Nástup a krize centrálně plánovaných ekonomik ve východní Evropě Východní blok a Československo v letech 1948-1968 Tzv. východní (sovětský) blok 405px-EasternBloc-legend nUrčující postavení měl Sovětský svaz – ostatní země měly vůči němu postavení satelitů. n nSovětskému vedení se ze socialistických zemí nepodřídila Jugoslávie. > 1949 - Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) > Centrálně plánované ekonomiky a jejich charakteristické rysy n nCentrální řízení ekonomiky nVyhlašování pětiletých plánů nZnárodňování nKolektivizace zemědělství nJednostranná orientace na těžký průmysl > Nástup komunistického režimu v ČSR a jeho dopady n25. února 1948 prezident Beneš přijal demise nekomunistických ministrů – tento den je považován za počátek komunistického vládnutí v Československu. n nNa jaře 1948 byla přijata další série znárodňovacích zákonů. nDošlo k třetí fázi pozemkové reformy, (konfiskována půda o výměře nad 50 ha). n n Nástup centrálně plánovaného hospodářství v Československu nZačaly být stejně jako v SSSR vyhlašovány pětileté plány. nOd konce 40. let byla zahájena likvidace živnostenského podnikání a kolektivizace zemědělství. nTypickým rysem se stala jednostranná preference těžkého průmyslu. nČSR mělo v rámci východního bloku plnit roli průmyslové základny. > Kolektivizace zemědělství (1949-1960) nNa vyvlastněné půdě byla zakládaná Jednotná zemědělská družstva (JZD). nVětší majitelé půdy byli postihováni zvýšením povinných dávek. nŘada zemědělců byla vystěhována a jejich majetek byl konfiskován. n n n BOS211ad0_zemedelci1 1953 – změny v čele sovětského bloku 64-2 Třetí zleva vpředu N. Chruščov > Měnová reforma v ČSR (1953) nMonopolní postavení těžkého průmyslu ohrožovalo ostatní odvětví. nByla přijata reformní opatření, která měla zastavit inflaci a redukovat množství oběživa. nMzdy a vklady do 300 Kč se měnily v poměru 5:1, ostatní vklady a úspory v poměru 50:1. nSoučasně byl zrušen přídělový systém a byly zavedeny jednotné maloobchodní ceny. n 1956 – krize sovětského systému a destalinizace XX. sjezd KSSS – Chruščovovo odhalení Stalinových zločinů n n n n n n n nVe stejném roce vypukly protikomunistické nepokoje v Polsku a Maďarsku. > Problémy centrálně plánované ekonomiky v Československu nProtikomunistické nepokoje se zde nerozšířily. n nV rámci třetí pětiletky (1960) byla prosazena maximální varianta ekonomického růstu – plán musel být předčasně ukončen. n 3petiletka Šikova reforma nV reakci na hospodářské problémy se začala připravovat ekonomická reforma. Jejím hlavním tvůrce byl ekonom Ota Šik. n nHlavní cíle reformy byly: nVnést do dosavadního systému plánování tržní prvky nZvýšit samostatnost podniků nVystavit výrobu tlakům trhu nPodniky měly nést důsledky za dobré i špatné hospodaření n n n n n Pokus o reformu komunistického režimu „Pražské jaro“ 1968 nReformní vedení v čele s A. Dubčekem prosazovalo liberálnější pojetí komunistického vládnutí. n nSoučástí těchto snah byl i návrh ekonomické reformy, jejímž hlavním iniciátorem byl pozdější místopředseda vlády, ekonom Ota Šik. n nReforma měla vnést tržní prvky do systému centrálního plánování a posílit samostatnost podniků. a147 21. srpen 1968 > Shrnutí nNa konci 40. let se vytvořil východní blok, v jednotlivých zemích byly nastoleny centrálně plánované ekonomiky podle sovětského vzoru. nNásledná jednostranná orientace na těžký průmysl však vedla ke stagnaci ostatních odvětví a zvyšovala hrozbu inflace (v roce 1953 přijata měnová reforma). n nV ČSR se v 60. letech začala prosazovat ekonomická reforma (připravená týmem v čele s O. Šikem). nPo nástupu A. Dubčeka do funkce generálního tajemníka KSČ se v ČSR rozvinul obrodný proces známý jako Pražské jaro, které 21. srpna 1968 ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem >