Keynesiánský výdajový model 1. Základní charakteristika modelu · jednoduchý keynesiánský model určení rovnovážného důchodu, který sleduje jak změny jednotlivých složek agregátní poptávky (a tedy i agregátních výdajů) ovlivňují rovnovážný reálný důchod. · autory modelu jsou: L. R. Klain, A. H. Hansen, P. A. Samuelson · výdajový model s multiplikátorem, model 45°, model důchod-výdaje, model jednoduché ekonomiky Agregátní výdaje (AE) představují hodnotu plánovaných výdajů na nákup statků a služeb, jež jsou jednotlivé ekonomické subjekty ochotny vydat při určité úrovni reálného produktu (důchodu). Rozlišíme-li v ekonomice čtyři typy ekonomických subjektů – domácnosti, firmy, vládu a zahraniční subjekty, můžeme vymezit i čtyři složky agregátních výdajů: · spotřební výdaje domácností (C), · investiční výdaje firem (I), · vládní nákupy statků a služeb (G), * výdaje na čistý export (NX), který určujeme jako rozdíl exportu (vývozu, EX) a importu (dovozu, IM). 2. Předpoklady modelu · existence recesní produkční mezery – Y* > Y skutečný produkt se nachází pod úrovní potenciálního produktu (Potenciálním produktem rozumíme takový produkt ekonomiky, pro jehož produkci jsou plně využity všechny disponibilní výrobní faktory.), * dostatek kapitálové mobility (může být vyrobena produkce, která je poptávána), * cenová hladina P je konstantní → Y reálný = Y nominální (cenová úroveň neovlivňuje AD) * konstantní úroková míra → neovlivňuje zamýšlené výdaje ekon. subjektů * dostatečná nabídka práce na trhu práce * všechny nominální veličiny jsou reálnými veličinami · peníze jsou považovány za exogenní veličinu. · předpokládáme uzavřenou ekonomiku (→ platí pouze pro 2- a 3-sektorový model!) „Keynesiánský duch“ modelu → tržní ekonomika se vyznačuje nedostatkem agregátní poptávky, tzn. je „poptávkově omezená“. Základním „palivem“ modelu jsou agregátní výdaje, které pohání růst produkce a stimulují agregátní poptávku Rozlišujeme model dvousektorové ekonomiky (v něm vystupují domácnosti a firmy), model třísektorové ekonomiky (zahrnuje domácnosti, firmy a stát) a model čtyřsektorové ekonomiky (zahrnuje domácnosti, firmy, stát a zahraničí). Model dvousektorové ekonomiky Model dvousektorové ekonomiky popisuje proces utváření rovnovážného důchodu v ekonomice, která je představována pouze dvěma sektory, a to sektorem domácností a sektorem firem. Celkové agregátní výdaje na produkci (AE) jsou tvořeny výdaji na konečnou spotřebu domácností (C) a investičními výdaji soukromých firem (I). Agregátní výdaje (AE) jsou souhrnem výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové úrovni. Agregátní poptávka (AD) zachycuje různá množství reálného produktu, která jsou různé sektory ekonomiky ochotny a schopny koupit při různých úrovních cenové hladiny. Protože předpokladem modelu důchod – výdaje je fixní cenová hladina, agregátní výdaje se rovnají agregátní poptávce. AE = AD Poptávkově orientovaná ekonomika → vše co je poptáváno, je i vyprodukováno (AD = Y), tato rovnost je v grafickém zobrazení tohoto modelu reprezentována přímkou pod úhlem 45° 1. Spotřební výdaje představují v tomto modelu endogenní proměnnou, kdy spotřeba je rostoucí funkcí disponibilního důchodu (Y[D]). Spotřeba v sobě zahrnuje spotřebu zboží dlouhodobé spotřeby, zboží krátkodobé spotřeby a služby. , kde C = spotřeba, S = úspory , kde: C[A] = autonomní spotřeba (složka spotřeby, která není závislá na výši důchodu, je stále stejná pro každou úroveň důchodu, např. nájem, splátky úvěru, základní potraviny...). c = mezní sklon ke spotřebě (mpc) – vyjadřuje počet jednotek, o které se zvýší výdaje na spotřebu, jestliže se disponibilní důchod zvýší o jednotku, tedy jaká část důchodu je spotřebována. Jedná se o konstantu vyjadřující sklon spotřební funkce. 0 < mpc < 1 c*Y[D] = indukovaná spotřeba (C´) (= složka spotřeby závislá na výši důchodu, s růstem důchodu se zvyšuje ochota spotřebitelů více spotřebovávat). Graf spotřební funkce 2. Úspory představují tu část disponibilního důchodu domácností, která není vynaložena na spotřební zboží a za služby, ale je ušetřena. Úspory jsou rostoucí funkcí disponibilního důchodu (Y[D]). , kde: S[A] = -C[A] = autonomní (negativní) úspory (= úspory, jejichž výše není závislá na velikosti disponibilního důchodu) – velikost těchto úspor se rovná autonomní spotřebě (C[A]) s = mezní sklon k úsporám (mps) – vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu, tedy jaká část disponibilního důchodu není spotřebována, ale plyne do dodatečných úspor. Jedná se o konstantu vyjadřující sklon funkce úspor. 