Trh práce v kontextu Průmyslu 4.0 doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D. TRH PRÁCE  Vzhledem k probíhajícímu procesu, který se nazývá Průmysl 4.0, vzniká mnoho změn ve výrobě. Tato transformace se bude týkat jak produktivity práce, tak výše nákladů. Stoupne také podíl robotizace a automatizace.  Od roku 2014 nezaměstnanost neustále klesá, mezi lety 2014 a 2018 je rozdíl 3,9 %, z čehož vyplývá, že od roku 2014 nezaměstnanost klesla o více než jednu polovinu.  Do kategorie nejvíce ohrožených lidí vlivem změn na trhu práce lze zařadit především osoby starší 50 let, osoby s nižší kvalifikací a rodiny s malými dětmi. Je to hlavně z důvodu, že tito lidé jsou v horší situaci a hůře se přizpůsobují změnám. ZÁKLADNÍ DOPADY NA PRACOVNÍ SÍLU  V průmyslové produkci se rozšíří automatizace a robotizace, sníží se tak množství zaměstnanců vykonávajících rutinní a méně kvalifikovanou práci.  Podobným způsobem jsou ohrožena pracovní místa administrativních zaměstnanců a středního managementu. Zde budou nahrazeni systémy automatizace.  Mohou poklesnout požadavky na údržbáře a opraváře.  Většina pracovníků bude muset disponovat digitální gramotností.  Ve veřejné správě se mezi ohrožené profese řadí řadoví úředníci. Jejich činnost zajistí automatizované systémy. UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE  Velké změny nelze očekávat v zemědělství a lesnictví.  Předpokládá se, že část uvolněných zaměstnanců najde uplatnění ve službách.  Největší růst lze očekávat u profesí zabývajících se telekomunikacemi a IT  Stabilní zaměstnanost si udrží technické profese, tedy vývoj, design.  Nárůst se očekává v oboru IT v podnicích, především ve vývoji nových softwarů, IT správě, komunikační a výpočetní technice. Zdroj: vlastní zpracování; Chmelař a kol., 2015 Zdroj:vlastní zpracování; Chmelař a kol., 2015  V roce 2018 dosáhla nezaměstnanost v České republice rekordně nízké úrovně a na trhu práce chyběly volné pracovní síly. A proto některé firmy reagovaly tím, že začaly více investovat do mechanizace a robotizace.  U robotů se předpokládá, že budou efektivnější, udělají méně chyb a zamezí problémům s fluktuací zaměstnanců. Situace na trhu tedy sama podporuje celosvětový a dlouhodobý trend automatizace práce.  Avšak k vynálezu a vývoji robota jsou potřeba lidé, stejně jako ke spuštění a provozu například robotické linky. Začíná být patrné, že s robotizací budou potřeba jiné profese, které budou vyžadovat specifické znalosti. Některá povolání tak roboti nahradí, ale vzniknou díky nim nová. Navíc lidé automatizaci často nepřijímají tak snadno, jak se očekává.  Příklad: Samoobslužné pokladny, kterým byla předpovídaná velká budoucnost. Jejich obsluha vyžaduje určitou míru počítačové gramotnosti, což je pro mnoho lidí překážka. Navíc se vzhledem k častým problémům s načítáním kódu, nebo nutnosti schválit nákup alkoholu odpovědnou osobou, celý proces jen prodlužuje. ČLOVĚK VS. ROBOT OHROŽENÁ POVOLÁNÍ ROBOTIZACI  Mezi nejvíce ohrožená povolání patří ta, která se zakládají na opakujících se stereotypních úkonech a jasně definovaném postupu.  Operátoři zákaznických linek  Pojišťovací agenti  Módní profese  Realitní makléři  Pokladní  Gastro profese  Před několika lety to začalo prací z domova u které se ukázalo, že práce je efektivnější, pokud lidé pracují polovinu pracovního týdne z domova.  Na programátorských, marketingových a obchodních pozicích pracuje stále více lidí od svého PC doma.  Mnoho lidí začalo také podnikat na internetu z domova pomocí e-shopů a technologických start-upu.  Vydělávání na internetu se stalo dosažitelné, ale rozhodně ne jednoduché.  Průmysl 4.0 by měl vše posunout ještě na nový level a zajistit propojenou práci skrze internet.  V blízké budoucnosti budete moci ovládat stroje na dálku ze svého domova. ZMĚNA PRACOVNÍCH POZIC V PRŮMYSLU 4.0 NOVÉ FUNKČNÍ VLASTNOSTI 1. Kontrola • Přístroje a produkty díky propojení mají možnost provádět kontrolu svého okolí a vlastní činnosti a to způsobuje, že mohou dodávat informace o svém výkonu, funkcích a využití. • Příklad: Průmyslové výrobní zařízení generuje při poruše odpovídající informaci, pošle ji prostřednictvím internetu na řídicí místo, a aktivuje tak proces opravy, při kterém je zohledněn potřebný čas, personál a materiál („chytrá továrna“ / Smart Factory). 