Právo Evropské unie 9. Přednáška – Právo sociálního zabezpečení a pracovní právo v EU Koordinace národních systémů sociálního pojištění v rámci nařízení č. 883/2004 nvolný pohyb by byl omezený, jestliže by se pracovník musel obávat, že by jemu nebo jeho rodině z důvodu výkonu zaměstnání v jiném členském státě a s tím spojenou příslušností k různým národním systémům sociálního zabezpečení byly odepřeny určité sociální dávky, nebo by ztratil již získané nároky Koordinace sociálního zabezpečení v EU – základní principy nprincip rovného zacházení nprincip aplikace právního řádu jediného státu nprincip sčítání dob pojištění nprincip zachování nabytých práv (přenos dávek) Aplikace práva jediného státu nosoby podléhají zásadně jen právním předpisům jednoho členského státu njsou to předpisy toho státu, na jehož území mají těžiště sociální vztahy, tzn. zpravidla se aplikují předpisy státu zaměstnání (kde je osoba pojištěna) Zásada rovného zacházení nosoby, které bydlí na území některého členského státu a pro něž platí předpisy EU o sociálním zabezpečení, mají v podstatě stejná práva a povinnosti na základě právních předpisů jako státní příslušníci těchto států njsou nepřípustné také všechny „skryté formy diskriminace“ Sčítání pojistných období nse využívá v případech, kdy člověk stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném členském státě a přitom nesplní předepsanou dobu pro nárok na dávku v některém z nich. nzakotvují ustanovení, která umožňují pro získání nároku na dávky tam, kde to připadá v úvahu, přihlédnout i k dobám pojištění získaným v jiných členských státech. Princip zachování nabytých práv (přenos dávek) nzměna bydliště migrujícího pracovníka v rámci EU nesmí způsobit ztrátu nároků na sociální dávky Věcný rozsah koordinace: ndávky v nemoci a mateřství ndávky v případě invalidity ndávky ve stáří ndávky pozůstalým ndávky při pracovních úrazech a nemocí z povolání npohřebné ndávky v nezaměstnanosti nrodinné dávky NEMOC A MATEŘSTVÍ nve všech zemích Evropské unie rozlišovat dvě hlavní kategorie dávek: peněžité dávky a dávky věcné. NEMOC A MATEŘSTVÍ: Peněžité dávky nPodle obecného pravidla jsou peněžité nemocenské dávky vždy vypláceny podle právních předpisů toho státu, kde je osoba pojištěna, bez ohledu na to, ve které zemi bydlí nebo pobývá. NEMOC A MATEŘSTVÍ: Věcné dávky nNároky ze zdravotního pojištění jsou tak odvozovány ze systému toho státu, který je určen jako příslušný pro celou oblast sociálního zabezpečení. n Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) EHIC.JPG STAROBNÍ DŮCHODY A POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY nNařízení má zajistit, aby osoby, které se rozhodly odejít pracovat do jiného členského státu, nebyly poškozeny na svých důchodových právech oproti osobám, které pracovaly pouze v jednom členském státě. n PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ – VĚCNÉ DÁVKY nnáklady za výpomocně poskytnutou péči budou instituci v místě pobytu či bydliště proplaceny institucí kompetentní z hlediska hrazení nákladů léčení pracovních úrazů a nemocí z povolání té země, kde je osoba pojištěna PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ – PENĚŽITÉ DÁVKY npeněžité dávky jsou vždy vypláceny podle legislativy státu, kde je osoba pojištěna v okamžiku, kdy došlo k pracovnímu úrazu nebo k onemocnění nemocí z povolání, bez ohledu na místo trvalého nebo přechodného pobytu; n POHŘEBNÉ nNení třeba zdůrazňovat, že pohřebné bude vyplaceno kompetentní institucí státu, kde byla zesnulá osoba pojištěna, bez ohledu na to, ve kterém členském státě mají oprávněné osoby trvalý pobyt. NEZAMĚSTNANOST nObecně platí, že pokud chcete pobírat dávky v nezaměstnanosti, musíte pobývat ve státě, který tyto dávky vyplácí. nZa určitých podmínek však můžete odejít do jiného státu EU za účelem hledání práce a i nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti ze země, ve které jste o práci přišli. nV hostitelské zemi smíte zůstat maximálně 3 měsíce, můžete však