inflace §Inflace jako porucha rovnováhy (nejzřetelněji se projevuje růstem cen) §Inflace = růst všeobecné (průměrné) cenové hladiny. V důsledku toho dochází k poklesu kupní síly peněžní jednotky §Inflace vs. zdražování §Cenová hladina P představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období (ceny P1) ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období (ceny P0) § § Čeho se lidé obávají – rok 2021 Co nejvíce zdražilo - srpen 2021 inflace §Deflace = pokles cenové hladiny (např. -0,8 %) §Desinflace = snižování míry inflace, tj. zpomalování (např. 8 % pak 6 % a 3,5 %) §Stagflace = stagnace ekonomiky spojená s růstem cenové hladiny (Y stagnuje a růst P) §Slumpflace = pokles reálného produktu spojený s růstem cenové hladiny (pokles Y a růst P) §Otevřená inflace = projevuje se růstem cenové hladiny §Skrytá inflace = neprojevuje se růstem cenové hladiny § § Možnosti měření inflace •Míra inflace vyjadřuje, jak rychle se zvýšovala cenová hladina, vztahující se k období t, ve srovnání s cenovou hladinou, vztahující se k období t-1 •Měří se pomocí tzv. cenových indexů: §Index spotřebitelských cen (CPI) §Index cen výrobců (PPI) – promítá se do CPI §Deflátor HDP §Cenový index = měří částku (mezi 2 obdobími), kterou je nutno nezbytné vynaložit na nákup určitého koše statků a služeb v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno vynaložit v období základním § Typy inflace §Mírná (plíživá) jednotky % ročně §Rychlá (pádivá) pohybující se v desítkách % ročně §Hyperinflace dosahuje stovky a tisíce procent ročně (peníze přestávají fungovat, rozšiřuje se naturální směna, používá se zahraniční měna, je nutná měnová reforma). Jedna z největších inflací postihla Německo, kde během let 1922-1923 vzrost cenový index ze 100 na 10 000 000 000 Inflace podle způsobu prosazování §Otevřená (plně se projevuje v růstu cenové hladiny) §Skrytá (zvyšování cen se nepromítá do cenových indexů, např. z důvodu chybně sestaveného spotřebního koše) §Potlačená (růst cen je administrativně bržděn – např. formou zmrazení cen, klesá kvalita výrobků, vzniká černý trh, vytvářejí se fronty, je zaveden přídělový systém) Vývoj inflace §Zimbabwe - během června roku 2007 pak inflace dosáhla týdenní úrovně až 300 procent § http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Zimbabwe_$100_trillion_2009_Obverse.jpg §V roce 2007 varoval MMF, že inflace ke konci tohoto roku může dosáhnout 100 tisíc procent. §Ještě v polovině července 2008 se držela inflace na 2,2 milionech procent, v polovině srpna 2008 ale již pokořila i největší rekordy a dosáhla nevídaných 11,3 milionu procent. Vláda tehdy přistoupila k reformě měny, kdy z deseti miliard zimbabwských dolarů udělá jeden. Reforma vyvolala chaos a následně se ekonomická krize ještě prohloubila. Na počátku listopadu 2008 inflace oficiálně dosáhla 230 miliónů procent Vývoj inflace v ČR v roce 1991 §Např. v roce 1991 u nás činila míra inflace téměř 60 %, tzn. že ceny vzrostly v průměru přibližně 1,6 x a celková cenová hladina byla na úrovni 160 % ve srovnání s předcházejícím rokem 1990 §V důsledku toho klesla reálná hodnota (kupní síla) např. úspor ve výši 100 000 korun na 62 500 korun (100 000 : 1,6 = 62 500) §V plné míře dopadla tato inflace na úspory v hotovosti, částečně byl tento dopad zmírněn u bankovních úročených vkladů, a to podle výše přijatých úroků Index spotřebitelských cen (CPI - Consumer Price Index) § §Index spotřebitelských cen se zjišťuje prostřednictvím spotřebního koše vybraného zboží a služeb na základě reprezentativního