REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D. 8 SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ1 SEKTOROVÁ - ODVĚTOVÁ STRUKTURA REGIONŮ  představuje rozložení jednotlivých ekonomických aktivit sloučených do logických skupin (odvětví, sektorů) a jejich vzájemné zastoupení v celku.  Zkoumáme-li podíl odvětví či jejich skupin (ekonomických sektorů) na území regionu, pak se bavíme o sektorové struktuře regionů, resp. odvětvové struktuře regionů (ve smyslu zemědělství, průmysl a služby).  Pro regionální ekonomiku tak má strukturální vývoj a jeho sektorová, resp. odvětvová skladba klíčový význam.  Vývoj podílu jednotlivých sektorů na celkové zaměstnanosti a výstupu ekonomiky odráží přechod od „zemědělské“ - tradiční ekonomiky, přes „průmyslové“ - industriální hospodářství k moderní ekonomice, spojené s dominantním podílem služeb. 2 SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ  přímo kopíruje vývoj úrovně společnosti během celého období její existence:  od nejstarších dob (společnost lovců a sběračů, zemědělská revoluce), přes starověk až po středověk (agrární společnost) dominovalo v ekonomických vztazích naturální hospodářství a podíl primárního sektoru byl značný, třebaže pozvolna klesal úměrně růstu sektoru výroby a služeb (zřetelněji v období manufakturní výroby, 15. - 17. století)  v průběhu 18. století se struktura ekonomiky mění v důsledku průmyslové revoluce a převažujícím se stává sektor sekundární, aby i tento byl o dvě století později překonán rychle se rozvíjejícími se službami  Neplatí doslovně, implicitně typické pouze pro hospodářsky vyspělé země (regiony), a to ještě ne pro všechny. 3 TRADIČNÍ ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMIKY A PRIMÁRNÍ SEKTOR  Tradičně rozlišujeme tři základní sektory, a to sektor primární, zaměřený na zemědělství, sektor sekundární s činnostmi týkající se oblasti výroby a zpracování a sektor terciární, zahrnující všechny poskytované služby.  primární sektor zahrnuje ty ekonomické činnosti, které jsou svou povahou základní a prvotní a lidem vývojově nejbližší  nejstarší činnosti, které, v rámci evoluce člověka, byly na jednu stranu používány jako záměrný prostředek k získávání obživy a uspokojování běžných potřeb, a na druhou stranu se samy o sobě staly podnětem k dalšímu rozvoji lidských schopností a dovedností.  zemědělství a chov dobytka, včelařství, sběr plodů, rybníkářství a rybolov, lov zvěře a lesní hospodářství, pastevectví, těžbu dřeva a těžbu nerostných surovin.  struktura a velikost primárního sektoru zcela závisí na geograficko-biologicko-geologické poloze (lokaci) té či oné konkrétní ekonomiky  bohaté zdroje nerostných surovin, úrodná půda nebo kvalita lesních porostů jsou samy o sobě přirozeným předpokladem k rozvoji tohoto sektoru a současně dávají zemi nespornou konkurenční výhodou vůči jiným státům, které obdobnými zdroji nebo podmínkami nedisponují 4 SEKUNDÁRNÍ ATERCIÁRNÍ SEKTOR  Činnosti spadající do sekundárního sektoru přímo souvisí s přeměnou surovin a polotovarů na hotové výrobky.  jedná o proces výroby, zpracování, montáže a výstavby  zpracování kovů a hutní průmysl, automobilový průmysl, výroba vlaků, letadel a lodí, textilní a chemický průmysl, strojírenství, potravinářský průmysl, stavebnictví, rozvody energetických sítí, farmaceutický průmysl a řada dalších.  