Správní vývoj za vlády Habsburků Změny správního systému v 16.-19. století České země součástí Habsburské monarchie > Správní vývoj v 15. století • •Už dříve se nejprve v Čechách zformovaly kraje (v čele s hejtmany) jako nové správní jednotky. •Ke konci 15. století se definitivně ustálila pozice nejvyššího kancléře Českého království. • •V době husitství došlo k mocenskému vzestupu měst. •Tehdejší české království lze označit za stavovskou monarchii. Na vládní moci se vedle podílely další privilegované vrstvy – stavy (šlechta a královská města). > Habsburkové na českém trůně (1526) Rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský zvolen novým králem. •Ve veřejné správě se postupně začala prosazovat centralizace a byrokratizace. • •V počátcích habsburské vlády byl vytvořen první byrokratický úřad pro správu královských příjmů – česká komora (byl podřízen dvorské komoře ve Vídni). •Byly ustaveny nové centrální úřady a sídelním městem se stala Vídeň •Staré zemské úřady zůstaly zachovány. • > Stavovský odpor proti Habsburkům Měl důvody: •Mocenské (stavy odmítaly posilování centralizace správy a panovnické moci) • •Náboženské (část stavů se přihlásila k protestanství, zatímco Habsburkové byli oporou katolictví) > Stavovská povstání v 16. a 17. století •V roce 1547 města a část šlechty odmítla královo svolání zemské armády proti německým protestantům. •Po porážce povstání byla omezena městská samospráva • Druhé stavovské povstání(1618-1620) začalo defenestrací císařských místodržících a bylo impulsem k začátku třicetileté války. > 1620 – bitva na Bílé hoře a její dopady •Držba českého trůnu v habsburské dynastii se stala dědičnou a dosavadní přijímání stavy bylo zrušeno. • •Začala se prosazovat rekatolizace a germanizace. •Docházelo k postátňování správy (zejména na zemské úrovni). > Nástup Marie Terezie a válka o rakouské dědictví Marie Terezie nastoupila na trůn díky tzv. pragmatické sankci z roku 1713, které zavádělo nástupnictví i v ženské linii. Nástupnictví si nárokoval bavorský kurfiřt. Po vítězství ve válce s Bavorskem a jeho spojenci usedla na i český trůn. > Slezské války •Zpochybnění nároků Marie Terezie pruský král Fridrich II. k anexi Slezska. • •Vratislavský mír (1742) potvrdil rakouskou porážku, Prusko získalo kontrolu nad celým Slezskem kromě Opavska a Těšínska. > Odkaz Marie Terezie > Správní reformy Marie Terezie •Byla dočasně spojena politická a finanční správa v nové instituci – zanikla česká dvorská kancelář. •Po neúspěších v dalších válkách o Slezsko byla politická a finanční správa opět rozdělena, a vznikla státní rada jako poradní orgán pro správu vnitřních věcí. • •Byla postátněna krajská správa. •Začaly se prosazovat snahy o postátnění městské správy. •Byly provedeny daňové reformy – předpokladem k nim se staly soupisy půdy (katastry). > Správní reformy Josefa II. •Morava a Slezsko byly sloučeny do jednoho správního celku – v 19. století opět rozděleny. • •Došlo k reorganizaci městských rad – ve velkých městech byly zřizovány magistráty jako nové byrokratické orgány > Revoluce let 1848-1849 a její důsledky V důsledku postupného přechodu ke konstituční (ústavní) monarchii došlo i ke změnám na správní úrovni: •Zánik vrchnostenské správy v důsledku zrušení poddanství v roce 1848. •Zavedení dvojkolejnosti veřejné správy – tvořila ji nově strukturovaná státní správa (na centrální úrovni ji zastupovala nově ustavená ministerstva) a územní samospráva. > Nová organizace veřejné správy (polovina 19. století) Dosavadní patrimoniální (vrchnostenská) správa byla postátněna •Jako nové správní jednotky byly vytvořeny okresy. •Zemské i krajské zřízení zůstalo zachováno. •Byla ustavena obecní samospráva – nové obecní zřízení se nevztahovalo na statutární města. > Změny veřejné správy po ústavních změnách v 60. letech •Nové ústavy byly přijaty v 60. let – druhá z nich potvrdila změnu státu na federaci (Rakousko-Uhersko). •Byl vytvořen aparát politické správy první instance (okresní úřady) a druhé instance (zemská místodržitelství v Čechách a na Moravě, zemská vláda ve Slezsku). •Kraje a krajské úřady byly zrušeny. > Shrnutí •Po nástupu Habsburků na český trůn se začaly postupně prosazovat snahy o centralizaci a byrokratizaci veřejné správy. • •Porážka stavovských povstání v 16. a 17. století přinesla nástup absolutistického pojetí panovnické moci. •Byrokratizace veřejné správy pokračovala i za vlády Marie Terezie a Josefa II., jejichž reformy reagovaly také na války s Pruskem a ztrátu Slezska. • •Zásadní změny přinesly důsledky revoluce let 1848-1849 – postátnění vrchnostenské správy, zřízení ministerstev a zavedení moderní obecní samosprávy. >