šetření mezi domácnostmi § §V ČR zahrnuje 463 položek agregovaných do 12 skupin (např. potraviny, odívání, bydlení, zdravotnictví, vzdělávání aj.) § Index spotřebitelských cen a tzv. Laspeyresův index §Index spotřebitelských cen se dá vypočítat na základě tzv. Laspeyrova indexu § §kde Q0=spotřební koš základního období; P0 ceny statků spotřebního koše v základním období; P1 ceny statků v běžném roce – v tomto měříme vývoj cenové hladiny §Zjistím tedy např. CPI2014 a CPI2013 a pro určení tempa růstu cenové hladiny mezi roky 2014 a 2013 použiji tento vzorec: § Možnosti měření inflace pomocí CPI §Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního CPI - vyjadřuje % změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců – vhodné pro sledování průměrných veličin (např. reálné mzdy) Možnosti měření inflace pomocí CPI §Míra inflace vyjádřená přírůstkem CPI ke stejnému měsíci předchozího roku - vyjadřuje % změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku (vylučuje tedy sezónní vlivy, vhodné pro stavové veličiny) §Příklad vývoj míry inflace za leden 1997-2020 Možnosti měření inflace pomocí CPI §Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci - vyjadřuje % změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci. §Příklad: vývoj míry inflace v lednu oproti předcházejícímu m. Možnosti měření inflace pomocí CPI §Bazické indexy - Míra inflace vyjádřená přírůstkem CPI k základnímu období (rok 2015=100) vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti roku 2015 – vhodné pro dlouhodobé trendy. Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) §Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index) se sleduje pro různá odvětví a obory (např. index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd.) §Změny PPI se s určitým časovým zpožděním promítají do CPI a naznačují tak budoucí vývoj CPI § Index cen průmyslových výrobců §jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1100) za vybrané reprezentanty (cca 4600). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy. §Růst (pokles) cen průmyslových výrobců udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném období předchozího roku. Deflátor HDP • • • • • • •V deflátoru jsou zahrnuty všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice za 1 rok, tzn. celý HDP Rozdíl mezi CPI a deflátorem HDP §CPI zahrnuje jen vybraný spotřební koš, ale včetně dovážených výrobků, deflátor zahrnuje všechny vyráběné statky v zemi §Koš statků v CPI je stejný (aktualizace jen občas), v deflátoru HDP se každý rok mění § Příčiny inflace – poptávková inflace §Příčinou je pozitivní poptávkový šok (např. expanzivní fiskální politika vlády, expanzivní monetární politika centrální banky, růst investic firem, růst spotřeby domácností, masivní příliv zahraničních investic atd.). Křivka AD se posouvá vpravo nahoru, roste produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P § § P Y AD1 SRAS P1 Y1* LRAS E1 Inflace tažená poptávkou Y2 AD2 P2 E2 Příčiny inflace – nabídková inflace §Příčinou je negativní nabídkový šok (např. růst světových cen ropy, energie, růst mezd apod.). Křivka AS se posunuje vlevo nahoru, klesá produkt Y, ale současně roste i průměrná cenová hladina P §Bývá spojována i s tzv. inflační spirálou, tj. cenový růst se přenáší z nižšího stupně zpracování na vyšší (zvýšení ceny výrobků vyvolá tlak na růst mezd, což zase zvyšuje náklady a tlačí na růst cen) § P Y AD1 SRAS1 P1 Y1* LRAS E1 Inflace tažená nabídkou Y2 SRAS2 P2 E2 Inflační očekávání setrvačná inflace §Nabídkové šoky (očekávání