Prezentace předmětu: Geografie cestovního ruchu Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Regionalizace cestovního ruchu 1 Amerika / Karibik Předmět: Geografie cestovního ruchu Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě Lokalizační předpoklady v Karibiku q qOstrovní část Střední Ameriky je soustavou několika souostroví, především Velkých a Malých Antil, které oddělují Mexickýzáliv a Karibské moře od Atlantského oceánu. qJsou to v podstatě vrcholy horského pásma Kordiller nebo sopky zaplavené mořem, proto leží zpravidla jeden vedle druhého jako korálky na niti. qK Velkým Antilám patří Kuba, Hispaniola, Jamajka a Puerto Rico. Jsou to ostrovy velikosti menších evropských států. qMalé Antily jsou menší ostrovy sopečného a korálového původu o velikosti zhruba našich okresů, ale některé znich jsou velké jen jako naše obce. qCelková rozloha ostrovů je 239,6 tis km². Největší je Kuba se 110,9 tisíc km², nejmenší jsou nizozemská Saba 13 km², francouzský SvatýBartoloměj (Saint Barthelémy) 21km² a nizozemský Svatý Eustach (Saint Eustatius) 21km². Lokalizační předpoklady v Karibiku qPodnebí je horké, oceánské, s malými amplitudami teplot. Na ostrovech jsou překrásné pláže vhodné k rekreačnímu využití. Ostrovy s vysokými horami mají na návětrné straně obvykle vysoké srážky (například 5400 mm v Blue Mts. na Jamajce) a bujnou egetaci, ploché ostrovy jsou většinou suché (Bahamy). qVyskytuje se zde řada extrémních přírodních jevů, jako například ničivé tropické cyklóny, aktivní sopky a zemětřesení. Tyto jevy vytvářejí nádherné scenérie a zvyšují atraktivitu pro turisty, ale zároveň představují i jisté ohrožení. Přesto je to jedna z hlavních turistických oblastí světa, která slouží především turistům ze Severní Ameriky. Lokalizační předpoklady v Karibiku qHlavní lokalizační předpoklady Karibiku mají přírodní charakter: q qPříjemné podnebí po celýrok qČistá a průmyslem neznečištěná příroda –včetněmořské vody qVelká rozmanitost přírodních prvkůna malé ploše ostrovů qDlouhá pobřežní čára a velmi četné pláže Lokalizační předpoklady v Karibiku qKe kulturně-historickým lokalizačním předpokladům Karibiku patří především: q qMístní kultura vzniklá míšením evropských a afrických prvků qZajímavá moderní populární hudba (například reggae, rap) qRozšíření hlavních světových jazyků (jazyků bývalých kolonizátorů) qMísto, kde byla „objevena Amerika“ a tím začal novověk v Evropě qLegendy o pirátech a korzárech šířené literaturou a filmem Pirátská legenda založená na istorických faktech (viz Rychterová 2006, Cordingly 1996 nebo ze starších publikací Pawson, Busset 1975) je významnou atraktivitou karibského cestovního ruchu, a to zejména zásluhou jejího šíření v literatuře a filmu. Selektivní předpoklady v Karibiku qOblast karibských ostrovů byla původně osídlena indiány, kteří zde vytvořili svébytnou, i když jednoduchou kulturu. V roce 1492 přistál Kolumbus poprvé právěna ostrově Watling ( původně nazvaný San Salvador) na Bahamách, a tudíž byl právě Karibik prvním americkým subregionem, který byl kolonizován Evropany, nejdříve tedy Španěly, později Francouzi, Angličany a Holanďany. qPrvním centrem evropské kultury na ostrovech se stalo Santo Domingo na ostrově Hispaniola (dnešní hlavní město Dominikánské republiky). Protože indiáni po invazi Evropanů rychle vymírali, byli sem již v16. století masově přiváženi na práci černí otroci z