Mezinárodní právo Právo mezinárodního obchodu (pojem, prameny, subjekty) Mgr. Danuta Duda, Ph.D. •Obchod – je činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb (či práva – např. licence) za peníze, případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod). •Mezinárodní obchod – je pak obchod, při kterém jsou jeho účastníci z různých států. •Export – vývoz zboží (služeb, práv) do zahraničí •Reexport – je opětovný vývoz dovezeného zboží •Import – dovoz zboží (služeb, práv) ze zahraničí •Právo mezinárodního obchodu – je účelově uspořádaným souborem právních norem z různých právních odvětví a různého původu (mezinárodní, unijní a vnitrostátní), které spojuje jejich společný účel upravovat právní poměry vznikající při uskutečňování mezinárodního obchodu a mezinárodního hospodářského styku vůbec. • • Základní pojmy týkající se práva mezinárodního obchodu •Základními prameny veřejnoprávní regulace jsou: •Mezinárodní smlouvy (smlouvy regulující mezinárodní obchod, smlouvy unifikující hmotněprávní normy, smlouvy unifikující procesněprávní normy) •Unijní právní předpisy (nařízení Řím I, Řím II, Brusel I bis) •Mezinárodní obyčej •Vnitrostátní právní předpisy •Pro usnadnění mezinárodního obchodu se uplatňují i další instrumenty: •Mezinárodní obchodní zvyklosti •Vzorové smlouvy •Formulářové smlouvy (adhézní smlouvy) •Dodací podmínky • • • Prameny práva mezinárodního obchodu •Všechny státy mají svou legislativu jak pro oblast vnitrostátního obchodu, tak pro mezinárodní hospodářský styk. •Zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. •Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem č. 38/1994 Sb. •Celní zákon č. 242/2016 Sb. •Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. •Zákon o mezinárodním právu soukromém č. 91/2012 Sb. •Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. •Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. •Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů č. 216/1994 Sb. •Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. •Exekuční řád č. 120/2001 Sb. • • • • • • Vnitrostátní právní předpisy •Fyzické osoby (FO) •Právnické osoby (PO) (obchodní korporace, Společný obchodní závod, Evropská společnost, Evropská družstevní společnost, Evropské hospodářské zájmové sdružení, Mezinárodní společnosti) •Státy •Mezinárodní organizace vládní povahy (založené mezinárodní smlouvou): EU, WTO, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská sociální rada OSN, Hospodářská komise pro Evropu, Konference OSN pro obchod a rozvoj, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Organizace OSN pro průmyslový rozvoj. •Mezinárodní obchodní nevládní organizace (soukromoprávní subjekty založené zřizovacími dokumenty podle práva státu jejich sídla): Mezinárodní obchodní komora, Světová federace obchodních míst, Mezinárodní centrum pro obchod a udržitelný rozvoj, Světová organizace poctivého obchodování. • • • • • • Subjekty mezinárodního obchodu •Právní osobnost - způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti •Svéprávnost - způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat) •§ 29 ZMPS •Fyzické osoby •(1) Právní osobnost a svéprávnost se řídí, nestanoví-li se v tomto zákoně něco jiného, právním řádem státu, v němž má osoba obvyklý pobyt. •(2) Nestanoví-li tento zákon něco jiného, stačí, jestliže fyzická osoba činící právní jednání je k němu způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž fyzická osoba právní jednání činí. •§ 9 ZMPS •(1) Způsobilost cizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost se řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu. •Podnikající fyzická osoba • • • • • Fyzické osoby •je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost nebo jehož právní osobnost zákon uzná (§ 20 Občanského zákoníku - OZ) •má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§118 OZ) •vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§120 OZ) •zaniká výmazem z veřejného rejstříku •Pro určení osobního statutu právnické osoby se používá v jednotlivých státech dvou různých kritérií: principu inkorporačního (je osobním statutem právnické osoby právní řád, podle něhož (na jehož základě) právnická osoba vznikla (byla založena)) a principu sídla (je osobním statutem právnické osoby právní řád státu, v němž má právnická osoba své skutečné (nikoli jen statutární) sídlo). • • • • • Právnické osoby •Občanský zákoník definuje 3 základní skupiny PO: 1. Korporace § 210 – 302 OZ – ty se dále dělí na obchodní korporace (obchodní společnosti a družstva) a spolky. •Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (kapitálové společnosti) •Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. •Spolek - alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. (§ 214 odst.1 OZ). Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. (§ 217 odst. 1 OZ). 2. Fundace § 303 – 401 OZ - Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. (§ 303 OZ). Fundace se dělí na nadace a nadační fondy. 