Prezentace předmětu:
Mezinárodní cestovní ruch
Vyučující:
Ing. Patrik Kajzar, Ph.D.
Název
prezentace
Název projektu
Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě
Registrační číslo projektu
CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400
Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz

Ing. Patrik Kajzar, Ph.D.
Předmět:
Mezinárodní cestovní ruch
Tato přednáška byla vytvořena pro projekt„Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě“ Opavě
11. Mezinárodní cestovní ruch v evropském prostoru

Historický vývoj turismu v integrované Evropě
qJedním z důvodů vedoucí pozice Evropy je i postupující integrační proces.
qOd počátku evropského integračního procesu v roce 1951 (založení Evropského společenství uhlí a
oceli) zaznamenalo řešení agendy turismu značné změny, a to zejména od 90. let 20.století.
qV průběhu celého více než 50 letého období je zřetelná tendence začlenit agendu turismu do systému
evropských politik a institucí.
qV průběhu integračního procesu lze vysledovat 2 hlavní směry řešení agendy turismu:
üOtázky politiky turismu zejména ve vztahu k aktivnímu a domácímu turismu s důrazem na začlenění
turismu jako ekonomického faktoru růstu a rozvoje.
üOtázky spojené s ochranou spotřebitele ve vztahu k pasivnímu a domácímu turismu.
q

Historický vývoj turismu v integrované Evropě
qAgenda turismu a její pojetí, zastoupení i váha se měnily v závislosti na 3 zásadních faktorech:
üKlíčové integrační smlouvy a jejich úpravy a dopad na samotný integrační proces. Turismus byl
ovlivněn nejen vývojem v ostatních sektorech, ale z hlediska integračního procesu i zásadními
mezníky v podobě klíčových integračních smluv, zejména Římskými smlouvami (1957), Slučovací smlouvy
(1967), Maastrichtskou smlouvou (1993), Amsterodamskou smlouvou (1999), Niceskou smlouvou (2003) a
především Lisabonskou smlouvou (2009).
üVývoj v jednotlivých politikách s dopadem na turismus (dopravní politika, politika ochrany
spotřebitele, regionální politika apod.) a vývoj samotné integrace až po Evropskou měnovou unii
(1999-zavedení eura, 2002 uvedení bankovek a mincí do oběhu)

Historický vývoj turismu v integrované Evropě
üRozšiřování Evropského společenství (EU) o země, pro které je turismus významný zejména z
ekonomického pohledu, a to zvláště v souvislosti s rozšířením v 80. letech, a názorové rozdíly na
rozsah a způsob řešení agendy turismu mezi zeměmi na evropské úrovni.
v1973 přistupují Dánsko, Irsko, a Spojené království,
v1981 - Řecko
v1986 přistoupilo Portugalsko a Španělsko,
v1995 (Rakousko, Finsko, Švédsko).
vVýrazné rozšíření pak zaznamenala EU v roce 2004 (10 zemí - Česká republika, Estonsko, Kypr,
Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko.
v2007 (Bulharsko, Rumunsko)

Agenda turismu v 80. letech
qTurismus lze nalézt, byť zprostředkovaně, již v preambuli Římských smluv (1957), kde se zdůrazňuje
vzájemné porozumění různorodých kultur a rozvoj jejich společné historie.
qJako první významný krok lze uvést Doporučení Rady týkající se činnosti vlády na podporu
cestovního ruchu (1965) a Sdělení Komise Radě COM/82/385 Final První směry politiky Evropského
společenství v turismu (1982) orientované na 6 oblastí- snížení sezónnosti, ochranu
architektonických památek, rozvoj turismu v méně rozvinutých oblastech, podporu sociálního turismu,
podporu kulturního turismu a podporu venkovského turismu.
qKlíčovým aktem bylo však ve vztahu k turismu a jeho institucionalizace Rozhodnutí Rady ze dne 22.
prosince 1986/86/644/ECC o ustavení postupu konzultací a spolupráce v oblasti turismu, na jehož
základě vznikl v roce 1986 Poradní výbor pro turismus (Tourism Advisory Committee) složený ze
zástupců ministerstev nebo institucí odpovědných na národní úrovni za agentu turismu.

