Prezentace předmětu:
Mezinárodní cestovní ruch
Vyučující:
Ing. Patrik Kajzar, Ph.D.
Název
prezentace
Název projektu
Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě
Registrační číslo projektu
CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400
Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz

2. Mezinárodní cestovní ruch a jeho role ve světové ekonomice
Ing. Patrik Kajzar, Ph.D.
Předmět:
Mezinárodní cestovní ruch
Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě
.

Turismus a světová ekonomika
qVznik a rozvoj turismu je vázán na uspokojování potřeb, jejichž existence byla podmíněna především
změnou ekonomických podmínek, zejména na potřebu vzdělávání, poznávání, ale i rekreace či spojení s
přírodou a kontaktu s lidmi.
qRostoucí účast obyvatelstva na domácím nebo mezinárodním turismu je důsledkem změny jeho
ekonomického zapojení v rámci národní ekonomiky a následného propojování těchto národních celků
pomocí mezinárodních vztahů do světové ekonomiky.
q

Turismus a světová ekonomika
qVznik světové ekonomiky lze datovat do poslední třetiny 19. století. Tehdy se v důsledku
vědecko-technického pokroku a společenských změn (zejména v Evropě), vedoucích ke vzniku soukromého
vlastnictví a využívání námezdní práce, mohl zformovat systém světové ekonomiky. Vývoj světové
ekonomiky lze rozdělit do následujících etap:
ü1. Etapa formování a vzniku SE (vznik: poslední třetina 19. století)
ü2. Etapa zostřování vztahů (1900 – 1918)
ü3. Etapa meziválečná + válka (1918 – 1945)
ü4. Etapa poválečná (1945 – 1990)
ü5. Etapa současná (1990 – dosud)

Etapy vývoje světové ekonomiky
qJednotlivé etapy je možno analyzovat např. z hlediska:
üstruktury světové ekonomiky v dané etapě, základních změn vůči přecházející etapě, rozvoje
mezinárodních ekonomických vztahů.
q1. Etapa formování a vzniku SE
üformování: 16. – 19. století
üpřipravoval se vznik světové ekonomiky a vrcholí to tím, že SE se vytvořila
üvznik: poslední třetina 19. století
üpočátek se klade do 16. století (vrcholily zámořské cesty, rozvíjí se¨zámořský obchod, je význam
věd, fyziky – objev parního stroje, rozvoj dopravy, námořní dopravy, poté manufaktury se nahrazují
strojní výrobou)
üpostupně dochází k tomu, že jednotlivé národní ekonomiky dokážou vytvářet více, než spotřebuje
jejich obyvatelstvo.

Etapy vývoje světové ekonomiky
qVývoj světové ekonomiky i mezinárodního turismu pokračoval úspěšně až do vypuknutí 1. světové
války.
qNa jednu stranu jde o období příznivé pro mezinárodní turismus, což je dáno ekonomickým růstem a
rozvojem, na druhou stranu začínají v tomto období vyvstávat rozpory politické v mezinárodním i
národním prostředí.
qDo mezinárodního turismu se sice zprvu zapojovaly hlavně bohatší vrstvy s dostatečným fondem
volného času, avšak postupně i střední vrstvy, a to za účelem zdravotním (rekreačním) i
vzdělávacím.
qMezinárodní turismus se vyznačoval značnou dávkou liberalismu, bez existence
qzásahů veřejného sektoru, a v tomto ohledu neexistoval prakticky rozdíl mezi zahraničním a domácím
turismem.

Etapy vývoje světové ekonomiky
qEkonomický růst znamenal v řadě tehdejších vyspělých zemí i rozvoj infrastruktury pro mezinárodní
turismus, zejména infrastruktury dopravní (budované primárně pro rezidenty), infrastruktury
ubytovacích a stravovacích služeb a služeb doplňkových.

