REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D.
6
REGIONÁLNÍ POLITIKAV ČESKÉ REPUBLICE1
1. Regionální politika v České republice a její vývoj
2. Legislativní rámec regionální politiky
3. Strategie regionálního rozvoje České republiky
4. Nositelé regionální politiky v České republice
Klíčová slova: Česká republika, Evropská unie, kraj, Ministerstvo pro místní
rozvoj, obec, priority regionálního rozvoje, region, regionální politika, Regionální rady
regionů soudržnosti, regionální rozvojové agentury, rozvojová, stabilizovaná a
periferní území, státem podporované regiony, Strategie regionální rozvoje, Strategie
rozvoje územního obvodu kra-je, vláda České republiky, zákon č. 248/2000 Sb., o
podpoře regionální rozvoje.
OBSAH
2
1) REGIONÁLNÍ POLITIKAV ČESKÉ REPUBLICE
A JEJÍVÝVOJ (1)
 Moderní přístup k regionální politice se na našem území prosadil až po roce
1989.
 Regionální politika se tak až po vzniku samostatné České republiky zařadila
mezi vládní politiky a nástroje, které měly přispívat k vyváženému rozvoji území
a zajišťovat regionální soudržnost.
 Během let 1993–1997 se začínají objevovat regionální problémy:
 vláda nepřistupovala aktivně ke komplexnímu řešení regionálních diskrepancí a
neřešila koordinaci činností odvětvových ministerstev → země ztratila
konkurenční výhody v přílivu zahraničních a tvorbě domácích investic. 3
1) REGIONÁLNÍ POLITIKAV ČESKÉ REPUBLICE
A JEJÍVÝVOJ (2)
 1. 1. 1996 vzniká Ministerstvo pro místní rozvoj.
 Gestor regionální politiky na centrální úrovni.
 Upravuje se institucionální zajištění regionální politiky také na úrovni místní, kdy jsou o rok
později legislativním aktem schváleny vyšší územně samosprávné celky (kraje), jež se staly
střední (regionální) úrovní pro českou regionální politiku.
 V roce 1998 jsou také přijaty usnesení vlády Zásady regionální politiky, které zohledňují
principy regionální politiky Evropské unie.
 Regionální politika je tak definována jako koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž
cílem je efektivní a vyvážený rozvoj všech částí republiky.
 Probíhá také příprava a vzniká návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje, je vypracována řada strategických
a programových dokumentů mající prozatím přípravný charakter. Obecně lze konstatovat, že zvyšující se
socioekonomická polarizace regionů, prohlubující se meziregionální disparity, decentralizace rozhodovacích
procesů a příprava vstupu do EU včetně přípravy na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů tak
vedlo v tomto období k zásadnímu obratu v pojetí a fungování regionální politiky ČR. Rok 1998 je tak
významným předělem pro českou regionální politiku.
4
1) REGIONÁLNÍ POLITIKAV ČESKÉ REPUBLICE
A JEJÍVÝVOJ (4)
 Rok 2000 je klíčový z hlediska vydání zásadních zákonů a nařízení vlády.
 Na základě zákona č. 129/2000 Sb. byla Česká republika rozdělena na 14 krajů (NUTS 3).
 Je vydán zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
 Od roku 2000 je regionální politika České republiky zaměřena na rozvoj podnikání, rozvoj
lidských zdrojů, výzkum a technologický vývoj, rozvoj cestovního ruchu, zlepšování regionální
infrastruktury, rozvoj občanské vybavenosti, rozvoj služeb sociální a zdravotní péče, opatření k
ochraně životního prostředí.
 V dalším období je již regionální politika integrovanou aktivní složkou hospodářské politiky
České republiky, jež se ve svém jednání a konání snaží reflektovat současný vývoj v regionech a
mezi nimi.
 Zmiňme ještě rok 2006, kdy byla schválena Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2007-2013,
která definovala zaměření regionální politiky s ohledem na vývoj v regionech a určovala orientaci
politiky regionálního rozvoje ČR pro dané období a ve vztahu k EU. O sedm let později, v roce 2013,
byla schválena nová Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014-2020.
5
2) LEGISLATIVNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍ POLITIKY (1)
 Základní systémový, legislativní a institucionální rámec regionální politiky v ČR byl vytvořen v roce 2000
souborem zákonů, přijatých v souvislosti se zaváděním krajského zřízení v ČR. Jednalo se o:
 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
 Nejdůležitější normou týkající se regionální politiky v České republice.
 Upravuje podmínky pro (1) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních
správních úřadů, krajů a obcí, (2) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a (3)
činnost evropského seskupení pro územní spolupráci v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie.
 Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na
kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního
potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.Tyto oblasti podpory regionálního rozvoje
na úrovni České republiky jsou podrobněji vymezeny ve Strategii regionálního rozvoje.
 Zákon č. 298/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony + další úpravy a změny zákona č. 248/2000 Sb.
6
2) LEGISLATIVNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍ POLITIKY (2)
 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, specifikuje postavení krajů, způsoby jejich fungování,
definuje orgány kraje a jejich kompetence, vymezuje spolupráci s jinými subjekty,
ministerstvy a vládou České republiky a konkretizuje samostatnou a přenesenou
působnost kraje.
 Kraj územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
 Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a
hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu.
 Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při výkonu
samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
 Krajskou regionální politiku lze vnímat jako komplexní rozvojovou politiku s konkrétními
reakcemi na různé územní dopady národních sektorových politik. Kraj v kontextu regionální
politiky formalizuje její tvorbu ve Strategii rozvoje kraje a v Programu rozvoje kraje. 7
2) LEGISLATIVNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍ POLITIKY (3)
 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), specifikuje postavení obcí, způsoby jejich fungování, definuje
orgány obce a jejich kompe-tence, vymezuje spolupráci s jinými subjekty (spolupráce mezi obcemi,
dobrovolné svazky obcí, spolupráce s obcemi jiných států, spolupráce s právnickými a fyzickými osobami),
krajem a ministerstvy a konkretizuje samostatnou a přenesenou působnost obce.
 Obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí
území obce.
 Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
 Obec má jedno nebo více katastrálních území.
 Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek.
 Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
 Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též
veřejný zájem.
 Obec zabezpečuje veřejný pořádek a čistotu veřejných prostranství, ochranu bezpečnosti, zdraví a majetku.
8
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na
dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, a stanoví základní podmínky pro
naplňování těchto cílů.
 Strategie regionálního rozvoje je klíčovým koncepčním dokumentem v oblasti regionálního
rozvoje.
 Strategie regionální rozvoje je nástrojem k realizaci regionální politiky a současně slouží ke
koordinaci působení jiných veřejných politik na regionální rozvoj, kdy mimo jiné, propojuje
odvětvová hlediska s územními aspekty.
 V současné době je aktuální Strategie regionální rozvoje na období 2014 – 2020, která navázala na
Strategii regionální-ho rozvoje České republiky 2007 – 2013 a ta dříve na Strategii udržitelného
rozvoje, Strategii hospodářského růstu ČR a Národní strategický referenční rámec.
9
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Obsahem Strategie regionálního rozvoje je:
 (1) analýza stavu regionální rozvoje ČR v uplynutém období, hodnocení dosavadních odvětvových
opatření resortů a přístupů regionů,
 (2) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a
vyváženého rozvoje území,
 (3) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů EU,
 (4) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,
 (5) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů,
 (6) stanoví zaměření programu regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj a vymezuje úkoly
ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů,
 (7) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje a
 (8) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.
10
3)
 STRUKTURA STRATEGIE
REGIONÁLNÍHO
ROZVOJE ČR 2014–2020
11
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Hlavním cílem Strategie regionálního rozvoje na období 2014–2020 odrážejí základní
funkce regionální politiky a vycházejí z analytických závěrů a vývojových tendencí v oblasti
regionálního rozvoje.
 Globálním cílem regionální politiky dle Strategie regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj
území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních
rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých
územně správních celků. Globální cíl je rozveden ve čtyřech základních cílech:
 1. Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl),
 2. Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl),
 3. Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl),
 4. Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl).
12
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Strategie je postavena na upravené typologii území České republiky, která ho člení
podle socioekonomických ukazatelů a polohového potenciálu do tří základních typů:
 (1) rozvojová,
 (2) stabilizovaná,
 (3) periferní území.
 Ty jsou ještě kombinovány se stupněm urbanizace území.
 Podle tohoto členění se navrhuje specifické zaměření podpory, která má zohledňovat
regionální potřeby a současně plnit hlavní cíle regionální politiky v České republice.13
3) TYPOLOGIE ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
14
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Rozvojová území jsou území, kde jsou koncentrovány funkce nejvyšší-ho řádu (administrativa,
finanční sektor, věda a výzkum, vysoké školství, infrastruktura, manažerské struktury).Výrazným
trendem ve vývoji jejich prostorové struktury je intenzivní suburbanizace, ovšem s řadou negativních
důsledků, ovlivňujících jejich celkový vývoj. Daná území jsou se svým zázemím poměrně intenzivně
propojena hospodářsky, infrastrukturně, dojížďkou za prací a službami. Na druhé straně jsou zde u
většiny sídelních aglomerací patrné výraznější rozdíly mezi jejich centry a zázemím. Charakteristická
je vyšší koncentrace obyvatel, větší počet podnikatelských subjektů. Jejich jádra často představují v
daném regionu dominantní centra zaměstnanosti.
