Prezentace předmětu: Mezinárodní cestovní ruch Vyučující: Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Název prezentace Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400 Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Předmět: Mezinárodní cestovní ruch Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě 1. Úvod do mezinárodního cestovního ruchuOpavě Vymezení základních pojmů qDefinice cestovního ruchu (WTO, World Tourism Organization, Ottawa, 1991) qČinnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena (mezinárodní cestovní ruch – 1 rok, domácí cestovní ruch – 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru). qCestovní ruch se vyznačuje následujícími charakteristikami: üdočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj ünevýdělečný charakter cesty a pobytu (obvykle realizovány ve volném čase) üvztahy mezi lidmi, jež turizmus vyvolává üvyloučeny jsou: cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí a dočasné přistěhování za prací, dlouhodobé migrace Vymezení základních pojmů qMezinárodní cestovní ruch je nejširší (nejvolnější) pojem z hlediska územní realizace turizmu, zahrnuje pohyb účastníků cestovní ruchu mezi státy, bez konkrétního teritoriálního určení (jde o zahraniční cestovní ruch více států či regionů). qMezinárodní cestovní ruch označuje účast na turismu, kdy dochází k překročení hranice národního státu. qSvětový turizmus qTurismus světa Vymezení základních pojmů qTurista (tourist) üv mezinárodním cestovním ruchu – osoba, která cestuje do jiné země než v níž má své obvyklé bydliště, na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, avšak ne delší 1 roku, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnost v navštívené zemi üv domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí (v téže zemi), na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ale ne na dobu delší 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Vymezení základních pojmů qNávštěvník (visitor) üv mezinárodním cestovním ruchu – osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující 1 rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi üv domácím cestovním ruchu – osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší než 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. qStálý obyvatel (rezident) üv mezinárodním cestovním ruchu – osoba, která žije v dané zemi min. 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. üv domácím cestovním ruchu – osoba, která žije v daném místě min. 6 měsíců před příjezdem do jiného místa daní země na dobu kratší 6 měsíců. Vymezení základních pojmů qVýletník (excursionist, sameday visitor) – jednodenní návštěvník üv mezinárodním cestovním ruchu – osoba, která cestuje do jiné země než v níž má své trvalé bydliště a běžné životní prostředí na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštívené zemi přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi üv domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště a běžného životního prostředí na dobu kratší 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnost v navštíveném místě dobu kratší 6 měsíců. Mezinárodní cestovní ruch üpříjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země, => aktivní cestovní ruch (dovoz deviz), ütranzitní cestovní ruch = aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi, => část aktivního cestovního ruchu, üvýjezdový cestovní ruch = aktivity spojené s výjezdem občanů dané země do zahraničí, =>pasivní cestovní ruch (vývoz platebních prostředků). ü qV mezinárodním cestovním ruchu je pohyb osob je spojen s pohybem platebních prostředků (pohybuje se účastník – na rozdíl od obchodu zbožím). Vzniká tak tzv. saldo zahraničního cestovního ruchu (aktivní, pasivní, vyrovnané). q Světová ekonomika qVznik a vývoj světové ekonomiky v moderním pojetí od konce 19. století je těsně svázán s rozvojem mezinárodního turismu. qVývoj mezinárodního turismu kopíruje vývoj hospodářství co do rychlosti vývoje, regionální rozložení poptávky a dalších trendů propojení s globálními problémy světové ekonomiky. q qSvětová