REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA
8
EKONOMICKÁ STRUKTURA
A ÚROVEŇ REGIONŮ1
EKONOMICKÁ STRUKTURA REGIONŮ
 Ekonomická struktura regionu jako celek
představuje kombinaci ekonomických aktivit na
daném území, objem a strukturu výstupu, strukturu
ekonomických subjektů a vztahy ekonomické povahy
zejména uvnitř regionu vůči místní společnosti,
životnímu prostředí, veřejnému sektoru apod.
 Ekonomická struktura regionů je velmi proměnlivá, a
to z hlediska zaměstnanosti, produkce (výstupu),
odvětvové struktury investic, vzniku a zániku firem,
důchodu apod. 2
Informace k ekonomické struktuře
regionů lze získat prostřednictvím
regionálních účtů ( zejména
ČSÚ: Databáze regionálních
účtů) (hrubý regionální produkt,
hrubý regionální důchod, hrubá
regionální přidaná hodnota,
produktivita práce, spotřeba, rozsah
importu a exportu, státní výdaje aj.)
nebo informace o ekonomických
subjektech (počet, zaměření,
lokalizace aj.) z Registru
ekonomických subjektů (RES).
https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg
https://www.czso.cz/csu/xa/metodika-ukazatelu-nejdulezitejsi-udaje
https://apl.czso.cz/res/
EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY
EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ
 Ekonomický region představuje lokální území národohospodářského systému,
vymezené spádovou oblastí určující ekonomické činnosti a charakteristický
určitou sociokulturní strukturou.
 Ekonomická úroveň regionu je pak soustava zejména ekonomických charakteristik,
které nám daný region definují z pohledu, jak účinně využívá disponibilních zdrojů,
jak se mu ekonomicky daří, jaká je v něm životní úroveň apod.
 považuje se za základní indikátor regionální konkurenceschopnosti. S vyšší
konkurenceschopností roste schopnost akumulace vnějších podnětů → pozitivní
dopad na další rozvoj regionu
 Na ekonomickou úroveň regionů lze nahlížet z dvou úhlů pohledu:
1. podle obecné hospodářské úrovně a předpokladů pro další hospodářský růst
2. podle ekonomické situace průměrného obyvatele daného regionu (ukazatelé
přepočítané na jednoho obyvatele, resp. studenta, zaměstnance apod.)
3
NEJČASTĚJŠÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE PROVZÁJEMNOU
KOMPARACI (MEZI REGIONY, VEVZTAHU K PRŮMĚRU ČR ….):
 HDP – hrubý domácí produkt
 + HDP/na jednoho obyvatele
 Export a import
 Investice
 Produktivita práce
 Vývoj počtu ekonomických subjektů (firem)
 Spotřeba
 Míra nezaměstnanosti
 Demografické ukazatele
 údaje o obyvatelstvu a jeho věková struktura
 přírůstky obyvatel jako je porodnost a úmrtnost,
migrace, věkové skupiny obyvatel,
 hustota obyvatel
 Velikost příjmů
 průměrná hodnota příjmů v regionu
 příjmová nerovnost
 Podíl jednotlivých odvětví v regionu
 zastoupení primárního, sekundárního, terciárního a
kvartérního sektoru (produktivita, odměňování)
 Úroveň infrastruktury
 Kvalita životního prostředí
 Hodnocení inovačního potenciálu
 velikost výdajů na vědu a vývoj, podíl vědeckých
pracovníků,
 počet podniků se samostatným výzkumem a vývojem,
počet univerzit, růst přidané
 Klastry, vědeckotechnologické parky apod.