1. Kontrola • Přístroje a produkty díky propojení mají možnost provádět kontrolu svého okolí a vlastní činnosti a to způsobuje, že mohou dodávat informace o svém výkonu, funkcích a využití. • Příklad: Průmyslové výrobní zařízení generuje při poruše odpovídající informaci, pošle ji prostřednictvím internetu na řídicí místo, a aktivuje tak proces opravy, při kterém je zohledněn potřebný čas, personál a materiál („chytrá továrna“ / Smart Factory). 2. Dálkové ovládání • Pomocí této funkce mohou uživatelé díky propojení tak řešit komplexní úkoly také z dálky (např. v nebezpečných nebo obtížně přístupných oblastech). • Příklad: V zemědělství jsou kombinována data z čidel vlhkosti s daty z předpovědí počasí, aby bylo možné například optimalizovat a centrálně řídit činnost zavlažovacích systémů, a tak snížit spotřebu vody (tzv. „chytré farmy“ / Smart Farms). 2. Dálkové ovládání • Pomocí této funkce mohou uživatelé díky propojení tak řešit komplexní úkoly také z dálky (např. v nebezpečných nebo obtížně přístupných oblastech). • Příklad: V zemědělství jsou kombinována data z čidel vlhkosti s daty z předpovědí počasí, aby bylo možné například optimalizovat a centrálně řídit činnost zavlažovacích systémů, a tak snížit spotřebu vody (tzv. „chytré farmy“ / Smart Farms). 3. Optimalizace • Při spojení dálkového ovládání a kontroly je možnost umožnit také optimalizaci průběhu celého procesního řetězce – a to už od nákupu přes výrobu až k expedici. A díky tomu je možné zlepšit výkon, míru využití a dostupnost propojených systémů, např. ve výrobních nebo zemědělských podnicích. • Příklad: Při řízení vozového parku je možné naplánovat termíny údržby, objednat potřebné náhradní díly a zvýšit výraznou měrou efektivitu oprav na základě automaticky generovaných informací, které se týkají toho, kde se právě nacházejí jednotlivá vozidla, a kdy je potřeba provést jejich revizi. 4. Automatizace • Když funguje součinnost a souhra prvních tří funkčních vlastnosti což jsou datové kontroly, dálkové ovládání a optimalizace tak to umožňuje další automatizaci – přístroje, stroje a produkty se tak mohou přizpůsobit danému okolí a preferencím uživatelů, mohou tak provádět vlastní údržbu a samostatně fungovat. • Příklad: Termostaty propojené s internetem řídí topná a chladící zařízení a předávají dodavatelům a výrobcům údaje, na základě kterých jsou regulovány parametry výkonu. 5. Zaměření na služby • Příklad: Rolls-Royce nabízí leteckým společnostem model služby s názvem „Power-by-the-hour“, v rámci kterého je placen poplatek pouze za dobu, kdy byl motor skutečně využíván. Vedle nových možností vyúčtování služeb, například na základě délky provozu, objemu a četnosti využívání, je možné kontinuálně poskytovat aktualizace a modernizace (updaty a upgrady), ale také provádět vzdáleně údržbu (vzdálený přístup). To vše má samozřejmě výrazný vliv na prodej a oblast řízení vztahů se zákazníky. 6. Individualizace produktu • Stále větší propojení a inteligentní výrobní procesy, ale také aditivní výroba a 3D tisk umožňují vyrábět produkty přesně podle představ zákazníků. Dnes je možné nabízet skoro všechny produkty také v malých sériích, už od jednoho kusu, a to při stejných strukturách cen, které byly v minulosti dostupné pouze u větších zakázek a u relativně standardizovaných výrobků. • Příklad: Zákazníci si mohou sami na internetu nakonfigurovat sportovní obuv podle svých specifických přání, jimi zadané údaje jsou rovnou propojeny s konstrukčními a/nebo výrobními daty a jsou využity ve všech dalších krocích výroby. KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY  V blízké budoucnosti se zvýší počet především tzv. STEM pozic = jsou to profese v oboru vědy, strojírenství, matematiky a technologie.  Jelikož nově vzniklá povolání bude nutno obsadit pracovní silou, která bude disponovat velmi dobrými měkkými dovednostmi, což jsou tzv. soft skills.  