REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA
11
REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST1
KONCEPT KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONU
 V nejjednodušší formě můžeme konkurenceschopnost chápat jako takové postavení
subjektů v systému, které umožňuje jejich existenci s minimálními riziky a schopností se
vyvíjet dynamicky, alespoň tak rychle, jako celý systém.
 Obecněji se konkurenceschopnost definuje jako schopnost firem, odvětví, regionů, národů a
nadnárodních regionů generovat vysokou úroveň příjmů a zaměstnanosti.
 Regionální konkurenceschopnost můžeme chápat jako výsledek společného úsilí o co
nejproduktivnější využívání vnitřních zdrojů v interakci s využíváním vnějších zdrojů a
rozvojových příležitostí, zaměřené na trvalé zvyšování produkčního potenciálu regionů.
 V kontextu regionální ekonomiky a politiky budeme vnímat regionální
konkurenceschopnost jako schopnost regionu produkovat výrobky a služby, které obstojí
na mezinárodních trzích a současně je zajištěno udržení vysokých a trvalých příjmů jeho
obyvatel, které v globálním prostředí vedou ke zvyšování blahobytu v regionech.
2
KONCEPT KONKURENCESCHOPNOSTI REGIONU
 Důvody, proč je koncept regionální konkurenceschopnosti z pohledu celé
ekonomické konkurenceschopnosti tak klíčový jsou tyto:
 regiony jsou odrazem celkového obrazu ekonomiky
 regiony jsou hnací silou národních ekonomik
 regiony jsou základním „přístavem“ změn v mobilitě výrobních faktorů
 regiony nemají přesně definovanou úlohu v mezinárodní dělbě práce, ale jejich
doménou je specializace
 regiony začínají být nositeli koordinačních a rozhodovacích aktivit realizované
hospodářské politiky
 regiony jsou rovněž nositeli původu disponibilních výrobních faktorů 3
ZDROJE A FAKTORY REGIONÁLNÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI
 Obecně můžeme říci, že je regionální konkurenceschopnost úzce spjata
zejména s těmito čtyřmi hlavními faktory:
 strukturou ekonomických aktivit
 úrovní inovací, vědy a výzkumu
 stupněm dostupnosti regionu, infrastruktura
 úrovní dosažené vzdělanosti pracovních sil (kompetence pracovníků)
 Současná konkurenceschopnost zvýrazňuje význam vzdělání, znalosti,
nehmotných statků a rozvinutou infrastrukturu. 4
ZDROJE A FAKTORY REGIONÁLNÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI
 Mezi základní faktory, resp. oblasti
faktorů ovlivňující regionální
konkurenceschopnost tak patří:
 infrastruktura (technická, sociální,
institucionální, podnikatelská…)
 pracovní faktory (trh práce,
zaměstnanost, flexibilita)
 pracovní síla a její vybavenost
(dovednosti, dosažená úroveň
vzdělání, ochota dalšího vzdělávání)
 výkonnost veřejného sektoru
 výkonnost v produktivitě
 obchodní faktory (obchodní vztahy,
podnikatelská kultura aj.)
 fyzicko-geografické faktory
 institucionální faktory
 cenové faktory (včetně příjmů
obyvatel)
 environmentální faktory aj.
5
ZDROJE A FAKTORY REGIONÁLNÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI
 Podle regionálních inovačních strategií je v rámci podpory regionální
konkurenceschopnosti potřeba:
▪ finančně podporovat inovační projekty malých a středních podniků
▪ podporovat společný výzkum a vývoj (podporovat max. širokou kooperaci
všech zainteresovaných subjektů – klastry, BIC apod.)
▪ přispívat k rozvoji inovační infrastruktury
▪ podporovat přenos (transmisi) výsledků výzkumu a vývoje do komerční praxe
▪ Obecně pak zlepšovat technickou a dopravní infrastrukturu, snižovat
byrokratickou zátěž, vytvářet příznivé právní prostředí, zefektivnit činnost
veřejných institucí, podporovat odpovědný přístup aj. 6
„SOFT“ KONKURENCESCHOPNOST
 mimo tvrdé faktory konkurenceschopnosti (viz výše) je třeba identifikovat i ty měkké „soft“, které
přispívají ke kvalitě života v daném regionu a projevují se objektivní i subjektivní spokojeností
všech skupin ekonomických subjektů (zejména obyvatelstva a firem), jedná se například o:
 dostupnost zdravotnických a školských zařízení
 nabídka služeb pro seniory a zdravotně postižené
 čistota životního prostředí, úroveň bydlení
 nabídka kulturního vyžití (komunitní život) a aktivit pro volný čas
 bezpečnost, informovanost, kvalita institucí
 sdílení hodnot, tradicí, loajalita se svojí komunitou
 mezigenerační koncensus
 jasně vymezená práva a povinnosti, rovný přístup
 vymahatelnost práva
 a řada dalších….
7
Kvalita života je „subjektivní vnímání
vlastní životní situace ve vztahu ke
kultuře a k systému hodnot, ve kterých
daný člověk žije, a také ve vztahu ke
svým cílům, očekáváním a starostem“
(Světová zdravotnická organizace).
 Děkuji za pozornost.
8