Trh práce na makroekonomické úrovni a nezaměstnanost JB2c4e5a_nezam5 Unemployment-LR2 unemployment ¡ ¡Klíčovým problémem na makroekonomické úrovni, který ekonomická teorie analyzuje je nezaměstnanost včetně jejího vztahu k jiným jevům (inflaci, hospodářskému vývoji apod.). ¡ student more_information Nezaměstnanost ¡Jedná se o nerealizovanou nabídku práce na trhu práce. ¡Jde o situaci, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva není odpovídajícím způsobem využita. ¡Tento jev se měří pomocí míry nezaměstnanosti ¡Extrémní situace: §plná zaměstnanost, §úplná nezaměstnanost. ¡Práce * každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je v tržní ekonomice nutný k produkci výrobků a služeb a je zaměřen na získání důchodu. Práce= nejdůležitější VF ¡Trh práce * místo, kde se zaměstnavatel a zaměstnanec navzájem najdou a dohodnou se na smlouvě o mzdě, pracovní době apod. ALE jisté odlišnosti (zejména člověk jako nositel práce a zásahy 3 subjektu (kromě D a S)=státu. SEGMENTACE * ¡Pracovní síla * je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, což jsou osoby, buď pracují, nebo které chtějí pracovat. Součástí pracovní síly nejsou obvykle nepracující studenti, nepracující důchodci, ženy v domácnosti a některé skupiny osob, které nejsou počítány mezi nezaměstnané, neboť aktivně nehledají práci (např. bezdomovci). ¡ ¡ ¡ C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\VVU3TWN6\MCj04338830000[1].png ¡Poptávané množství práce je tedy závislé na mzdové sazbě a poptávka po práci je určena příjmem z mezního produktu práce. ¡Cena produktu je v podmínkách dokonalé konkurence dána, to znamená, že poptávka po práci je ovlivněna výši fyzického mezního produktu práce. ¡Jeho velikost je dána: ¡kvalifikací samotné práce, která souvisí s úrovní dosaženého vzdělání, ¡dovedností pracovníků, jejich praxí. ¡mezní produktivitou ostatních výrobních faktorů. ¡řídící a technologické možnosti firmy. ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Tržní poptávka po práci je horizontální součet individuálních křivek poptávky po práci všech firem na trhu práce. Je zahrnuta stejná práce ve všech odvětvích. QL DL w Nabídka práce vyjadřuje všechny kombinace množství práce a mzdy, tzn. množství práce, které bude nabízeno při jednotlivých úrovních mzdové sazby. DEN MÁ JEN 24 HODIN Velikost nabídky práce je závislá na výši mzdové sazby a je určena ztrátou spojenou s obětováním volného času. Substituční efekt rostoucích mezd podněcuje pracovníky ke zvýšení množství nabízené práce, substituuje volný čas za práci, a ten je dražší. Důchodový efekt rostoucích mezd podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce, neboť vyšší mzda činí spotřebitele bohatším=> ohnutí nabídkové křivky práce http://vnps.vn/Hinh_anh/Labour%20sup%203.jpg ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Tržní nabídka práce je součtem individuálních nabídek práce v určité profesi, příp.odvětví. QL SL w Rovnováha na trhu práce vzniká při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem křivky tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. V tomto bodě se nalézá rovnovážná mzda wE. ¡zasahuje do něj vláda ¡neexistuje dokonalá elasticita nabídka –mobilita pracovních sil (nedostatek bytů) –sociální aspekty (vázanost lidí na místo) –kvalifikace a rekvalifikace ¡neexistuje dokonalá elasticita poptávky –efektivností mzdy (firma přeplácí z důvodů personálních) –institucionální faktory (pracovně právní předpisy, minimální mzda, kolektivní smlouvy) ¡mzdová nepružnost – mzdy reagují velmi pomalu na výrazné změny na trzích práce, než je tomu u cen na trzích výrobků a služeb. ¡firmy vytváří vlastní mzdové struktury, kvalifikační systémy (mzdové sazby) a existují tak rozdíly ve výši mezd. ¡MONOPSON? 