 Jiné … 4
EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY
EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ
 Hodnocení a znalost ekonomické úrovně je důležité z mnoha důvodů:
1. zainteresované subjekty musí znát objektivní stav a úroveň regionu v rámci nadregionu
2. jejich poznání je podnětem při stanovování národní regionální politiky
3. regionální data tvoří souhrnné hodnoty makroekonomických ukazatelů
4. zjištěná ekonomická úroveň je podkladem z hlediska poskytování dotací a finanční
výpomoci z různých (evropských) fondů a programových schémat
 Ekonomická úroveň regionů závisí na celé řadě faktorů. Mezi základní faktory patří:
 lokalizace firem a jejich struktura
 intenzita vnitroregionálních vazeb
 organizační forma firem
 demografická situace, náhrady práce
 hospodářská politika státu
5
REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY
(ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY)
6
 Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit.
Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Souhrn hrubé přidané
hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství plus čisté daně z produktů představuje Hrubý domácí produkt.
REG_HPH_BC Hrubá přidaná hodnota v běžných cenách
v mil. Kč
Území 2012 2022 2012 2022
Česká republika 3 677 512 6 154 993 změna
Hlavní město Praha 960 352 1 747 010 26,1% 28,4% 2,3%
Středočeský kraj 407 503 703 477 11,1% 11,4% 0,3%
Jihočeský kraj 185 012 280 243 5,0% 4,6% -0,5%
Plzeňský kraj 177 804 296 261 4,8% 4,8% 0,0%
Karlovarský kraj 72 915 100 681 2,0% 1,6% -0,3%
Ústecký kraj 220 408 327 152 6,0% 5,3% -0,7%
Liberecký kraj 116 824 183 776 3,2% 3,0% -0,2%
Královéhradecký kraj 161 697 271 394 4,4% 4,4% 0,0%
Pardubický kraj 139 721 243 316 3,8% 4,0% 0,2%
Kraj Vysočina 147 844 219 076 4,0% 3,6% -0,5%
Jihomoravský kraj 386 648 675 826 10,5% 11,0% 0,5%
Olomoucký kraj 168 226 288 299 4,6% 4,7% 0,1%
Zlínský kraj 170 791 276 451 4,6% 4,5% -0,2%
Moravskoslezský kraj 361 767 542 031 9,8% 8,8% -1,0%
HPH na obyvatele (v Kč)
Území 2012 2022 změna změna
Česká republika 349930 575884 225954 65%
Hlavní město Praha 772176 1318271 546095 71%
Středočeský kraj 316890 505733 188843 60%
Jihočeský kraj 290725 435778 145053 50%
Plzeňský kraj 310837 501988 191151 61%
Karlovarský kraj 241054 342710 101656 42%
Ústecký kraj 266413 399711 133298 50%
Liberecký kraj 266361 415138 148778 56%
Královéhradecký kraj 292246 492551 200304 69%
Pardubický kraj 270563 465449 194886 72%
Kraj Vysočina 288968 430133 141165 49%
Jihomoravský kraj 331278 566601 235323 71%
Olomoucký kraj 263744 456821 193077 73%
Zlínský kraj 290313 476028 185715 64%
Moravskoslezský kraj 294538 453287 158749 54%
REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY
(ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY)
7
 Zaměstnanci jsou všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv.
 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje veškerá pořízení a úbytky hmotných i nehmotných fixních aktiv (nové investice,
rekonstrukce, modernizace, nákupy stávajícího dlouhodobého majetku). Zahrnujeme zde také zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv (půda, podzemní
zdroje, patenty apod.).