Afriky. qKaribik je dnes osídlen přrvážně obyvatelstvem vzniklým míšením příslušníků černé a bílé rasy. Indiáni se v místním obyvatelstvu, na rozdíl od většiny zemí na americkém kontinentu, téměř nevyskytují Selektivní předpoklady v Karibiku qOstrovy Karibiku sloužily Evropanům v16. až17. století jako opěrné body při expanzi na americkou pevninu. Proto mnohé z nich často měnily koloniálního majitele, ale dnes je většina těch lidnatějších ostrovů nezávislá. qZe závislých území je největší Portoriko (Puerto Rico), které je přidruženým státem USA. USA podléhá také západní část anenských ostrovů (nezačleněné území Spojených států). qNezávislé nejsou ani bývalé Nizozemské Antily, které mají status území přidružených k Nizozemí (ostrovy Curaçao, Aruba a Karibské Nizozemsko zformované v roce2010 ze tří ostrůvků Bonaire, Saba a Svatý Eustach). Selektivní předpoklady v Karibiku qVelká Británie spravuje jako zámořská území Panenské ostrovy (část), Montserrat, Kajmany, Turks a Caicos, Anguillu a Bermudy a Francie vládá dva větší ostrovy, Martinik a Guadelupe a také dva maléostrůvky Svatý Martin a Svatý Bartoloměj (Saint Barthelémy). qMartinik a Guadeloupe jsou zámořskými regiony Francie a Svatý Martin zámořským společenstvím Francie. Jako takové patří všechny tři formálněk tzv. nejvzdálenějším oblastem (outermost regions) Evropské unie. Toto ostavení měl donedávna i ostrov Svatý Bartoloměj, ale vdůsledku referenda v r. 2010 ho 1.1.2012 ztratil. Zůstává zámořský územím Francie, ale součástí EU již není. Selektivní předpoklady v Karibiku qKaribský subregion cestovního ruchu je dnes hustě zalidněn a má poměrně vysokou míru urbanizace, i když zdejší města nemohou být srovnávána se severoamerickými. q q Největší karibské metropole Havana, Santo Domingo, San Juan mají kolem 1 mil. obyvatel. Na malých ostrovech jsou pochopitelně města mnohem menší. q qJazykově jsou pestřejší než Severní Amerika, ale i přesto se zde rozšířilo jen několik evropských jazyků: španělština, angličtina, rancouzština a nizozemština. To je významný pozitivní selektivní předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Selektivní předpoklady v Karibiku qOstrovní státy Karibiku jsou převážně politicky stabilní, většina zemí má demokratické vlády. Pouze Kuba je dlouhodobě nedemokratická. Autoritářský pravicový režim Fulgencio Batisty byl v roce 1959 svržen levicovými partyzány Fidela Castra, který zde nastolil levicovou diktaturu. Kuba je dnes jedním z posledních států světa, který se hlásí ke komunistické ideologii. qSpojené státy komunistickou Kubu dlouhou dobu politicky a ekonomicky izolovaly. Nejcitelnější bylo ekonomické embargo. Po pádu komunistických režimů v Evropě a po rozpadu Sovětského svazu ale Kuba přestává být vnímána jako předpolí pro pronikání nepřátelské ideologie na americkýkontinent a její mezinárodní izolace znatelně povoluje.To se projevuje pozitivně na ekonomice i na estovním ruchu, i když zatím jen nepatrně. Realizační předpoklady v Karibiku qHospodářsky je Karibik středně rozvinutou oblastí světa. Státy na Velkých Antilách mají normální diverzifikované hospodářství s převažujícím zemědělstvím. qNejvyspělejší je přidružený stát USA, Puerto Rico, jehož hospodářství je propojeno s ekonomikou USA. qNejzaostalejší je Haiti, které bývá označováno za nejchudší stát na západní polokouli. qInfrastruktura pro cestovní ruch je nejrozvinutější v Puerto