Etapy vývoje světové ekonomiky
qPředpoklady vzniku SE:
1. Konstituování států a jejich národních trhů
üje nutný, ale není dostatečný
üstáty vznikali již v Antice apod. – byly izolované a obchod mezi nimi byl nahodilý, příležitostný
2. Rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu
üvznik mezinárodního trhu
ürozvíjelo se to postupně, z nahodilých obchodních vztahů se stávali stálé, bylo možné obchodovat s
větším objemem, …
3. Technické faktory:
üstrojní výroba, rozvoj dopravy, rozvoj moderních telekomunikačních prostředků (telegraf, …) >
rychlý rozvoj obchodu

Etapy vývoje světové ekonomiky
q2. etapa: Zostřování vztahů (1900 – 1918)
üprakticky se nedá nalézt území, které by nikomu nepatřilo
ürychlý rozvoj pozice zemí ve světové ekonomice
üsvět byl rozdělen nerovnoměrně (VB, Portugalsko, Španělsko mělo velké kolonie a Německo a Rusko
mělo kolonií méně
üspory o znovurozdělení světa,
ü1. světová válka ukončila rozmach ekonomiky i mezinárodního turismu s tím, že v roce 1918 došlo k
rozpadu Rakousko-uherské monarchie a ke vzniku samostatných států, a o rok dříve i ke vzniku SSSR.
ü
ü

Etapy vývoje světové ekonomiky
q3. etapa: Meziválečné období + válka (1918 – 1945)
ürychlý rozvoj ve 20. letech,
üprvní desetiletí rychlý rozvoj > poválečná konjunktura a v bývalém carském Rusku došlo k zásadní
změně politiky – vedoucí úloha komunistické strany.
üHluboká světová hospodářská krize 1929–1933. Krize zasáhla významně také mezinárodní turismus,
poněvadž pokles průmyslové výroby byl doprovázen agrární i finanční krizí. Krach německých a
rakouských bank, které byly na řadě jako první, a následné devalvace libry, dolaru a dalších
měnových systémů vázaných na libru, marku nebo dolar vedly k rozpadu světového měnového systému.

Etapy vývoje světové ekonomiky
qMěnová a obchodní válka vedla k izolaci národních ekonomik, což se muselo zákonitě projevit v
mezinárodním turismu.
qMezinárodní turismus byl už tehdy ze strany některých zemí (včetně Československa) chápán jako
významný ekonomický činitel, a proto se některé země podobně jako v zahraničním obchodě zbožím
uchylovaly k zavádění protekcionistických opatření na dovoz služeb turismu, a to zejména v podobě
celních či pasových předpisů.
qV této době dochází k rozvoji mobility (včetně letecké dopravy) nebo o rozvoj celoročních forem
turismu, rozvoj ubytovacích kapacit či vznik mezinárodních organizací pro turismus.

Etapy vývoje světové ekonomiky
q4. Etapa poválečná (1945 – 1990)
üPo skončení 2. světové války došlo ke vzniku dvou politicko-ekonomických soustav – kapitalistické
a socialistické.
üZvláštní pozici v poválečném uspořádání zaujímaly v důsledku rozkladu klasického kolonialismu
rozvojové země (1960 – rok Afriky vedoucí ke vzniku 17 nezávislých států), jejichž postavení ve
světové ekonomice i v mezinárodním turismu se mělo za několik málo dekád významně měnit.
üZ politického hlediska nebylo období bezproblémové, počínaje blokádou Berlína (1948) přes
korejskou válku (1950–1953), karibskou krizi (1962) až po válku ve Vietnamu (1964–1975).

Etapy vývoje světové ekonomiky
üstruktura světové ekonomiky: TE – CPE – RE – tři typy (tržní ekonomiky, centrálně plánované
ekonomiky a rozvojové ekonomiky)
ünejnovější, z bývalých kolonií (zaostalé, nerozvinuté země apod. zformuloval se tento termín, tedy
rozvojové země.
üV roce 1944 došlo k uzavření dohod o mezinárodních měnových pravidlech v americkém Bretton Woods a
ke vzniku tzv. bretonwoodských institucí – Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
üDalším z významných kroků vedoucích k ustavení pravidel mezinárodního obchodu zbožím, později však
i službami, byl vznik GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) v roce 1947.

Etapy vývoje světové ekonomiky
üRozmach poválečné výroby a mezinárodního obchodu se projevil postupně i ve zřetelném nárůstu
mezinárodního turismu, jelikož došlo k naplnění základních předpokladů jeho rozvoje v podobě
rozvoje výroby, mírových podmínek života, osobní svobody, uspokojení základních životních potřeb,
volného času a finančních prostředků.
üFormují se 3 centra světové ekonomiky - do USA, Evropských společenství a Japonska.
üZměna forem účasti na mezinárodním turismu v návaznosti na nárůst mobility (zejména letecká
doprava), růst fondu volného času, rozvoj krátkodobého turismu a zejména na nárůst ekonomické
úrovně a spotřeby obyvatelstva rozvinutých tržních ekonomik vedly k převisu poptávky nad nabídkou i
k rozvoji masového turismu v období 70.–80. let
ü

