsko 6) Turistická oblast Jeseníky – východ •Petrovy kameny – legendami opředená skupina skal se nachází na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku. Přírodní památka není přístupná veřejnosti, kolem však prochází hřebenová trasa. Velká kotlina – mohutný ledovcový kotel na svazích Vysoké hole (1 464 m), pramenná oblast řeky Moravice. •Skřítek – horské sedlo v nadmořské výšce 877 m je východiskem řady turistických cest. Nachází se tu po Rejvízu druhé největší vrcholové rašeliniště v ČR. •Malá Morávka-Karlov – horské obce společně tvoří jednu z největších turistických a lyžařských oblastí v Jeseníkách. •Vodopády Bílé Opavy, Rešovské vodopády, Venušina sopka u Bruntálu – čtvrtohorní sopka, jejíž vrchol je pokrytý červenohnědou struskou a sopečným pískem. Dva lávové proudy byly v minulosti využívány k těžbě stavebního kamene, k vidění jsou pozoruhodné lávové jeskyně. § 35 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Východní Morava §Kdo by neznal Valašsko, jeho roubenky na stráních, nezaměnitelné zvyky a tradice. §Pro milovníky lidových slavností, vína, barevných krojů a folkloru je tu Slovácko. §S přírodou Bílých Karpat a lázeňskými prameny, ale i s osobitou funkcionalistickou architekturou vás seznámí Zlínsko; §a konečně Kroměřížsko vás zavede jak do okázalých zámeckých sálů a zahrad, které jsou zapsány mezi památkami UNESCO. Turistický region Střední Morava a Jeseníky §Jeseníky slibují toulky horskou přírodou, relaxaci, sport a odpočinek, cestování střední Moravou je spojeno hlavně s poznáváním historických památek a kulinářskými požitky. Centrem regionu je stotisícová Olomouc s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, unikátním souborem kašen nebo katedrálou sv. Václava. § 36 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Jižní Morava §V centru dění jižní Moravy stojí Brno, druhé největší město České republiky. §Severně od něj se rozkládá Moravský kras, krasová oblast s více než tisícovkou jeskyní a známou propastí Macocha, na jihu najdete Lednicko-valtický areál, nejrozsáhlejší komponovanou krajinu na světě, zapsanou na Seznamu UNESCO. §Objevíte tu rovněž Slovácko, pestrý svět lidových tradic, i Znojemsko s Národním parkem Podyjí. Symbolem jižní Moravy je vinná réva. 37 Vybrané turistické regiony ČR §Turistický region Střední Čechy §V tomto regionu se nacházejí nejznámější české hrady Karlštejn či Křivoklát, zámky Konopiště, Jemniště nebo Žleby. §Originální návštěvu slibují labyrintária v parku kolem zámku Loučeň anebo zámecký park ve Vlašimi . Mezi přírodní krásy patří romantické údolí řeky Sázavy – hrady, tvrze. Technické a hornické památky lze objevit v Příbrami - Hornické muzeum, v Českém krasu - Koněpruské jeskyně a skanzen Solvayovy lomy. § § 38 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Praha §Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad zahrnuje jedinečné příklady všech stavebních slohů – románské rotundy a baziliku, gotické chrámy, renesanční paláce, rozsáhlou kolekci pražského baroka i secesní stavby – a je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. §Pražský hrad – symbol více než tisíciletého vývoje českého státu a někdejší rezidence českých knížat a králů je nyní sídlem prezidenta České republiky. Impozantní komplex paláců, kostelů, kaplí, nádvoří, náměstí a uliček všech slohových období v čele s gotickou katedrálou sv. Víta je společně s historickým jádrem města zapsán mezi památkami UNESCO §Katedrála sv. Víta – gotický chrám, duchovní symbol českého státu a dominanta Pražského hradu - Svatováclavská kaple s hrobem sv. Václava, hrobky českých králů a Korunní komora, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. 39 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Praha §Strahovský klášter – klášter řádu premonstrátů, založený roku 1140 Vladislavem II. V barokním areálu je umístěna - Strahovská knihovna, Teologický sál, Filozofický sál a Strahovská obrazárna, jedna z nejvýznamnějších středoevropských klášterních sbírek. §Karlův most – nejstarší pražský most ze 14. století s jedinečnou barokní sochařskou výzdobou. Staroměstská mostecká věž je považována za nejkrásnější bránu gotické Evropy. §Prašná brána – gotická stavba ze 14. století vybudovaná Matějem Rejskem představovala monumentální vstup do Starého Města §Židovské město – zachovalý celek významných židovských památek evropského významu. S výjimkou Staronové synagogy je většina objektů včetně starého židovského hřbitova z 15. století součástí Židovského muzea. §Kostel sv. Mikuláše – jedna z nejvýznamnějších staveb pražského baroka s dominantní kopulí - architekti K. Dienzenhofer, K. I. Dienzenhofer a A. Lurago. § 40 Vybrané turistické regiony ČR Turistický region Praha §Vyšehrad – legendární sídlo prvních českých knížat, dnes barokní citadela s románskou rotundou sv. Martina a gotickým kostelem sv. Petra a Pavla. Na vyšehradském hřbitově je pochováno více než 600 osobností českého národa. §Staroměstská radnice s orlojem – od roku 1338 sídlo samosprávy Starého Města. §Národní muzeum – největší a nejstarší české muzeum, založené roku 1818. §Petřínská rozhledna – 60 m vysoká železná rozhledna, postavená v rámci Jubilejní výstavy roku 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Na vrchol vede 299 schodů. §Obecní dům – secesní budova s řadou reprezentativních prostor vznikla na počátku 20. století jako společenské centrum českého obyvatelstva Prahy Výběr z použité literatury: qHALL, M. C. and S. B. PAGE, 2014. The Geography of tourism and Recreation: Environment, Place and Space. Oxford: Routledge. ISBN 978-04-158-3399-8. qHAMARNEH, I., 2012. Geografie turismu - mimoevropská teritoria. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4430-8. qHRALA, V., 2013. Geografie cestovního ruchu. Praha: Idea servis. ISBN 978-80-859-7079-1. qKAJZAR, P., 2015. Vybrané kapitoly z geografie cestovního ruchu. Karviná: SU OPF. ISBN 978-80-7510-156-3. qVÁGNER, J. a R. PERLÍN, 2010. Turistické regiony České republiky. In: Informace České geografické společnosti, 28, č. 1, s. 38–41. qVYSTOUPIL, J., M. ŠAUER a kol., 2011. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-340-7.