REG_ZAMCI Zaměstnanci (osoby)
počet osob
Území 2012 2022 2012 2022
Česká republika 4 255 342 4 737 622 změna
Hlavní město Praha 710 886 792 878 16,7% 16,7% 0,0%
Středočeský kraj 448 173 522 450 10,5% 11,0% 0,5%
Jihočeský kraj 249 245 276 441 5,9% 5,8% 0,0%
Plzeňský kraj 235 858 268 743 5,5% 5,7% 0,1%
Karlovarský kraj 114 857 117 948 2,7% 2,5% -0,2%
Ústecký kraj 293 960 324 479 6,9% 6,8% -0,1%
Liberecký kraj 159 957 182 247 3,8% 3,8% 0,1%
Královéhradecký kraj 210 492 232 009 4,9% 4,9% 0,0%
Pardubický kraj 208 316 228 252 4,9% 4,8% -0,1%
Kraj Vysočina 196 034 223 455 4,6% 4,7% 0,1%
Jihomoravský kraj 475 544 543 483 11,2% 11,5% 0,3%
Olomoucký kraj 242 040 265 756 5,7% 5,6% -0,1%
Zlínský kraj 231 214 249 646 5,4% 5,3% -0,2%
Moravskoslezský kraj 478 766 509 835 11,3% 10,8% -0,5%
REG_THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu
v mil. Kč
Území 2012 2022 2012 2022
Česká republika 1 069 470 1 818 771 změna
Hlavní město Praha 276 867 554 411 25,9% 30,5% 4,6%
Středočeský kraj 137 331 264 554 12,8% 14,5% 1,7%
Jihočeský kraj 51 493 85 329 4,8% 4,7% -0,1%
Plzeňský kraj 46 992 78 726 4,4% 4,3% -0,1%
Karlovarský kraj 24 875 31 753 2,3% 1,7% -0,6%
Ústecký kraj 74 492 89 750 7,0% 4,9% -2,0%
Liberecký kraj 33 892 47 134 3,2% 2,6% -0,6%
Královéhradecký kraj 33 037 58 120 3,1% 3,2% 0,1%
Pardubický kraj 38 766 69 386 3,6% 3,8% 0,2%
Kraj Vysočina 39 096 54 640 3,7% 3,0% -0,7%
Jihomoravský kraj 115 699 186 214 10,8% 10,2% -0,6%
Olomoucký kraj 46 948 87 306 4,4% 4,8% 0,4%
Zlínský kraj 44 080 68 191 4,1% 3,7% -0,4%
Moravskoslezský kraj 105 902 143 257 9,9% 7,9% -2,0%
REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY
(ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY)
8
produktivita práce HPH/zaměstnanci náhrady na zaměstnance
Území 2012 2022 změna Území 2012 2022 změna
Česká republika 864211 1299174 434963 Česká republika 404148 634715 230567
Hlavní město Praha 1350923 2203378 852455 170%
Hlavní město Praha 635643 989700
354056 154%
Středočeský kraj 909254 1346496 437243 104% Středočeský kraj 373807 605574 231767 101%
Jihočeský kraj 742290 1013753 271464 78% Jihočeský kraj 349335 542199 192864 84%
Plzeňský kraj 753860 1102395 348535 85% Plzeňský kraj 369587 567129 197542 86%
Karlovarský kraj 634833 853605 218772 66% Karlovarský kraj 308392 450605 142213 62%
Ústecký kraj 749789 1008238 258449 78% Ústecký kraj 335250 513787 178537 77%
Liberecký kraj 730346 1008390 278043 78% Liberecký kraj 355402 531553 176152 76%
Královéhradecký kraj 768186 1169756 401570 90% Královéhradecký kraj 358175 593848 235673 102%
Pardubický kraj 670717 1065997 395281 82% Pardubický kraj 328563 534830 206267 89%
Kraj Vysočina 754175 980403 226228 75% Kraj Vysočina 342691 524795 182104 79%
Jihomoravský kraj 813065 1243509 430444 96% Jihomoravský kraj 394733 633438 238705 104%
Olomoucký kraj 695034 1084826 389792 84% Olomoucký kraj 347120 559333 212212 92%
Zlínský kraj 738671 1107372 368701 85% Zlínský kraj 336134 546326 210191 91%
Moravskoslezský kraj 755624 1063150 307526 82% Moravskoslezský kraj 365235 550164 184929 80%
podíl kraje k
průměru ČR (2022)
podíl kraje k
průměru ČR (2022)
náhrady/zaměstnanci
ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA
OBYVATELE
9
Čistý disponibilní důchod domácností představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou
spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv.