ekonomika představuje reálný sociálně – ekonomický systém. Světová ekonomika qGlobální problémy světové ekonomiky se odrážení také v mezinárodním turismu, na druhou stranu však turismus může přispívat jak k jejich prohlubování, tak i k jejich řešení. qMezinárodní turismus se projevuje v různých typech mezinárodních vztahů, jako je obchod se zbožím, službami, pohyb kapitálu, pracovních sil i vědecko-technických poznatků. Světová ekonomika qVztahy jsou utvářeny mezi subjekty mezinárodního turismu, k nimž patří firmy, účastníci turismu, rezidenti, destinace, finanční instituce, mezinárodní organizace a uskupení a případně další subjekty. qCharakter vzájemných vztahů mezi subjekty turismu je dán z velké části charakterem a trendy světové ekonomiky, tedy globalizací, regionalizací, integrací, interdependencí (vzájemnou závislostí) a internacionalizací. qSystém světové ekonomiky má svoji strukturu, kterou lze popsat jak v obecné rovině, tak i z hlediska turismu: Světová ekonomika üměřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (hodnota mezinárodního obchodu, obchodu službami a další) üNeměřitelnými vlastnostmi prvků i vazeb mezi součástmi systému (kulturní a civilizační vlastnosti etnik, politika apod.) q Přímé dopady na ekonomiku jednotlivých destinací plynou z „hmatatelných“ efektů, zejména z výdajů – např. podíl turizmu na tvorbě HDP, devizové příjmy z aktivního turizmu, poměrné ukazatele (podíl devizových příjmů na HDP apod. Světová ekonomika üNepřímé dopady na ekonomiku destinace představují zprostředkované efekty turizmu v podobě multiplikačních efektů, které lze měřit např. pomocí příjmového multiplikátoru, multiplikátoru investic, multiplikátoru zaměstnanosti, multiplikátoru mzdového a dalších. Turismus jako světový fenomén qTurismus tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. qV některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. qVe 20. století se stal běžnou součástí životního stylu mnoha lidí, zejména ve vyspělých zemích. qNa jedné straně je zdrojem přínosů, které jsou závislé na vložených nákladech. Jako s každým druhem podnikání, i s cestovním ruchem jsou však na straně druhé spojena určitá rizika a negativní jevy, zejména v podobě škod na životním prostředí. qVýznam turismus, ať už mezinárodního či domácího, lze ve světovém kontextu chápat ve 3 rovinách: Turismus jako světový fenomén üTurismus jako fenomén světové ekonomiky üTurismus jako fenomén světové spotřeby üTurismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy ü ü qTurismus jako fenomén světové ekonomiky qTurismus se stal v posledních desetiletích významnou ekonomickou činností s příznivým dopadem na hospodářský rozvoj a zaměstnanost díky svému kumulovanému rozvojovému potenciálu (multiplikačním efektům). Pojí se totiž s řadou dalších hospodářských odvětví a sektorů – např. ubytováním, pohostinstvím, dopravou nebo stavebnictvím. q q ü Turismus jako fenomén světové ekonomiky qSvětový cestovní ruch se tradičně kvantitativně měří především počtem příjezdů a objemem příjmů (případně výdajů) v mezinárodním cestovním ruchu. qKomplexně jsou statistiky tvořeny Světovou organizací cestovního ruchu – UNWTO. Základním cílem je přitom vytvoření navazujících časových řad, které by v globálním měřítku a srovnání popisovaly vývoj cestovního ruchu. qVliv turismu na zaměstnanost, je vedle vlivu na HDP druhým základním ukazatelem postavení turismu v ekonomice. qMezinárodní příjezdy turistů vzrostly v roce 2016 meziročně o 3,9 % na 1 235 mil. UNWTO předpovídá, že do roku 2030 se zvýší až na 1,8 mld. q Turismus jako fenomén světové spotřeby qSpotřeba coby komplexní pojem zahrnuje několik rovin – sociologickou rovinu (standard života, třída, status), psychologickou a sociokulturní rovinu. qPosouzení spotřeby lze provést z hlediska sociologického, z hlediska neoklasické ekonomie (vztah mezi nabídkou a poptávkou) i z hlediska marxistického (komodity nejsou pouze věci, ale skrývají i sociální dimenzi). Turismus jako fenomén světové spotřeby qZ hlediska ekonomického představuje spotřeba část poptávky, která byla