Dějiny veřejné správy Úvodní informace. Počátky správního systému v českých zemích. > > Cíle kurzu a povinnosti studentů lZprostředkovat studentům základní vědomosti a zkušenosti z vývoje veřejné správy v českých zemích v širších souvislostech l Podmínky ke splnění kurzu: lPísemná zkouška NENIČKA, L. 2020. Dějiny veřejné správy. Distanční studijní opora. Karviná: SU OPF. JANÁK, J., HLEDÍKOVÁ, Z., DOBEŠ, J., 2007. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. ISBN 978-80-7106-906-5. SCHELLE, K., 2016. Dějiny veřejné správy. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-374-7. Literatura: > csvukrs Struktura výkladu •Počátky veřejné správy v českém středověku •Nástup centralizace správy za vlády Habsburků •Reformy veřejné správy v 18. a 19. století •Správní systém v době I. republiky •Deformace veřejné správy za vlády totalitních režimů •Transformace veřejné správy po roce 1989 > Struktura veřejné správy Veřejná správa Státní správa Samospráva Ministerstva Územní Ostatní ústřední orgány Zájmová Územní správní úřady > •Správní systém se začal v Evropě utvářet v návaznosti na formování centralizovaného státu. • •V důsledku ustálení hranic územně vymezených celků s určitým centrem vyvstala potřeba utváření stabilních mocenských struktur a ozbrojených sil, které by zajistily udržení daného území. Formování správního systému v Evropě > csvukrs Přemyslovské knížectví •Od pol. 10. stol. vládnoucí rod Přemyslovců začal začleňovat území dalších rodů pod svou přímou správu. • •V 11. století byly ustaveny první dvorské úřady, které reprezentovaly centrální správu. •Základem místní správy byla tzv. hradská soustava (v čele kasteláni, později purkrabí). • •Morava byla rozdělena do tzv. údělů, které byly svěřovány do správy bratrů nebo synů vládnoucího knížete (údělníků). • Český stát Počátky vrchnostenské správy V době přemyslovského knížectví šlechta postupně získala dědičné vlastnictví uděleného území, a v důsledku toho vznikla vrchnostenská správa s panstvími jako správními jednotkami. Zrod měst v českém království •Vznik měst ve 13. století souvisel se souvisel s populačním růstem, který byl také důsledkem zvyšujících se výnosů zemědělství. •Byl součástí osidlování (kolonizace) dosud volného území, zpravidla v pohraničních oblastech. • •Vlastních zakládání obcí zajišťovaly tzv. lokátoři. • • > Správa měst • •Města se dělila na královská a poddanská • •Zástupcem panovníka (vrchnosti) byl rychtář •Samosprávným orgánem měst byly rady, obsazované měšťany a potvrzované králem •Jejími členy byly konšelé, v čele rady stál purkmistr > Vymření Přemyslovců a jeho dopady •Nového panovníka přijímaly, nebo přímo volily stavy. •Nový panovník před přijetím skládal přísahu a potvrzoval zemská práva a privilegia. V r. 1306 byl zavražděn Václav III. jako poslední Přemyslovec na českém trůně. > Získání Slezska • Slezská knížectví se vydělila z Polska a přijala českou lenní svrchovanost za Jana Lucemburského. • • Zachovala si vnitřní samostatnost a nevytvořila společný státní celek. > Shrnutí •V rámci přemyslovského knížectví základy správního systému na centrální úrovni reprezentovaly dvorské úřady a hrady na místní úrovni. •Postupné potvrzení dědičné držby pozemkového majetku šlechtě umožnilo vznik vrchnostenské správy. •Ve 13. století začala být zakládaná města jako nové typy sídel. •Výsadní postavení v městské správě měli nejprve rychtáři – úředníci zastupující panovníka či vrchnost. Už ve 13. století se začaly formovat také městské samosprávy, reprezentované konšely a purkmistrem. >