Ricu, v Dominikánské republice a na Jamajce. Na nižší úrovni je na Kubě (v důsledku dlouhodobé politické zolace) a na Haiti (v důsledku zaostalosti ekonomiky). qOstrovy Malých Antil jsou téměř jednostranně orientovány na cestovní ruch, který je jejich hlavním a mnohdy dokonce ediným zdrojem příjmu. Proto je zdejší turistická infrastruktura relativně dobře vyvinutá,p řičemž patří převážně nadnárodním řetězcům a globálním firmám. Realizační předpoklady v Karibiku qRealizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vKaribiku jsou: q qMinimálně průměrná úroveň místního hospodářství q qVelmi dobrá úroveň turistické infrastruktury (hotelů, restaurací) q qDobrá dostupnost z USA a z Evropy (především letecká doprava) q Vývoj, fakt a data o cestovním ruchu v Karibiku qCestovní ruch v Karibiku se začal rozvíjet jako místo pro odpočinek bohatých Evropanů a Američanů v19. století. První hotel zde byl otevřen již v roce 1778 (Bath na ostrově Nevis) .Další pak vznikaly v průběhu 19. století: například Royal Victorian Hotel na Bahamách (1861), hotel Crane Beach na Barbadosu (1887) nebo hotel Titchfield na Jamajce (kolem 1900). Skutečný boom výstavby hotelů však nastal až ve 2. polovině 20. století qPrudkýrozvoj cestovního ruchu nastal i vKaribiku v 60. letech 20. století, když se rozšířila masováletecká doprava a tím se cestovní ruch vymanil ze závislosti na pomalé vodní dopravě. V porovnání s ostatními obdobně atraktivními územími v Africe a v Asii měla oblast, o níž hovoříme, tu výhodu, že zdejší obyvatelstvo mluví evropskými jazyky a je i kulturně spřízněno s Evropou a Severní Amerikou, protože téměř všichni obyvatelé strovů Karibského moře jsou křesťané Vývoj, fakt a data o cestovním ruchu v Karibiku qKaribik je nyní hlavní turistickou oblastí na americkém kontinentu. Jeho politická roztříštěnost do mnohdy miniaturních státečků neprospívá propagaci regionu jako celku a koordinaci rozvoje turizmu jako hlavního zdejšího ekonomického odvětví. qZa tímto účelem vznikla vroce 1989 Karibská turistická organizace, a to sloučením Karibské turistické asociace (zal. 1951) a Centra pro výzkum a rozvoj karibského cestovního ruchu (zal. 1974). qVzhledem ke kulturní spřízněnosti jsou jejími členy i středoamerické Belize, a jihoamerické státy Guyana a Surinam (bývalé britské a nizozemské kolonie) ale i španělsky mluvící Venezuela, jejíž celé pobřeží je pobřežím Karibského moře ( www.onecaribbean.org). Cestovní ruch v Karibiku umožňuje rozvoj většině zemí regionu. Dlouhodobějeho objem stále roste, ale v posledních letech je vidět spíše stagnace a v roce 2009 dokonce pokles v důsledku globální ekonomické krize vzniklé v hlavní zdrojové zemi turistů v Karibiku, totiž v USA. Vývoj, fakt a data o cestovním ruchu v Karibiku Zdroj: Mácha, P., Siwek, T. a J Havrlant, 2011 Vývoj, fakt a data o cestovním ruchu v Karibiku Zdroj: Mácha, P., Siwek, T. a J Havrlant, 2011. Vývoj, fakt a data o cestovním ruchu v Karibiku qNěkteré, především malé, ostrovy se časem staly na cestovním ruchu zcela závislé. Navíc zbytnělý cestovní ruch začal přinášet i negativní důsledky: qNeúměrný růst cen nemovitostí, které si na ostrovech kupují nadnárodní hotelové řetězce, qZnemožnění přístupu k plážím pro místní obyvatele na dlouhých úsecích, kde stojí uzavřené komplexy tzv. gated societies qa nakonec i nezanedbatelný únik zisků z cestovního ruchu do sídel velkých