4. přednáška
doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D., MBA
Příčiny vzniku: potřeba spolupráce mezi
vybranými subjekty z jednotlivých zemí.
Mezinárodní ekonomické organizace vznikají
jako odvozené subjekty světového
hospodářství. Vlády na tyto instituce delegují
část svých pravomocí, aby v rámci
dohodnutého statutu plnily své funkce.
Potřeba kooperace a koordinace vedla ke
vzniku zhruba 300 organizací, které na světě
existují.
Pro mezinárodní organizaci i
(neekonomickou) jsou charakteristické tyto
znaky:
- právní subjektivita,
- stanovy,
- orgány,
- finanční zdroje.
Světová obchodní organizace (WTO)
Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj (OECD)
Mezinárodní měnový fond (IMF)
Světová banka (WB)
Banka pro mezinárodní platby (BIS)
Nejprve snaha o bilaterální spolupráci;
prvním krokem k ustavení WTO bylo
vypracování „mnohostranných“ pravidel
obchodu, která se stala předmětem
Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT;
1947);
oficiální založení WTO v roce 1995 – sídlo
Ženeva, 164 členů, disponuje silou 99 %
světové ekonomiky;
základním principem organizace je tzv.
jednání (negociace) a přijímání rozhodnutí
založeno na konsensu.
Hlasování probíhá pouze o rozpočtu či přijetí
nového člena na principu kvalifikované většiny.
Přijetí jakéhokoli rozhodnutí může zablokovat i
člen s min. podílem na světovém obchodu. Tento
systém přijímání závazků a rozhodnutí je však
neefektivní.
Struktura WTO je kromě zastřešující Dohody o
ustavení WTO, postavena na obsahu Dohod,
tvořících tzv. tři pilíře WTO. Jsou to: Dohoda
GATT pokrývající oblast obchodu s
nezemědělským a zemědělským zbožím, Dohoda
GATS pokrývající oblast obchodu se službami a
Dohoda TRIPS pokrývající otázky práv duševního
vlastnictví.
Základní cíle:
- zvýšení životní úrovně, dosažení plné
zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úrovně
reálného důchodu a efektivní poptávky a na
zvýšení výroby a obchodu se zbožím a se
službami, což umožní optimální využití světových
zdrojů v souladu s cílem trvale (udržitelného)
rozvoje;
- WTO je místem pro obchodní vyjednávání mezi
členy, řešení sporů vyplývajících z obchodu a
konfliktních zájmů v rámci organizace.
- Jednání probíhají na úrovni tzv. konference
ministrů.
Předchůdcem byla Organizace pro evropskou
hospodářskou spolupráci (OEEC).
V roce 1961 došlo k transformaci OEEC na
OECD. Oficiálním sídlem je Paříž.
Cílem organizace je dosažení udržitelného
ekonomického růstu a zaměstnanosti,
zvýšení životních standardů při současném
uchování finanční stability, liberalizace
mezinárodního obchodu, investic a financí.
Činnost OECD funguje díky cca 200
odborných výborů. Nejvyšší orgán – Rada.
OECD pravidelně vydává publikace s
ekonomickým přehledy a statistikami:
1/ Economic Outlook;
2/ OECD Factbook;
3/ Economic Surveys;
4/ Going for Growth.
OECD se snaží pravidelně koordinovat
hospodářskou politiku členských zemí.
Kromě členských států (38), kam patří i ČR, je
speciálním členem i EU a to v rámci
spolupráce v mezinárodním obchodě.
IMF je specializovanou institucí OSN.
Založen v roce 1944 jako brettonwoodská
instituce. Oficiálně začal fungovat v roce
1947. Má 190 členů, sídlo – Washington, D.C.
IMF byl založen s cílem podpořit mezinárodní
měnovou spolupráci, stabilitu měnových
kurzů a vyloučení jejich účelové depreciace,
podporu mezinárodního obchodu.