Agenda turismu v 90. letech
qV roce 1990 byl Radou ministrů přijat Protokol evropské politiky turismu, na jehož základě došlo k
tvorbě a schválení klíčové směrnice pro organizovaný pasivní a domácí turismus, a to Směrnice Rady
90/314/EHS o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy s cílem ochrany spotřebitele a
volného pohybu služeb turismu.
qNa základě Rozhodnutí rady 89/36/EHS ze 2.prosince 1988 byl rok 1990 vyhlášen Evropským rokem
turismu k podpoře vnímání turismu jako významného činitele růstu a rozvoje.
qRok 1992 přinesl vyhlášení Akčního plánu pro podporu turismu.
qPokrok v začleňování agendy turismu do evropských politik znamenala – Zelená kniha Komise.
q

Agenda turismu v 90. letech
qRok 1992 přinesl vyhlášení Akčního plánu pro podporu turismu a to v reakci na klesající podíl
Evropy v mezinárodním cestovním.
qTento plán vycházel ze zhodnocení dosavadního vývoje cestovního ruchu a jeho významu pro Evropu.
Zahrnoval programy na roky 1993 – 1995. Jeho základními cíli bylo (1) zdůraznění integrační úlohy
cestovního ruchu v Evropě a (2) prezentace Evropy jako homogenního celku. Akční plán v sobě
zahrnoval problémy
ükoordinace cestovního ruchu,
üpříhraniční spolupráce regionů,
üochrany spotřebitelů,
üdalší propracování rovnoměrného sezónního rozložení dovolených,
ü ochrany životního prostředí, kulturního cestovního ruchu apod.
q

Agenda turismu v 90. letech
qÚkoly Evropské unie v rozvoji cestovního ruchu jsou prezentovány v tzv. „Zelené knize Komise -
Role Unie v oblasti cestovního ruchu“ z roku 1995, jež se stala základem současných aktivit Unie v
oblasti cestovního ruchu.
qPatří k nim:
üpopis činností, které Společenství v cestovním ruchu realizuje,
üpopis všech nástrojů, které k tomu využívá,
üpředložení vyhlídky na pokrok v cestovním ruchu Unie,
üvypracování a přezkoumání hodnoty přidané realizací politiky na úrovni Unie.
qObsah Zelené knihy je potom zaměřen na problematiku činností prováděných v cestovním ruchu např.
na rozvoj cestovního ruchu, zaměstnanost v cestovním ruchu, na přidanou hodnotu Evropské unie v
oblasti cestovního ruchu a na předpokládaný vývoj úlohy Unie v oblasti cestovního ruchu
q

Agenda turismu v 90. letech
qV Zelení knize se zpravidla v první části popisují stávající stav určité problematiky a dále
navrhují řešení, jak situaci řešit. Zelené knihy mají za úkol nastartovat veřejné diskuze o
konkrétních tématech a záměrech Evropské komise ještě předtím, než přistoupí k jejich zpracování do
podoby zákona či směrnice.
qDo těchto diskuzí může vstupovat formou připomínek prakticky kdokoliv. Připomínkování probíhá v
určitých časových obdobích (např. po dobu jednoho měsíce), zpravidla na stránkách generálního
ředitelství, pod které diskutovaná problematika spadá)
qBílé knihy Komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti.
V některých případech Bílá kniha následuje po vydání Zelené knihy, jejímž cílem je zahájit proces
konzultací o daném tématu na evropské úrovni.
qPo schválení Radou se z Bílé knihy může stát akční program Unie pro danou oblast.
qBílá kniha má pro členské státy EU pouze doporučující povahu, je nezávazným dokumentem.

Agenda turismu v 90. letech
qV roce 1996 předložila Komise sdělení COM/96/29 „Zpráva Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o opatřeních Společenství týkajících se
cestovního ruchu“.
qZ dalších dokumentů měla význam sdělení COM/96/166 „Zpráva o hodnocení Akčního plánu Společenství
na podporu cestovního ruchu“ a sdělení COM/96/635 „Pozměněný návrh na rozhodnutí Rady o prvním
víceletém programu na podporu evropského cestovního ruchu Philoxenia (1997 – 2000)
qProgram Philoxenia obsahoval čtyři hlavní cíle, a to (1) zlepšení informovanosti v cestovním
ruchu, (2) zdokonalení legislativního a finančního prostředí pro cestovní ruch, (3) zvýšení kvality
evropského cestovního ruchu a (4) propagaci Evropy v nečlenských zemích a získání většího počtu
návštěvníků.

