Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika nFiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů, resp. typu, výši a způsobu krytí rozpočtového salda, jejichž smyslem je dosažení konkrétního makroekonomického záměru, především stability hospodářského růstu a dostatečně vysoké zaměstnanosti. nHlavním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet a změny na jeho příjmové a výdajové straně. n n n Státní rozpočet nStátní rozpočet je centralizovaný peněžní fond………….. Má dvě strany: npříjmová strana - tvořena příjmy za daní (celkové daně - TAT) nvýdajová strana - tvořena vládními výdaji za statky a služby (G) a transferovými platbami (TR). nCelkové daně jsou tvořeny daněmi autonomními (TAA) a daněmi indukovanými (tY): TAT = TAA+tY nRozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji je ROZPOČTOVÉ SALDO (deficit x přebytek) BS = TAT - (G+TR) BS>0 … přebytek rozpočtu BS<0 … deficit (schodek) rozpočtu Čisté daňové příjmy: TAN = TAT-TR Þ BS = TAN - G Fiskální politika nFiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů, resp. typu, výši a způsobu krytí rozpočtového salda, jejichž smyslem je dosažení konkrétního makroekonomického záměru, především stability hospodářského růstu a dostatečně vysoké zaměstnanosti. n nHlavním nástrojem fiskální politiky je státní rozpočet a změny na jeho příjmové a výdajové straně. n nTypy fiskální politiky (členění dle způsobu, jakým je prováděna a prosazována): nautomatická fiskální politika - nástroji jsou automatické vestavěné stabilizátory ndiskreční fiskální politika - záměrná a konkrétní opatření n n n n Typy fiskální politiky (dle způsobu působení na agregátní poptávku a agregátní nabídku) nExpanzivní fiskální politika - je uplatňována s cílem podněcovat růst agregátní poptávky, tedy zvýšit úroveň výstupu (důchodu) v ekonomice, a tím i úroveň zaměstnanosti. Zahrnuje následující složky: nzvýšení vládních výdajů - G nsnížení autonomních daní - TAA nsnížení sazby důchodové daně - t nzvýšení transferů - TR n nRestriktivní fiskální politika - je uplatňována s cílem tlumit růst agregátní poptávky, a tím vyvolané inflační tlaky v ekonomice, případně snížit rozpočtový deficit. Zahrnuje následující složky: nsnížení vládních výdajů - G nzvýšení autonomních daní - TAA nzvýšení sazby důchodové daně - t nsnížení transferů - TR n n Účinnost fiskální politiky (fiskální expanze) Y i LM Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* IS2 E1* Zvýšení G, TR či snížení TAT 1. Vzrůst Y→převis poptávky po penězích nad nabídkou 2. Vzrůst úrokové míry → vytěsnění investic (spotřeby) → pokles AD →pokles Y E3 Y3 Crowding out - efect Účinnost fiskální politiky v případě pasti likvidity (fiskální expanze) Y i LM (h→∞) Y1* i1* IS1 IS2 E1* Zvýšení G, TR či snížení TAT E2* Y2* Multiplikátor fiskální politiky = multiplikátor vládních výdajů → nulový vytěsňovací efekt Účinnost fiskální politiky v případě necitlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (fiskální expanze) Y i LM (h=0) Y1* i1* IS1 IS2 E1* Zvýšení G, TR či snížení TAT E3* Y2 Multiplikátor fiskální politiky = 0 → úplný vytěsňovací efekt. Dochází pouze k růstu i, Y se nemění E2 i3* Eliminace vytěsňovacího efektu v ekonomice (monetární akomodace) Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* IS2 E1* Zvýšení G, TR či snížení TAT E3 Y3 Crowding out - efect Zvýšení MR/PR LM2 Pro odstranění vytěsňovacího efektu je třeba udržet úrokovou míru zde Monetární politika nMonetární politika představuje souhrn opatření a zásad, kteréí prostřednictvím monetárních nástrojů zabezpečení splnění základního cíle monetární politiky, dlouhodobou stabilitu měny. nNástroje: nPřímé (administrativní): selektivní, adresné a administrativní zásahy centrální banky, jejichž cílem je ovlivnění úvěrových možností komerčních bank a jejich likvidity: §Pravidla likvidity §Úvěrové kontigenty §Povinné vklady §Doporučení, výzvy a dohody nNepřímé: jsou charakteristické plošným působením a představují tedy vytvoření stejných podmínek pro jednotlivé komerční banky: §Povinné minimální rezervy §Operace na volném trhu §Diskontní sazba §Reeskont směnek a lombardní úvěr §Konverze měny a swapové operace §Intervence na devizových trzích § § § n n n Monetární politika – typy a mechanismus fungování nEXPANZIVNÍ – orientovanou na zvětšení nabídky peněz v ekonomice, jenž následně vyvolává růst důchodu v ekonomice, pokles nezaměstnanosti, zlepšení platební bilance, ale také růst cenové hladiny (inflační tlaky). nRESTRIKTIVNÍ – směřující k omezení nabídky peněz a