Etapy vývoje světové ekonomiky
üNastaly nové jevy ve světové ekonomice, které dosud neexistovaly.
üProblémy měly strukturální charakter a projevovaly se jako série krizí – energetická krize (ropné
šoky 1973, 1979–1981), surovinová krize, potravinová krize (1972).
üNa počátku 70. let došlo navíc k vyvrcholení četných mezinárodních měnových krizí v podobě
všeobecné měnové krize a zániku zlatého dolarového standardu (1971).
üObdobí konce 70. let a 80. let je obdobím vyčlenění některých rozvojových zemí a posílení jejich
pozice ve světové ekonomice a následně v 90. letech i v mezinárodním turismu.
üPrvní vlnou zemí, které se oddělily ze skupiny rozvojových zemí, byly tzv. nově industrializované
země (NIC, new industrialized countries), k nimž patřily Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur a
Hongkong.

Etapy vývoje světové ekonomiky
üMezinárodní turismus je již masovou záležitostí obyvatelstva rozvinutých tržních ekonomik, kdy
dochází k vylepšování kvality služeb. S převisem nabídky nad poptávkou se zlepšuje kvalita
infrastruktury pro turismus, metody řízení firem či destinací, vznikají samostatné vládní orgány
pro rozvoj turismu.
ü Na druhou stranu byla 80. léta první dekádou, kdy došlo v důsledku ekonomických problémů k
dalšímu zpomalení tempa mezinárodních příjezdů.
üRok 1982 byl prvním rokem v poválečném období, kdy došlo k absolutnímu poklesu počtu mezinárodních
příjezdů o –0,6 %, s největšími poklesy v Africe, Amerikách.
üZ faktorů regionálních se na poklesu podílely i některé politické a bezpečnostní faktory, např. v
Evropě polská politická krize (1981–1982) či výbuch v Černobylu (1986).

Etapy vývoje světové ekonomiky
q5. Etapa současná (1990 – dosud)
üV ekonomické oblasti však nebyl počátek 90. let bezproblémový, a to v podobě recese, která se
dotkla zejména rozvinutých tržních ekonomik a k níž přispěly i problémy ekonomik v transformaci.
ü Recese provázená pomalým ekonomickým růstem a nezaměstnaností se promítla do snížení meziročního
tempa mezinárodních příjezdů v první polovině 90. let.
üPozitivní vliv na růst mezinárodních příjezdů, zejména v regionu Evropa, mělo zavedení eura (2002)
a jeho postupné zavádění i v některých z nových členských států.
üZ dalších politických vlivů se minimálně regionálně projevily v mezinárodním turismu v 90. letech
válka v Perském zálivu (1991), balkánský konflikt (1. polovina 90. let) a konflikt v Kosovu (1999).
ü

Etapy vývoje světové ekonomiky
üZ politických faktorů působících pro podporu mezinárodního turismu je třeba jmenovat vznik
Evropské unie na základě Maastrichtské smlouvy (1992) a rozšíření Evropské unie o patnáct členů
(2004), Rumunsko a Bulharsko (2007) a Chorvatsko (2013).
üJestliže byl počátek deváté dekády v ekonomické oblasti spojován s recesí i související krizí
Evropského měnového systému (1992), byl její závěr rovněž složitý, a to v důsledku vypuknutí
asijské měnové a finanční krize 1997–1998, která byla sice především krizí regionální, avšak s
dopady na další národní ekonomiky mimo asijský region.
üKrize se promítla zejména do vnitroregionálních příjezdů v regionu Asie a Pacifik v podobě poklesu
o –0,8 %, resp. –0,4 %, a stejně tak i do zpomalení investiční aktivity v regionu.
ü

Etapy vývoje světové ekonomiky
üV současné době lze jednotlivé části světové ekonomiky, a to i z pohledu mezinárodního turismu,
rozdělit na tři základní skupiny zemí, jejichž váha, vliv a zapojení do světové ekonomiky a
mezinárodního turismu doznaly v posledních desítkách let významných změn.
üNejdynamičtější a nejvíce sílící skupiny označit země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína,
Jihoafrická republika) a země NEXT-11 (Bangladéš, Egypt, Filipíny, Indonésie, Írán, Jižní Korea,
Mexiko, Nigérie, Pákistán, Turecko, Vietnam).
üDalší negativní událostí pro mezinárodní turismus se stal útok na Světové obchodní centrum v New
Yorku 11. září 2001.