Mezi takové dovednosti lze zařadit komunikaci, asertivitu, schopnost řešení konfliktů, týmovost, sebereflexi apod.  Další požadavky na takové zaměstnance budou: schopnost učit se nové věci, improvizace, flexibilita a kreativita.  Z měkkých dovedností budou také důležité vlastnosti jako komunikace, kritické myšlení, řízení lidí nebo třeba komplexní řešení problémů. ZMĚNY VE VZDĚLÁVÁNÍ V SOUVISLOSTI S PRŮMYSLEM 4.0  Schopnost systémově a interdisciplinárně myslet a doplňovat si trvale znalosti v procesu celoživotního učení se.  Eliminovat existující deficit IT schopností = jedno z řešení může být možnost kratších kurzů s minidiplomy.  Kvalitnější, intenzívnější a dlouhodobější spolupráci podnikové sféry s univerzitami.  Kvalita učitelů na všech stupních škol bude mít v této souvislosti zásadní roli. Trh bude vyžadovat inovativní a kreativní absolventy. Základním požadavkem se stane schopnost kriticky přemýšlet a motivace. ZMĚNY VE VZDĚLÁVÁNÍ V SOUVISLOSTI S PRŮMYSLEM 4.0  Zvyšování i transformace kvalifikací stávajících pracovníků tak, aby byla udržena zaměstnanost vyšších věkových skupin.  Kreativitu může úspěšně naučit jen kreativní učitel. Kvalita a dobré fungování vzdělávacího systému na všech úrovních budou kritickým faktorem úspěchu.  Pěstování postojů mladých lidí k aktivitě, samostatnosti, odpovědnosti, inovativnosti a dalšímu vzdělávání. SPOLEČNOST 5.0  Cílem je připravit na digitalizaci nejen průmysl, ale celou společnost.  Japonský program Společnost 5.0 představuje nový model růstu od informační k „superchytré“ společnosti, který nabízí řešení souvisejících sociálních problémů a předkládá způsob, jak dosáhnout trvale udržitelného rozvoje společnosti.  Matkou Společnosti 5.0 je paní YUKO HARAYAMA. Japonská vědkyně, obchodnice, úřednice a ředitelka OECD.  Otcem Společnosti 5.0 je Japonsko, respektive vláda, která pověřila paní YUKO vytvořením nového konceptu.  Základní principiální změna je v tom, že vývoj již není orientován na technické aspekty a na dosahování neustálého růstu zisku – do centra pozornosti se dostává člověk a jeho kvalita života.  Federace Keidanren vytipovala sedmnáct cílových stavů, kterých má superchytrá společnost dosáhnout. PROFESE BUDOUCNOSTI (1) Herní designér • V budoucnu se dá předpokládat, že hra pronikne do všech oblastí lidské činnosti. • Všude tam, kde bude potřeba zvýšit motivaci a dosáhnout lepších výsledku, budou lidé zkoušet zapojit prvky hry. • Herni designér bude pracovat s poznatky o lidské motivaci, herním chování a daty, a bude tedy propojovat světy psychologie, technologie, designu, medicíny i byznys. Supervizor přerozdělování energií • Speciální supervizor se postará o férovém rozdělování co se týče zdrojů energie. • Rovněž bude ve své práci spojovat technické a geografické vzdělání se znalostí sociální a politické problematiky. Terapeut konce života • Terapeuti budou potřebovat psychologické vzdělání, komunikační dovednosti a velkou mírů empatie. • Budou své klienty učit jak přijmout stárnutí, slábnutí těla a jak se připravit na smrt. PROFESE BUDOUCNOSTI (2) Auditoři ekosystému • Auditoři budou mít znalosti z matematiky, biologie a rovněž budou muset rozumět městské výstavbě a jejímu plánování. • Bude pracovat pro státy či města a bude například regulovat případné dopady nebo v nových stavbách navrhovat ekologičtější řešení. Chirurg na dálku • Telechirurgové budou muset mít krom medicinských znalosti i znalosti k používání nových robotických nástrojů a nové zdroje informací o zdraví pacientů. • Např. když se vám v divočině stane nějaký úraz, který vyžaduje chirurgický zákrok ‚,bude ho moci provádět chirurg i který není na místě. Na místo doktora totiž přilétne dron, který bude mít potřebné chirurgické vybavení. Nostalgista • Nostaligsta bude mít náplně práce v tom, že bude svým klientům vytvářet takové prostředí, jaké je obklopovalo v době kdy byli nejšťastnější. • Nostaligisté budou trochu terapeuti, interiéroví designéři a historici. NOVÉ PROFESE V DIGITÁLNÍ TOVÁRNĚ (1) Ředitel digitalizace Bude zodpovědný za celou digitální transformaci i za změnu kultury uvnitř společnosti. MBSE systémový inženýr