1.průběhu hospodářského cyklu 2.probíhající strukturální změny 3.realizovaný vědeckotechnický rozvoj 4.rozsahu a formách státních zásahů do ekonomiky 5.integrační tendence 6.síla a politika odborů na trhu práce 7.institucionální nastavení (délka pracovního týdne, věk pro odchod do důchodu, výše sociálních dávek apod.) 8.pružnost trhu práce, resp. mezd 9.vývoj inflace 10.demografické faktory ¡Ekonomické: §VF nejsou optimálně využity, §zatížení státního rozpočtu (SR): ▪vyplácení podpor, ▪výpadek daňových příjmů, §nevytváření HDP nezaměstnanými; ¡Sociální; ¡Psychické. ¡Na makroekonomické úrovni jsou zkoumány zejména dva klíčové problémy: 1.základní vztah mezi nezaměstnaností a inflací, 2.konfliktnost státních zásahů směřujících k dosažení co nejvyšší zaměstnanosti a stability cen. ¡ ¡Definice nezaměstnaného ¡- více přístupů ¡- dle doporučení ILO – osoby starší 15let, které splňují tyto podmínky: ¡ 1.jsou bez práce 2.hledají „aktivně“ zaměstnání – tj. registrace na ÚP nebo jiné soukromé zprostředkovatelské agentury 3.připravenost nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů Základní východiska student more_information unemployed-person Nezaměstnanost vs. Nezaměstnaný ¡NEZAMĚSTNANOST ¡Ekonomický jev, vyjadřující nevyužití části nabídky práce na trhu práce odpovídajícím způsobem. ¡Vyjadřuje vnitřní ekonomickou nerovnováhu. ¡ ¡NEZAMĚSTNANÝ ¡Člověk, osoba, jejíž potenciál není na trhu práce využitý. ¡Ekonomicky aktivní obyvatelstvo= jsou to lidé starší 15 let, kteří buď pracují (jsou zaměstnaní) a nebo lidé kteří jsou sice nezaměstnaní, ale práci si hledají a nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení z práce do zaměstnání vrátit (do 14 dnů). ¡ ¡Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo= jsou to lidé, kteří nejsou zaměstnaní a současně nesplňují kritéria pro zařazení do skupiny nezaměstnaných. Patří se zejména děti v předškolním věku, studenti, invalidní a starobní důchodci. Základní východiska student more_information ¡Nejčastěji: §počtem nezaměstnaných, §mírou nezaměstnanosti. ¡Míra nezaměstnanosti: §ukazatel toho, jak vysoký je podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, §často se užívají tzv. parciální míry nezaměstnanosti (tj. např. dle věku, pohlaví, vzdělání atp.) ¡ ¡úplný census, tj. sčítání lidu (jen občas) ¡výběrová šetření pracovních sil (vybraný vzorek domácností a jejich monitoring) – využívá ČSÚ pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti ¡sekundární prameny (např. statistiky Úřadu práce) – dříve se tak zjišťovala tzv. registrovaná míra nezaměstnanosti, ta ale byla nahrazena od roku 2013 ukazatelem – podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) calculator •míra ekonomické aktivity (participation rate) vyjadřuje podíl pracovní síly L (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15ti let. •míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let •míra nezaměstnanosti – přesněji obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných (U) na celkové pracovní síle (L) (v procentech). ¡označována za „normální“, v podstatě zdravou formou nezaměstnanosti ¡dobrovolný odchod ze zaměstnání za účelem nové práce ¡časové hledisko – doba potřebná k nalezení nového pracovního místa (inzeráty, pohovory, vyhledávání) a taktéž následná změna pracovního místa (příprava, výměna např. bydliště apod.) ¡zpravidla v rozmezí 6-12 týdnů ¡krátkodobá ¡příčiny: nepravidelnost produkce specifických odvětví (stavebnictví, těžba, zemědělství, cestovní ruch) či ve spotřebě existující sezónní výkyvy (vánoce, cestovní ruch, textil, zemědělství) ¡stát v těchto případech např. kompenzuje určité % mzdy po dobu těchto výkyvů, přičemž se tak udržuje pracovní síla a podnikateli nevznikají náklady během nečinnosti ¡nebo stát přispívá zaměstnavatelům na pracovní pomůcky, pronájem strojů, tak aby mohl fungovat i během výkyvů ¡nabídka práce určitého druhu (pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu) je vyšší než poptávka, tj. existuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou ¡důvodem je i nízká územní mobilita, mobilita v rámci změny kvalifikace (rekvalifikace) ¡je