Německo po nástupu nacismu k moci Hospodářský vývoj nacistického Německa ve 30. letech > > Počátky fašismu nNázev se odvozuje od italského slova fascio (svazek), jenž odkazuje k latinskému fasces – svazku prutů jako symbolu státní jednoty ve starověkém Římě. nFašismus vznikl v Itálii v roce 1919. nV roce 1922 zde fašisté pod vedením Mussoliniho provedli státní převrat. Hospodářskou politiku v Itálii charakterizovalo omezování soukromého sektoru a posilováni sociálního systému. n n n n n > Typické rysy fašismu a nacismu nVůdcovský princip nPreference zájmu společnosti nNacionalismus nVymezování se vůči demokracii a komunismu nMilitarizace nV případě nacismu rasový antisemitismus n > Dopady velké hospodářské krize v Německu nNa začátku 30. let i zde vypukla bankovní krize nDůsledky krize (zvláště vysoká nezaměstnanost) zde byly bolestnější než jinde. nVelmi negativně zapůsobil odliv amerických půjček a investic. n > Krize německé demokracie nV roce 1930 prezident Paul von Hindenburg a jmenoval vlastní prezidentskou vládu v čele s Heinrichem Brüningem. nZnamenalo to odklon od klasického parlamentního systému. n nVláda prosazovala úspornou politiku a jednala o vytvoření celní unie s Rakouskem – západoevropské země to odmítly. > Nárůst extremismu > Hitler a nacisté v čele Německa nVe volbách v roce 1932 zvítězila NSDAP. nI díky podpoře konzervativní pravice byl Hitler v lednu 1933 jmenován kancléřem. n nPo smrti prezidenta Hindenburga se Hitler stal vůdcem Německa (1934). > Počátky diktatury Germany_Reichstag_fire nPo požáru říšského sněmu (28.2. 1933) byl přijat dekret potlačující základní svobody. nPravomoci vlády a kancléře poté posílil zmocňovací zákon. n > Snahy o revizi Versailleské smlouvy nUž v roce 1933 Německo vystoupilo ze Společnosti národů. n nV roce 1935 zavedlo brannou povinnost a začalo zbrojit. n nO rok později obsadilo remilitarizované Porýní – západní státy nereagovaly > „Nepřátelé“ > Protižidovská politika nMezníkem protižidovské politiky byly tzv. norimberské zákony (1935): nZákon o říšském občanství nZákon na ochranu německé krve a německé cti n nZa Žida byl nově považován každý, jehož tři prarodiče byli příslušní k židovské obci. Osoby takto označené za Židy neměly nárok na plnoprávné říšské občanství. n n > Hlavní rysy nacistické ekonomiky nRegulace soukromého podnikání (to však zůstalo zachováno), kapitálového trhu a zahraničního obchodu nÚsilí o soběstačnost nRostoucí deficit státních financí nZavedení čtyřletých hospodářských plánů n > Hjalmar Schacht a jeho finanční politika Hjalmar_Schacht nVedl Říšskou banku a poté ministerstvo hospodářství. nPotřebné finance se snažil získat zvyšováním emise bankovek a vydáváním státních obligací. n > Sociální politika nByl zahájen rozsáhlý program veřejných prací související s militarizací. n nZměny zaměstnanosti ovlivnilo také rozpuštění odborů, zmrazení mezd či vylučování vdaných žen z pracovního trhu. n nSnížení nezaměstnanosti bylo spojené s přípravou války a vedlo k rostoucím deficitu státního rozpočtu. n > > Shrnutí nPo I. světové válce se začal rozvíjet fašismus jako nová ideologie a politické hnutí. nTěžký průběh velké hospodářské krize v Německu vedl k faktickému pádu parlamentarismu a vítězství Hitlerovy NSDAP (1933). nHospodářská politika nacistického Německa byla podřízena přípravám nové války. nNacistickou hospodářskou politiku charakterizovala silná role státu při zachování soukromého vlastnictví, snahy o soběstačnost i rostoucí deficit státního rozpočtu. n n >