VEŘEJNÁ SPRÁVA A SPRÁVNÍ PRÁVO JUDr. Michal Márton, Ph.D. Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 2 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 3 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 4 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 5 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 6 Teorie zvláštního práva obecné právo je právo soukromé, které upravuje práva a povinnosti všech právních subjektů včetně nositelů veřejné moci zvláštním právem je právo veřejné, které je přiznáno pouze nositelům veřejné moci při výkonu jejich vrchnostenských pravomocí Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 7 Správní právo = ta část právního řádu, která upravuje veřejnou správu, = soubor právních norem vztahujících se na veřejnou správu, pokud jde o její organizaci a činnost, včetně vztahů vznikajících při jejím výkonu mezi nositeli veřejné správy na jedné straně a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé, = soubor veřejnoprávních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy, Pro správní právo jako právo veřejné je charakteristické, že: qprosazuje a chrání veřejný zájem, qupravuje vztahy mezi nerovnými subjekty, qkonkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí, qdisponuje možností správního donucení. Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 8 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 9 Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 10 Vztah státní správy a samosprávy qsamosprávu definuje stát v zákonech, může vyslovit vůli, že samospráva nebude existovat (ústavním zákonem lze zrušit vyšší územně samosprávné celky) q qsamospráva podléhá státnímu dohledu (obecně závazná vyhláška obce – přezkum Ministerstvem vnitra – Ústavním soudem) q qje na státu finančně závislá (zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 11 Státní správa Státní správa je odvozena od podstaty a poslání státu, který jejím prostřednictvím realizuje svou výkonnou moc. Subjektem vykonávajícím státní správu je v prvé řadě stát, to však nebrání tomu, aby v některých případech stát přenesl svou působnost na jiné subjekty veřejné správy (např. kraje a obce vykonávající státní správu v přenesené působnosti). Státní správa slouží státu k aplikaci práva a v širším smyslu také k realizaci státní politiky. Ve státní správě se projevují prvky řízení a regulace. Stát prostřednictvím svých orgánů totiž zajišťuje dosažení stanovených cílů obsažených v zákonech (řízení) a udržování žádoucího stavu či obnovu předchozího stavu narušeného protiprávním jednáním (regulace). To vše směřuje k naplnění ochranné a mocenské funkce státu, která spočívá v poskytování ochrany subjektům, jejichž práva byla porušena. Za účelem naplnění svých úkolů stát zřizuje soustavu hierarchicky uspořádaných orgánů, mezi kterými existují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Tyto mocenské vztahy jsou typické právě pro státní správu a odlišují ji od samosprávy. Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 12 Státní správa ústřední, vykonávaná státními orgány s celostátní působností jakými jsou ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy (zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon) územní vykonávaná státními orgány s omezenou místní působností, mezi které patří například úřady práce, finanční úřady, úřady obcí a krajů vykonávající státní správu v přenesené působnosti apod. Za účelem naplňování úkolů státní správy je území České republiky rozděleno na územní jednotky. Základním stupněm výkonu státní správy je místní státní správa vykonávaná na území jedné či více obcí. Příkladem státní správy na místní úrovni je finanční správa, stavební správa apod. Druhým stupněm je okresní státní správa vykonávána okresními institucemi. Jako příklad lze uvést okresní policejní správu, okresní správu sociálního zabezpečení apod. Dalším stupněm je krajská státní správa vykonávající správu na pověřeném území. Území krajské státní správy se nemusí krýt s územím krajské územní samosprávy. Na tomto stupni můžeme nalézt například krajskou policejní správu či krajské hygieniky. Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 13 Samospráva Samospráva je veřejná správa vykonávána jinými veřejnoprávními subjekty než státem, pokud je zákonem do jejich odpovědnosti svěřena. Tyto veřejnoprávní korporace vystupují vlastním jménem, ve své působnosti a za účelem naplnění svěřených úkolů zřizují vlastní orgány. Samospráva je projevem decentralizace vymezených úkolů správy státu na samostatné, státem uznané a na státu nezávislé veřejnoprávní subjekty. Územní samospráva vyjadřuje zájem určitého dílčího územního společenství a v podmínkách České republiky je představována obcemi a kraji. Územní samospráva má svůj územní základ, který je tvořen územím samosprávného celku a osobní základ tvořený obyvatelstvem. Územní samospráva má své vlastní uspořádání. Mezi obcemi a kraji neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti a zásah vyššího územně samosprávného článku (kraje) do činnosti obce je možný pouze na základě zákona. Zájmová samospráva vyjadřuje také zájem dílčího společenství, které v tomto případě vyjadřuje určitý profesní stav (např. advokáti, notáři, lékaři apod.) a je organizovaná v profesních komorách (advokátní, notářská, lékařská apod.). Věcná za cílem splnění konkrétního úkolu (sdružení obcí) Veřejná správa a správní právo, JUDr. Michal Márton, Ph.D. 14 Samospráva Veřejnoprávní korporace je zpravidla samosprávnou institucí představovanou společenstvím osob, spojených společnými cíli při realizaci veřejných zájmů, jež je státem aprobována a jíž je přiznána příslušná právní subjektivita. Subjektivita veřejnoprávních korporací zahrnuje jak subjektivitu ve sféře veřejného práva, tak subjektivitu ve sféře soukromého práva. Územní samospráva vyjadřuje zájem určitého dílčího územního společenství a v podmínkách České republiky je představována obcemi a kraji. Územní samospráva má svůj územní základ, který je tvořen územím samosprávného celku a osobní základ tvořený obyvatelstvem. Územní samospráva má své vlastní uspořádání. Mezi obcemi a kraji neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti a zásah vyššího územně samosprávného článku (kraje) do činnosti obce je možný pouze na základě zákona. Zájmová samospráva vyjadřuje také zájem dílčího společenství, které v tomto případě vyjadřuje určitý profesní stav (např. advokáti, notáři, lékaři apod.) a je organizovaná v profesních komorách (advokátní, notářská, lékařská apod.).