MBSE je aplikace pro modelování, která umožní zkoumat celý systém. Technik pro digitální výrobu Navrhne a vylepší výrobní systémy na mechanické, elektronické a softwarové úrovni. Jeho práce pomůže plánovat, řídit a koordinovat výrobní procesy. Inženýr pro datové toky Najde způsoby, jak propojit a sbírat data v průběhu životního cyklu produktů. Stratég pro kybernetickou bezpečnost výroby Bude řídit celkové hodnocení rizik a zajišťovat kybernetickou bezpečnost. Inženýr pro vestavěné prognostiky produktů Bude vyvíjet snímací, analytické a diagnostické systémy, zabudované do produktu, které budou monitorovat výkon či předpovídat blížící se události nebo potřeby údržby. NOVÉ PROFESE V DIGITÁLNÍ TOVÁRNĚ (2) Specialista pro systémy virtuální a rozšířené reality. Využije systémy virtuální a rozšířené reality, aby hledal nové způsoby pro zvýšení produktivity pracovní síly a vyšší přidané hodnoty pro zákazníky. Specialista na prediktivní údržbové systémy Použije snímací, analytické a diagnostické systémy na stávajících zařízeních, aby monitoroval a předpovídal jejich požadavky na výkon a údržbu. Bude mít přehled o provozních režimech a mechanismech selhání zařízení. Specialista na strojové učení Slouží jako spojka mezi funkčním využitím automatizovaného učení a složitými technologiemi, díky nimž jsou stroje chytřejší. Vývojář „digitálních dvojčat“ (virtuální simulace produktu a výroby) Navrhne rámec dat, připojení, moduly a softwarové standardy, které umožní vytvoření „digitálního dvojčete“ (digitální, virtuální kopie) složitého produktu. NOVÉ PROFESE V DIGITÁLNÍ TOVÁRNĚ (3) Systémový inženýr pro prediktivní řízení dodavatelských řetězců Navrhuje a staví analytické systémy dodavatelské sítě. Systémový inženýr pro informační a operační technologie Odpovídá za koordinaci konstrukce, údržby a rozšíření počítačových systémů, které propojují technologie podnikových informaci a technologie výrobních operací. Jejich práce na vývoji různých typů softwaru, aplikací, systémů a řízení sítě efektivně vyplní mezery mezi kancelářským a výrobním prostředím. Stratég pro change management Vzhledem k obrovské a stále se opakující transformaci, kterou výrobci procházejí, je nutné mít pracovníka, který pomáhá vedoucím a skupinám aktivně tyto změny a transformace přijímat a brát je jako příležitosti. Stará se o jejich připravenost k hladkému přijetí změn. NOVÉ PROFESE V DIGITÁLNÍ TOVÁRNĚ (4) Stratég pro change management Vzhledem k obrovské a stále se opakující transformaci, kterou výrobci procházejí, je nutné mít pracovníka, který pomáhá vedoucím a skupinám aktivně tyto změny a transformace přijímat a brát je jako příležitosti. Stará se o jejich připravenost k hladkému přijetí změn. Manažer řízení dodavatelských řetězců Kreativně přemýšlí, jak přeměnit a uspořádat provozy, aby vedly k udržitelným řešením přínosným pro všechny strany a napříč různými oblastmi zájmů a cílů (zisk, zaměstnanec, dopad na životní prostředí, korporátní identita). Specialista na zlepšování zaměstnavatelské zkušenosti S přibýváním technologií ve výrobním závodu se mění nástroje a uspořádání pracovního prostoru. Tato pozice zajistí, aby změny přispívaly k lepšímu výkonu, efektivitě a spokojenosti pracovníků. NOVÉ PROFESE V DIGITÁLNÍ TOVÁRNĚ (5) Inženýr digitalizace a automatizace Hledá nové způsoby automatizace procesů a závad inovace v systémech a technologiích pro zvýšení produktivity a kvality. Vývojář uživatelské přívětivosti Týmy vývojářů pro uživatelskou zkušenost integrují do pracovního prostředí technologie od robotiky, přes 3D tisk až po syntetickou biologii a uživatelské ovladače. Zajišťují optimální souhru lidí a technologií. Specialista na kolaborativní robotiku Pracuje na zavádění kolaborativních robotických systémů a vyškolení nových operátorů v jejich používání. Navrhne systémy pro zvýšení bezpečnosti pracovníků, objemu výroby a přesnosti nebo nahrazení opakujících se manuálních úkolů. Etik pro digitalizaci Vzhledem k rychlému rozvoji digitálních technologií vzniká potřeba nových kodexů chování, etiky podnikání a předpisů. Etik se postará o jejich vytvoření i dodržování.