realizována. Spotřeba v turismu znamená uspokojování potřeb lidí pomocí účasti na turismu. Spotřeba v turismu se stává významnou částí spotřeby, a to díky funkcím, které plní turismus v životě lidí. q Patří k nim: üreprodukce pracovních sil, ürozvoj osobnosti člověka, üzdravotní funkce, üvědecko-informační funkce, üpostavení turismu ve volném čase, apod. Turismus jako fenomén světové spotřeby qSpotřebu lze vyjádřit hmotně (např. počet účastníků zahraničního turismu) nebo hodnotově (např. celkové výdaje obyvatelstva na turismus a jejich struktura) qPodle statistik Světové organizace cestovního ruch (UNWTO) tvořil cestovní ruch v roce 2015 ve svém širším pojetí celosvětově 10 % hrubého domácího produktu a zaměstnával každého 11 obyvatele planety. qVe výdajích na cestovní ruch (CR) od roku 2012 dominuje světovým žebříčkům Čína, která je zároveň druhá v příjmech. Výdaje čínských turistů rostly v posledních patnácti letech nejrychleji ze všech. qOd roku 2000 se téměř dvacetkrát zvýšily na 250 mld. dolarů v roce 2015 a lze očekávat, že ještě porostou. Turismus jako fenomén vzájemného porozumění mezi národy qTurismus bývá považován za prostředek porozumění mezi návštěvníky destinace a rezidenty a za prostředek k udržení dobrých vztahů mezi národy. qTurismus lze rovněž chápat jako prostředek k budování sociokulturního pilíře udržitelného rozvoje (nejen turismu). qNa druhou stranu je třeba počítat i s negativním působením turismu v sociokulturní oblasti spojeným s následujícími faktory: üstřetávání rozdílných kultur – obohacování či degradace sociokulturního prostředí destinace, üvlivy pozitivní, ale i negativní, üv reálném prostředí se může turismus stát naopak kontroverzním tématem ve vztahu návštěvníků a rezidentů (významnou roli hraje ekonomický pilíř udržitelného rozvoje). Přístupy k hodnocení významu turismu ve světové ekonomice qTurismus je heterogenní a průřezové odvětví. qEkonomická a statistická neuzavřenost a heterogennost turismu způsobuje nelehké sledování jeho ekonomických i neekonomických efektů a vlivů, což je jistě také jednou z příčin jeho nedostatečného politického a ekonomického docenění. qSouhrnné vymezení ekonomických efektů turismu lze rozdělit na tři oblasti: üPřímé efekty turismu. üNepřímé efekty turismu. üIndukované efekty turismu. Přímé a nepřímé vlivy turismus, indukované efekty qRozdělení vlivu turismu na přímý a nepřímý je podstatné pro sledování efektu turismu na národní (regionální či světovou) ekonomiku. Jedná se o tradiční přístup statistického sledování s využitím standardních odvětvových a produktových klasifikací běžně využívaných v národním účetnictví. qPodle nové metodiky UNWTO (2008) je uvedené tradiční rozdělení na přímé vlivy (průmysl turismu) a nepřímé vlivy (ekonomika turismu) rozšířeno o vlivy indukované, které představují dodatečnou realizaci příjmů z turismu ze strany soukromého sektoru, veřejného sektoru i domácností (zaměstnanců). qPříkladem indukovaných efektů může být zvýšení výdajů sektoru domácností na základě zvýšení příjmů ze zahraničního turismu v destinaci. q Přímé a nepřímé vlivy turismus qPřímé vlivy turismu jsou realizovány v odvětvích přímo spojených s turismem, tedy v odvětvích, kde dochází k přímému kontaktu poskytovatele/zprostředkovatele služby turismu a zákazníka/spotřebitele. qPříkladem může být zakoupení pobytu v penzionu, balíček služeb u CK nebo CA nebo letenky, v těchto případech je realizován přímý efekt turismu. qNepřímé efekty turismu bývají označovány jako tzv. vyvolané nebo multiplikované/multiplikační a k jejich realizaci dochází zejména u dodavatelských odvětví. Přímé a nepřímé vlivy turismus qPříkladem může být poskytování účetních služeb, marketingových služeb pro hotel, cestovní kancelář, poskytování stavebních služeb a nákup vybavení pro hotelový řetězec, nákup potravin a zemědělských produktů pro restauraci a řada dalších. qNepřímé efekty turismu jsou spojeny s jeho multiplikační funkcí. qMultiplikátory obecně udávají, o kolik vzroste určitá veličina (např. zaměstnanost v turismu), změní-li se nějaký vstup (většinou výdaje