REGIONÁLNÍ EKONOMIKA A POLITIKA DOC. ING. KAMILA TUREČKOVÁ, PH.D., MBA Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné 8 EKONOMICKÁ STRUKTURA A ÚROVEŇ REGIONŮ 1 EKONOMICKÁ STRUKTURA REGIONŮ ¡Ekonomická struktura regionu jako celek představuje kombinaci ekonomických aktivit na daném území, objem a strukturu výstupu, strukturu ekonomických subjektů a vztahy ekonomické povahy zejména uvnitř regionu vůči místní společnosti, životnímu prostředí, veřejnému sektoru apod. ¡Ekonomická struktura regionů je velmi proměnlivá, a to z hlediska zaměstnanosti, produkce (výstupu), odvětvové struktury investic, vzniku a zániku firem, důchodu apod. 2 Informace k ekonomické struktuře regionů lze získat prostřednictvím regionálních účtů ( zejména ČSÚ: Databáze regionálních účtů) (hrubý regionální produkt, hrubý regionální důchod, hrubá regionální přidaná hodnota, produktivita práce, spotřeba, rozsah importu a exportu, státní výdaje aj.) nebo informace o ekonomických subjektech (počet, zaměření, lokalizace aj.) z Registru ekonomických subjektů (RES). https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg https://www.czso.cz/csu/xa/metodika-ukazatelu-nejdulezitejsi-udaje https://apl.czso.cz/res/ EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ ¡Ekonomický region představuje lokální území národohospodářského systému, vymezené spádovou oblastí určující ekonomické činnosti a charakteristický určitou sociokulturní strukturou. ¡Ekonomická úroveň regionu je pak soustava zejména ekonomických charakteristik, které nám daný region definují z pohledu, jak účinně využívá disponibilních zdrojů, jak se mu ekonomicky daří, jaká je v něm životní úroveň apod. ¡považuje se za základní indikátor regionální konkurenceschopnosti. S vyšší konkurenceschopností roste schopnost akumulace vnějších podnětů → pozitivní dopad na další rozvoj regionu ¡Na ekonomickou úroveň regionů lze nahlížet z dvou úhlů pohledu: 1.podle obecné hospodářské úrovně a předpokladů pro další hospodářský růst 2.podle ekonomické situace průměrného obyvatele daného regionu (ukazatelé přepočítané na jednoho obyvatele, resp. studenta, zaměstnance apod.) 3 NEJČASTĚJŠÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE PRO VZÁJEMNOU KOMPARACI (MEZI REGIONY, VE VZTAHU K PRŮMĚRU ČR ….): 4 EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ A INDIKÁTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONŮ ¡Hodnocení a znalost ekonomické úrovně je důležité z mnoha důvodů: 1.zainteresované subjekty musí znát objektivní stav a úroveň regionu v rámci nadregionu 2.jejich poznání je podnětem při stanovování národní regionální politiky 3.regionální data tvoří souhrnné hodnoty makroekonomických ukazatelů 4.zjištěná ekonomická úroveň je podkladem z hlediska poskytování dotací a finanční výpomoci z různých (evropských) fondů a programových schémat ¡Ekonomická úroveň regionů závisí na celé řadě faktorů. Mezi základní faktory patří: ¡lokalizace firem a jejich struktura ¡intenzita vnitroregionálních vazeb ¡organizační forma firem ¡demografická situace, náhrady práce ¡hospodářská politika státu 5 REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBO VLASTNÍ PROPOČTY) 6 ¡Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. Souhrn hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství plus čisté daně z produktů představuje Hrubý domácí produkt. REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBO VLASTNÍ PROPOČTY) 7 ¡Zaměstnanci jsou všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. ¡Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje veškerá pořízení a úbytky hmotných i nehmotných fixních aktiv (nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy stávajícího dlouhodobého majetku). Zahrnujeme zde také zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv (půda, podzemní zdroje, patenty apod.). REGIONÁLNÍ EKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY (ČSÚ: DATABÁZE REGIONÁLNÍCH ÚČTŮ NEBO VLASTNÍ PROPOČTY) 8 ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA OBYVATELE 9 Čistý disponibilní důchod domácností představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. KLASSENOVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ ¡L. H. Klassen pro klasifikaci oblastí podle stupně sociálně-ekonomické úrovně navrhuje použít 2 základní kritéria: ¡úroveň příjmů oblasti ve srovnání s celostátní úrovní příjmů ¡poměr tempa růstu (HPH, HDP) v regionu ve srovnání s celostátním tempem růstu ¡na základě těchto kritérií potom rozlišuje regiony na: ¡prosperující (vysoká úroveň kritérií) ¡potenciálně zaostalé (nízký příjem) ¡zaostalé v růstu (nízký růst) ¡zaostalé (nízká úroveň obou kritérií) 10 file:///C:/Users/tur0001/Downloads/Dialnet-EconomicGrowthOnLaborAbsorption-9060802.pdf HOOVEROVA KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ ¡Regiony dle E.M. Hoovera (1971) členíme na: 1.rozvinuté (nevyžadují zásahy státu) 2.problémové a)zaostalé – s nízkou mírou ekonomické aktivity, regiony, které zaostávají v úrovni tvorby HDP na obyvatele, v úrovni vybavení infrastrukturou či v míře zaměstnanosti b)deprimované – zaostávají v důsledku úpadku profilujících odvětví c)s upadajícími městskými centry 11 KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH REGIONŮ DLE I. JÁČE (2010) ¡růstové regiony – jsou charakteristické budováním nových výrobních odvětví nebo služeb, jsou atraktivní pro podnikatele a dochází v nich k růstu obyvatelstva díky přirozenému přírůstku nebo imigraci ¡stagnující regiony – regiony, kde z ekonomického hlediska nedochází k žádným výrazným změnám, odvětvová struktura se příliš nemění ¡problémové regiony – jsou charakteristické dlouhodobým ekonomickým úpadkem a nízkou výkonností, úbytkem obyvatelstva, v některých případech dochází i k útlumu některých odvětví 12 JÁČ, Ivan, 2010. Jedinečnost obce v regionu. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-7431-038-6. ¡Děkuji za pozornost. ¡ 13