mezinárodních turistických korporací v zahraničí Cestovní ruch v Dominikánské republice qDominikánská republika zaujímá východní část ostrova Hispaniola. Její rozloha 48,7 tisíc km² je jen o něco menší ne žrozloha samotných Čech, ale žije tam 10 mil. obyvatel, tzn. tolik jako v celém Česku. qPobřeží (1 288 km) je členité a malebné. Středem ostrova robíhají tři horská pásma Kordiller, z nichž nejvyšší je Cordillera Central (Pico Durante 175 m). qPodnebí je tropické, průměrné teploty kolísají od 23ºC v únoru do 27ºC v srpnu. Srážek je trochu více než ve střední Evropě, ale vlhké tropy zde nejsou. qNejdeštivějším měsícem je květen. V létě a na podzim se vyskytují nebezpečné cyklóny. Lesy jsou vlhké, tropické, na sušších místech se vyskytují savany. Dominikánská republika má 9 národních arků, převážně v Kordillerách Cestovní ruch v Dominikánské republice qObyvatelstvo tvoří převážně mulati, úředním jazykem je španělština. Hlavním město, Santo Domingo, bylo založeno bratrem Kryštofa Kolumba, Bartolomeem (1496). Ekonomika zeměje průměrná, infrastruktura umožňující provozování cestovního ruchu, zejména dopravní) je dobrá. qJe zde též nejvyšší počet hotelů v celém Karibiku (kolem 100 tisíc lůžek). Rekreační cestovní ruchse soustřeďuje na severním pobřeží v oblasti Puerto Plata (tzv. Karibská Riviéra). Cestovní ruch v Dominikánské republice qVýznamná je i jižní část pobřeží mezi Santo Domingo a městem La Romana a oblast na východěu mysu Punta Cana. V Kordillerách existují lázeňská centra (Jarabacoa, Constanza, San José de Ocoa). qPoznávací cestovní ruch se soustřeďuje do hlavního msta, které je nejstarší na americkém kontinentu a od roku 1990 je na seznamu UNESCO. Ve zdejší katedrále Santa Maía la Meno r(1521) se nachází Kolumbova hrobka (i když to, zda je tam mořeplavec skutečně pohřben, se měto Santo Domingo pře se španělskou Sevillou). V klášteře Santo Domingo (1510) byla zaloena první univerzita na americkém kontinentu (1532) Cestovní ruch v Dominikánské republice qPočet přijíždějících turistů se blíží 4 mil.ročně. q qPříjmy zcestovního ruchu (4,0mld. $) řadí Dominikánskou republiku na první místo v regionu i mezi významnější turistické destinace v celosvětovém měřítku. Cestovní ruch v Portoriku qNejmenší ostrov Velkých Antil o rozloze 9,1 tisíc km² (o něco více než Jihočeský kraj) se 4 mil. obyvatel je přidruženým státem USA. Jeho přírodní podmínky jsou podobné sousední Dominikánské republice. qHory ve vnitrozemí jsou nižší (1338 m), pobřežní čára je kratší kolem 500 km a není tak rozmanitá. qPůvodní subtropické lesy se zachovaly jen vhorách. Dál na východ leží už jen malé ostrovy a ostrůvky Malých Antil. qObyvatelstvo voří mulati a běloši mluvící španělsky, znalost angličtiny je vyšší než v ostatních španělsky mluvících zemích. Hlavním městem je San Juan (1 mil. obyvatel). Cestovní ruch v Portoriku qSpojení s USA dává Puerto Ricu možnosti rychlého rozvoje, proto i dopravní a turistická infrastruktura jsou na vysoké úrovni. qLetiště v San Juanu, hlavním městě,j e největší v Karibiku. Počet hotelových lžek se blíží 30 tisícům. Ostrov navštěvují ročně necelé 4 mil. turistů, převážně z USA. qPříjmy zcestovního ruchu dosáhly v roce 2008 celkem 3,7 mld $, v následujícím mírně poklesly qPřes nepatrný pokles Puerto Rico zůstává a druhém místě v cestovním ruchu Karibské oblasti. Cestovní ruch na Kubě qNejvětší ostrov Velkých Antil o