REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA
DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA
5
REGIONÁLNÍ ROZDÍLY
A REGIONÁLNÍ PROBLEMY1
REGIONÁLNÍ PROBLÉMY
 jsou odrazem nežádoucí rozdílnosti regionů a
jejich existence vyžaduje aktivizaci institucí
působících v regionální rozvoji (zejména regionální
politiky) s cílem tyto regionální problémy omezit
nebo odstranit
2
příčinné faktory regionálních problémů
(ekonomické nebo neekonomické povahy) :
 nízká mobilita pracovní síly a kapitálu
 rozdílnost v cenách a mzdách (+ jejich rigidita)
 geografické faktory (odlehlost, nedostatečné
přírodní zdroje)
 nevyhovující ekonomická struktura regionu
 institucionální faktor (přílišná centralizace)
 psychologické faktory (stigmatizace míst, špatná
pověst a image)
 environmentální faktory (znečištění)
 demografická situace (věková pyramida,
vzdělanostní úroveň, imigrace/emigrace)
 regionální diference v inovacích, investicích,
infrastruktuře …
 regionální diference v přístupu ke službách
 aj.
MAPA ZÁSOBVODY, 2017
Intenzita vnímání
regionálních
problémů a jejich
identifikace závisí
na čase, daném
místě, kultuře,
zvyklostech,
celospolečenských
prioritách apod.
TYPY PROBLÉMOVÝCH REGIONŮ
 z pohledu koncentrace regionálních problémů
rozlišujeme 4 hlavní typy tzv. problémových regionů:
1. regiony nedostatečně vybavené přírodními
zdroji charakteristické nepříznivými přírodními
podmínkami
2. regiony s nedostatečným využitím vlastních
zdrojů, kdy nízké využití vlastních zdrojů je
podmíněno nedostatkem kapitálu
3. regiony se stagnujícími, upadajícími
základními odvětvími, které v minulosti patřily k
vyspělým, avšak změnou ve struktuře poptávky
zaznamenali stagnaci či úpadek tradičních odvětví
(těžba uhlí, energetika, hutnictví, textilní výroba,
strojírenství apod.)
4. hospodářsky slabé regiony (regiony s
podprůměrnou ekonomickou výkonností)
3
„problémový region“ je relativní pojem charakteristický
svou dynamikou v prostoru a čase
REGIONÁLNÍ DISPARITY
 rozumíme jí územní nerovnost, rozdílnost či nepoměr ekonomických, sociálních, teritoriálních
nebo jiných jevů, které jsou výsledkem vývoje reálně fungující ekonomiky. Mohou být:
 pozitivní - podporovány a prohlubovány (přispívají ke konkurenční výhodě regionu)
 negativní - omezovány a potlačovány (jsou zdroje zranitelnosti regionu a vedou k polarizaci regionů)
 regionální disparity členíme na:
 ekonomické - územní nerovnosti ekonomických jevů neboli územní rozdílnosti v procesu výroby,
rozdělování, směny a spotřeby užitných hodnot
 životní úroveň, ekonomický růst, trh práce, hospodářská struktura regionů, firemní struktura aj.
 sociální - územní nerovnosti sociálních jevů, které se týkají především lidské společnosti a vtahů uvnitř
této společnosti
 zdraví, vzdělání, bezpečnost – kriminalita, sociální služby a péče, bydlení, kultura aj.
 teritoriální - územní nerovnosti teritoriálních jevů, které jsou spjaty zejména s příslušným územím
 přírodní zdroje (charakter přírody), životní prostředí a znečištění environmentu, srážky, sluneční svit apod.
4
PŘÍČINY MEZIREGIONÁLNÍCH ROZDÍLŮ A
FAKTORY, KTERÉ JE ZPŮSOBUJÍ
 příčiny meziregionálních rozdílů lze rozdělit do dvou
kategorií na:
 vnitřní (endogenní) - pocházejí od aktérů regionálního
rozvoje v daném regionu, přičemž jde o jejich chování,
zvyky, motivaci, schopnosti a míru jejich využití
 vnější (exogenní)- společenské podmínky a podmínky
externího prostředí (fyzicko-geografické i socio-
ekonomické)
 faktory členíme na primární a sekundární:
 primární – relativně nízká mobilita kapitálu a pracovní
síly, geografické faktory, ekonomická struktura regionů aj.
 sekundární – vnější ekonomika, demografická situace,
image regionu, diference v inovacích, vzdělání apod.
 eliminaci regionálních disparit má na starosti primárně
regionální politika a to formou selektivních
intervencí (viz další přednáška)
5
specifika
regionu
struktura
regionu
regionální
problémy
regionální
rozdíly
PŘÍČINY MEZIREGIONÁLNÍCH ROZDÍLŮ
 Příčiny nerovnoměrného vývoje a zdroje regionálních
disparit lze nalézt ve třech základních skupinách
faktorů:
1. přírodní podmínky - množství nerostného bohatství,
vybavenost a stupeň čerpání přírodních zdrojů, stupeň
znehodnocení a obnovy životního prostředí,
geografická poloha ve smyslu vzdálenosti k centrům
obchodů a významným logistickým uzlům a další
2. socio-kulturní faktory - hodnoty a tradice, které
determinují přístup k inovacím, podnikání, mobilitě,
psychologické faktory, struktura obyvatelstva, migrace
a mobilita pracovní síly apod.
3. politicko-ekonomické faktory - rozdílná
ekonomická struktura a stav infrastruktury, soustředění
politické i ekonomické moci do městských obvodů,
regionální projevy státních rozhodnutí, inovace a
schopnost jejich vytváření, aj.
6
REGIONÁLNÍ DISPARITY A JEJICH ČLENĚNÍ
 Klasifikace regionální disparity ze dvou
souvisejících perspektiv na:
 vertikální perspektiva znamená, že ji
posuzujeme v kontextu různých geograficky
založených rámců (svět, Evropa, země) nebo
různých územních měřítek (Evropská unie,
stát, region, obec s rozšířenou působností,
obec)
 horizontální perspektiva souvisí s věcnou
sférou a může mít materiální i nemateriální
podobu. Máme na mysli jakýkoli zvolený a
měřitelný atribut (míra nezaměstnanosti,
porodnost, délka železniční sítě, domácnosti
připojené k internetu aj.), který splňuje
předpoklad komparovatelnosti
7
 Děkuji za pozornost.
8