Etapy vývoje světové ekonomiky
üHned o dva roky později, v roce 2003 došlo k dalšímu propadu mezinárodních příjezdů, a tentokrát
byly příčiny zdravotně bezpečnostní v podobě vypuknutí epidemie SARS.
üProblematické období 2008–2009 bylo v následujících letech vystřídáno pomalým oživením
mezinárodních příjezdů i příjmů stejně jako dalších indikátorů z dvou nejvýznamnějších sektorů
turismu – letecké dopravy a hotelnictví. Stabilizace vývoje v hlavních centrech světové ekonomiky
(USA, Evropa, resp. EU a Japonsko se zázemím ve východní Asii) dává základní předpoklad pro další
rozvoj mezinárodního turismu.
üV současnosti teroristické útoky v Evropě mají výrazně menší vliv na cestovní ruch než v
minulosti.

Turismus a světová ekonomika
qPro vznik a rozvoj mezinárodního turismu lze považovat za rozhodující následující faktory:
ürozvoj výroby,
ümírové podmínky života,
üosobní svoboda (svoboda pohybu),
üuspokojení základních životních potřeb,
üfinanční prostředky,
üvolný čas,
üexistence potenciálu turismu.

Turismus a světová ekonomika
qFaktory ovlivňující MCR lze rozdělit takto:
üEkonomické faktory: fond volného času, výše disponibilního příjmu, rozložení bohatství ve
společnosti, cenová úroveň destinace a zdrojového trhu, úroveň ekonomiky (HDP per capita),
struktura platební bilance, režim a úroveň devizového kurzu a další.
üDemografické faktory: počet a věkové složení obyvatelstva, velikost rodiny, hustota osídlení,
urbanizace, zdravotní stav obyvatelstva a další.
üFaktory fyzického prostředí (ekologické faktory): charakter přírodního a životního prostředí,
atraktivity primární nabídka turismu, klima a další.
üFaktory na straně nabídky: struktura nabídky, kvalifikace pracovníků, infrastruktura dopravní,
ubytovací atd. Faktory administrativní: pasové, vízové a celní formality atd. Technologické,
sociokulturní a další faktory.

Turismus v mezinárodních ekonomických vztazích
qMezinárodní ekonomické vztahy, k nimž dochází při realizaci mezinárodního turismu, ať už jde o
samotnou účast na turismu nebo o budování infrastruktury pro rozvoj mezinárodního turismu, lze
rozdělit do 5 skupin tak, jak jsou standardně vymezovány v rámci světové ekonomiky.
qMezinárodní vztahy v turismu jsou ovlivněny jevy jako globalizace, regionalismus, deregulace a
další a zároveň do určité míry napomáhají posilování těchto jevů.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
qMezinárodní pohyb služeb
üTurismus je součástí mezinárodního pohybu služeb vedle služeb dopravních, služeb obchodních,
komunikačních, finančních a řady dalších.
üZa službu jsou z hlediska mezinárodního obchodu považovány výkony určené pro trh a nemající
materializovanou podobu hmotných statků.
üObjem mezinárodního pohybu služeb se zvýšil zejména od 70. a 80. let 20. století.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
qMezinárodní pohyb zboží
üMezinárodní pohyb zboží ovlivňuje mezinárodní turismus v několika směrech.
üZa prvé, země, které jsou významnými vývozci zboží, bývají i hlavními zdrojovými trhy pro
mezinárodní turismus (např. Čína, Německo, USA, Itálie, Francie a další).
üZa druhé, řada rozvojových zemí je závislá při budování infrastruktury turismu právě na zbožových
importech (stejně jako na importech služeb).
üPodobně jako u služeb je i zapojení zemí a regionů do mezinárodního obchodu zbožím nerovnoměrné.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
qMezinárodní pohyb kapitálu
üMezinárodní pohyb kapitálu zahrnuje dvě hlavní součásti, a to pohyb přímých zahraničních investic
a pohyb portfoliových investic.
üPřímé zahraniční investice (FDI, foreign direct investment) jsou takové toky investic, které
přesahují 10 % podílu subjektu v podobě hlasovacích práv nebo majetku anebo ekvivalentní podíl.
Investice vede ke vzniku možnosti podílet se na hlasování a rozhodování.
üPřímá investice předpokládá dlouhodobý vztah mezi investory a jejich investicemi.
üPřímé zahraniční investice zahrnují základní kapitál, reinvestovaný zisk a ostatní kapitál.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
üPortfoliové investice zahrnují čistý příliv plynoucí z cenných papírů (akcií, obligací) jiných než
těch považovaných za přímé zahraniční investice.
üPortfoliové investice zahrnují podíly, akcie, fondy, depozitní certifikáty (americké či globální)
a přímé nákupy podílů na místních trzích cenných papírů zahraničními investory.
üK prudkému rozmachu pohybu portfoliových investic došlo od začátku 90. let.
üInvestice do turismu jako do významného ekonomického odvětví mají pro řadu rozvojových zemí
klíčový význam, a to díky multiplikačním efektům turismu nejen v ekonomické oblasti.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
qMezinárodní pohyb vědecko-technických poznatků
üZačlenění turismu do mezinárodního pohybu vědecko-technických poznatků lze chápat zejména jako
platformu pro výměnu poznatků a zkušeností v rámci segmentu turismu MICE (meetings – setkání,
schůze, incentives – motivační, pobídkové pobyty, congresses -  kongresy, konference,
events/exhibitions – výstavy, akce).
üMezi základní specifika MICE akcí můžeme zařadit:
ükoncentrace akcí do velkých měst
üpožadavek na vysokou úroveň a komplexnost služeb,
üodborný charakter akcí s cílem výměny odborných a vědeckých poznatků,
üvysoké nároky na organizační a technické zabezpečení,
üvýrazně nadprůměrné výdaje na jednoho účastníka, odlišný socio - demografický profil účastníků
(vyšší vzdělání, vyšší příjmové skupiny) apod.
ü

