REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA 8 EKONOMICKÁ STRUKTURA A ÚROVEŇ REGIONŮ1 EKONOMICKÁ STRUKTURA REGIONŮ  Ekonomická struktura regionu jako celek představuje kombinaci ekonomických aktivit na daném území, objem a strukturu výstupu, strukturu ekonomických subjektů a vztahy ekonomické povahy zejména uvnitř regionu vůči místní společnosti, životnímu prostředí, veřejnému sektoru apod.  Ekonomická struktura regionů je velmi proměnlivá, a to z hlediska zaměstnanosti, produkce (výstupu), odvětvové struktury investic, vzniku a zániku firem, důchodu apod. 2 Informace k ekonomické struktuře regionů lze získat prostřednictvím regionálních účtů ( zejména ČSÚ: Databáze regionálních účtů) (hrubý regionální produkt, hrubý regionální důchod, hrubá regionální přidaná hodnota, produktivita práce, spotřeba, rozsah importu a exportu, státní výdaje aj.) nebo informace o ekonomických subjektech (počet, zaměření, lokalizace aj.) z Registru ekonomických subjektů (RES). https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg https://www.czso.cz/csu/xa/metodika-ukazatelu-nejdulezitejsi-udaje https://apl.czso.cz/res/ EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ  Ekonomický region představuje lokální území národohospodářského systému, vymezené spádovou oblastí určující ekonomické činnosti a charakteristický určitou sociokulturní strukturou.  Ekonomická úroveň regionu je pak soustava zejména ekonomických charakteristik, které nám daný region definují z pohledu, jak účinně využívá disponibilních zdrojů, jak se mu ekonomicky daří, jaká je v něm životní úroveň apod.  považuje se za základní indikátor regionální konkurenceschopnosti. S vyšší konkurenceschopností roste schopnost akumulace vnějších podnětů → pozitivní dopad na další rozvoj regionu  Na ekonomickou úroveň regionů lze nahlížet z dvou úhlů pohledu: 1. podle obecné hospodářské úrovně a předpokladů pro další hospodářský růst 2. podle ekonomické situace průměrného obyvatele daného regionu (ukazatelé přepočítané na jednoho obyvatele, resp. studenta, zaměstnance apod.) 3 NEJČASTĚJŠÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE PROVZÁJEMNOU KOMPARACI (MEZI REGIONY, VEVZTAHU K PRŮMĚRU ČR ….):  HDP – hrubý domácí produkt  + HDP/na jednoho obyvatele  Export a import  Investice  Produktivita práce  Vývoj počtu ekonomických subjektů (firem)  Spotřeba  Míra nezaměstnanosti  Demografické ukazatele  údaje o obyvatelstvu a jeho věková struktura  přírůstky obyvatel jako je porodnost a úmrtnost, migrace, věkové skupiny obyvatel,  hustota obyvatel  Velikost příjmů  průměrná hodnota příjmů v regionu  příjmová nerovnost  Podíl jednotlivých odvětví v regionu  zastoupení primárního, sekundárního, terciárního a kvartérního sektoru (produktivita, odměňování)  Úroveň infrastruktury  Kvalita životního prostředí  Hodnocení inovačního potenciálu  velikost výdajů na vědu a vývoj, podíl vědeckých pracovníků,  počet podniků se samostatným výzkumem a vývojem, počet univerzit, růst přidané  Klastry, vědeckotechnologické parky apod.  Jiné … 4 EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ  Hodnocení a znalost ekonomické úrovně je důležité z mnoha důvodů: 1. zainteresované subjekty musí znát objektivní stav a úroveň regionu v rámci nadregionu 2. jejich poznání je podnětem při stanovování národní regionální politiky 3. regionální data tvoří souhrnné hodnoty makroekonomických ukazatelů 4. zjištěná ekonomická úroveň je podkladem z hlediska poskytování dotací a finanční výpomoci z různých (evropských) fondů a programových schémat  Ekonomická úroveň regionů závisí na celé řadě faktorů. Mezi základní faktory patří:  lokalizace firem a jejich struktura  intenzita vnitroregionálních vazeb  organizační forma firem  demografická situace, náhrady práce  hospodářská politika státu 5 REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY) 6  Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Souhrn hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství plus čisté daně z produktů představuje Hrubý domácí produkt. REG_HPH_BC Hrubá přidaná hodnota v běžných cenách v mil. Kč Území 2012 2022 2012 2022 Česká republika 3 677 512 6 154 