rozloze 110 tisíc km² včetně menších ostrovů u pobřeží asi jako bývalé Československo bez Východoslovenského kraje) obývá 11,5 mil. obyvatel bělochů, mulatůa černochů mluvících španělsky. qHlavním městem je Havana, největší karibské velkoměsto (2,2 mil. obyvatel). qPřírodní podmínky jsou obdobné jako na ostatních ostrovech. Pobřežní čára je členitá (3 735 km) a je nejdelší ze všech karibských ostrovů. Kuba přes svou relativně velkou rozlohu nemá moc vysoké hory (Sierra Maestra s vrcholem Pico Turquino 1974 m; jde o národní park). qNa Kuběje velké množství krasových jeskyní, z nichž například Santo Tomás má kolem 17 km. Na pomezí provincií Guantanámo a Holguínse nachází Humboldtův národní park, který je zapsán na seznam UNESCO. Dalším národním parkem ze seznamu UNESCO je národní park Vylodění z lodi Granma nacházející se v provincii Oriente Cestovní ruch na Kubě qNejvětší ostrov Velkých Antil o rozloze 110 tisíc km² včetně menších ostrovů u pobřeží asi jako bývalé Československo bez Východoslovenského kraje) obývá 11,5 mil. obyvatel bělochů, mulatůa černochů mluvících španělsky. qHlavním městem je Havana, největší karibské velkoměsto (2,2 mil. obyvatel). qPřírodní podmínky jsou obdobné jako na ostatních ostrovech. Pobřežní čára je členitá (3 735 km) a je nejdelší ze všech karibských ostrovů. Kuba přes svou relativně velkou rozlohu nemá moc vysoké hory (Sierra Maestra s vrcholem Pico Turquino 1974 m; jde o národní park). qNa Kuběje velké množství krasových jeskyní, z nichž například Santo Tomás má kolem 17 km. Na pomezí provincií Guantanámo a Holguínse nachází Humboldtův národní park, který je zapsán na seznam UNESCO. Dalším národním parkem ze seznamu UNESCO je národní park Vylodění z lodi Granma. Cestovní ruch na Kubě qEkonomika Kuby je poznamenaná půlstoletím plánovaného komunistického hospodářství a ekonomickou blokádou ze strany USA. Soukromé podnikání je omezeno. qDopravní infrastruktura je zanedbaná, počet hotelů je sice vysoký (mají kolem 80 tisíc lůžek), ale jejich standard je většinou nižší. Ročně navštíví Kubu 2,4 mil. turistů, převážně z Kanady a z Evropy. Turisté z USA na ostrov kvůli blokádě donedávna nemohli, dnes však již toto omezení neplatí. q Příjmy z turistiky dosáhly pouze kolem 2,0 mld. $ v roce 2009, a jsou hluboko pod možnostmi, které Kuba poskytuje. Ideologické překážky jsou účinnou brzdou rozvoje cestovního ruchu, a proto je Kuba v počtu zahraničních návštěvníků až na 3. místě v subregionu, i když by podle své velikosti a potenciálu mohla být na místě prvním. Cestovní ruch na Kubě qRekreační turistika disponuje řadou přímořských středisek po celé Kubě. Nejznámější jsou pláže mezi Havanou a městem Matanzas (Varadero), ale hezké pláže jsou i jinde, například Siboneyu Santiaga de Cuba. qPoznávací turistika na ostrově nabízí především památky spojené s historií ostrova a s jeho bojem za nezávislost. Kuba byla poslední španělskou kolonií v regionu a nezávislost získala teprve v roce 1902. Koloniální rchitektura je nejlépe zachována v městečku Trinidad (památka UNESCO) i ve větších městech Cienfuegosa Camagüey (jejich centra jsou také na seznamu UNESCO). qJelikožKuba je zemí kávy, na seznam UNESCO se v roce 2000 dostala i zachovaná krajina prvních kávových plantáží vjihovýchodní části ostrova (celkově jich je 7, největší z nich je La Gran Piedra) Cestovní ruch na Kubě qKubánský režim exponuje památky své