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
üNa druhou stranu může být turismus mezinárodním pohybem vědecko- -technických poznatků ovlivňován
v podobě využití licencí, patentů, ochranných známek atd.
üLicenční a patentové poplatky jsou platby a příjmy mezi rezidenty a nerezidenty za nehmotná,
nefinanční aktiva a vlastnická práva (patenty, copyrighty, obchodní známky, průmyslové procesy,
franšízy) a za jejich užívání (např. licenční smlouvy).
üK výraznějšímu rozvoji obchodu vědeckotechnickými poznatky vyjádřenému v úrovni licenčních a
patentových poplatků docházelo od 70. a 80. let.

Hlavní typy mezinárodních ekonomických vztahů v turismu
qMezinárodní pohyb pracovních sil
üPředstavuje  jeden ze základních výrobních faktorů.
üPohyb za účelem vykonávání výdělečné činnosti tak, jak je mezinárodní pohyb pracovních sil chápán,
je z turismu vyloučen.
üPřesto však má mezinárodní pohyb pracovních sil význam jako výrobní faktor pro turismus, a to jak
v zemích rozvinutých (většinou import pracovní síly pro turismus), tak i rozvojových (většinou
export pracovní síly pro turismus).
üVýrazný vývoj migrace začal po 2. světové válce ve spojení se zvýšenou mobilitou obyvatel vůbec i
s rozvojem informačních a komunikačních technologií. Cílem ekonomické migrace způsobené
nerovnováhou rozdělení bohatství ve světové ekonomice je možnost získat vysoký příjem v rozvinutých
ekonomikách a realizovat výdaje v zemích s příjmy nízkými.

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
qK vyhodnocení pozice turismu v jednotlivých destinacích a jejich srovnání, můžeme využít jednak:
ü1) Neoficiální satelitní účet – Neoficiální satelitní účet pro světovou ekonomiku je nástrojem
měřícím vliv turismu na světovou ekonomiku.
qKonstrukcí neoficiálního satelitního účtu se zabývá organizace WTTC, resp. agentura Oxford
Economics (OE), kterou WTTC pro realizaci vybírá.
qNeoficiální satelitní účet vychází ze stejných principů jako satelitní účty oficiální (UN
Recommended Methodological Framework 2008), avšak pracuje se vzorkem 181 zemí, a to v časové řadě
začínající od 80. let a pokračující i prognózou na období deseti let dopředu.