993 změna Hlavní město Praha 960 352 1 747 010 26,1% 28,4% 2,3% Středočeský kraj 407 503 703 477 11,1% 11,4% 0,3% Jihočeský kraj 185 012 280 243 5,0% 4,6% -0,5% Plzeňský kraj 177 804 296 261 4,8% 4,8% 0,0% Karlovarský kraj 72 915 100 681 2,0% 1,6% -0,3% Ústecký kraj 220 408 327 152 6,0% 5,3% -0,7% Liberecký kraj 116 824 183 776 3,2% 3,0% -0,2% Královéhradecký kraj 161 697 271 394 4,4% 4,4% 0,0% Pardubický kraj 139 721 243 316 3,8% 4,0% 0,2% Kraj Vysočina 147 844 219 076 4,0% 3,6% -0,5% Jihomoravský kraj 386 648 675 826 10,5% 11,0% 0,5% Olomoucký kraj 168 226 288 299 4,6% 4,7% 0,1% Zlínský kraj 170 791 276 451 4,6% 4,5% -0,2% Moravskoslezský kraj 361 767 542 031 9,8% 8,8% -1,0% HPH na obyvatele (v Kč) Území 2012 2022 změna změna Česká republika 349930 575884 225954 65% Hlavní město Praha 772176 1318271 546095 71% Středočeský kraj 316890 505733 188843 60% Jihočeský kraj 290725 435778 145053 50% Plzeňský kraj 310837 501988 191151 61% Karlovarský kraj 241054 342710 101656 42% Ústecký kraj 266413 399711 133298 50% Liberecký kraj 266361 415138 148778 56% Královéhradecký kraj 292246 492551 200304 69% Pardubický kraj 270563 465449 194886 72% Kraj Vysočina 288968 430133 141165 49% Jihomoravský kraj 331278 566601 235323 71% Olomoucký kraj 263744 456821 193077 73% Zlínský kraj 290313 476028 185715 64% Moravskoslezský kraj 294538 453287 158749 54% REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY) 7  Zaměstnanci jsou všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv.  Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje veškerá pořízení a úbytky hmotných i nehmotných fixních aktiv (nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy stávajícího dlouhodobého majetku). Zahrnujeme zde také zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv (půda, podzemní zdroje, patenty apod.). REG_ZAMCI Zaměstnanci (osoby) počet osob Území 2012 2022 2012 2022 Česká republika 4 255 342 4 737 622 změna Hlavní město Praha 710 886 792 878 16,7% 16,7% 0,0% Středočeský kraj 448 173 522 450 10,5% 11,0% 0,5% Jihočeský kraj 249 245 276 441 5,9% 5,8% 0,0% Plzeňský kraj 235 858 268 743 5,5% 5,7% 0,1% Karlovarský kraj 114 857 117 948 2,7% 2,5% -0,2% Ústecký kraj 293 960 324 479 6,9% 6,8% -0,1% Liberecký kraj 159 957 182 247 3,8% 3,8% 0,1% Královéhradecký kraj 210 492 232 009 4,9% 4,9% 0,0% Pardubický kraj 208 316 228 252 4,9% 4,8% -0,1% Kraj Vysočina 196 034 223 455 4,6% 4,7% 0,1% Jihomoravský kraj 475 544 543 483 11,2% 11,5% 0,3% Olomoucký kraj 242 040 265 756 5,7% 5,6% -0,1% Zlínský kraj 231 214 249 646 5,4% 5,3% -0,2% Moravskoslezský kraj 478 766 509 835 11,3% 10,8% -0,5% REG_THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu v mil. Kč Území 2012 2022 2012 2022 Česká republika 1 069 470 1 818 771 změna Hlavní město Praha 276 867 554 411 25,9% 30,5% 4,6% Středočeský kraj 137 331 264 554 12,8% 14,5% 1,7% Jihočeský kraj 51 493 85 329 4,8% 4,7% -0,1% Plzeňský kraj 46 992 78 726 4,4% 4,3% -0,1% Karlovarský kraj 24 875 31 753 2,3% 1,7% -0,6% Ústecký kraj 74 492 89 750 7,0% 4,9% -2,0% Liberecký kraj 33 892 47 134 3,2% 2,6% -0,6% Královéhradecký kraj 33 037 58 120 3,1% 3,2% 0,1% Pardubický kraj 38 766 69 386 3,6% 3,8% 0,2% Kraj Vysočina 39 096 54 640 3,7% 3,0% -0,7% Jihomoravský kraj 115 699 186 214 10,8% 10,2% -0,6% Olomoucký kraj 46 948 87 306 4,4% 4,8% 0,4% Zlínský kraj 44 080 68 191 4,1% 3,7% -0,4% Moravskoslezský kraj 105 902 143 257 9,9% 7,9% -2,0% REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBOVLASTNÍ PROPOČTY) 8 produktivita práce HPH/zaměstnanci náhrady na zaměstnance Území 2012 2022 změna Území 2012 2022 změna Česká republika 864211 1299174 434963 Česká republika 404148 634715 230567 Hlavní město Praha 1350923 2203378 852455 170% Hlavní město Praha 635643 989700 354056 154% Středočeský kraj 909254 1346496 437243 104% Středočeský kraj 373807 605574 231767 101% Jihočeský kraj 742290 1013753 271464 78% Jihočeský kraj 349335 542199 192864 84% Plzeňský kraj 753860 1102395 348535 85% Plzeňský kraj 369587 567129 197542 86% Karlovarský kraj 634833 853605 218772 66% Karlovarský kraj 308392 450605 142213 62% Ústecký kraj 749789 1008238 258449 78% Ústecký kraj 335250 513787 178537 