Agenda turismu v 90. letech
qV dalším roce 1997 podala Komise zprávu k „Opatření Společenství ke zvýšení efektivity cestovního
ruchu“. Tato zpráva se zabývala návrhy na zvýšení účinnosti evropského cestovního ruchu.
qZ hlediska ochrany lidských práv mělo význam „Sdělení o boji proti sexuální turistice zaměřené na
děti“ z listopadu 1997.
qBylo vydáno jako reakce na boj proti cestovním kancelářím, leteckým společnostem a hotelovým
řetězcům podporujícím sexuální cestovní ruch.
qDále bylo přijato sdělení COM/99/205 „Rostoucí potenciál cestovního ruchu jako zdroje
zaměstnanosti v návaznosti na hodnocení a doporučení Skupiny pro cestovní ruch a zaměstnanost.
qDokument získal neobvykle silnou podporu a proces Cestovní ruch a zaměstnanost byl dále rozvíjen v
další dekádě.

Agenda turismu v 90. letech
qVelmi významným krokem bylo přijetí Směrnice 99/42/EC, kterou se zavádí postup pro uznávání
dokladů o dosažené kvalifikaci pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o
přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci z
roku 1999.
qSměrnice se týká i průvodcovské činnosti. Její význam je v sjednocení požadavků uznávání
kvalifikace, přičemž doplňuje směrnici 89/48/EEC o obecném systému pro uznávání vysokoškolských
diplomů vydaných po ukončení odborného vzdělávání a přípravy v délce trvání nejméně tří let, a
směrnici 92/51/EEC o druhém obecném systému uznávání odborného vzdělávání a přípravy vytvářející
všeobecný systém uznávající odborné vzdělání.

Agenda turismu v 90. letech
qZákladem všeobecného systému uznávání odborné kvalifikace je skutečnost, že pokud někdo dosáhl
potřebné odborné kvalifikace k výkonu profese v jedné členské krajině Evropské unie, opravňuje ho
to usilovat o výkon příslušné profese v jiné členské krajině.
qKaždá krajina má přitom volnost k regulaci profesí v rámci své územní působnosti.
qVe stejném roce přijala Komise „Sdělení o zlepšení potenciálu cestovního ruchu pro zaměstnanost“,
které analyzovalo význam cestovního ruchu pro růst zaměstnanosti v evropském hospodářském prostoru.

Agenda turismu na začátku 21. století
qZačátkem 21. století pokračuje orientace Evropské unie v procesu Cestovní ruch a zaměstnanost, a
zároveň se zintenzivňují rozhovory o trvalé udržitelnosti cestovního ruchu.
qKe konci roku 2001 zveřejnila Komise „Sdělení o spolupráci pro budoucnost evropského cestovního
ruchu“ (COM/2001/0665), v němž navrhla vytvoření operačního rámce založeného na otevřené koordinaci
mezi všemi zúčastněnými stranami.
qUsnesení Rady ze dne 21. května 2002 zdůraznilo hospodářský význam cestovního ruchu a nutnost
posílit uznání jeho významu na evropské úrovni a začlenit jej do dalších evropských politik. Na
tomto základě Komise později zavedla řadu opatření a iniciativ. K přímým dopadům této strategie
patří např.:
üsatelitní účty cestovního ruchu pro každý členský stát dokončené při prezentaci prvního evropského
satelitního účtu,
üspuštění internetového portálu visit.europe.com na podporu Evropy jako destinace cestovního ruchu,

Agenda turismu na začátku 21. století
ükaždoroční fórum evropského cestovního ruchu, které se koná od roku 2002 za účasti vysokých
představitelů cestovního ruchu, orgánů Evropské unie a vlád členských krajin Evropské unie.
qV roce 2003 vydala Evropská komise sdělení pod názvem „Základní orientace pro trvalou udržitelnost
evropského cestovního ruchu“ (COM/2003/716).
qCílem sdělení je efektivní podpora udržitelného cestovního ruchu na všech úrovních.
qRezoluce Evropského parlamentu k cestovnímu ruchu je významným dokumentem, který obsahuje řadu
komplexních doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu.

