REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA III REGIONÁLNÍ STRUKTURAV ČESKÉ REPUBLICE1 ČESKÁ REPUBLIKA  1. ledna 1993; vnitrozemský stát ve střední Evropě; sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem.  Počet obyvatel: 10,51 milionů (2021); rozloha: 78 867 (km2)  Administrativně se Česká republika dělí na osm územních (tzv. regiony soudržnosti) a zároveň na 14 samosprávných krajů.  Nejvýznamnější zdroje nerostných surovin představují zásoby černého a hnědého uhlí a lignitu, dále surovin pro stavebnictví, kaolinu a sklářských písků.  4 vojenské újezdy (Libavá, Hradiště, Boletice a Březina).  Tranzitní stát, zejména západo-východním směrem.  Významnou roli pro pohyb služeb a zboží sehrává železniční a silniční doprava a také činnosti přenosových sítí energetických médií (ropy a zemního plynu).  Česko je také součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členemVisegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur. 2 ČR je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO), Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky (WB), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) či Evropské unie (EU). REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY MAKROREGIONY  Jeden makroregion vyššího stupně a tři makroregiony nižšího stupně.  Makroregionem vyššího stupně: území celé České republiky.  Makroregiony nižšího stupně: 1. makroregion polabský, tj. Čechy 2. makroregion podunajský, tj. Morava 3. makroregion pooderský, tj. „české“ Slezsko  Čechy jsou mononodální (Praha), zatímco Morava včetně Slezska je makroregion polynodální (dominance Brna spolu se specifickým postavením Ostravy). 3 www.wikipedia.com REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY MEZOREGIONY  Mezoregiony představují rozsáhlé územní jednotky, jejichž integrita je jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva, tj. přesahuje je.  pro mezoregiony je charakteristické: 1. nedenní dojížďka za prací 2. migrace obyvatelstva 3. dojížďka do hierarchicky vyšších zařízení služeb 4. rozvinutý kvartální sektor  v ČR se jedná o regiony totožné s kraji  mezoregion je subregionem makroregionu 4 Ústav územního rozvoje Intenzita vztahů mezi regiony REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČR MIKROREGIONY  územní celky, v nichž jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy, kam patří dojížďka za prací a za základními druhy služeb, vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb apod.  rozlišujeme mikroregiony vyššího a nižšího stupně:  mikroregion vyššího, prvního, stupně, je charakteristický správní funkci a můžeme zde zařadit okresy (sídlí v nich např. Okresní správa sociálního zabezpečení apod.)  mikroregiony nižšího, druhého, stupně jsou tvořeny jednotlivými obcemi 5 Český statistický úřad REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČR CENTRA  zařazení do jednotlivých kategorií makroregionálních a mezoregionálních center závisí nejen na počtu obyvatel, ale také na správních a samosprávních funkcích dané metropole, velikostí územního správního celku, ekonomických, politických, historických, sociálních a kulturních vztazích apod.  makroregionální a mezoregionální centra v ČR členíme na: 1. metropole mezinárodního významu (PRAHA)  Praha se rozkládá na území 496 km² a má přibližně 1366 tis. obyvatel (2023), přičemž v pražské metropolitní oblasti o rozloze 4 983 km² žije kolem 2,6 milionu obyvatel 2. makroregionální metropole prvního (BRNO) a druhého řádu (OSTRAVA) 3. mezoregionální centra prvního (PLZEŇ) a druhého řádu (ostatní krajská města)  významný prvek socioekonomických aktivit 6 ADMINISTRATIVNÍ ÚZEMNÍ CELKY V ČR (NUTS)  nomenklatura územních statistických jednotek NUTS  od 1. ledna 2000 začalo v ČR platit nové územní uspořádání a okresy byly seskupeny do 14 krajů:  významná centra osídlení s relativně “přirozeným” spádovým regionem, s rozvinutou obslužnou infrastrukturou, dojížďkou do zaměstnání a za službami  komplexní funkční velikost, počet obyv. regionálního centra nad 80 tisíc  historické a historicko-geografické aspekty  fyzicko-geografické charakteristiky (přírodní bariéry, průběh vodních toků, lesní komplexy aj.)  politické, kulturní a sociální vztahy v území v jejich historicky podmíněné souvislosti s určitými “přirozenými” centry a jejich regiony 7 NUT 1 mají mít 3–7 mil. obyv., NUTS 2 v rozmezí 800 tis.–3 mil. obyv. NUTS 3 by 150–800 tis. obyv. k 31.12.2002 byla ukončena činnost okresních úřadů a významná část jejich kompetencí byla přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), které zahájily svoji činnost od 1.1.2003 Statistická jednotka – NUTS Označe ní území Počet v ČR Úřad NUTS 0 stát 1 NUTS 1 území (ČR) 1 NUTS 2 region soudržn osti 8 Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS 3 kraj 14 Krajský úřad LAU 1 okres 76 + Praha LAU 2 obec 6253 Obecní úřad (městský úřad) ADMINISTRATIVNÍ ÚZEMNÍ CELKY V ČR (NUTS)  řada krajů rozlohou i počtem obyvatelstva byly poddimenzované ve vztahu k čerpání prostředků věnovaných na podporu politiky soudržnosti EU bylo rozčleněno území ČR na 8 nově vzniklých „nadkrajů“ (regionů soudržnosti) organizovaných podle euroregionů NUTS 2  obce s rozšířenou působností vykonávají agendy, které lidé nejčastěji využívají (evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, evidence motorových vozidel, výplata sociálních dávek, doprava a silniční hospodářství), máme jich 205  obce s pověřeným obecním úřadem (obce II), na kterou stát přenáší část svých pravomocí (méně však než na ORP)  tyto obce spadají do správního obvodu nějaké ORP, máme jich 393 8  Děkuji za pozornost. 9