77% Liberecký kraj 730346 1008390 278043 78% Liberecký kraj 355402 531553 176152 76% Královéhradecký kraj 768186 1169756 401570 90% Královéhradecký kraj 358175 593848 235673 102% Pardubický kraj 670717 1065997 395281 82% Pardubický kraj 328563 534830 206267 89% Kraj Vysočina 754175 980403 226228 75% Kraj Vysočina 342691 524795 182104 79% Jihomoravský kraj 813065 1243509 430444 96% Jihomoravský kraj 394733 633438 238705 104% Olomoucký kraj 695034 1084826 389792 84% Olomoucký kraj 347120 559333 212212 92% Zlínský kraj 738671 1107372 368701 85% Zlínský kraj 336134 546326 210191 91% Moravskoslezský kraj 755624 1063150 307526 82% Moravskoslezský kraj 365235 550164 184929 80% podíl kraje k průměru ČR (2022) podíl kraje k průměru ČR (2022) náhrady/zaměstnanci ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA OBYVATELE 9 Čistý disponibilní důchod domácností představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. REG_ČDDD Čistý disponibilní důchod domácností v mil. Kč Území 2012 2022 2012 2022 Česká republika 2 129 304 3 492 295 změna Hlavní město Praha 332 823 560 956 15,6% 16,1% 0,4% Středočeský kraj 295 400 472 993 13,9% 13,5% -0,3% Jihočeský kraj 120 477 200 687 5,7% 5,7% 0,1% Plzeňský kraj 115 519 190 690 5,4% 5,5% 0,0% Karlovarský kraj 53 301 87 158 2,5% 2,5% 0,0% Ústecký kraj 145 508 239 625 6,8% 6,9% 0,0% Liberecký kraj 81 497 130 651 3,8% 3,7% -0,1% Královéhradecký kraj 106 589 173 217 5,0% 5,0% 0,0% Pardubický kraj 98 612 163 038 4,6% 4,7% 0,0% Kraj Vysočina 97 289 163 879 4,6% 4,7% 0,1% Jihomoravský kraj 230 124 386 387 10,8% 11,1% 0,3% Olomoucký kraj 116 587 187 703 5,5% 5,4% -0,1% Zlínský kraj 110 833 175 892 5,2% 5,0% -0,2% Moravskoslezský kraj 224 745 359 419 10,6% 10,3% -0,3% Území 2012 2022 změna Česká republika 202612 326752 62% Hlavní město Praha 267608 423290 63% 130% Středočeský kraj 229714 340037 68% 104% Jihočeský kraj 189316 312069 61% 96% Plzeňský kraj 201951 323108 63% 99% Karlovarský kraj 176211 296679 59% 91% Ústecký kraj 175879 292771 60% 90% Liberecký kraj 185815 295132 63% 90% Královéhradecký kraj 192646 314370 61% 96% Pardubický kraj 190957 311882 61% 95% Kraj Vysočina 190156 321760 59% 98% Jihomoravský kraj 197169 323940 61% 99% Olomoucký kraj 182785 297423 61% 91% Zlínský kraj 188396 302873 62% 93% Moravskoslezský kraj 182980 300573 61% 92% podíl kraje k průměru ČR (2022) čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele KLASSENOVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ  L. H. Klassen pro klasifikaci oblastí podle stupně sociálně-ekonomické úrovně navrhuje použít 2 základní kritéria:  úroveň příjmů oblasti ve srovnání s celostátní úrovní příjmů  poměr tempa růstu (HPH, HDP) v regionu ve srovnání s celostátním tempem růstu  na základě těchto kritérií potom rozlišuje regiony na:  prosperující (vysoká úroveň kritérií)  potenciálně zaostalé (nízký příjem)  zaostalé v růstu (nízký růst)  zaostalé (nízká úroveň obou kritérií) 10 file:///C:/Users/tur0001/Downloads/Dialnet-EconomicGrowthOnLaborAbsorption-9060802.pdf HOOVEROVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ  Regiony dle E.M. Hoovera (1971) členíme na: 1. rozvinuté (nevyžadují zásahy státu) 2. problémové a) zaostalé – s nízkou mírou ekonomické aktivity, regiony, které zaostávají v úrovni tvorby HDP na obyvatele, v úrovni vybavení infrastrukturou či v míře zaměstnanosti b) deprimované – zaostávají v důsledku úpadku profilujících odvětví c) s upadajícími městskými centry 11 KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ DLE I. JÁČE (2010)  růstové regiony – jsou charakteristické budováním nových výrobních odvětví nebo služeb, jsou atraktivní pro podnikatele a dochází v nich k růstu obyvatelstva díky přirozenému přírůstku nebo imigraci  stagnující regiony – regiony, kde z ekonomického hlediska nedochází k žádným výrazným změnám, odvětvová struktura se příliš nemění  problémové regiony – jsou charakteristické dlouhodobým ekonomickým úpadkem a nízkou výkonností, úbytkem obyvatelstva, v některých případech dochází i k útlumu některých odvětví 12 JÁČ, Ivan, 2010. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-7431-038-6.  Děkuji za pozornost. 13