Agenda turismu na začátku 21. století
qV letech 2004 a 2005 je patrná vyšší intenzita kroků směřujících k politice cestovního ruchu, a to
zejména prostřednictvím usnesení Evropského parlamentu 2004/2212 „o cestovním ruchu a rozvoji“ a
2004/2229 „o nových perspektivách a výzvách pro udržitelný cestovní ruch“.
qVýznamné bylo také stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2005/C255/02 „Politika
cestovního ruchu v rozšířené Evropské unii“.
qVýbor upozornil na propojenost se sociální politikou, kvalitou, výzkumem a vývojem, ochranou
spotřebitele, ochranou životního prostředí apod.
qV roce 2006 vydala Evropská komise sdělení „Obnovená politika Evropské unie v oblasti cestovního
ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“.
qHlavním cílem této politiky je zdokonalit konkurenceschopnost evropského cestovního ruchu a
vytvořit více lepších pracovních příležitostí prostřednictvím udržitelného růstu cestovního ruchu v
evropském i celosvětovém měřítku.

Agenda turismu na začátku 21. století
qUsnesení Evropského parlamentu z 29. listopadu 2007 k Obnovené politice Evropské unie:
üzdůrazňuje pozitivní roli, kterou v oblasti ochrany spotřebitele hrají organizace působící v
sociálním cestovním ruchu, jejichž činnosti by měly povzbuzovat a podporovat,
üvítá iniciativy na koordinaci informací o bezbariérovém cestovním ruchu na evropské úrovni, které
by umožnily turistům s omezenou pohyblivostí a jejich rodinám nalézt informace o přístupnosti
destinací a vyzývá členské krajiny, poskytovatele služeb cestovního ruchu, národní a místní
organizace cestovního ruchu, aby se připojily k takovým iniciativám nebo je podpořily,

Agenda turismu na začátku 21. století
üvyzývá Evropskou komisi a členské krajiny, aby zahájily proces, který by vyústil do ustanovení
systému označení "Přístup pro všechny", které by zaručovalo základní zařízení pro bezbariérový
přístup pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí a které by se vztahovalo na ubytovací a
pohostinská zařízení, místa pro trávení volného času, přírodní a kulturně-historické památky,
muzea,
üvyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala sdělení a akční plán na podporu označení "Přístup pro
všechny",
ünavrhuje, aby Evropská komise prostudovala možnost zavedení cestovního pasu mládeže pro mladé
Evropany, kteří dostali finanční podporu v rámci programů Erasmus, Leonardo nebo Comenius, nebo
kteří vykonávají dobrovolnou civilní službu v Evropské unii, aby mohli snadněji cestovat a seznámit
se s hostitelskou zemí, apod.

Agenda turismu na začátku 21. století
qV říjnu 2007 vydala Evropská komise střednědobou strategii za účelem dosažení udržitelného a
konkurenceschopného evropského cestovního ruchu pod názvem „Agenda pro udržitelný a
konkurenceschopný evropský cestovní ruch“.
qKomise výslovně uznala, že vytyčení růstu a zaměstnanosti jako bezprostředního cíle je spojeno s
podporou cílů v sociální oblasti i v oblasti životního prostředí, a na základě výsledků práce
Skupiny pro udržitelnost cestovního ruchu shrnutých ve zprávě „Akční program pro udržitelnější
evropský cestovní ruch“ přijala Evropskou agendou 21 pro cestovní ruch.
qCílem agendy je přinést ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a soudržnost a ochranu
přírody a kultury.

Agenda turismu na začátku 21. století
qTyto cíle by měly respektovat i členské krajiny při vytváření jejich politik a činností
ovlivňujících dopad pasivního cestovního ruchu Evropy, a při jejich podpoře cestovního ruchu
jakožto nástroje udržitelného rozvoje v hostitelských zemích.
qPři plnění stanovených cílů je zapotřebí řešit několik otázek specifických pro cestovního ruchu
např.
üdosáhnout udržitelné ochrany a správy přírodních a kulturních zdrojů,
üminimalizovat využívání zdrojů a znečišťování v cílových destinacích, včetně minimalizace
vytváření odpadu,
üzvládat změny v zájmu dobrých životních podmínek společenství,
üsnížit sezónní charakter poptávky, zabývat se dopadem dopravy související s cestovním ruchem,
üumožnit zážitek z cestování všem bez diskriminace, zlepšit kvalitu pracovních míst v cestovním
ruchu atd.