návštěvníků) o dodatečnou jednotku (např. 1 USD, 1 EURO, 100 CZK). qExistuje řada multiplikátorů turismu – multiplikátor příjmový, multiplikátor zaměstnanosti, multiplikátor investic, multiplikátor mzdový, multiplikátor vládních výdajů apod. q q Průmysl cestovního ruchu qPrvním krokem k vymezení pojmu turismus zejména v ekonomickém slova smyslu jsou pojmy průmysl turismu (travel & tourism industry) a ekonomika turismu (travel & tourism economy). q Jedná se o odvětvové členění národní ekonomiky na dva typy odvětví v závislosti na přímých a nepřímých ekonomických efektech turismu. qPrůmysl turismu zahrnuje přímá odvětví turismu qEkonomika turismu je pak souhrnem přímých i nepřímých odvětví turismu. q Průmysl cestovního ruchu qJedná se o souhrn specifických služeb, procesů a produktů spjatých s aktivitami cestujících osob. Můžeme zde zařadit např.: üubytovací služby, üstravovací služby a prodej nápojů, üslužby osobní dopravy, üpomocné služby v osobní dopravě, üpronájem osobních dopravních prostředků, üudržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků, ücestovní kanceláře a průvodcovské služby, informační kanceláře, ükulturní služby, rekreační a zábavní služby, ürůzné služby pro turisty (prodej jízdenek, cestovní a zdravotní pojištění, lázeňské, směnárenské služby Ekonomika turismu qZahrnuje průmysl turismu a všechna další odvětví, která slouží pro odvětví průmyslu jako dodavatelská. qMůže se jednat o prodej cestovních potřeb, výrobu a dodávky potravin do restauračních zařízení, marketingové služby, účetní služby, stavební služby, prodej a opravy motorových vozidel, catering letecké dopravy, výrobu a dodávky vybavení pro hotely, služby hotelovému průmyslu (např. prádelny) a další. qK vysvětlení pozice turismu ve světové ekonomice je možné využít další možné přístupy hodnocení vlivu a významu turismu ve světové ekonomice. Podle některých autorů můžeme vymezit 5 okruhů zkoumání a hodnocení vlivu turismu na ekonomiku: üStatistické hodnocení sledující účastníka turismu jako statistickou jednotku (spíše hmotné vyjádření). Ekonomika turismu üEkonomicko-peněžní hodnocení sledující účastníka turismu jako zdroj příjmů (hodnotové vyjádření). üIndividuální hodnocení, které pojímá účastníka turismu jako jedince s jeho potřebami odrážejícími se ve spotřebě. üSociokulturní hodnocení vnímající účastníka turismu jako sociální bytost vstupující do vztahů s dalšími účastníky, s poskytovateli a zprostředkovateli služeb a zejména s rezidenty. üGlobální dopady turismu na světové hospodářství jako souhrn přímých, nepřímých a indukovaných dopadů turismu. Statistické hodnocení vlivu mezinárodního turismu qStatistické hodnocení představuje vlastně problematiku statistického monitoringu turismu, a to z pohledu sledování trhu turismu (nabídky a poptávky). qSoučástí statistického hodnocení je sledování ekonomických přínosů turismu, ale i snaha vyhodnotit jeho negativní efekty např. pomocí analýzy nákladů a výnosů. qK hlavním statistickým ukazatelům mezinárodního turismu patří počet účastníků mezinárodního turismu, devizové příjmy a výdaje, spotřeba v pasivním a aktivním turismu a řada dalších. Ekonomicko – peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu qEkonomicko-peněžní hodnocení vlivu turismu je základem hodnocení efektů mezinárodního turismu a pracuje s tzv. magickým čtyřúhelníkem, který tvoří: ührubý domácí produkt (HDP, GDP, gross domestic product) se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a označuje peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených rezidenty (domácnosti, podniky) i nerezidenty v daném období na určitém území. Odvozeným ukazatelem vypovídajícím o ekonomické úrovni jednotlivých zemí je ukazatel HDP/obyvatele. Ekonomicko – peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu üDalším ukazatelem charakterizujícím výkonnost světové ekonomiky, na níž je přímo závislý objem mezinárodního turismu, je ukazatel hrubého národního příjmu GNI (gross national income), dříve GNP (gross national product – hrubý národní produkt) qV současné době lze vymezit hlavní růstové