inflace a její prosazení do mezd) jsou doprovázeny poptávkovými šoky (monetární politikou) a výsledkem je rostoucí cenová hladina (trvalá inflace) při relativně stabilním reálném produktu na úrovni potenciálního produktu §Růst cenové hladiny je založen na inflačních očekáváních (prosazovaném do mezd) a inflace se udržuje setrvačností (setrvačná inflace). Jde o tzv. mzdově cenovou spirálu. Inflační očekávání bude ovlivněno nejen danou mírou inflace, ale i očekáváním účinků poptávkových a nabídkových šoků Důsledky inflace: •Skutečná míra inflace je většinou vyšší než očekávaná, růst mezd přichází se zpožděním, mzdy rostou jen u některých pracovníků, tj. v průměru •Tzv. taxflace znamená, že s růstem nominálních důchodů se pracovníci dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění •Inflace zatěžuje ekonomické subjekty dodatečnými náklady (náklady spojené s řízením portfolia, náklady na „menu costs“, tj. náklady spojené se změnou ceníků apod.) Důsledky inflace §Klesá reálná hodnota aktiv (hotovosti, vkladů na požádání). Důsledkem je snaha o diverzifikaci struktury aktiv do nemovitostí (pozemky, budovy apod.), jejichž cena inflací roste §Vliv inflace na ekonomickou aktivitu je negativní, protože vytváří nejisté prostředí, ztěžuje kalkulaci, přináší nejistotu pro investování, roste riziko, narůstá spekulace §Věřitelé inflací ztrácejí, dlužníci získávají Protiinflační politika §Monetární a fiskální restrikce, která nestimuluje růst AD popř. snižuje AD §Snižování inflačních očekávání (důvěryhodná politika vlády a centrální banky) §Cenová a mzdová regulace (důchodová politika zaměřená na zmrazení růstu cen a mezd, stanovení limitů růstu mezd v procentech ve vztahu k inflaci, dobrovolné omezení růstu mezd při kolektivním vyjednávání aj.) Phillipsova křivka §Zachycuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností §Důvod – mzdy se značnou měrou podílejí na výrobních nákladech, a proto ovlivňují ceny (mzdová inflace může následně vyvolat i cenovou inflaci) §Umožňuje zkoumat vliv inflačních očekávání na inflaci a nezaměstnanost §Prvotní interpretace – při nízkých mírách nezaměstnanosti vzniká na trhu práce přetlak poptávky po práci, což vyvolává větší růst nominálních mezd a tím pádem míry inflace §Tento vztah byl vnímán jako dlouhodobý => domněnka, že existuje volba mezi těmito zly, tj. nezaměstnaností a inflací §Růst nominálních mezd by měl odpovídat růstu produktivity práce Původní (mzdová) Phillipsova křivka •Původní (mzdová) Phillipsova křivka zachycuje negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti (osa x) a mírou mzdové inflace (osa y) •Čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím vyšší je míra mzdové inflace a opačně •Nulová míra mzdové inflace je spojena s tzv. přirozenou mírou nezaměstnanosti Původní Phillipsova křivka PC Změna nominální mzdy Míra nezaměstnanosti Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka §Přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou, s nulovou mírou inflace §Při růstu AD (graf AD-AS) vzroste zaměstnanost, klesne „u“ a roste míra inflace (cenová hladina), §Rovnováha je pouze krátkodobá, protože působí automatický mechanizmus, který navrací „u“ na úroveň přirozené míry nezaměstnanosti (Y na úroveň Y*) a míra inflace klesne na nulu Adaptivní očekávání •Friedmanova koncepce adaptivních očekávání předpokládá, že jakmile zvýšená inflace určitou dobu trvá, ekonomické subjekty ji začnou očekávat i do budoucna a začnou jí přizpůsobovat své chování. Inflační očekávání se zabudovávají i do