Agenda turismu na začátku 21. století
qDůležitým dokumentem, z hlediska právního základu pro cestovní ruch na úrovni Evropské unie je
Lisabonská smlouva.
qJejím přínosem je zejména reforma institucí a zlepšení procesu rozhodovánív Evropské unii,
posílení demokratického rozměru Unie, reforma vnitřní politiky a posílení zahraniční politiky Unie.
qZ hlediska vnitřní politiky byly posíleny pravomoci Evropské unie v oblasti kontroly hranic, azylu
a přistěhovalectví, v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a v oblasti
policejní spolupráce.
qLisabonská smlouva přináší novou právní úpravu v oblastech, kde Unie podporuje, doplňuje a
koordinuje činnosti členských států, k nimž patří podle článku 6 ochrana a zlepšení lidského
zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, všeobecné vzdělávaní, odborné vzdělávaní, mládež a sport,
civilní ochrana a správní spolupráce.

Agenda turismu na začátku 21. století
qNovou právní úpravu přináší Lisabonská smlouva v oblasti cestovního ruchu, v článku 195 Smlouvy o
fungování Evropské unie, který doplňuje činnosti členských států v sektoru cestovního ruchu
podporou konkurenceschopnosti na úrovni podniků Unie.
qCestovní ruch je tedy zařazen do oblastí, kde má Evropská unie pravomoc provádět aktivity podpory,
koordinace nebo doplnění činnosti členských států.
qSdělení z června 2010 s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu“ bylo prvním
politickým aktem zveřejněným po přijetí Lisabonské smlouvy.

Agenda turismu na začátku 21. století
qPodrobně analyzuje faktory a překážky, které se týkají konkurenceschopnosti cestovního ruchu a
jeho udržitelného rozvoje, tedy demografické a klimatické změny, nedostatečné energetické a vodní
zdroje apod.
qHlavním vytyčeným cílem je i nadále zlepšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu z hlediska
zachování kvalitní nabídky a rovněž slučitelnost cestovního ruchu s udržitelným rozvojem.
qPro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité také předpisy Evropské unie v oblasti dopravy o ochraně
práv cestujících v letecké, námořní, železniční a silniční dopravě.

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
qV současnosti je Evropa jednou z hlavních turistických destinací světa. Cestovní ruch hraje
klíčovou roli v rozvoji mnoha evropských regionů, především těch méně rozvinutých, protože má
významný přesah a potenciál pro tvorbu pracovních míst, zejména v případě mladých lidí.
qEvropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) podporuje konkurenceschopnost, udržitelnost a kvalitu
cestovního ruchu na regionální i místní úrovni. Cestovní ruch je samo-zřejmě úzce spjatý s využitím
a rozvojem přírodního, historického a kulturního bohatství a s atraktivitou měst a regionů pro
život, práci i turistiku. Je také rozhodně úzce spjatý s vývojem, inovacemi a diverzifikací
produktů a služeb, které turisté využívají a vychutnávají.
q

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
qMezinárodní příjezdy turistů vzrostly v roce 2016 meziročně o 3,9 % na 1 235 mil.
qUNWTO předpovídá, že do roku 2030 se zvýší až na 1,8 mld.
qV Evropě dosáhl počet mezinárodních příjezdů 615 mil. osob.
qJedná se již o sedmý rok, kdy byl po celosvětové ekonomické a finanční krizi v roce 2009
zaznamenán nárůst pro tento sektor.
q Nejvyšší navýšení bylo realizováno v oblasti Asie a Tichomoří (+8 %). Zóna těží ze silné poptávky
na vysílajících trzích jak meziregionálních, tak mimoregionálních.
qAfrika je také na vzestupu o 8 %. Pro oblast Amerik je navýšení limitováno 4 % a pro Evropu je
registrováno navýšení +2 %.
qNaopak Střední východ vykazuje ústup (-4 %), ale situace je zde nerovnoměrná s pozitivními
výsledky pro některé destinace a silným ústupem v jiných.
q
q