0 < mps < 1 s * Y[D] = indukované úspory (S´) (= úspory, jejichž výše je plně závislá na velikosti disponibilního důchodu) --------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------ Pozn.: Rozlišujeme také průměrný sklon ke spotřebě (APC) a průměrný sklon k úsporám (APS), kdy a . -------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------ Graf spotřební a úsporové funkce 3. Investiční výdaje představují v tomto modelu exogenní veličinu, což znamená, že plánované investiční výdaje jsou chápány jako výdaje, které nejsou závislé na výši důchodu, jež mají příslušné ekonomické subjekty k dispozici; považujeme je tedy za autonomní investiční výdaje (I[A]). Graf funkce autonomních investičních výdajů 4. Určení rovnovážné produkce ve dvousektorovém modelu · V dvousektorové ekonomice je dosaženo stavu rovnováhy pouze tehdy, pokud výše důchodu domácností odpovídá plánovaným agregátním výdajům, resp. agregátní poptávce. · Vzhledem k neexistenci státu v rámci tohoto modelu, a tedy i daní a transferů, platí rovnost reálného a disponibilního důchodu (Y = Y[D]). Podmínka rovnováhy: AE = AD =Y , neboli: , kde A[A] = autonomní výdaje V rovnovážné úrovni produkce se neplánované investice rovnají nule (I[n] = 0). Pokud podmínka rovnováhy není splněna, znamená to, že firmy působící v dvousektorové ekonomice produkují buďto nedostatečné množství statků a služeb (dochází k čerpání zásob, neplánované investice I[n] < 0) nebo naopak nadměrné množství statků a služeb (dochází k hromadění zásob, neplánované investice I[n]> 0) a daná ekonomika se nachází ve stavu nerovnováhy. Agregátní poptávka je tím větší, čím větší je úroveň autonomní spotřeby a autonomních investic a čím větší je mezní sklon ke spotřebě a opačně. Sklon AD (AE) vyjadřuje mezní sklon ke spotřebě. Jednoduchý výdajový multipliátor (α) je dán poměrem přírůstků (změny) rovnovážné produkce vyvolané zvýšením (změnou) autonomních výdajů o jednotku. Pokud ekonomické subjekty změní plánovanou výši autonomních výdajů, pak tato změna povede k multiplikované změně rovnovážného důchodu (= přírůstek produkce bude mnohem větší než přírůstek autonomních výdajů). Rovnovážná úroveň produkce (Y[0]): Autonomní složky agregátní poptávky (agregátních výdajů) ovlivňují vertikální umístění přímky, kdežto mezní sklon ke spotřebě ovlivňuje její sklon. Graf celkových agregátních výdajů v dvousektorové ekonomice --------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------ Příklady: 1. Určete spotřební fci, když víte, že v dané ekonomice dosahuje autonomní spotřeba výše 3250 Kč a s růstem důchodu spotřebitele o jednu korunu vzroste jeho indukovaná spotřeba o 0,8 jednotek. 2. Vyjděte z výše uvedeného příkladu a určete výši úspor domácností, jestliže jejich důchod dosahuje výše 17 580 Kč. 3. Na základě údajů z příkladů 1 a 2 vypočítejte výši výdajového multiplikátoru. 4. Znáte: C = 100 + 0,8Y, investice vzrostou na I = 100 mld. Doplňte tabulku a určete rovnovážnou úroveň produktu. Ekonomika je uzavřená a 2-sektorová. Y[] c C[A] C´ C APC s S[A] S´ S APS I[A] AD I[n] 0 250 500 750 1 000 1 250 1 500 5. Předpokládejme, že C = 100 +0,7Y, investiční výdaje I jsou 100 mld. Kč, tj. jaká je úroveň důchodu? Jaký je nový rovnovážný důchod, jsou-li I=150 mld. Kč? 6. Uvažujete model dvousektorové ekonomiky, znáte: s = 0,3; C[A] = 200 a I = 550. a) Určete rovnovážnou úroveň produkce. b) Jak se změní důchod v případě, že investice vzrostou o 120? c) Uvažujte situaci z otázky a). Jaká je zde úroveň indukované spotřeby? d) Zapište rovnici keynesovské spotřební funkce. e) Pokud uvažujete skutečnou produkci z otázky b) a současně agregátní výdaje (AE) ve výši 3 000, jaká by byla úroveň neplánovaných investic? 7. V zemi krále Honzy je spotřeba pouze indukovaná s mezním sklonem ke spotřebě 0,8. Král vlastní v podzámčí pekárnu (zvláště dobře peče pravé povidlové buchty) a každoročně do ní investuje stejnou částku ve výši 15 000 zlaťáků. Najděte rovnovážnou úroveň důchodu v zemi krále Honzy (v této dvousektorové ekonomice). Jaká bude při tomto Y velikost spotřeby? Jaká je hodnota mezního sklonu k úsporám?