REG_ČDDD Čistý disponibilní důchod domácností
v mil. Kč
Území 2012 2022 2012 2022
Česká republika 2 129 304 3 492 295 změna
Hlavní město Praha 332 823 560 956 15,6% 16,1% 0,4%
Středočeský kraj 295 400 472 993 13,9% 13,5% -0,3%
Jihočeský kraj 120 477 200 687 5,7% 5,7% 0,1%
Plzeňský kraj 115 519 190 690 5,4% 5,5% 0,0%
Karlovarský kraj 53 301 87 158 2,5% 2,5% 0,0%
Ústecký kraj 145 508 239 625 6,8% 6,9% 0,0%
Liberecký kraj 81 497 130 651 3,8% 3,7% -0,1%
Královéhradecký kraj 106 589 173 217 5,0% 5,0% 0,0%
Pardubický kraj 98 612 163 038 4,6% 4,7% 0,0%
Kraj Vysočina 97 289 163 879 4,6% 4,7% 0,1%
Jihomoravský kraj 230 124 386 387 10,8% 11,1% 0,3%
Olomoucký kraj 116 587 187 703 5,5% 5,4% -0,1%
Zlínský kraj 110 833 175 892 5,2% 5,0% -0,2%
Moravskoslezský kraj 224 745 359 419 10,6% 10,3% -0,3%
Území 2012 2022 změna
Česká republika 202612 326752 62%
Hlavní město Praha 267608 423290 63% 130%
Středočeský kraj 229714 340037 68% 104%
Jihočeský kraj 189316 312069 61% 96%
Plzeňský kraj 201951 323108 63% 99%
Karlovarský kraj 176211 296679 59% 91%
Ústecký kraj 175879 292771 60% 90%
Liberecký kraj 185815 295132 63% 90%
Královéhradecký kraj 192646 314370 61% 96%
Pardubický kraj 190957 311882 61% 95%
Kraj Vysočina 190156 321760 59% 98%
Jihomoravský kraj 197169 323940 61% 99%
Olomoucký kraj 182785 297423 61% 91%
Zlínský kraj 188396 302873 62% 93%
Moravskoslezský kraj 182980 300573 61% 92%
podíl kraje k
průměru ČR (2022)
čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele
KLASSENOVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ
 L. H. Klassen pro klasifikaci oblastí podle stupně sociálně-ekonomické úrovně
navrhuje použít 2 základní kritéria:
 úroveň příjmů oblasti ve srovnání s celostátní úrovní příjmů
 poměr tempa růstu (HPH, HDP) v regionu ve srovnání s celostátním tempem růstu
 na základě těchto kritérií potom rozlišuje regiony na:
 prosperující (vysoká úroveň kritérií)
 potenciálně zaostalé (nízký příjem)
 zaostalé v růstu (nízký růst)
 zaostalé (nízká úroveň obou kritérií)
10
file:///C:/Users/tur0001/Downloads/Dialnet-EconomicGrowthOnLaborAbsorption-9060802.pdf
HOOVEROVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ
 Regiony dle E.M. Hoovera (1971) členíme na:
1. rozvinuté (nevyžadují zásahy státu)
2. problémové
a) zaostalé – s nízkou mírou ekonomické aktivity, regiony, které
zaostávají v úrovni tvorby HDP na obyvatele, v úrovni vybavení
infrastrukturou či v míře zaměstnanosti
b) deprimované – zaostávají v důsledku úpadku profilujících odvětví
c) s upadajícími městskými centry 11
KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ DLE I. JÁČE (2010)
 růstové regiony – jsou charakteristické budováním nových výrobních
odvětví nebo služeb, jsou atraktivní pro podnikatele a dochází v nich k
růstu obyvatelstva díky přirozenému přírůstku nebo imigraci
 stagnující regiony – regiony, kde z ekonomického hlediska nedochází k
žádným výrazným změnám, odvětvová struktura se příliš nemění
 problémové regiony – jsou charakteristické dlouhodobým ekonomickým
úpadkem a nízkou výkonností, úbytkem obyvatelstva, v některých
případech dochází i k útlumu některých odvětví 12
JÁČ, Ivan, 2010. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-7431-038-6.
 Děkuji za pozornost.
13