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
ü
qZ hlediska sledovaných kategorií neoficiálního satelitního účtu pro světovou ekonomiku se jedná
zejména o následující 3 položky:
üpřímý vliv turismu na HDP (zaměstnanost) jako rozdílu vnitřní spotřeby v turismu (příjmy z
aktivního turismu, výdaje na pasivní a domácí turismus, individuální vládní výdaje) a nákupů
(včetně importu) realizovaných poskytovateli služeb turismu;
ünepřímý vliv turismu na HDP (zaměstnanost) jako součet domácího řetězce služeb, kapitálových
investic, kolektivních vládních výdajů minus import zboží zahrnutého do nepřímých výdajů;
ücelkový vliv turismu na HDP (zaměstnanost) rovnající se součtu přímého, nepřímého a indukovaného
vlivu turismu.
q

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
qVýstup neoficiálního satelitního účtu představují indikátory vlivu turismu na světovou ekonomiku:
üobjem (vnitřní) spotřeby v turismu;
üobjem HDP vytvořený v průmyslu a ekonomice turismu (přímý, nepřímý a celkový vliv) ve světové
ekonomice a jeho podíl na celkovém HDP vytvořeném ve světové ekonomice a vývoj uvedených ukazatelů
v desetiletém výhledu;
üukazatel zaměstnanosti v průmyslu a ekonomice turismu (přímý, nepřímý a celkový vliv) a jeho
üpodíl na celkové zaměstnanosti ve světové ekonomice a vývoj uvedených ukazatelů v desetiletém
výhledu;
üvztah turismu a vládních výdajů jako vyjádření propojení mezi výsledky turismu a podporou turismu;
vliv na platební bilanci, resp. bilanci vývozu a dovozu zboží.

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
qPro určení přímých vlivů turismu na ekonomiku kalkuluje neoficiální satelitní účet následující
položky:
üDomácí výdaje na turismus, tedy výdaje na domácí turismus a výjezdový turismus, které jsou
realizovány uvnitř sledované ekonomiky, zahrnují výdaje rezidentů na nákup služeb uvnitř dané
ekonomiky v rámci tzv. leisure i obchodního turismu (např. ubytování, dopravu, stravování, zábavní
služby) a nákup zboží krátkodobé spotřeby využívané pro účast na turismu.
üVýdaje na zboží a služby (ubytovací, stravovací, dopravní a další) v rámci obchodních cest,
realizované rezidenty v rámci domácího turismu a zahraničními návštěvníky v rámci příjezdového
turismu.
üVládní výdaje individuální zahrnující běžné výdaje spojené s podporou účasti na turismu z
veřejných zdrojů.

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
qJedná se o část výdajů určených a rozpočitatelných na jednoho účastníka turismu, které mají
charakter výdajů na kulturu (např. úhrada vstupného do muzea, galerie, kulturního objektu) či na
rekreaci (např. národní parky).
üVýdaje zahraničních návštěvníků na zboží a služby v rezidentské ekonomice. Jedná se o devizové
příjmy z aktivního turismu (platební bilance) složené z příjmů z turismu a částečně z příjmů z
nákupu dopravních služeb poskytovaných rezidentskou firmou zahraničním návštěvníkům. Vyloučeny jsou
výdaje na nákup vzdělávacích služeb.
üVýdaje rezidentů a zahraničních návštěvníků za zboží a služby spotřebované v rámci tzv. leisure
turismu.
üVnitřní spotřeba turismu zahrnující celkový příjem jednotlivých „přímých“ sektorů (průmysl
turismu).

Kvantitativní hodnocení pozice turismu ve světové ekonomice
ü2) kvantitativní ukazatele charakterizující jednotlivé typy mezinárodních ekonomických
vztahů(zejména pohyb služeb).
qStejně  jako lze váhu turismu v národní ekonomice vyhodnotit na základě ukazatelů o importu a
exportu zboží, služeb, dopravních služeb a případně dalších ukazatelů platební bilance (např. přímé
zahraniční investice), je možné vyhodnotit váhu turismu ve světové ekonomice na základě obdobných
poměrných ukazatelů.
qJedná se např. o:
üA) podíl příjmů z mezinárodního turismus na exportních příjmech za služby (a stejně tak ukazatele
importu služeb turismu a služeb celkem),
üB) srovnání přímých zahraničních investic do turismu podle sektorů a zemí,
üC) ekvivalent příjmů z exportu služeb turismu a exportu zboží (a stejně tak ukazatele importu
služeb turismu a zboží) apod.
ü
q
ü
q

Výběr z použité literatury:
qHAMARNEH, I., 2014. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Praha: Univerzita Jana Amose
Komenského. ISBN 978-80-7452-040-2.
qINDROVÁ, J. a kol., 2008. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR. ISBN 978-80-7399-407-05.
qPALATKOVÁ, M., 2013. Mezinárodní turismus: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-4862-7.
qPALATKOVÁ, M. a J. ZICHOVÁ, 2011. Ekonomika turismu. Turismus České republiky. Paha: Grada. ISBN
978-80-247-3748-5.
q
q