Mzdové systémy v obchodě a pracovní motivace Halina Starzyczná Garant předmětu . Cílem přednášky je specifikovat podmínky odměňování pracovníků v obchodě Halina Starzyczná Garant předmětu Mzdové systémy v obchodě a pracovní motivace Mzdové systémy v obchodě a pracovní motivace . •Základní právní normy •Požadavky na mzdový systém •Mzdové formy v obchodě •Mzdová diferenciace (informativně) Struktura přednášky Základní právní normy mzdové politiky v ČR •Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a jeho novelizace. •Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. •Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. •Zákon č. 309/2006 Sb., o kolektivním vyjednávání. •Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. •Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. •Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Sjednání mzdy- praxe ČR ● Sjednání mzdy je založeno převážně na smluvním principu. ● Zákony a nařízeními vlády jsou upraveny jen minimální hranice jednotlivých složek mzdy. ● Sjednaná mzda nesmí být nižší než min. mzda stanovená nařízením vlády a příplatky musí být přiznány minimálně ve výši stanovené Zákonem o mzdě. ● Zaměstnavatel může bez omezení zvyšovat sazby i částky povinných druhů mezd a může také stanovit i další mzdové požitky nad rámec legislativy. ● Mzdové podmínky jsou zakotveny buď v kolektivní smlouvě (pokud existuje odborová organizace) nebo ve vnitřním mzdovém předpisu. ● Takto stanovené mzdové podmínky jsou potom pro něj stejně závazné jako kdyby byly dané obecně platnými předpisy. Prestiž obchodu roste a s ním i průměrné mzdy, i když nedosahují průměru v NH: praxe ROK % poměr průměrné mzdy v obchodě proti průměru v NH 1953 77,5 1955 83,1 1960 80,8 1970 84,2 1980 82,4 j0282993 Prestiž obchodu roste a s ním i průměrné mzdy, i když nedosahují průměru v NH: praxe ROK % poměr průměrné mzdy v obchodě proti průměru v NH 1995 (G) 88,1 2000 98,5 2003 94,7 2004 94,1 2005 92,7 2010 91,1 2015 2020 2021 2022 93,7 (24 911 Kč, 26 591 Kč) 91,1 (32 474 Kč, NH 35 662 Kč) 91,7 (34 699 Kč, NH 37 839 Kč) 93,1 (37 575 Kč, 40 353 Kč) https://www.czso.cz/csu/czso/prace_a_mzdy_prace Velkoobchod Maloobchod - velké podniky Rok Průměrná hrubá mzda Průměrná hrubá mzda 2005 21 061 12 688 2010 27 551 16 419 2013 27 220 17 643 2015 2016 29 471 30 471 18 985 20 235 Mzdy ve struktuře (na F.O.) G – obchod (maloobchod, velkoobchod a prodej motor. vozidel) 46 – velkoobchod, 47 – maloobchod (klasifikace NACE) Reálná situace v maloobchodě ČR – vývoj dle pozice - praxe Typ prodavače Průměrná hrubá mzda za jednotlivá období v Kč 2000 2004 2008 2012 2016 2018* Prodavači v obchodech celkově 10 246 12 114 14 842 14 205 17 995 21 218 Prodavač smíšeného zboží 8 956 10 867 14 897 15 610 18 452 21 546 Prodavač potravinářského zboží 9 171 12 201 14 721 12 741 16 217 20 449 2022 prodavač – 25 812 Kč https://www.kupnisila.cz/prumerna-mzda/ Případová studie - regionální rozdíly ve mzdách v ČR jsou velké (2018) ·Exkluzivní postavení hlavního města: ·Rozdíl 30 % (u celkové průměrné mzdy) ·Rozdíl 43 (u prům. mzdy v obchodě) · ·Práce v obchodě všeobecně patří v České republice k méně atraktivním z pohledu odměňování zaměstnanců, především v retailu, kde celkové mzdové ohodnocení představuje jen 79% hodnotu mezd ve velkoobchodu. · ·Regiony, kde je cena práce v obchodě z dlouhodobého hlediska nejnižší, je Karlovarský a Liberecký kraj. Oproti výdělkům v Praze dosahují platové rozdíly od 11 500 do 12 700 Kč.