vlastní historie.Jde například o kasárna Moncada v Santiagu de Cuba, na které Fidel Castro se svými druhy poprvé zaútočil už vroce 1953, muzeum revolucionáře Che Guevary v Santa Claře, nebo vyhlídku na vojenskou základnu USA u města Guantanámo. K ideologii se nakonec váže i název národního parku „Vylodění lodi Granma“, který připomíná vylodění Castrových mužů vroce 1956, čímž začal jejich ozbrojený boj o ovládnutí Kuby. Cestovní ruch na Jamaice qTřetí ostrov Velkých Antil podle rozlohy (11 tisíc km²; jako Středočeský kraj) s necelými 3 mil. obyvatel (černochů a mulatů hovořících převážně anglicky) má přírodní podmínky pro cestovní ruch podobné jako ostatní ostrovy této oblasti. qOproti ostatním je však o něco vlhčí. Srážky zde dosahují 1000 –3500 mm ročně. Hlavním městem je Kingston (600 tisíc obyvatel). Jamajka byla původně španělskou kolonií, v letech 1655-1962 patřila Velké Británii. Původně sloužila jako destinace cestovního ruchu především ro nepříliš početné, avšak movité britské turisty. Vroce 1962 se Jamajka osamostatnila a ve stejné době sem začali přijíždět američtí turisté, pro něž se uzavřela Kuba. Jamajka leží d USA dále než Kuba, ale mluví se zde anglicky, což je pro americké turisty další výhodou. Cestovní ruch na Jamaice qProtože v té době se významně rozšířila letecká doprava, od 60. let 20. století začala na Jamajce doba masové turistiky. V roce 2009 na ostrov zavítalo 1,8mil. Turistů a příjmy z cestovního ruchu dosáhly téměř 2 mld. $ (4. místo vKaribiku). q qNejznámější přímořská jamajská letoviska se nacházejí na severním pobřeží u Montego Bay, kde je i druhé nejvýznamnější letiště na ostrově. Z kulturně-historických památek je nejvýznamnější Port Royal, bývalé hlavní město, zničené z velké části zemětřesením v roce 1692 (část zřícenin je dnes pod mořskou hladinou). Cestovní ruch na Bahamách qSouostroví většinou plochých a suchých vápencových ostrovů obklopených korálovými útesy se nachází na okraji Atlantiku mezi Floridou a Kubou. Dohromady má 13,9 km² a žije na nich 310 tisíc obyvatel (2/3 z nich na jediném ostrověna zvaném New Providence). Zde se nachází takéhlavní město Nassau (220 tisíc obyvatel). Bahamy byly v letech 1627-1973 kolonií Velké Británie, proto většina obyvatel (černochů a mulatů) hovoří anglicky. Na ostrovech jsou mimořádné přírodní atraktivityna pomezí moře a souše (dnes jsou zde 4 národní parky). qNejsou tu vhodné podmínky pro zemědělství, a proto jediným drojem obživy byl do poloviny 20. století rybolov. V současné doběje hlavním konomickým odvětvím na Bahamách cestovní ruch. Cestovní ruch na Bahamách qRočně sem přijíždí kolem 1,5 mil. turistů (1,3 mil. V roce 2008) a příjmy z cestovního ruchu oscilují kolem 2 mld. $, což jsou hodnoty srovnatelné s ukazateli dosahovanými na Velkých Antilách. V případě tak malého státu ho tyto ukazatele řadí (v přepočtu na obyvatele) ke světové špičce v cestovním ruchu. qV hlavním městě Baham Nassau je možno okusit atmosféru pirátského přístavu. Je zde muzeum s replikou pirátské lodi Revenge, zajímavou expozicí a obchodem se suvenýry. O tomto muzeu se tvrdí, že jeho návštěva pro turisty v Nassau je tím, čím pro turisty v Londýně Muzeum Madame Tussaud (http://www.pirates-of-nassau.com/home.htm) Použitá literatura qViz text qMácha, P., Siwek, T. a J. Havrlant, 2011. Destinace cestovniho ruchu – Amerika. Ostravská univerzita, Ostrava. Děkuji za pozornost