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
qZ evropského hlediska hraje politika cestovního ruchu svou úlohu také při sledování obecných cílů
v oblasti zaměstnanosti a politiky růstu.
qPostupně bude stále významnější i environmentální a udržitelný rozměr cestovního ruchu, ačkoli je
již přítomen v oblastech „udržitelného“, zodpovědného či etického cestovního ruchu.
qCestovní ruch má od prosince 2009 vlastní právní základ.
qV nových finančních výhledech na období 2014-2020 však pro něj není vyhrazena samostatná
rozpočtová položka.
qCestovní ruch není zahrnutý jako tematický cíl v nařízeních ohledně evropských strukturálních a
investičních fondů (ESIF), protože spíše než cíl představuje prostředek resp. sektor.
qZmíněná nařízení však předpokládají mnoho příležitostí pro inteligentní investice do cestovního
ruchu.
q
q

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
qEvropská Komise zveřejnila tematické pokyny pro investice do cestovního ruchu. Doporučuje, aby:
üprobíhaly způsobem sladěným s jedním nebo více tematickými cíli a investiční-mi prioritami,
übyly konzistentní s analýzou SWOT příslušných národních/regionálních/nadnárodních operačních
programů,
üse soustředily na lepší zhodnocení kulturního a turistického bohatství,
üpodporovaly inovaci a diverzifikaci v oblasti produktů, procesů a služeb, a také specializaci pro
tržní niky za účelem překonání závislosti na nízké přidané hod-notě a dočasných pracovních silách a
zajištění ekonomické aktivity a pracovních míst i mimo turistickou sezónu,
ü
q

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
üpozornost by měla být zaměřena především na ztrojnásobení kapacity excelence, inovace a
internacionalizace malých a středních podniků a klastrů a činností týkajících se (křížení) klastrů,
mimo jiné prostřednictvím posilování vnitřních a vnějších propojení,
üprotože jednou z výhod sektoru cestovního ruchu je nízké umístění bariér zabraňujících vstupu na
trh, měl by být kladen důraz na podporu podnikání a zakládání nových společnost.
qV souladu s novými prioritami Evropské unie (EU) stanovenými ve strategii „Evropa 2020“ a s cílem
udržet Evropu jako přední světovou destinaci cestovního ruchu.
qKomise navrhuje nový rámec pro koordinované akce v oblasti cestovního ruchu na úrovni EU na
posílení konkurenceschopnosti a kapacity udržitelného růstu evropského cestovního ruchu.

Evropa a mezinárodní cestovní ruch
qLisabonská smlouva uznala význam cestovního ruchu a umožnila EU podporovat, koordinovat a
doplňovat činnosti zemí EU v tomto odvětví.
qVymezení a vyjasnění kompetencí EU v této oblasti umožní vytvoření komplexního akčního rámce.
Podle Lisabonské smlouvy by se konkrétní opatření EU v odvětví cestovního ruchu měla zaměřovat na
tyto cíle:
üpodporovat vytváření prostředí, které bude příznivé pro rozvoj podniků v tomto odvětví;
üpodporovat spolupráci mezi zeměmi EU, zejména výměnou osvědčených postupů,
üa rozvíjet integrovaný přístup k cestovnímu ruchu a současně zajišťovat zohlednění tohoto odvětví
v ostatních politikách.
q

Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu
qMezi úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu můžeme shrnout do čtyř hlavních
skupin:
q1) Stimulace konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu v Evropě na základě:
ürozvoje inovace v odvětví cestovního ruchu například pomocí odvětví a podnikům, které v něm
působí, s přizpůsobením se vývoji trhu v oblasti informačních a komunikačních technologií a
inovací,
üzlepšení profesní kvalifikace v tomto odvětví prostřednictvím propagace příležitostí, které
nabízejí různé programy EU, například Leonardo nebo rámcový program pro inovace a
konkurenceschopnost a jeho součásti „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Digitální gramotnost pro
inovace“,
q
q

Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu
üpokusu změnit sezónní charakter poptávky například pomocí dobrovolných turistických výměn mezi
zeměmi EU, zejména během nízké sezóny a pro zvláštní cílové skupiny společnosti, a podporovat
vytvoření dobrovolného mechanismu výměny elektronických informací s cílem lépe koordinovat školní
prázdniny mezi zeměmi EU,
üpodpory diverzifikace turistické nabídky zejména lepším zaměřením se na společné dědictví Evropy a
jeho propagací a také začleněním „přírodního“ dědictví do strategií cestovního ruchu,
üpřispění k lepší koordinaci výzkumné činnosti související s cestovním ruchem a upevněním základny
socioekonomických znalostí o cestovním ruchu na evropské úrovni.
ü
q

Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu
q2) Podpora rozvoje udržitelného, odpovědného a kvalitního cestovního ruchu na základě:
ürozvoje systému ukazatelů udržitelného řízení destinací, který by mohl přispět k rozvoji značky,
která bude propagovat udržitelné turistické destinace,
üorganizace osvětové kampaně, které budou evropské turisty lépe informovat o destinacích, včetně
informování o dopravě a vztazích s místními obyvateli,
üvytvoření evropské známky pro kvalitní turistiku na základě vnitrostátních zkušeností pro zvýšení
bezpečnosti turistických produktů a důvěry spotřebitelů v tyto produkty,
ü
q

Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu
üusnadnění odhalování rizik spojených se změnou klimatu, aby evropský průmysl cestovního ruchu
předcházel ztrátovým investicím a prozkoumaly se možnosti vytváření alternativních turistických
nabídek,
ünávrhu listiny udržitelného a odpovědného cestovního ruchu,
ünávrhu strategie pro udržitelný pobřežní a mořský cestovní ruch  apod.
q3) Lepší obraz a viditelnost Evropy jakožto souboru udržitelných a kvalitních turistických
destinací na základě:
üpodpory vytvoření známku „Evropa“ v úzké spolupráci se zeměmi EU a jako doplněk k jejich
propagační činnosti, aby evropské destinace měly lepší postavení ve srovnání s ostatními
mezinárodními turistickými destinacemi,
ü
q
q

Úkoly a příležitosti evropského průmyslu cestovního ruchu
üpropagace Evropy jako udržitelné a kvalitní turistické destinace prostřednictvím internetového
portálu „visiteurope.com“ a na velkých mezinárodních akcích nebo na velkých veletrzích či výstavách
cestovního ruchu,
üposílení účasti EU na mezinárodních fórech.
q4) Maximalizovat potenciál politik a finančních nástrojů EU v zájmu rozvoje cestovního ruchu na
základě:
ülepší integrace a koordinace cestovního ruchu s ostatními politikami EU, jako je politika v
oblasti dopravy, hospodářské soutěže, vnitřního trhu, daní, ochrany spotřebitelů, životního
prostředí, vzdělání a odborné přípravy, regionálního rozvoje a rozvoje venkova, protože všechny
tyto politiky mají přímý nebo nepřímý vliv na cestovní ruch,
üpodporování a využívání nástrojů a programů podpory Společenství ve pro-spěch cestovního ruchu,
jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský
rybářský fond.
ü
ü
q
q

Institucionální zajištění turismu v EU
qNa úrovni Evropské unie se řízením cestovního ruchu zabývá Evropský parlament a Evropská komise se
svými příslušnými odděleními.
qEvropský parlament představuje shromáždění poslanců členských států, volených občany členských
států na 5 let.
qProtože cestovní ruch je v kompetenci národních vlád, parlament má pouze omezené legislativní a
soudní kompetence, dohlíží na exekutivu Evropské unie, podílí se na legislativním a rozpočtovém
procesu.
qV květnu 2002 přijal Rezoluci k cestovnímu ruchu, ve které zdůrazňuje potřebu společné politiky
Evropské unie v cestovním ruchu. V rámci Evropského parlamentu pracuje Výbor pro dopravu a cestovní
ruch.
qJeho cílem je zkoumání problémů souvisejících s cestovním ruchem, jakož i příprava stanovisek ke
zprávám projednávaným na plenárních zasedáních parlamentu.
q
q