“ · • https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/regionalni-rozdily-ve-mzdach-oblasti-obchodu-jsou-velke-v ydelky-praze-jsou-az-43-vyssi-nez-regionech/ Regionální rozdíly v odměňování v obchodě Zdroj: Paylab Salary Report, 2017 https://www.investujeme.cz/wp-content/uploads/2018/02/Profesia2-490x347.jpg https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/regionalni-rozdily-ve-mzdach-oblasti-obchodu-jsou-velke-v ydelky-praze-jsou-az-43-vyssi-nez-regionech/ Reálná situace v maloobchodě ČR Situace v maloobchodě se v posledních letech mění k lepšímu: -Nejlepší situace je ve velkých podnicích (Kaufland, Lidl, Penny market, Albert …). -Nástupní platy u vybraných pozic: -Kaufland (prodavač 26 000,-), Lidl (pokladní a prodavač 29 700,- (2022). -Benefity Kaufland: -Např. den placeného volna navíc pro rodiče prvňáčků v první školní den, den placeného volna během vánočních svátků pro zaměstnance v provozu, příplatky za noční směny, příspěvek na stravování i na sportovní aktivity, ocenění při pracovních jubileích, vánoční balíček, balíček pro rodiče novorozenců, tisícikorunový příspěvek na svatební kytici i při narození dítěte… -U českých řetězců je situace horší (např. český textilní řetězec Vesna – 18 000Kč /2018/ z toho prodavačky cca 14 500 /2019/). -Zdroj: https://news.youradio.cz/tema/prumerna-mzda-v-maloobchodu-se-podle-odboru-letos-zvysila-na-18-tisic -korun-18942 -https://www.mediaguru.cz/clanky/2022/01/platy-navysi-i-kaufland-zakladni-mzda-bude-26-tisic-kc/ -https://hradecky.denik.cz/podnikani/platy-ve-vesne-jsou-stale-na-hranici-bidy-20190105.html Požadavky na mzdový systém · objektivní kritéria odměňování pro jednotlivé sociálně-profesní skupiny · · diferencování mezd pro nejlepší a nejhorší pracovníky · ·plánování kritérií pro platový postup · ·mimořádné odměny pro mimořádné výkony · ·posilování vztahu pracovníků k firmě. • Pracovní motivace •Motivaci lze charakterizovat jako soubor činitelů, představujících vnitřní hnací sílu člověka. •Tato vnitřní síla ovlivňuje jednání. •Základním hnacím motivem jsou potřeby, postoje a hodnoty. •Pokud nejsou lidé dostatečně motivování ve své práci, jejich výkon není často odpovídající. Motivační faktory •Z pohledu Maslowova třídění motivačních faktorů se jedná o to, že potřeby, které práce uspokojuje, mají hierarchickou povahu a jsou uspokojovány postupně. •Podle psychologů můžeme rozdělovat motivační faktory působící na pracovníky také na subjektivní a objektivní. -Mezi subjektivní faktory řadí například ctižádostivost pracovníka a jeho ambice, kvalifikační předpoklady, stav fyzického a duševního zdraví. -Za objektivní faktory se považuje například společenská významnost pracovní činnosti. -Motivační faktory lze dále rozdělit také na hmotné a nehmotné. Způsoby motivace prodejců - mzdové formy v obchodě Přímá stimulace (peněžní) Systém pevné tarifní mzdy (časová mzda) Systém provizí (podílová mzda) Kombinované systémy j0424784 Nepřímá stimulace Peněžní Nepeněžní Úzký vodorovný Způsoby motivace prodejců - mzdové formy v obchodě Kdy volíme pevnou mzdu v obchodě ? rámcový odhad mezd nepřímé ovlivňování mezd velké sezónní výkyvy. j0424784 -známé mzdové náklady - -jistota pro pracovníka -zjednodušení práce účetních, administračně nenáročná evidence - jednodušší kontrola. Výhody pevné mzdy -fixování nákladů na pracovní sílu (prodáváme-vyplácíme, neprodáváme – vyplácíme) - -nestimulace pracovních výkonů -relativní fixnost nákladů (změny vlivem odborů…kolektivní vyjednávání) - nemožnost diferenciace mezi výkonem pracovníků. Nevýhody pevné mzdy Kdy volíme provizi ? Přesnější odhad mezd a menší sezónní výkyvy Možnost diferenciace mezd. Povaha provize: • % z dosaženého obratu ·pevná částka za jednotku prodaného množství j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 · silná motivace prodeje · variabilnost nákladů pro zaměstnavatele: prodáváme - vyplácíme odměny · variabilnost nákladů pro zaměstnavatele: nerealizujeme-li obrat - nemusíme ani vyplácet provizi Výhody provize j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 · nátlakové metody · preferování prodeje zboží ve vyšších cenách · závislost prodeje na konjunktuře. Nevýhody provize j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 j0283574 Kdy volíme kombinovaný systém ? ·Pevná mzda a provize, odměna ·Pevná mzda a systém cílových odměn a prémií s krátkodobým, střednědobým či ročním dosahem. j0236256 Prémie Splnění plánu obratu celkového prodeje Splnění plánu obratu určitého zboží Realizace speciálních akcí Získání nových zákazníků Splnění plánu prodeje u určité skupiny zákazníků Docílení dané výše inkasa Nepřímá stimulace · Nepřímá stimulace není přímo vázána na výkon pracovníka. · Jedná se o doplňující formy odměňování pracovníků a má peněžní i nepeněžní charakter. · Nepeněžní stimulace může mít podle psychologů často dlouhodobější účinek než stimuly peněžní. j0236256 Nepřímá peněžní a nepeněžní stimulace - benefity Nejlepší prodejce roku, nejlepší prodejna roku Využívání firemních symbolů pro osobní potřebu Podíly na hospodářském výsledku, bezplatné získání akcií firmy, připlácení na zdravotní a sociální pojištění, důchodové připojištění… Možnost dalšího vzdělávání, členské příspěvky v prestižních organizacích Zvláštní dovolená, využívání rekreačních zařízení firmy Úvěrové systémy pro zaměstnance, půjčky, slevy na zboží Případová studie Odměňování prodejního personálu ve firmě Baťa (první republika Pečlivě propracovaný motivační systém byl nedílnou součástí řídícího procesu a začínal u vedoucího prodejny, na němž záleželo, jak zainteresoval své pracovníky. Vedoucí prodejny měl zvláštní pozici, byl postaven jakoby do funkce samostatného podnikatele, neboť už při svém nástupu musel složit kauci na část zboží a také ztráty za neprodané přestárlé zboží mu byly částečně strhávány z jeho konta. Vedoucí prodejny nedostával plat, dostával provizi ze zisku za prodané zboží, která sloužila k pokrytí nákladů prodejny včetně mezd zaměstnanců. Zaměstnanci se mohli podílet na zisku z prodaného zboží, mohli dostávat prémie za méně prodejné výrobky. · Případová studie Odměňování prodejního personálu ve firmě Baťa za první republiky: Zákazník byl na prvním místě, toho si byli vědomi všichni, kteří byli k tomu vychováváni. Nespokojenost zákazníka by byla přísně posuzována finančně, ne - li ztrátou zaměstnání. To souvisí s aktivizačními faktory, které člověka podněcují k činnosti. Baťa využíval ve značné míře zejména faktory silové, a to existenční faktor, faktor hmotné zainteresovanosti a faktor strachu. V současnosti jsou využívány i inspirativní faktory, v rámci humanizace pracovního procesu. Dalšími faktory jsou např. faktory morálního ocenění a faktor radosti z práce. Viz LEŠINGROVÁ, R. Baťova soustava řízení. Zlín: TAVA, 2007. s. 62-63. Mzdová diferenciace Důležitější v jistém smyslu než sama výše mzdy je relace mzdy a její diference proti ostatním nebo srovnání s méně či více obtížnými a namáhavými pracemi. Cílem spravedlivého mzdového systému je vytvoření ekonomicky zdůvodněných rozdílů pro mzdovou diferenciaci. •Mzdová diferenciace je podmíněna celkovým mzdovým rozpětím, tedy rozdílem mezi mzdovým tarifem nejnáročnější a nejjednodušší práce v organizaci, rozdílem mzdových tarifů mezi jednotlivými stupni a šíří rozpětí jednotlivých mzdových stupňů. •Obecně lze mzdovou diferenciaci charakterizovat jako rozvrstvení mezd podle určitých hledisek v závislosti na obtížnosti, kvalifikovanosti práce, její nebezpečnosti, významu z hlediska rozhodování a stupně řízení a odpovědnosti. Mzdová diferenciace •Chceme-li analyzovat míru diferenciace mezd, pak to znamená: •určit hlavní směry v úrovni mezd •analyzovat vzájemné vztahy mezd u základních kategorií •analyzovat tempo růstu mezd hlavních profesních skupin. Mzdová diferenciace 1. čtvrt. 2021 - příklady Funkce Hrubá měsíční mzda v Kč Obchodní ředitelé 100 933 Řídící pracovníci v maloobchodě 43 555 Řídicí pracovníci ve velkoobchodě 55 263 Řídící pracovníci v oblasti marketingu 82 522 Specialisté v oblasti reklamy a marketingu, průzkum trhu 52 892 Obchodní zástupci 38 131 Nákupčí 38 006 Prodavači potravinářského zboží 23 774 Prodavači textilu, obuvi a kožené galanterie 23 218 Prodavači drogistického zboží, kosmetiky 22 496 Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb 25 896 Pokladní 24 477 Řidiči nákladních automobilů 27 512 Dostupné z: https://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv.aspx Shrnutí přednášky Vývoj mezd v českých zemích – ukazatele od období CPE po současnost Požadavky na mzdový systém (stanovení kritérií) Mzdové formy v obchodě (přímá a nepřímá stimulace, její výhody a nevýhody, prémie) Mzdová diferenciace (informativně)