Správní vývoj v pobělohorském období Mgr. Lubomír Nenička, Ph.D. Katedra ekonomie a veřejné správy • • • Pokračující spory mezi katolíky a protestanty V době vlády Rudolfa II. byl pod nátlakem stavů přijat Majestát pro náboženskou svobodu pro České království. Privilegia protestantů začala být později zpochybňována. csvukrs •Odpor stavů proti politice císaře vyústil v roce 1618 v otevřené povstání (defenestrace císařských místodržících) •Moci v Čechách se ujala vláda 30 direktorů. •Nový král Ferdinand II. byl stavy sesazen a na jeho místo byl zvolen Fridrich Falcký. • Druhé stavovské povstání (1618-1620) csvukrs •Stavovská armáda zde byla poražena vojsky habsburského císaře Ferdinanda II. a Katolické ligy. • •Vůdci povstání byli popraveni, jejich majetky i statky ostatních povstalců byly zkonfiskovány a odprodány stoupencům Habsburků. •Držba českého trůnu v habsburské dynastii se stala dědičnou a dosavadní přijímání stavy bylo zrušeno. • Bitva na Bílé hoře (1620) a její důsledky csvukrs • •Posílilo pozice centrálních úřadů •V zemské správě zrovnoprávnilo němčinu s češtinou •Jediným legálním náboženstvím bylo uznáno katolictví • •Nejvýznamnějším úřadem českého státu zůstávala nadále česká dvorská kancelář • Obnovené zřízení zemské csvukrs •V Čechách byl nejprve ustaven císařský místodržící. • •Na Moravě se stal nejprve místodržitelem olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna - po jeho smrti zemskou správu převzal nový úřad – moravský královský tribunál v čele se zemským hejtmanem. •Sídlem nového úřadu se ve 40. letech stalo Brno, které tím získalo pozici hlavního města Moravy Zemská správa po Bílé hoře csvukrs Slezsko v pobělohorském období Ve Slezsku byl úřad zemského hejtmana přeměněn na konci 20. let na vrchní úřad se sídlem ve Vratislavi. Opavsko a Krnovsko se zhruba ve stejné době staly součástí Slezska. Asi v polovině 17. století přešlo Těšínské knížectví do vlastnictví Habsburků. •Zemské sněmy přišly o zákonodárnou iniciativu. • •Po Bílé hoře zemští úředníci přísahali věrnost panovníkovi, ne stavům. •Nejvyšší zemští úředníci nebyli už jmenováni na doživotí, ale na 5 let. •Krajští hejtmani byli nadále považováni za představitele stavů, ke konci 17. století i oni byli jmenováni na pět let. • • Postátňování zemské a krajské správy csvukrs •Po dočasném zrušení městské autonomie byl obnoven stav z doby po porážce prvního stavovského povstání. • •Zároveň se zvýšil vliv panovníka na městskou správu – téměř do všech měst už byli jmenováni rychtáři • Města csvukrs • • Pragmatická sankce – 1713 •Císař Karel VI. v tomto dokumentu stanovil nedílnost habsburské monarchie a zavedl nový nástupnický řád, který umožňoval převzetí vlády v ženské linii. csvukrs • • Válka o rakouské dědictví Bavorský vévoda Karel Albrecht si nárokoval nástupnictví v českém království. • Dočasně získal českou korunu. csvukrs Slezské války • •Pruský král Fridrich II. využil nástup Marie Terezie k obsazení většiny Slezska. • •Vratislavský mír (1742) potvrdil rakouskou porážku, Prusko získalo kontrolu nad celým Slezskem kromě Opavska a Těšínska. • •Ztrátu Slezska potvrdily i výsledky dalších konfliktů (např. tzv. sedmiletá válka). • •Zbylá část Slezska v habsburské monarchii (Těšínsko a Opavsko) byla nazývána jako Rakouské Slezsko. •Pruské obsazení většiny slezského území se v Rakousku stalo impulsem ke správním reformám. Ztráta Slezska csvukrs • • • Shrnutí •I v 17. století se začaly postupně prosazovat snahy o centralizaci a byrokratizaci veřejné správy. •Porážkou stavů skončilo i druhé stavovské povstání (1618-1620). •Následný vývoj charakterizoval nástup absolutistického pojetí panovnické moci a postátnění veřejné správy. •Pragmatická sankce z počátku 18. století umožnila nástupnictví v ženské linii. •Počátky vlády Marie Terezie byly poznamenány válkami o její dědictví (a územní celistvost habsburské monarchie) a o Slezsko. • csvukrs