tedy ke snižování míry inflace, ale také zpravidla k poklesu důchodu a růstu nezaměstnanosti. n § § § n n n Změna monetární báze Změna peněžní zásoby Změna diskontní sazby Změna úrokových sazeb Stabilita cenové hladiny Úroveň důchodu Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle měnové politiky: Vliv monetární expanze na důchod a úrokovou míru Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* E1* Zvýšení MR/PR LM2 1. Výrazný pokles i 2. V důsledku růstu Y, roste L a tedy také i Vliv monetární expanze na důchod a úrokovou míru – důchodový efekt a efekt likvidity Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* E1* Zvýšení MR/PR LM2 Důchodový efekt Transmisní mechanismus monetární politiky Změna nabídky reálných peněžních zůstatků Přizpůsobení portfolia Změna cen aktiv a úrokové míry Změna celkových investic (agregátních výdajů) Změna agregátní poptávky Změna důchodu Past likvidity (h→∞) – neúčinnost monetární politiky Y i LM1 Y1* i1* IS1 E1* = Y2* i2* = Zvýšení MR/PR = LM2 = E2* Neúčinnost monetární politiky za předpokladu b=0 Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* = Y2* i2* E1* Zvýšení MR/PR LM2 1. Výrazný pokles i 2. V důsledku nulové b se nemění I (AD) a tedy ani Y – chybí důchodový efekt Maximální účinnost monetární politiky – tzv. klasický případ křivky LM (h=0) Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* E1* Zvýšení MR/PR LM2 1. Výrazný pokles i 2. V důsledku poklesu i, roste I a také Y. Klasický případ nKlasická ekonomie odvozuje poptávku po penězích na základě kvantitativní teorie peněz (rovnice směny: MV = PY) Velikost důchodu v ekonomice je ovlivněna nabídkou reálných peněžních zůstatků a výši koeficientu 1/k Poptávka po penězích: L = kY - hi Jestliže h = 0 → L = kY Podmínka rovnováhy na trhu peněz: M /P = kY Y = 1/k * M /P Představuje rychlost oběhu peněz v ekonomice - V Je konstanta (stálá rychlost oběhu peněz) Maximální účinnost monetární expanze na důchod (b→∞) Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* = E1* Zvýšení MR/PR LM2 1. Výrazný pokles i 2. V důsledku růstu Y, roste L a tedy také i i3 Dilema centrální banky Guvernér centrální banky Regulovat množství reálných peněžních zůstatků???? (kritérium peněžní zásoby) Regulovat výši úrokové míry v ekonomice???? (kritérium úrokové míry) ?? Mým cílem je zajistit stabilitu měny a zamezit nežádoucí fluktuaci důchodu v ekonomice. Musím se nad tím zamyslet……. Aha!!! K rozhodnutí využiji svých znalostí modelu IS-LM. Takže….. Kde začneme?! Není to vůbec lehké!! Ekonomika je totiž značně nestabilní systém. V Makroekonomii B na OPF v Karviné jsem se dověděl, že……. Nestabilní křivka IS, stabilní křivka LM Y i LM Y1* i1* IS1 E2* Y3* i2* IS2 E1* Y2* IS3 E3* i3* Kritérium peněžní zásoby (fluktuace důchodu mezi Y2* a Y3*) Kritérium úrokové míry (fluktuace důchodu mezi Y4 a Y5) Y4 Y5 Y i LM1 Y1* i1* IS1 E2* Y2* i2* E1* LM2 Nestabilní křivka LM, stabilní křivka IS LM3 Y3* i3* Kritérium peněžní zásoby (fluktuace důchodu mezi Y2* a Y3*) Kritérium úrokové míry (důchod se nemění na úrovni Y1) E3* Dilema centrální banky Guvernér centrální banky Jo, jo…. Takhle nějak to je!! Takže bude-li v ekonomice méně stabilní trh s penězi než trh se statky a službami budu „hlídat“ úrokovou sazbu. Jestliže však bude vykazovat menší stabilitu trh statků a služeb než trh peněz budu se orientovat na kontrolu peněžní zásoby a do oběhu nedám ani haléř. Volba monetárního kritéria: monetaristé versus keynesovci nMonetaristé předpokládají, že poptávka po penězích je stabilní a predikovatelná (málo citlivá na i a rychlost oběhu peněz je konstantní) → preferují kritérium peněžní zásoby (respektování konstatního růstu peněžní zásoby, který odpovídá růstu potenciálního produktu). nKeynesovci považují ekonomiku za nestabilní systém (faktor očekávání budoucího vývoje, fiskální a monetární politika, nabídkové šoky, čistý export) → sledovaní pouze peněžní zásoby je nedostatečné z hlediska stabilizace produktu (důchodu) a zaměstnanosti → je zapotřebí věnovat pozornost i kritériu úrokové míry. V praktické hospodářské politiky je zpravidla uplatňována kombinace obou politik – tzv. policy mix Literatura: GOTTVALD, J. Makroekonomie I. část (kurz pro středně pokročilé). Ostrava: VŠB-TU, 1998. str. 36-51. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonomie. Praha: SPN a Nadace Economics,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kapitola 5. 1. PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie. Karviná: OPF SU, 2002. ISBN 80-7248-159. str. 75-95. 1.