Nástup konstituční monarchie v 19. století Mgr. Lubomír Nenička, Ph.D. Katedra ekonomie a veřejné správy csvukrs •V důsledku revolty byl vydán konstituční patent byl počátkem přechodu k ústavnímu zřízení. •Po vzoru západních zemí byla zřízena ministerská rada – staré dvorské úřady se v jejím rámci začaly přetvářet v oborová ministerstva. • Revoluce v Rakousku csvukrs Ministerská rada •Tvořili ji ministr zahraničí a císařského domu, ministr vnitra, ministr financí, ministr spravedlnosti a ministr války. •V čele ministerské rady měl stát ministr-prezident, určený panovníkem. •Jako ústřední orgán podřízený předsedovi vlády a koordinující práci ministerstev bylo zřízeno prezidium ministerské rady. Počátky revoluce v Praze •V březnu se v Praze utvořil Svatováclavský výbor, který zaslal císaři petici se svými požadavky. •Poté byl ustaven Národní výbor jako český ústřední správní politický orgán. •Císař slíbil splnění některých z jeho požadavků. • •Napětí vyvolané vojenskými opatřeními v Praze v červnu vyústilo v otevřený střet – revolta byla vojensky potlačena. •Byla tzv. oktrojovaná (vydaná panovníkem bez souhlasu zastupitelského orgánu). •Nová ústava nesplnila očekávání liberálů – došlo k novým nepokojům. •https://is.muni.cz/el/1422/jaro2015/MP201Zk/um/web/doc/19-stoleti/Pillersdorfova_ustava_1848.pdf • •Nově zřízený Říšský sněm byl v březnu 1849 rozehnán. • • • První ústava 1848 – pro západní část monarchie csvukrs • • František Josef II. csvukrs •Po rozehnání prvního Říšského sněmu byla přijata nová ústava, posilující pravomoci panovníka •Po dvou letech byla zrušena a znovu byl nastolen absolutismus – jeho hlavním představitelem byl ministr vnitra Alexandr Bach. •Ústavní ministerská rada se proměnila na ministerskou konferenci, které předsedal sám císař. • Návrat absolutismu csvukrs • • • • • Konec absolutistické vlády – Říjnový diplom csvukrs Nový parlament • •Na základě nové ústavy z počátku 60. let vznikla nová Říšská rada. • •Tvořila ji panská komora (její členové byli jmenováni panovníkem) a poslanecká sněmovna (její členové voleni zemskými sněmy podle jednotlivých zájmových skupin – kurií). • •Členové zemských sněmů byli voleni ve 3 kuriích – velkostatkářů, kurie měst a průmyslových míst a kurie venkovských obcí. •Tvořila ji panská komora (její členové byli jmenováni panovníkem) a poslanecká sněmovna (její členové voleni zemskými sněmy podle jednotlivých zájmových skupin – kurií) •Hlavní podmínkou k přiznání volebního práva bylo placení tzv. přímých daní v určité výši • •Členové zemských sněmů byli voleni ve 3 kuriích – velkostatkářů, kurie měst a průmyslových míst a kurie venkovských obcí • • • Říšská rada a zemské sněmy csvukrs •Po porážce ve válce s Pruskem se v monarchii prosadil dualismus. •Uherské země byly zrovnoprávněny s Rakouskem. •V rámci rakousko-uherské federace zůstala pouze tři společná ministerstva – zahraničí, války a financí. •Nové uspořádání stvrdila tzv. prosincová ústava (1867), na jejím základě bylo ustaveno Rakousko-Uhersko. • •Císař si v západní části říše zachoval zákonodárnou pravomoc (spolu s říšskou radou). • • • Rakousko-uherské vyrovnání csvukrs •Do přijetí ústavy z roku 1867 se počet ministerstev různě měnil, poté byla zákonem vymezena i jejich zodpovědnost. •Znovu byla obnovena ministerská rada. •Jednotlivá ministerstva se definitivně rozčlenila ke konci 19. století. •Později v západní části monarchie působili tzv. ministři-krajani (zastupovali jednotlivé národy) • • • • Ministerstva od 60. let 19. století csvukrs • • • Shrnutí •V souvislosti s revolučními událostmi byla v Rakousku přijata první ústava a proměnil se i charakter ústřední správy. Jako nový orgán ústřední správy se v tomto období utvořila ministerská rada. •Staré dvorské úřady se začaly přetvářet v oborová ministerstva. •V důsledku mezinárodních neúspěchů, zhoršující se finanční situace a nárůstu národnostních sporů v 60. letech 19. století bylo rozhodnuto vzdát se absolutistické vlády a vytvořit rakousko-uherskou federaci. csvukrs