 Stabilizovaná území se nacházejí mimo aglomerace a regionální centra a jejich zázemí a zároveň
netvoří periferní území. Jde spíše o mikroregionální centra – ekonomická a sídelní střediska s
omezeným regionálním významem, která tvoří se svým zázemím relativně funkční oblasti. Jedná se o
území, která v dlouhodobém hledisku nevykazují významné negativní socioekonomické
charakteristiky (např. nezaměstnanost, vylidňování, environmentální zátěže nebo nedostatečná
vybavenost), ale zároveň nejsou „hybatelem“ socioekonomického rozvoje v regionu, což předurčuje
skutečnost, že část místního obyvatelstva musí vyjíždět za prací a do škol mimo tyto funkční oblasti.
15
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Periferní území geograficky odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např.
příhraniční oblasti, horské oblasti, vnitřní periferie nebo území se specifickými problémy).
Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky, které spočívají například v
nedostatečné vybavenosti území, v často velmi špatné dopravní dostupnosti či vysoké
nezaměstnanosti. Hlavním znakem pro tato území je většinová vyjížďka místních obyvatel za
prací a do škol mimo tato území a nezřídka i pokračující vylidňování.
 Mimo tuto typologii území jsou podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje, definovány i státem podporované regiony, které procházejí napříč jednotlivými typy
území.
 Státem takto identifikované regiony ve svém sociálně ekonomickém rozvoji významně zaostávají
za ostatními územními celky.
 Jedná se o (1) hospodářsky problémové regiony a (2) ostatní regiony, které se dále člení na (2a)
sociálně znevýhodněné oblasti a (2b) současné a bývalé vojenské újezdy.
16
3) HOSPODÁŘSKY PROBLÉMOVÉ REGIONY
17
3) STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY
 Hospodářsky problémové regiony vykazují v rámci republikového srovnání z hlediska vybraných
hospodářských a sociálních ukazatelů podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v ČR Takto
identifikované regiony jsou charakterizované především nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, dále
nízkou životní úrovní, nízkým stupněm ekonomické výkonnosti, nízkým průměrným příjmem
obyvatel a nepříznivým demografickým vývojem.
 Mezi sociálně znevýhodněné oblastí jsou řazeny ORP vykazující dlouhodobou nezaměstnanost a
výskyt sociálně vyloučených lokalit a lokalit ohrožených sociálním vyloučením.Toto je spojeno mimo
jiné s potenciálním sociálním napětím a s vyšším výskytem sociálně-patologických jevů (drogy, lichva,
gamblerství).
 Vojenské újezdy byly zřízeny, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu. Od roku 1991
dochází k utlumování vojskové činnosti a některé vojenské újezdy a jejich části se jeví z hlediska
výcvikových potřeb armády jako nadbytečné. Byly tak zrušeny vojenské újezdy Ralsko, DobráVoda a
Mladá, čímž došlo ke snížení počtu vojenských újezdů na území České republiky z původních 7 na
současných 4 (Březina, Libavá, Hradiště a Boletice).
18
4) NOSITELÉ REGIONÁLNÍ POLITIKYV ČESKÉ REPUBLICE
 Nositeli regionální politiky jsou všichni aktéři, kteří přímo či nepřímo ovlivňují regionální rozvoj. Klíčovým subjektem
v regionálním rozvoji České republiky je Ministerstvo pro místní rozvoj, dále krajské a obecní úřady (orgány územní
samosprávy), obecně pak zákonodárné (Poslanecká sněmovna a Senát) a výkonné (vláda a ústřední správní úřady a
jimi zřízené organizace) složky státu, rozvojové agentury, instituce veřejného sektoru, soukromé subjekty a další.
 Gestorem regionální politiky v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj:
 vypracovává klíčové dokumenty regionálního rozvoje,
 je garantem rozvojových strategií na regionální, národní a nadnárodní úrovni a vytváří programy na podporu rozvoje regionů,
 je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení a dalších vymezených úsecích správy, a
vykonává řídící, realizační, koordinační a kontrolní aktivity,
 sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich
působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
 koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce a
napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur,
 spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy při zabezpečování regionální politiky, včetně koordinace financování těchto činností atd. 19
4) NOSITELÉ REGIONÁLNÍ POLITIKYV ČESKÉ REPUBLICE
 Ministerstvo pro místní rozvoj působí v oblasti regionální politiky prostřednictvím:
 (1) návrhů legislativních opatření, přípravou a realizací strategických a dalších dokumentů sledujících
naplňování cílů regionální politiky,
 (2) programováním a implementací rozvojových aktivit na národní úrovni,
 (3) koordinací rozvojových aktivit se sektorovým zaměřením, které mají významné regionální dopady a
 (4) vyhodnocováním regionálních dopadů realizace rozvojových aktivit prostřednictvím monitorovacích
a hodnotících mechanismů.
 MMR nese celkovou odpovědnost za řízení a realizaci Strategie regionálního rozvoje.
20
4) NOSITELÉ REGIONÁLNÍ POLITIKYV ČESKÉ REPUBLICE
 Dalšími subjekty regionální politiky jsou orgány územní samosprávy, a to na krajské a obecní
úrovni.
 Kraj analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, schvaluje a realizuje strategii
rozvoje územního obvodu kraje a sleduje a hodnotí její plnění, podporuje rozvoj regionů
vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje, doporučuje ve vztahu k působnostem
správních úřadů a obcí patření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního
obvodu kraje a koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.
 Obec spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje
územního obvodu kraje, v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně
nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj
územního obvodu obce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti
spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje
a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
21
4) NOSITELÉ REGIONÁLNÍ POLITIKYV ČESKÉ REPUBLICE
 Dalším formálním aktérem regionální rozvoje jsou Regionální rady regionů soudržnosti, které vznikly v roce
2006 novelizací zákona č. 248/2000 Sb. jež fungují pouze za účelem realizace operačních programů.
 Rady mají tři orgány, které zajišťují jejich činnost: je jím předseda Regionální rady, výbor Regionální rady a úřad
Regionální rady.
 Regionální rada je jako řídicí orgán odpovědná za řízení a provádění operačního programu.V souladu se
zásadou řádného finančního řízení je také zodpovědná zejména za transparentní výběr projektů, monitorování
projektů, zajištění spolufinancování z veřejných zdrojů, řízení činnosti monitorovacího výboru, poskytování
informací a zpráv, zajištění publicity atd.
 a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,
 b) Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,
 c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem,
 d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,
 e) Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně,
 f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,
 g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.
22
4) NOSITELÉ REGIONÁLNÍ POLITIKYV ČESKÉ REPUBLICE
 Zmiňme také rozvojové agentury s regionální a s celostátní působností, které mají své nezastupitelné místo při podpoře
regionálního rozvoje v České republice. Regionální rozvojové agentury jsou instituce zaměřené na podporu a koordinaci
hospodářského a sociálního rozvoje území.Agentury se orientují na poskytování odborných konzultačních a poradenských
služeb veřejným, soukromým a neziskovým subjektům stejně jako realizaci vlastních rozvojových projektů. Svými aktivitami se
snaží přispívat k zavedení standardního podnikatelského a občanského prostředí a mobilizaci zdrojů, které podněcují a
podporují systematický rozvoj území.
 Dále uveďme Agenturu pro podporu podnikání a investic (CzechInvest) a Českou agenturu na podporu obchodu (CzechTrade).
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest dojednává do České republiky tuzemské a zahraniční investice z oblasti
výroby, strategických služeb a technologických center. Podporuje malé, střední a začínající inovativní podnikatele, podnikatelskou
infrastrukturu a inovace. Při dojednávání investic se CzechInvest soustředí na klíčové sektory české ekonomiky, a to jak v
oblasti zpracovatelského průmyslu (výroba), tak výzkumu, vývoje a služeb (technologická centra a strategické služby) (více na
https://www.czechinvest.org/cz). CzechTrade je agenturou na podporu exportu, jejímž cílem je usnadnit firmám rozhodování o
výběru vhodných teritorií, zkrátit dobu vstupu na daný trh a podpořit aktivity směřující k dalšímu rozvoji firmy v zahraničí (více
na https://www.czechtrade.cz/).
 Mezi další subjekty působící v regionálním rozvoji České republiky lze dále zařadit: Hospodářské a agrární komory, Úřad na
ochranu hospodářské soutěže, jiné poradní a koordinační orgány (Řídící a koordinační výbor,Výbory regionálního rozvoje)
zájmová sdružení, Místní akční skupiny, Mikroregiony (ve smyslu svazku či sdružení obcí), zaměstnanecké a zaměstnavatelské
organizace, agentury, instituce veřejného sektoru (např. veřejné vysoké školy, kulturní instituce, zdravotní a sociální zařízení
apod.) a jiné soukromé tuzemské i zahraniční subjekty.
23
 Děkuji za pozornost.
24