faktory světového HDP/GNI jako práce (pracovní síla), půda, kapitál a vědecko-technický pokrok, a to jako rozvoj dopravních technologií (nárůst mobility), a stejně tak jako rozvoj informačních a komunikačních technologií vedoucí ke změně obchodních modelů i světových distribučních kanálů mezinárodního turismu. Ekonomicko – peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu üNezaměstnanost - Vliv turismu na zaměstnanost je vedle vlivu na HDP druhým základním ukazatelem postavení turismu v ekonomice. Podobně jako u HDP je třeba i při hodnocení vlivu na zaměstnanost rozlišit zaměstnanost přímou a nepřímou, resp. indukovanou v závislosti na odvětvovém členění na průmysl a ekonomiku turismu. Přímá zaměstnanost představuje souhrn pracovních míst, která jsou vytvořena v přímých odvětvích (průmysl turismu), a nepřímá zaměstnanost zahrnuje počet pracovních míst v odvětvích nepřímých. qStejně jako úroveň HDP je i zaměstnanost v turismu sledována v satelitním účtu turismu, a to jako zaměstnanost přímá, nepřímá a indukovaná v domácím i zahraničním turismu. ü Ekonomicko – peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu ücenová stabilita - (inflace vyjádřená jako růst cenové hladiny v časovém období) představuje třetí bod tzv. magického čtyřúhelníku. Inflace se měří indexem spotřebitelských cen, který odráží meziroční procentní změnu v nákladech na průměrného spotřebitele na pořízení stanoveného koše zboží a služeb vnější ekonomická rovnováha. qV oblasti změny cen ve vztahu k turismu lze vymezit vzájemnou závislost – za prvé, cenová úroveň zahraniční destinace ovlivňuje úroveň poptávky, za druhé, úroveň zahraniční poptávky ovlivňuje cenovou úroveň destinace. Ekonomicko – peněžní hodnocení vlivu mezinárodního turismu qV prvním případě dochází ke změně úrovně poptávky po službách a zboží spotřebovávaných při účasti na mezinárodním turismu. Změna cenové úrovně ovlivňující zahraniční poptávku je způsobena např. změnou daňového zatížení, vývojem devizového kurzu, vývojem světových cen ropy, apod. q qDruhý případ, kdy úroveň zahraniční poptávky ovlivňuje cenovou úroveň destinace, není pro ekonomiku na národní úrovni zcela typický, jedná se spíše o ovlivnění cenové úrovně místně (v regionech či místech s vysokou koncentrací turismu), časově (vysoká míra sezónnosti) či komoditně (vybrané produkty a služby). Vnější ekonomická rovnováha qVnější ekonomická rovnováha je vyjádřena v platební bilanci národní ekonomiky a v devizovém kurzu národní měny odrážejícím toky zaznamenané v platební bilanci. qPlatební bilance je systematický statistický výkaz ekonomických transakcí za časové období mezi národní ekonomikou a zahraničím. qPlatební bilance zachycuje čisté a hmotné platební toky (zboží, služby včetně služeb turismu, výnosy, transfery, dlouhodobý a krátkodobý kapitál a devizové rezervy). qPojem platební bilance turismu bývá někdy nesprávně používán pro označení prostého salda turismu (příjmy z aktivního turismu minus výdaje na pasivní turismus). Vnější ekonomická rovnováha qPlatební bilance turismu ve skutečnosti představuje komplexní výkaz ekonomických transakcí mezi národní ekonomikou a zahraničím, zachycující veškeré operace týkající se turismu. qKonstrukce platební bilance turismu předpokládá vymezení turismu jako ekonomické aktivity, tedy dle odvětví a produktů do turismu zahrnutých. Je možné vyjít z metodiky odvětvového rozdělení na průmysl a ekonomiku turismu (přímé a nepřímé vlivy) tak, jak je využíváno v konstrukci satelitního účtu turismu. Výběr z použité literatury: qHAMARNEH, I., 2014. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-7452-040-2. qINDROVÁ, J. a kol., 2008. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR. ISBN 978-80-7399-407-05. qNOVACKÁ, L. a kol., 2013. Cestovný ruch, udržateľnosť a zodpovednosť na medzinárodnom trhu. Bratislava: EKONÓM. ISBN 978-80-225-3475-8 qPALATKOVÁ, M., 2013. Mezinárodní turismus: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4862-7. qPALATKOVÁ, M., 2006. Prolínání destinací a destinační partnerství. Praha: MMR ČR. ISBN 978-80-247-4862-7.