3. Ústav § 402 – 418 OZ - Ústav je právnická osoba ustanovená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. (§ 402 OZ). • • • • • • Právnické osoby •Je způsob společného podnikání více obchodních závodů bez nutnosti se sloučit či splynout. •Je to vytvoření partnerství pro společné podnikání, často na omezenou dobu s konkrétním cílem po jehož dosažení se společný podnik ukončí. •Joint Venture je obvykle realizované vyčleněním určité části (zpravidla lidských zdrojů, výrobních kapacit, distribuční sítě, know-how) z partnerských obchodních závodů do společného obchodního závodu. •Joint Venture zakládají většinou partneři ze stejného oboru s cílem posílit pozici na trhu, vytvořit nové výrobky nebo služby pomocí společně sdíleného know-how nebo pomocí společného kapitálu. •Právní režim právnických osob se zahraniční majetkovou účastí je upraven v § 26 odst. 2 ZMPS •Cizinci a zahraniční právnické osoby mají v oblasti svých osobních a majetkových práv, pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno něco jiného, stejná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky a české právnické osoby. Společný obchodní závod (join venture) •Je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001, o statutu evropské společnosti a směrnicí Rady 2001/86/ES, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. V českém právním řádu je upravena zákonem č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. •Způsoby založení jsou taxativně vymezeny v příslušném nařízení. Tady jsou uvedeny pouze 2 nejvíce rozšířené způsoby: •fúze alespoň dvou akciových společností, které podléhají právním předpisům různých členských států. •transformací akciové společnosti založené podle práva členského státu a mající sídlo a správní ústředí v členském státu, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. •Ve všech případech musí upsaný základní kapitál činit nejméně 120 000 euro. •Společnost musí mít sídlo na území některého ze států EU. •Orgány Evropské společnosti: •a) valná hromada akcionářů a •b) buď dozorčí orgán a řídící orgán – představenstvo (dualistický systém), nebo správní orgán – správní radu (monistický systém), podle toho, kterou možnost obsahují stanovy. • Evropská akciová společnost (zkráceně Evropská společnost) •Základ její úpravy je obsažen v nařízení Rady (ES) č. 1435/2003, o statutu Evropské družstevní společnosti a navazující směrnici Rady č. 2003/72/ES, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců, která byla do českého právního řádu implementována zákonem č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti. •Předmětem podnikání EDS je uspokojování potřeb členů nebo rozvoj jejich hospodářských a sociálních činností. •V procesu založení EDS musí být vždy přítomen tzv. nadnárodní prvek. Zcela nová EDS může být založena např. (1) alespoň pěti fyzickými osobami a společnostmi s bydlištěm alespoň ve dvou čl. státech nebo se řídí právem alespoň dvou čl. států, (2) fúzí družstev založených podle práva členského státu, která mají sídlo i správní ústředí v EU, řídí-li se alespoň dvě tato družstva právem různých členských států či (3) přeměnou družstva založeného podle práva členského státu, které má sídlo i správní ústředí v EU, pokud má po dobu alespoň dvou let provozovnu nebo dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. •Minimální výše základního kapitálu EDS činí 30.000 euro. •EDS má tyto orgány: •a) valnou hromadu a •b) buď dozorčí orgán a řídící orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém), podle toho, kterou možnost obsahují stanovy. • Evropská družstevní společnost (EDS) •Úprava EHZS se nachází v Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85,o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) •Cílem tohoto sdružení je podporovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost svých členů tím, že soustřeďuje zdroje, činnosti a dovednosti. Díky tomu by se mělo dosáhnout lepších výsledků než činností prováděnou odděleně. •Sdružení mohou založit společnosti a další veřejné či soukromé právnické osoby založené podle práva některé země EU a usazené v EU. Založit ho mohou i fyzické osoby vykonávající v EU průmyslovou, obchodní, řemeslnou či zemědělskou činnost, provozující soukromou praxi nebo poskytující jiné služby. •Sdružení musí mít alespoň dva členy pocházející z různých zemí EU. •Sdružení při založení nemusí mít kapitál. Jeho členové mohou využít jiné způsoby financování. •Sdružení musí mít alespoň dva orgány: •členy, kteří vystupují kolektivně, a •jednoho nebo více jednatelů. • • Evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) •Nadnárodní společnost – společnost, která má své vedení v jednom státě (domovské zemi) a svoji činnost rozvíjí v několika jiných státech (hostitelských zemích) •Transnacionální společnost – nelze ji ztotožnit s jedním státem, nelze tedy přesně identifikovat její státní příslušnost, jinak mezinárodní společnost • Mezinárodní společnosti a mezinárodní obchodní organizace •V oblasti mezinárodního obchodu je vnitřní trh EU největším jednotným trhem na světě. •Vnitřní trh EU je prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn podle ustanovení této smlouvy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. •Za předchůdce EU v evropských integračních snahách můžeme označit společenství, která vznikla zakládajícími smlouvami o Evropském společenství uhlí a ocelí - ESUO (Pařížská smlouva, 1951 rok), Evropském společenství atomové energie - Euratom a Evropském hospodářském společenství - EHS (Římské smlouvy, 1957 rok) •EHS je