Československá ekonomika po vzniku samostatného státu
Důsledky I. světové války a vznik ČSR

>

Různé podoby první republiky

>

Rozpad Rakouska-Uherska
•V počátcích války Dohodové mocnosti preferovaly zachování monarchie.
•
•V roce 1915 T. G. Masaryk začal
v exilu prosazovat vytvoření samostatného státu.
•
•V roce 1918 převážilo rozhodnutí nebránit rozpadu Rakouska-Uherska.
•
•S Rakouskem a Maďarskem byly uzavřeny samostatné mírové smlouvy (Saint-Germanská a Trianonská).
•
•

>

28. říjen 1918                 Muži 28. října
vaclavak E:\image025.jpg E:\image024.jpg E:\image028.jpg E:\image020.jpg E:\image021.jpg

>

>


Stav československé ekonomiky po roce 1918
nV ČSR zůstalo po vzniku samostatného státu více než 60 % průmyslového potenciálu monarchie.
nOd rozvinutých zemí se republika lišila vyšším podílem zemědělství a nedostatečně rozvinutou
terciární sférou.
nPo rozpadu rozsáhlého vnitřního trhu se byla pro čs. ekonomiku nutností orientace na export.
n

Osobnosti hospodářského života
Emil Kolben a ČKD

>

Jaroslav Preiss a Živnobanka

>

>


   Politické strany
lK pravicovým stranám jsou řazeny: Národní demokracie (Karel Kramář) a strana agrární
(republikánská – Antonín Švehla)
n
l
lNa politický střed patřily: strana lidová (předseda Jan Šrámek) a strana národně socialistická
n
lHlavními levicovými stranami byly: Sociální demokracie a KSČ
n

Měnová reforma a její tvůrce
první československý ministr financí Alois Rašín
nV roce 1919 Československo provedlo měnovou odluku.
n
nStaré rakousko-uherské bankovky byly okolkovány
a posléze měněny za nové.
n
n Část peněz byla zadržena jako nucená státní půjčka, aby se zabránilo inflaci.
n
československé koruny v poměru 1:1
V roce 1923 Rašín podlehl následkům atentátu.

Národní banka československá
nSprávou měny byla pověřena od roku 1926 Národní banka československá.
n
nByla ustavena jako akciová společnost s třetinovým podílem státu.
n
nV čele stál guvernér jmenovaný prezidentem na návrh vlády.
Vilém Pospíšil  první guvernér

Nostrifikace podniků
nNa základě nostrifikačního zákona měly firmy, působící na území ČSR, přesunout svá sídla ze
zahraničí.
n
nV českých zemích nostrifikace začala po dohodě s rakouskou vládou, na Slovensku byla provedena
později.
n

>

Pozemková reforma
lNové uspořádání pozemkového vlastnictví, jež bylo uskutečněno podle zákonů z let 1919-1920.
l
lZáboru a přerozdělení podléhala půda o výměře 150, resp. 250 ha.
l
lZabraná půda byla nakonec do roku 1938 z více než 55 % propuštěna ze záboru či dočasně ponechána
v užívání původním majitelům.

Změny sociálního systému
nZhruba v polovině 20. let bylo zavedeno starobní a invalidní pojištění, a placená dovolená.
n
nNa začátku 20. let byl přijat gentský systém podpory nezaměstnaných – na vyplácení podpor se kromě
státu podílely rovněž odbory.

>

Shrnutí
nČSR měla relativně dobré výchozí podmínky pro ekonomický rozvoj – na jeho území byla soustředěna
většina průmyslového potenciálu Rakouska-Uherska.
n
nNevýhodou byla rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých částí země (průmyslové české země a
zemědělské Slovensko), slabinou také úzký vnitřní trh – s tím byla spojena orientace na export.
n
nHlavními nástroji k hospodářskému osamostatnění ČSR byly měnová reforma, nostrifikace podniků a
pozemková reforma.

>