lokace činností záleží pouze na samotném uvážení podnikatelských subjektů, zda se jim vyplatí přesunout výrobu dále (pryč) od zdrojů či nikoli. Do tohoto procesu rozhodování vstupují takové faktory, jako jsou náklady na dopravu, dostatečná kvalifikovaná pracovní síla, mzdové náklady, právní, bezpečnostní a daňová situace v oblasti, všeobecný přístup k ekologii a ochraně životního prostředí, případně blízkost obchodních partnerů či konečných zákazníků apod.  Terciární sektor ekonomiky zahrnuje všechny hospodářské činnosti nehmotné podstaty, tedy služby určené pro domácnosti, firmy a stát sloužící k uspokojování potřeb jak individuálních, tak i kolektivních.  maloobchod, velkoobchod, přepravu, distribuci, cestovní ruch a ubytování, stravování, bankovnictví a pojišťovnictví, administrativní, poradenské a právní služby, zdravotnictví, zábavní průmysl, média a telekomunikační služby, školství, vzdělávání, knihovnictví a jiné.  povaha charakteru jednotlivých služeb a jejich enormní variabilita nedovoluje stanovit společná doporučení pro jejich způsob poskytování (lokální vazba na své zákazníky: kadeřnictví, pohostinství, lékárenské služby; globálně distribuce: počítačové služby, tiskařské služby, transport). 5 ROZŠÍŘENÁ ODVĚTVOVÁ STRUKTURA EKONOMIKY  vývoj v posledních desetiletích vytvořil potřebu rozšířit tento tradičně předkládaný tři - sektorový model o sektor čtvrtý - kvartální, do kterého by se přesunula část služeb spojená s tvorbou a sdílením znalostí a informací, která se svým charakterem týká všech oblastí intelektuálních aktivit a činností  Tato nová struktura lépe reflektuje současné změny probíhající v ekonomice, ve které znalosti tvoří základ přidané hodnoty, a kde tvorba a využívání znalostí má podstatný podíl na tvorbě celkového blahobytu společnosti.  Rozšířená odvětvová struktura rozlišuje čtyři ekonomické sektory, a to sektor primární, sektor sekundární, sektor terciární, zahrnující všeobecné nabízené služby a sektor kvartální, zahrnující specifické, intelektuální služby s vysokou přidanou hodnotou. 6 2)TRADIČNÍ A ROZŠÍŘENÉVYMEZENÍ OSE KVARTÁLNÍ SEKTOR  Pro kvartální sektor jsou typické služby vztahující se ke generování a sdílení informací, vzdělávání a vědeckému výzkumu, patří zde celá oblast vývoje a využití technologií, ať už se jedná o technologie informační, komunikační, výrobní, výpočetní, environmentální či biotechnologie.Tuto hlavní skupinu doplňuje poradenství, finanční služby a činnosti týkající se zdravotní péče a lékařského výzkumu.  Kvartální sektor a jeho podíl na celkové sektorové struktuře ekonomiky je podmíněn vysoce kvalifikovanou a vzdělanou pracovní silou a schopností daných ekonomik tento svůj lidský a intelektuální kapitál efektivně využít. Z toho důvodu je možné předpokládat jeho vyšší zastoupení ve vyspělých zemích a opačně, případně jeho rostoucí význam v průběhu času a do budoucna. Je neoddělitelnou vlastností výstupu kvartálního sektoru, že přímo či nepřímo, záměrně či nechtěně, bezprostředně či se zpožděním, ale zcela jistě, ovlivní dosavadní sektorovou strukturu a produktivitu ve všech sférách hospodářských činností.  Kvartální sektor je motorem inovací, vytváří prostor pro vznik nových trhů a odvětví a odráží se v originálních pracovních a řídících postupech a metodách. Z toho důvodu je klíčový pro kvantitativní růst a kvalitativní rozvoj ekonomiky států a celé společnosti.  Pro kvartální sektor jsou příznačné služby vztahující se ke generování a sdílení znalostí a informací, vzdělávání a vědeckému výzkumu a vývoji a aplikaci technologií.Tuto hlavní skupinu doplňují služby z oblasti poradenství, finančních služeb a činnosti týkající se zdravotní péče a výzkum. 7 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY  Zařazení ekonomických činností dle příslušných odvětví vychází z klasifikace NACE Rev. 2., která představuje standardní klasifikaci ekonomických činností, operací a aktivit užívanou v zemích EU. 8 Ekonomický sektor Ekonomické aktivity (odvětví) dle NACE Rev. 2 Primární A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání Sekundární C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpad. vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví Terciární G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství L Činnosti v oblasti nemovitostí O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Kvartální J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY VÝVOJ ROZŠÍŘENÉ SEKTOROVÉ STRUKTURY NAŠÍ EKONOMIKYV LETECH 1993 – 2017 (V %) 9 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA PODLE ODVĚTVÍ (BĚŽNÉ CENY,V MIL. KČ) 10 Sektor 1993 1997 2001 2005 2009 2013 2017 primární 178991 225153 244200 240145 262092 327401 327175 sekundární 1299132 2166725 2890645 3838375 4275490 4843783 5821189 terciární 760579 1205581 1641204 2080684 2574344 2688449 3271868 kvartální 435086 726513 975851 1315766 1736137 1786278 2149271 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA KRAJŮ ČR (2017,V %) 11 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮV CELKOVÉ SEKTOROVÉ STRUKTUŘE KRAJŮ ČRV ROCE 1995 A 2017 (V %) A JEJICH ZMĚNA 12 Rok Sektor Primár ní Sekun dární Terci ární Kvartá lní Primár ní Sekun dární Terciár ní Kvart ální Primár ní Sekund ární Terciár ní Kvartá lní Hlavní město Praha 1,9% 21,3% 42,9% 33,9% 1,5% 13,9% 40,1% 44,5% -0,4% -7,4% -2,9% 10,6% Středočeský kraj 6,9% 42,7% 35,3% 15,1% 3,6% 46,8% 35,0% 14,6% -3,3% 4,1% -0,3% -0,5% Jihočeský kraj 10,9% 36,5% 35,0% 17,7% 7,1% 39,0% 35,9% 18,0% -3,8% 2,4% 1,0% 0,4% Plzeňský kraj 8,7% 35,6% 37,2% 18,4% 4,9% 42,8% 33,9% 18,4% -3,8% 7,2% -3,3% 0,0% Karlovarský kraj 7,6% 34,3% 40,9% 17,2% 5,8% 33,1% 43,7% 17,4% -1,8% -1,2% 2,8% 0,3% Ústecký kraj 8,3% 43,9% 31,1% 16,7% 5,5% 44,1% 32,9% 17,4% -2,8% 0,2% 1,9% 0,7% Liberecký kraj 3,6% 43,2% 36,3% 16,8% 2,7% 47,1% 32,8% 17,4% -0,9% 3,9% -3,5% 0,5% Královéhradecký kraj 7,7% 36,8% 36,4% 19,1% 4,7% 48,8% 30,1% 16,4% -3,0% 11,9% -6,2% -2,7% Pardubický kraj 8,5% 40,8% 34,1% 16,6% 4,9% 43,1% 32,5% 19,4% -3,6% 2,4% -1,6% 2,8% Kraj Vysočina 13,6% 39,6% 32,4% 14,4% 7,0% 45,9% 33,0% 14,0% -6,5% 6,3% 0,6% -0,4% Jihomoravský kraj 7,5% 35,5% 35,0% 22,0% 3,9% 32,3% 36,6% 27,2% -3,6% -3,2% 1,6% 5,1% Olomoucký kraj 8,5% 35,7% 38,7% 17,1% 4,7% 40,3% 36,1% 18,9% -3,9% 4,6% -2,5% 1,8% Zlínský kraj 6,1% 40,7% 34,5% 18,7% 3,3% 51,4% 30,8% 14,5% -2,8% 10,7% -3,7% -4,1% Moravskoslezský kraj 7,2% 45,4% 31,5% 15,9% 3,8% 44,6% 32,8% 18,8% -3,4% -0,9% 1,3% 2,9% 1995 2017 změna mezi roky 1995 a 2017 ROZŠÍŘENÁ SEKTOROVÁ STRUKTURA REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTAV BĚŽNÝCH CENÁCHV ROCE 1995 A 2017 (V MIL. KČ) A JEJICH ZMĚNA (ROZDÍL) 13 Rok Sektor Primár ní Sekund ární Terciárn í Kvartá lní Primár ní Sekundár ní Terciár ní Kvartáln í Primár ní Sekundá rní Terciár ní Kvartáln í Hlavní město Praha 5343 58469 118065 93185 17580 160091 461391 512605 12237 101622 343326 419420 Středočeský kraj 9160 56451 46625 19897 19425 252048 188422 78353 10265 195597 141797 58456 Jihočeský kraj 8738 29367 28123 14206 15673 86466 79770 40033 6935 57100 51646 25828 Plzeňský kraj 6277 25729 26897 13317 11151 98065 77624 42186 4874 72336 50727 28869 Karlovarský kraj 3037 13708 16332 6852 4852 27796 36627 14612 1815 14087 20295 7760 Ústecký kraj 8875 47037 33293 17923 14008 112157 83774 44352 5133 65120 50480 26430 Liberecký kraj 1906 22850 19218 8899 3872 68019 47372 25037 1966 45169 28155 16137 Královéhradecký kraj 5418 25772 25437 13336 10360 106543 65809 35792 4942 80771 40371 22457 Pardubický kraj 5231 25119 21035 10215 8845 77705 58576 34960 3615 52585 37541 24745 Kraj Vysočina 8087 23628 19341 8616 12589 82211 59113 25045 4502 58584 39771 16430 Jihomoravský kraj 10923 51920 51083 32198 18671 154202 174370 129583 7748 102282 123287 97385 Olomoucký kraj 6199 25976 28138 12438 9878 85654 76747 40050 3680 59678 48609 27612 Zlínský kraj 4267 28475 24161 13056 6945 109665 65808 31048 2678 81189 41647 17992 Moravskoslezský kraj 11044 69769 48314 24412 16237 189683 139545 80152 5193 119914 91231 55740 1995 2017 změna mezi roky 1995 a 2017 MEZIREGIONÁLNÍ SROVNÁNÍ ODVĚTVOVÝCH CHARAKTERISTIKV ČESKÉ REPUBLICE  Regionální data v odvětvovém členění dle CZ-NACE (resp. pro naše účely jen NACE) jsou k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu, v Databázi regionálních účtů (Úvod > Statistiky > HDP, národní účty > Regionální účty >Vybrané ukazatele v odvětvovém členění).  Mezi dostupné ukazatele patří:  REG_HPH_NACE Hrubá přidaná hodnota v běžných cenách  REG_ZAMCI_NACE Zaměstnanci (osoby)  REG_ZAM_NACE Zaměstnanost celkem (osoby)  REG_ZAM_OH_ NACE Zaměstnanost celkem (odpracované hodiny)  REG_NZ_ NACE Náhrady zaměstnancům  REG_THFK_ NACE Tvorba hrubého fixního kapitálu 14 HODNOCENÍVELIKOSTI A STRUKTURY ODVĚTVÍV REGIONECH ČR HPHV BĚŽNÝCH CENÁCH (VTIS, KČ. 2017) 15 16 HODNOCENÍ VELIKOSTI A STRUKTURY ODVĚTVÍV REGIONECH ČR - ZAMĚSTNANCI (2000 A 2017) 2) HODNOCENÍVELIKOSTI A STRUKTURY ODVĚTVÍV REGIONECH ČR - PRODUKTIVITA PRÁCEV KRAJÍCH ČR (2017) 17 HODNOCENÍVELIKOSTI A STRUKTURY ODVĚTVÍV REGIONECH ČR - NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM V KRAJÍCH ČR (2017) 18 HODNOCENÍVELIKOSTI A STRUKTURY ODVĚTVÍV REGIONECH ČR -TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU (2016) 19 KONCENTRACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ - INDEX KONCENTRACE (2017) 20 KONCENTRACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ - INDEX SPECIALIZACE (2017) 21  Děkuji za pozornost. 22