spojovaná s cyklickými výkyvy ekonomiky, je rozdílem mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti. ¡míra nezaměstnanosti, která je slučitelná s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky, lze ji však charakterizovat také jako míru nezaměstnanosti, při které je skutečná a očekávaná inflace stejná ¡Někdy je definována jako tzv. plná zaměstnanost ¡Podmínku je rovnost počtu lidí opouštějících práci a počtu lidí nalézajících práci ¡Mikroekonomická definice: taková míra nezaměstnanosti, která vznikne působením tržních sil a kterou není možné trvale ovlivňovat nástroji monetární a fiskální politiky. ¡Makroekonomické pojetí s mírou inflace (NAIRU): taková míra nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, očekávání firem ohledně vývoje cen a mezd jsou správná a příliv a odliv nezaměstnaných se vyrovnávají. 1990 2012 Zdroj: OECD; Eurostat Eurozóna-12 Zdroj: ČSÚ Míra zaměstnanosti, sezónně očištěno Míra zaměstnanosti před COVID-19, rok 2019 Míra zaměstnanosti v zemích EU Míra zaměstnanosti osob 15 – 24 let, sezónně očištěno Míra zaměstnanosti osob 15 – 24 let, měsíc červen 2020 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %), rok 2017 ¡„Kdo chce pracovat, vždy práci najde“. ¡Nezaměstnanost je výrazem krátkodobé nerovnováhy mezi poptávkou po práci a nabídkou práce. ¡Zejména nepružnost nabídky (důvody): §nízká informovanost o volných pracovních místech, §nízká ochota k mobilitě, §nízká ochota přijmout zhoršení (mzdové) podmínky. ¡Hlavní příčina – nadměrné mzdové požadavky. ¡Přirozená míra nezaměstnanosti: tzv. neodstranitelné minimum (= dobrovolná nezaměstnanost). § ¡ ¡Poptávka a nabídka práce se shodují=>je dosažena plná zaměstnanost tj. přirozená míra nezaměstnanosti a rovnovážná reálná mzda. Předpokladem jsou dokonale pružné mzdy. Vzniká pouze dobrovolná nezaměstnanost a ekonomicky aktivní obyvatelstvo se člení na zaměstnané a dobrovolně nezaměstnané. ¡↓ w → ↓ mezd → ↑zisk → ↑investic → ↑poptávky po kapitálu a poptávané množství práce ¡ §krácení podpor v nezaměstnanosti tak, aby nekonkurovaly jako alternativní příjem sníženým mzdám, §odstranění monopolu odborů na trhu práce, umožní zaměstnavatelům pružnější reakce na situace na trhu práce §cíl: akceptace mzdové sazby nezvyšující inflaci; ¡Praktická orientace na stranu nabídky: §boj proti inflaci, §mzdová regulace, §omezení síly sociálního státu. ¡Hlavní příčiny nezaměstnanosti (přetrvávající): §technologický pokrok vytlačující živou práci, §chronický nedostatek poptávky. ¡AD není dostatečná k zajištění plné zaměstnanosti: §hlavní příčina – technologická nezaměstnanost, §uznání nedobrovolné nezaměstnanosti. ¡Mzdy: §část nákladů, §hlavní zdroj kupní síly domácností. ¡Řešení nezaměstnanosti: §nelze jen s pomocí tržního mechanismu, §vyžaduje státní intervence do ekonomiky. § § ¡ ¡předpokládá strnulost mzdových sazeb, tj. nepružné nominální mzdové sazby. Existující nominální mzdová sazba je vyšší než její rovnovážná úroveň, a při této sazbě existuje určitá míra nedobrovolné nezaměstnanosti. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je potom tvořeno zaměstnanými a nezaměstnanými, kteří se člení na dobrovolně nezaměstnané a nedobrovolně nezaměstnané. ¡Vyjadřuje fakt, že při růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň úměrně klesá hrubý domácí produkt (oproti potenciálnímu HDP). ¡Hrubý odhad ztráty blahobytu spojený s dočasným zvýšením míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod by činil dvě až tři procenta reálného výstupu ¡je-li skutečná míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry, pak Y = Y*, nebo také Y/Y* = 1. Je-li skutečná nezaměstnanosti vyšší u > u*, ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti ¡ Demografická projekce ČSÚ grafy_11723_image001b_849x403 ¡Mladí lidé (absolventi) ¡Starší lidé (+55) ¡Ženy samoživitelky ¡Lidé bez kvalifikace (základní vzdělání) ¡Některá etnika ¡Osoby se zdravotním postižením (hendikepovaní)