označováno za první univerzální nadstátní evropskou mezinárodní organizaci, jejímž cílem bylo podporovat zřízení společného trhu Evropská unie •Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím. •Celní unie se vztahuje na a) výrobky, které mají svůj původ v členských státech, b) výrobky, které pocházejí ze třetích států, avšak které již jsou v některém členském státě ve volném oběhu, tj. ty výrobky, u nichž byly splněny dovozní náležitosti a zaplaceno clo. •Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy. •Množstevní omezení dovozu/vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána. • • • Evropská unie – volný pohyb zboží •Volný pohyb osob – pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. •Volný pohyb osob může být omezen z důvodu ochrany veřejného pořádku, ochrany veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. Z těchto důvodů mohou být rovněž osoby vyhoštěny z hostitelského členského státu. •Svoboda usazování - druhou kategorií ekonomických činných osob (vedle pracovníků), na něž se vztahuje svoboda volného pohybu, jsou živnostníci, podnikatelé a příslušníci tzv. svobodných povolání. Zahrnuje především přenesení sídla samostatně výdělečně činných osob, stejně jako zahájení samostatné činnosti osobou, dosud v hostitelském státě nesamostatně činnou. Znamená rovněž, že dochází k novému, přeshraničnímu umístění částí podniku, aniž by se měnilo místo výkonu hlavní činnosti. Svoboda usazování se týká FO, jak rovněž PO. • • • • • Evropská unie – volný pohyb osob (pracovníků, svoboda usazování) •jsou zakázána omezení volného pohybu služeb uvnitř Unie pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, než se nachází příjemce služeb. Služby zahrnují zejména: • a) činnosti průmyslové povahy; • b) činnosti obchodní povahy; • c) řemeslné činnosti; • d) činnosti v oblasti svobodných povolání •Rozlišuje se poskytování služby aktivní a pasivní. •V prvním případě se přemisťuje do jiného členského státu poskytovatel služby (např. advokát). •Ve druhém případě se přemísťuje příjemce služby za poskytovatelem (např. léčení pacienta v zahraničním zdravotnickém zařízení). •Existuje i třetí varianta, při které oba účastníci zůstávají ve svých státech, ale přemisťuje se předmět služby (např. architektonické plány nebo počítačové programy). • • • • Evropská unie – volný pohyb služeb •čtvrtá základní svobodou vnitřního trhu. •v nejobecnější rovině lze volný pohyb kapitálu vymezit jako zákaz omezení přechodu hodnot mezi členskými státy, nejde-li o zboží nebo služby. •volný pohyb kapitálu je diferencován na dvě složky: volný pohyb plateb a volný pohyb kapitálu v užším smyslu, tj. především kapitálu investičního. •o platby jde v případě plnění závazku, např. placení kupní ceny za dodané zboží. •pohyb plateb je tedy korelátem pohybu zboží a služeb. •platbou je rovněž plnění z pojistné smlouvy v případě vzniku škody (např. dopravní nehodou). •volný pohyb kapitálu v užším smyslu se týká především investování, vkladů na účtech apod. •tento aspekt pohybu kapitálu má návaznost na volný pohyb osob, zejména na právo usazování. •zřízení pobočky nebo dceřiné společnosti v jiném členském státě vyžaduje investice nebo majetkovou účast. • • • Evropská unie – volný pohyb kapitálu –WTO byla formálně založena Marakéšskou smlouvou uzavřenou 15. 4. 1994, která vstoupila v platnost 1. 1. 1995. –Sídlem je Ženeva –nejvýznamnější mezinárodní organizace v oblasti mezinárodního obchodu –Pravidla mnohostranného obchodního systému mají smluvní základ a týkají se pěti základních oblastí: obchodu zbožím, obchodu se službami, práv duševního vlastnictví, řešení obchodních sporů a prověrek obchodní politiky. –Hlavním cílem všech přijatých pravidel a smluv, kterými se musí účastníci smlouvy řídit při vzájemném obchodu, je zjednodušení přístupu na národní trhy a liberalizace obchodní politiky. Systém práv a povinností, který WTO vytvořila, hraje zásadní roli v rozvoji obchodu v globální světové ekonomice. Postupným snižováním cel a odstraňováním obchodních bariér WTO přispívá k růstu životní úrovně, poklesu nezaměstnanosti, optimálnímu využití přírodních zdrojů v souladu s pravidly trvale udržitelného rozvoje a k ochraně životního prostředí. Světová obchodní organizace (WTO) •byla založena v roce 1961, sídlo má v Paříži. •OECD hraje důležitou roli v koordinaci hospodářské a sociální politiky svých členů. •Členské státy respektují shodné principy, kterými jsou tržní hospodářství, pluralitní demokracie a dodržování lidských práv. •Nejvyšším orgánem OECD je Rada. Schází se na úrovni ministrů a na úrovni stálých představitelů - velvyslanců. •Operativní činnosti zajišťuje OECD prostřednictvím rozvětvené struktury výborů (řídících a odborných) a pracovních skupin, v nichž zasedají zástupci jednotlivých odborných institucí členských států OECD. • Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) •DOBIÁŠ P., Z. KUČERA, T. MACH a B. POLÁČEK, 2014. Sbírka příkladů z mezinárodního práva soukromého. Praha: Leges. ISBN 978-80-87576-81-6. •POLÁČEK B., 2017. Právo mezinárodního obchodu. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-770-7. •JANKŮ M., 2019. WTO a právo mezinárodního obchodu. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-735-4. Literatura • •Dekuji za pozornost