V současnosti IMF vykonává dohled na
mezinárodním finančním systémem – formou
dozoru nad ekonomickým a finančním
vývojem.
Činnosti:
1/ poskytování půjček (krátkodobé a
střednědobé) rozvojovým zemím ve vazbě na
problémy s platební bilancí;
2/ technická pomoc – vedoucí k vytvoření a
implementaci efektivních politik (fiskální a
měnová politika, finanční stabilita).
V rámci IMF je využívána jednotná mezinárodní
rezervní měna (SDR).
Jedná se o soubor institucí založených na
podporu finančních toků z vyspělých do
rozvojových zemí:
1/ Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj;
2/ Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA);
3/ Mezinárodní finanční korporace (IFC);
4/ Multilaterální agentura pro garanci investic
(MIGA);
5/ Mezinárodní centrum pro urovnávání
investičních sporů (ICSID).
Základním cílem je podpora produktivních
investic, tj. investic na rozvoj výroby.
Základní pravidla čerpání:
1/ Půjčky pouze na výrobní činnosti.
2/ Za každou půjčku se musí zaručit vláda.
3/ Půjčka se vztahuje na konkrétní projekt.
4/ Banka prověřuje, zda není možné projekt
financovat z jiných zdrojů.
5/ Půjčky nesmí být vázány na nákupy v určité
zemi či skupině zemí.
IDA pomáhá nejchudším zemím
poskytováním bezúročných půjček (tzv.
kreditů) s dobou splatnosti 35 až 40 let a
desetiletou lhůtou na zahájení splácení.
Podmínky pomoci:
1/ Země na „prahu chudoby“.
2/ Země musí mít ekonomickou a politickou
stabilitu.
3/ Země musí mít tíživý problém s platební
bilancí.
4/ Hospodářská politika země musí odrážet
úsilí pro rozvoj.
IFC je největším multilaterálním zdrojem kapitálu a
půjček pro financování projektů v soukromém
sektoru rozvojových zemí. Ve spolupráci se
soukromými investory financuje a poskytuje
poradenství soukromým podnikům a projektům a
pomocí poradenství pomáhá vládám rozvojových
zemí vytvářet podmínky ve prospěch toků domácích i
zahraničních úspor a investic.
Hlavním cílem činnosti IFC je podpora ekonomického
rozvoje v členských zemích. Podněcuje proto růst
výkonných firem a dobře fungujících kapitálových
trhů v členských zemích. Na investicích se IFC podílí
jen tehdy, když může poskytnout zvláštní příspěvek,
který doplňuje roli investorů. Stimuluje a mobilizuje
soukromé investice v rozvojovém světě.
MIGA podněcuje zahraniční investice v
rozvojových zemích prostřednictvím
poskytování záruk pro zahraniční investory
proti ztrátám způsobeným nekomerčními
(tzn. politickými) riziky, mezi něž patří
rozhodnutí v oblasti měnové politiky,
vyvlastňování, války či občanské nepokoje.
Poskytuje technickou pomoc při šíření
informací o investičních příležitostech.
ICSID je prostředníkem pro urovnávání sporů
mezi vládami a soukromými zahraničními
investory. Činí tak ve smírčích řízeních a
arbitrážích.
ISCID je autonomní organizací s úzkými
vazbami na Světovou banku. Všichni jeho
členové jsou zároveň členy Světové banky. Ve
správní radě, jíž předsedá prezident Světové
banky, má každá země, která úmluvu
ratifikovala jednoho zástupce.
BIS vznikla v roce 1930, sídlo Basilej, celkem
63 členů – zástupců centrálních bank.
Původní cíl: zajištění plateb německých
reparací po 1. světové válce a podpora
implementace brettonwoodského systému.
Soudobý cíl: přispívat k měnové a finanční
stabilitě; realizovat výzkum a statistiky v
oblasti světového bankovnictví.
BIS poskytuje služby výlučně centrálním
bankách a mezinárodním organizacím.
BIS rovněž významně pomohla s rozvojem
evropské měnové integrace.