dlouhodobých kontraktů, což způsobí, že se očekávaná inflace přeměňuje v inflaci skutečnou. •Adaptivní očekávání vycházejí pouze z minulé zkušenosti. Lidé se poučují z minulých chyb a na jejich základě opravují své odhady budoucnosti. Slabinou této koncepce je předpoklad, že lidé nejsou schopni utvářet přesná očekávání. Koncepce adaptivních očekávání tak nevylučuje existenci systematické chyby Friedman-Phelpsova verze PC •Friedman zavedl pojem přirozené míry nezaměstnanosti •Rozšířili Phillipsovu křivku o další předpoklady –Do Phillipsovy křivky zahrnul adaptivní inflační očekávání –Vychází z toho z toho, že vláda nebo CB realizují expanzivní HP, protože chtějí pomocí zvýšení AD snížit míru nezaměstnanosti P Y AD1 SRAS P1 Y1* LRAS E1 Inflace tažená poptávkou Y2 AD2 P2 E2 Friedman-Phelpsova verze PC •Snížení nezaměstnanosti vyvolá vzestup inflace (na 2%) – z výchozího bodu A se dostáváme do bodu B •Podle modelu zaměstnavatelé mají info o vývoji cenové hladiny, ale zaměstnanci ne Þ když vláda zvýší AD tlačí to na růst P Þ rostou také nominální mzdy, ale pomaleji než P Þ zaměstnanci, kteří o růstu P nevědí a vidí jen své rostoucí mzdy podléhají peněžní iluzi a tak zvyšují nabídku práce Þ takže se snižuje u (posun z bodu A do B) Þ v delším časovém horizontu si to zaměstnanci uvědomí, prohlédnou tu iluzi a chtějí vykompenzovat růst P růstem mezd Þ reálná mzdová úroveň se vrací na svou výchozí hodnotu Þ zaměstnavatelé budou snižovat poptávku po práci na původní úroveň (posun z bodu B do C) nezaměstnanost se bude vracet zpět, ale už při zvýšené cenové hladině!!! * Pokud by znovu chtěla vláda nebo CB stlačit nezaměstnanost, musela by opět vyvolat peněžní iluzi a celé by se to zopakovalo (body D a E) – bylo by to vykoupeno ještě výraznějším (už by to bylo 7%) růstem inflace – akcelerací * Předpoklady tohoto modelu jsou adaptivní očekávání a asymetrické informace * původní míře nezaměstnanosti u* odpovídá jakékoliv vysoká míra inflace * Když spojíme všechny body (A,C,E), do kterých ekonomika vždy směřuje v delším období, získáme vertikální (červenou) dlouhodobou Phillipsovu křivku (LPC), která vyznačuje přirozenou míru nezaměstnanosti odpovídající jakékoliv míře inflace * Takovouto míru nezaměstnanosti označujeme jako NAIRU = míra nezaměstnanosti nezrychlující inflaci (na této úrovni nevznikají tlaky ani na vzestup míry inflace ani na pokles míry inflace) π v% u v% u* = 5% 3% 2% A B C D E LPC 7% Modifikovaná PC Míra inflace Míra nezaměstnanosti LPC SPC2 SPC1 u* u1 π0 A B C D π1 π3 π4 Dlouhodobá PC Míra inflace Míra nezaměstnanosti LPC u* Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka •Trvale nižší nezaměstnanost by mohla udržet jen trvalá stimulace AD. Na růst P totiž reagují nabídkové šoky (graf AD-AS) v podobě stejného tempa růstu W, aby byl vyrovnán pokles reálných mzdových sazeb, a proto je k nižšímu „u“ než je přirozená míra nezaměstnanosti nutný další růst AD Závěry pro stabilizační politiku vlády §snaha vlády udržet nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci, §zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace, §snížit očekávanou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. • •Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni očekávané inflace. NAIRU •NAIRU (Non-accelerating Inflation Rate of Unemployment) je míra nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci neboli tzv. přirozená míra nezaměstnanosti u* •Vyznačuje se stabilitou nominálních mzdových sazeb, kdy se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu Y* •