REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA
III
REGIONÁLNÍ STRUKTURAV
ČESKÉ REPUBLICE1
ČESKÁ REPUBLIKA
 1. ledna 1993; vnitrozemský stát ve střední Evropě; sousedí s Německem,
Polskem, Slovenskem a Rakouskem.
 Počet obyvatel: 10,51 milionů (2021); rozloha: 78 867 (km2)
 Administrativně se Česká republika dělí na osm územních (tzv. regiony
soudržnosti) a zároveň na 14 samosprávných krajů.
 Nejvýznamnější zdroje nerostných surovin představují zásoby černého a
hnědého uhlí a lignitu, dále surovin pro stavebnictví, kaolinu a sklářských písků.
 4 vojenské újezdy (Libavá, Hradiště, Boletice a Březina).
 Tranzitní stát, zejména západo-východním směrem.
 Významnou roli pro pohyb služeb a zboží sehrává železniční a silniční doprava a
také činnosti přenosových sítí energetických médií (ropy a zemního plynu).
 Česko je také součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského
prostoru, členemVisegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.
2
ČR je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO), Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové
banky (WB), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) či Evropské unie (EU).
REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY
MAKROREGIONY
 Jeden makroregion vyššího stupně a tři makroregiony nižšího stupně.
 Makroregionem vyššího stupně: území celé České republiky.
 Makroregiony nižšího stupně:
1. makroregion polabský, tj. Čechy
2. makroregion podunajský, tj. Morava
3. makroregion pooderský, tj. „české“ Slezsko
 Čechy jsou mononodální (Praha), zatímco Morava včetně Slezska je makroregion
polynodální (dominance Brna spolu se specifickým postavením Ostravy). 3
www.wikipedia.com
REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČESKÉ REPUBLIKY
MEZOREGIONY
 Mezoregiony představují rozsáhlé územní jednotky, jejichž
integrita je jen částečně vázána na prostorové vztahy
obyvatelstva, tj. přesahuje je.
 pro mezoregiony je charakteristické:
1. nedenní dojížďka za prací
2. migrace obyvatelstva
3. dojížďka do hierarchicky vyšších zařízení služeb
4. rozvinutý kvartální sektor
 v ČR se jedná o regiony totožné s kraji
 mezoregion je subregionem makroregionu
4
Ústav územního rozvoje
Intenzita vztahů mezi regiony
REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČR
MIKROREGIONY
 územní celky, v nichž jsou relativně uzavřeny
nejintenzivnější regionální procesy, kam patří
dojížďka za prací a za základními druhy služeb,
vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a
komplexem základních služeb apod.
 rozlišujeme mikroregiony vyššího a nižšího
stupně:
 mikroregion vyššího, prvního, stupně, je
charakteristický správní funkci a můžeme zde
zařadit okresy (sídlí v nich např. Okresní správa
sociálního zabezpečení apod.)
 mikroregiony nižšího, druhého, stupně jsou
tvořeny jednotlivými obcemi
5
Český statistický úřad
REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČR
CENTRA
 zařazení do jednotlivých kategorií makroregionálních a mezoregionálních center
závisí nejen na počtu obyvatel, ale také na správních a samosprávních funkcích dané
metropole, velikostí územního správního celku, ekonomických, politických,
historických, sociálních a kulturních vztazích apod.
 makroregionální a mezoregionální centra v ČR členíme na:
1. metropole mezinárodního významu (PRAHA)
 Praha se rozkládá na území 496 km² a má přibližně 1366 tis. obyvatel (2023), přičemž v
pražské metropolitní oblasti o rozloze 4 983 km² žije kolem 2,6 milionu obyvatel
2. makroregionální metropole prvního (BRNO) a druhého řádu (OSTRAVA)
3. mezoregionální centra prvního (PLZEŇ) a druhého řádu (ostatní krajská města)
 významný prvek socioekonomických aktivit
6
ADMINISTRATIVNÍ ÚZEMNÍ
CELKY V ČR (NUTS)
 nomenklatura územních statistických jednotek NUTS
 od 1. ledna 2000 začalo v ČR platit nové územní
uspořádání a okresy byly seskupeny do 14 krajů:
 významná centra osídlení s relativně “přirozeným” spádovým
regionem, s rozvinutou obslužnou infrastrukturou, dojížďkou do
zaměstnání a za službami
 komplexní funkční velikost, počet obyv. regionálního centra nad
80 tisíc
 historické a historicko-geografické aspekty
 fyzicko-geografické charakteristiky (přírodní bariéry, průběh
vodních toků, lesní komplexy aj.)
 politické, kulturní a sociální vztahy v území v jejich historicky
podmíněné souvislosti s určitými “přirozenými” centry a jejich
regiony
7
NUT 1 mají mít 3–7 mil. obyv., NUTS 2 v rozmezí
800 tis.–3 mil. obyv. NUTS 3 by 150–800 tis. obyv.
k 31.12.2002 byla ukončena činnost okresních
úřadů a významná část jejich kompetencí byla
přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností
(ORP), které zahájily svoji činnost od 1.1.2003
Statistická
jednotka –
NUTS
Označe
ní
území
Počet
v ČR
Úřad
NUTS 0 stát 1 NUTS
1
území
(ČR)
1 NUTS
2
region
soudržn
osti
8
Úřad regionální rady
regionu soudržnosti
NUTS 3 kraj 14 Krajský úřad
LAU 1 okres
76 +
Praha
LAU
2 obec 6253
Obecní úřad
(městský úřad)
ADMINISTRATIVNÍ ÚZEMNÍ
CELKY V ČR (NUTS)
 řada krajů rozlohou i počtem obyvatelstva byly poddimenzované
ve vztahu k čerpání prostředků věnovaných na podporu politiky
soudržnosti EU bylo rozčleněno území ČR na 8 nově vzniklých
„nadkrajů“ (regionů soudržnosti) organizovaných podle
euroregionů NUTS 2
 obce s rozšířenou působností vykonávají agendy, které lidé
nejčastěji využívají (evidence obyvatel, vydávání cestovních a
osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů,
evidence motorových vozidel, výplata sociálních dávek, doprava a
silniční hospodářství), máme jich 205
 obce s pověřeným obecním úřadem (obce II), na kterou stát
přenáší část svých pravomocí (méně však než na ORP)
 tyto obce spadají do správního obvodu nějaké ORP, máme jich
393
8
 Děkuji za pozornost.
9