Institucionální zajištění turismu v EU
qEvropská komise je výkonný Správní orgán Evropské unie. Má 26 generálních správ – ředitelství.
qZa svou činnost zodpovídá parlamentu. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu má význam 23. generální
správa - ředitelství pro podnikání, kde je vytvořeno oddělení cestovního ruchu (Tourism Unit),
která zaměřuje svou činnost na zlepšování kvality v cestovním ruchu, konkurenceschopnost a
udržitelnost evropského cestovního ruchu. a na péči o zájmy turistů.
qJejí cílem je přitom zajištění optimálního přínosu cestovního ruchu pro Evropskou unii.  Evropská
komise spolupracuje s vrcholnými evropskými institucemi např. Evropským parlamentem, Radou
ministrů, Hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů, dále s evropskými organizacemi např. s
Evropskou agenturou pro životní prostředí, Světovou organizací cestovního ruchu, OECD a centrálami
cestovního ruchu členských států.
q

Institucionální zajištění turismu v EU
qK dalším institucím, které sice nepatří do systému organizací EU, jejichž činnost je však spojena
zejména s činností Komise, patří Evropská komise turismu (ETC) a Evropská akční skupina pro
turismus (ETAG).
qEvropská komise cestovního ruchu (ETC – European Travel Commission  byla založena v r. 1948 a
prvních 19 let byla součástí OEEC (dnešní OECD), poté se stala samostatnou, dobrovolnou organizací,
po r. 1990 se k ní připojila většina středoevropských zemí;
q38 členských zemí;
qcíl: podpora cestování do Evropy ze všech regionů světa, uskutečňovaná mj. pracovními skupinami v
USA, Kanadě, Argentině, Japonsku, Brazílii, Austrálii;
q
q

Institucionální zajištění turismu v EU
qETC se v rámci propagace zaměřuje na 3 hlavní aktivity:
üreklamu; public relations; propagaci zaměřenou na zástupce cestovního ruchu;
qVýběru jednotlivých aktivit předchází výzkum trhu a všechny kampaně jsou sladěny s národními
kampaněmi.
qPropojenost se sektorem turismu má činnost řady ředitelství, avšak bezprostřední dopady na sektor
turismu vykazují 2 generální ředitelství – GŘ Podnikání a průmysl (Oddělení pro turismus) a GŘ
Zdraví a spotřebitelé (Oddělení Timeshare a pakety /zájezdy).
qZásadní rozdíl je v záběru činností  pojetí turismu. GŘ Podnikání a průmysl pojímá turismu
obecněji, jako odvětví ekonomiky s průřezovým charakterem a se zvláštním důrazem na udržitelnost
jeho rozvoje.
qGŘ Zdraví a spotřebitelé naopak řeší otázky spojené s ochranou spotřebitele jako účastníka
turismu, s důrazem na organizovaný pasivní a domácí turismu ve 2 oblastech, jimiž jsou nákup pobytů
timeshare a nákup zájezdů.
q
q

Institucionální zajištění turismu v EU
qEvropská akční skupina pro cestovní ruch (ETAG – European Tourism Group)
qpřidružený člen UNWTO od roku 1992;
qpořádá konference za účasti mezinárodních organizací (např. UNWTO, orgány EU, OECD aj.)
qcíle:
üpodpora komunikace a spolupráce mezi vládami, národními turistickými centrálami a dalšími subjekty
cestovního ruchu;
üpropagace evropského cestovního ruchu;
üreprezentace evropského cestovního ruchu na mezinárodní úrovni.
q

Výběr z použité literatury:
qHAMARNEH, I., 2014.  Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Praha: Univerzita Jana Amose
Komenského. ISBN 978-80-7452-040-2.
qKOLEKTIV AUTORŮ, 2008. Cestovní ruch pro všechny. Praha: VŠE. ISBN 978-80-7399-407-05.
qLINDEROVÁ, I., 2013. Cestovní ruch: teoretická a právní východiska. Praha: Idea servis. ISBN
978-80-85970-86-9.
qPALATKOVÁ, M., 2013. Mezinárodní turismus: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-4862-7.
qWebové stránky UNWTO, Evropské komise, Eurostatu apod., ….