MODEL AS – AD Model AS – AD * Model všeobecné makroekonomické rovnováhy (neplést s mikroekonomickým modelem nabídky a poptávky) * jeho hlavním cílem je popsat proces stanovení rovnovážné úrovně reálného důchodu a cenové hladiny v národním hospodářství (opouštíme předpoklad fixních cen) * Předpokladem tohoto modelu je tedy pohyblivá cenová hladina, proto musíme rozlišovat mezi nominálními a reálnými veličinami. * Umožňuje zjistit, jaký vliv mají opatření hospodářské politiky na úroveň produktu (Y) a cenové hladiny (P). * Základem tohoto modelu jsou agregátní nabídka (AS) a agregátní poptávka (AD). * V rámci tohoto modelu rozlišujeme: Ø neoklasický model AS – AD – tento model vychází z předpokladu, že na příslušných trzích jsou ceny a mzdy dokonale pružné, Ø (neo)keynesiánský model AS – AD – tento model vychází z předpokladu omezené či nedokonalé pružnosti mezd a cen, a to zejména směrem dolů. 1. Agregátní nabídka (AS) · ukazuje úroveň reálného domácího produktu, který je produkován při každé cenové hladině, neboli vyjadřuje celkovou hodnotu statků a služeb, které jsou nabízeny firmami a domácnostmi při daných cenách a mzdách · křivka AS popisuje funkční závislost mezi pohybem cenové hladiny a celkovou produkcí a) Agregátní nabídka v krátkém období (SRAS) Ø vyjadřuje pozitivní funkční vztah mezi nabízeným množstvím produkce (tzn. celkovým množstvím statků a služeb, které při dané úrovni cenové hladiny nabízejí firmy v dané ekonomice) a cenovou hladinou. Ø Křivka agregátní nabídky SRAS má rostoucí tvar → s rostoucí cenovou hladinou (P) budou výrobci nabízet větší množství reálného produktu (Y) Ø Sklon SRAS je vysvětlován různými školami rozdílně, a to dle jejich pojetí trhu práce, tj. podle stupně využití zdrojů a pružnosti mezd v ekonomice. b) Agregátní nabídka v dlouhém období (LRAS) Ø zachycuje vzájemný vztah mezi výší cenové hladiny a úrovní potenciálního produktu v dané ekonomice. Ø V dlouhém období je agregátní nabídka totožná s potenciálním produktem. Křivka agregátní nabídky LRAS je vertikála (= přímka rovnoběžná s osou y) nacházející se na úrovni potenciálního produktu. P (cenová hladina) Y (reálný produkt) LRAS SRAS Y^* Krátkodobá a dlouhodobá agregátní nabídka Potenciální produkt (Y^*) je produkt, který je v dané ekonomice vyprodukován v okamžiku, kdy ekonomické subjekty v rámci výrobního procesu plně využívají všechny dostupné výrobní faktory. V ekonomice je tak dosaženo stavu plné zaměstnanosti neboli přirozené míry nezaměstnanosti. Faktory ovlivňující krátkodobou agregátní nabídku: Ø ceny výrobních faktorů (↑ ceny VF, např. mzdy → ↓ SRAS; ↓ ceny VF, např. mzdy → ↑ SRAS). Faktory ovlivňující krátkodobou i dlouhodobou agregátní nabídku: Ø množství výrobních faktorů (↑ množství VF, např. ↑ pracovní síly či kapitálové zásoby → ↑AS; ↓ množství VF, např. ↓ pracovní síly či kapitálové zásoby → ↓ AS), Ø produktivita výrobních faktorů, lidský kapitál a technologie výroby (↑ produktivity VF, tzn. ↑ produktivity práce a / nebo kapitálu → ↑AS), Ø zdroje surovin a energií (nová naleziště surovina nové způsoby jejich těžby umožňují zvýšit výstup ekonomiky → ↑AS), Ø přírodní podmínky, Ø podnikatelské prostředí. Změny krátkodobé (SRAS) a dlouhodobé (LRAS) agregátní nabídky P Y SRAS[1] SRAS[2] SRAS[0] > P Y LRAS[2] LRAS[0] LRAS[1] Y[2]^* Y[1]^* Y[0]^* > Změny na nabídkové straně ekonomiky označujeme jako nabídkové šoky, přičemž rozlišujeme negativní (= vedou k posunu křivky AS směrem doleva, tzn. z AS[0] na AS[2]) a pozitivní nabídkové šoky (= vedou k posunu křivky AS směrem doprava, tzn. z AS[0] na AS[1]). 2. Agregátní poptávka (AD) · ukazuje různá množství reálného produktu, která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční subjekty koupit při různých cenových hladinách; · zachycuje vzájemný vztah mezi celkovým poptávaným množstvím produkce a úrovní cenové hladiny. · Křivka AD zachycuje kombinace cenové hladiny (P) a celkového poptávaného množství produkce (Y), při nichž jsou trhy zboží a služeb, peněz a finančních aktiv ve společné rovnováze. · Křivka agregátní poptávky AD má klesající tvar → růst cenové hladiny (P) způsobí pokles reálného množství peněz, následný růst úrokové míry, růst úrokové míry vede ke snížení investic a následně k poklesu celé produkce (Y) P (cenová hladina) Y (reálný produkt) AD > Faktory ovlivňující agregátní poptávku: Ø výdaje spotřebitelů (↑ spotřebitelských výdajů → ↑ AD; ↓spotřebitelských výdajů → ↓AD), Ø bohatství spotřebitelů (↑ reálné hodnoty bohatství spotřebitelů → ↑ AD; ↓ reálné hodnoty bohatství spotřebitelů → ↓AD), Ø očekávání spotřebitelů (očekávání nižšího reálného důchodu → ↓ AD) Ø zadlužení spotřebitelů (vysoká míra zadlužení spotřebitelů → ↓ AD), Ø daně placené spotřebiteli a transferové platby (↓ daní a ↑ transferových plateb → ↑ AD; ↑ daní a ↓ transferových plateb → ↓ AD), Ø investiční výdaje – koupě kapitálových statků (↓ množství nových kapitálových statků → ↓ AD; ↑ poptávaného množství investičního zboží → ↑ AD), Ø úrokové míry (↑ úrokové míry → ↓ AD; ↓ úrokové míry → ↑ AD), Ø očekávání zisků z investičních projektů (očekávání vyšších zisků → ↑ AD), Ø míra zdanění firem (↑ daní firem → ↓ AD; ↓ daní firem → ↑ AD), Ø objem přebytečných výrobních kapacit (↑ přebytku kapacit → ↓ AD; ↓ přebytku kapacit → ↑ AD), Ø výdaje vlády na nákup výrobků a služeb (↑ vládních výdajů → ↑ AD; ↓vládních výdajů → ↓ AD), Ø výdaje na čistý export (↑ čistého exportu → ↑ AD; ↓čistého exportu → ↓ AD), Ø národní důchod v zahraničí (↑ národního důchodu v zahraničí → ↑ AD; ↓ národního důchodu v zahraničí → ↓ AD), Ø měnové kurzy (oslabení koruny → ↑ AD, posílení koruny → ↓ AD). Ø Změny agregátní poptávky (AD) P (cenová hladina) Y (reálný produkt) AD[0] AD[1] AD[2] > Změny vedoucí k posunu křivky agregátní poptávky označujeme jako poptávkové šoky, přičemž rozlišujeme negativní (= vedou k posunu křivky AD směrem doleva, tzn. z AD[0] na AD[2]) a pozitivní poptávkové šoky (= vedou k posunu křivky AD směrem doprava, tzn. z AD[0] na AD[1]). 3. Makroekonomická rovnováha v modelu AS – AD · situace, v níž ekonomické subjekty působící v dané ekonomice nemají tendenci měnit svá současná rozhodnutí, protože jsou zcela spokojeny jak se stávající úrovní cenové hladiny, tak s nabízeným a poptávaným množstvím produkce. · Celkový objem produkce, který je v daném okamžiku v ekonomice nabízen, resp. poptáván, se označuje jako rovnovážný produkt (Y[E]) a příslušná cenová hladina se označuje jako rovnovážná cenová hladina (P[E]). · Rozlišujeme krátkodobou a dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu. Krátkodobá a dlouhodobá makroekonomická rovnováha P Y SRAS Y[E]^ AD P[E][] E > P Y LRAS SRAS Y[E]^ AD E P[E][] > Rovnovážný produkt může být menší nebo větší než potenciální produkt. Pokud rovnovážný produkt převyšuje hodnotu potenciálního produktu, pak se ekonomika nachází v expanzní (inflační) produkční mezeře, naopak pokud rovnovážný produkt dosahuje nižších hodnot než potenciální produkt, pak se ekonomika nachází v recesní produkční mezeře. Makroekonomická rovnováha v neoklasickém modelu AS – AD Neoklasický model AS – AD chápe ekonomiku jako vnitřně stabilní systém, který se poté, co je vychýlen z dlouhodobé rovnováhy, automaticky vrací zpět na úroveň potenciálního produktu. Makroekonomická rovnováha v (neo)keynesiánském modelu AS – AD (Neo)keynesiánský modelu AS – AD chápe ekonomiku jako vnitřně nestabilní systém, ve kterém se prosazují tendence k nedostatečnému využití stávajících výrobních kapacit, v důsledku čehož tento systém obnovuje svou rovnováhu zpravidla pod úrovní potenciálního produktu. --------------------------------------------------------------------------------------------------- -------------- Příklady: 1. Zakreslete rovnováhu v modelu AS – AD a uvažujte následující změny. Změnu znázorněte a vysvětlete. a) Pokles transferů. b) Růst nominálních mzdových sazeb. c) Pokles peněžní zásoby. d) Růst cen ropy. e) Růst produktivity práce. f) Likvidace výrobního zařízení. g) Růst vládních výdajů. h) Pokles nepřímých daní. i) Růst autonomní spotřeby. j) Růst kapitálové vybavenosti. 2. Graficky ilustrujte pomocí modelu AS – AD vliv poklesu vládních výdajů na makroekonomickou rovnováhu, pokud se ekonomika nachází v recesní mezeře. 3. Jak se v modelu AS – AD projeví pokles investičních výdajů, pokud ekonomika produkuje výstup odpovídající přirozené míře nezaměstnanosti? 4. Za předpokladu, že se ekonomika nachází v inflační mezeře, znázorněte vliv poklesu TR na makroekonomickou rovnováhu. 5. Nachází-li se ekonomika v dlouhodobé rovnováze, znázorněte dopad růstu autonomních daní na tuto rovnováhu.