požádat úřad práce státu, který dávky vyplácí, o prodloužení této doby až na 6 měsíců. n NEZAMĚSTNANOST nPřed svým odjezdem musíte: nbýt alespoň 4 týdny zaregistrováni v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce země, ve které jste se stali nezaměstnanými nPo příjezdu do cílové země: nmusíte se zaregistrovat do evidence uchazečů o práci u úřadu práce daného státu, a to ve lhůtě 7 dní od data, ke kterému jste přestali být k dispozici úřadu práce v zemi, ze které jste odjeli RODINNÉ DÁVKY nRodinné dávky poskytují všechny země, avšak jejich výše a podmínky pro jejich získání se značně liší. Přeshraniční pracovník njakákoli zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná osoba, která vykonává své povolání na území jednoho členského státu a bydlí na území jiného členského státu, do kterého se vrací zpravidla každý den nebo alespoň jednou týdně. Vyslaný pracovník nmá pravidelné místo výkonu práce v ČR (tj. je pojištěn v tomto státě), nvykonává přechodně práci nepřevyšující 1 rok ve druhém členském státě npracovněprávní vztah k původnímu zaměstnavateli trvá po celou dobu vyslání, Vyslaný pracovník npráci vykonává pro svého původního zaměstnavatele v ČR, tzn. že pracovník je zpravidla rovněž odměňován tímto zaměstnavatelem nzaměstnavatel provádí své aktivity zpravidla na území ČR n Pracovní právo v EU npracovní právo by mělo být upraveno především členskými státy, a nikoli EU nprávo EU ovšem podle zásady omezeného individuálního zmocnění ukládá členským státům zajišťovat jednotlivé pracovněprávní požadavky Směrnice 2006/54/ES no zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání nrovnost mezi muži a ženami je základní zásadou práva EU nzásada stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci Směrnice 92/85 n o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň. nstanoví, že pracovní podmínky a pracovní doba musí být u těhotných žen, matek nejmenších dětí a kojících matek přizpůsobeny tak, aby neohrožovaly jejich zdraví. Jedná se především o noční práci. n Směrnice 92/85 nstanoví minimální rozsah mateřské dovolené - činí 14 po sobě jdoucích týdnů a po tuto dobu musí být zachována všechna práva ženy z pracovní smlouvy nnáhrada mzdy v době mateřské dovolené nesmí být nižší, než je tomu u nemoci nzajišťuje pracovní volno pro prenatální vyšetření, pokud se tato vyšetření musí konat v pracovní době. Diskriminace žen v těhotenství nzaměstnavatel poruší příkaz rovného zacházení, pokud odmítne uchazečku z důvodu finančních nevýhod, které by mu vznikly v době jejího těhotenství ns příkazem rovného zacházení je dále neslučitelná úprava, která stanoví v případě nemoci vyplývající z těhotenství vyplácení nižší mzdy nebo platu než v případě běžné nemoci Směrnice 2019/1152 no transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii nnestanoví žádnou závaznou formu pracovních smluv, ale má zajistit, aby každý pracovník obdržel písemné údaje o hlavním obsahu svých povinností vyplývajících z pracovního poměru a tomu odpovídajících práv. Směrnice 2019/1152 npovinnost informovat se rozšiřuje i na nejdůležitější pracovní podmínky, zejména místo výkonu práce, délku pracovního poměru, nároků na dovolenou, výpovědní dobu, odměnu, pracovní dobu a odkaz na kolektivní smlouvy nzvláštní povinnosti existují pro případ přechodného vyslání pracovníka do jiného členského státu nebo třetího státu v souvislosti s tam platnými pracovními podmínkami Směrnice 2003/88 no některých aspektech úpravy pracovní doby nstanoví v zájmu ochrany zdraví pracovníků minimální požadavky na dobu odpočinku nvztahuje se na denní, týdenní a roční pracovní dobu, pojednává také o přípustnosti noční práce a práce v neděli. Směrnice 94/33 no ochraně mladistvých konkretizuje zákaz dětské práce a stanoví minimální požadavky na pracovní činnost přizpůsobenou vývoji mladistvých. nje zakázána zejména noční práce mladistvých (osob mladších 18 let) nstanoví omezení nejvyšší přípustné denní, týdenní a roční pracovní doby. Směrnice 94/33 nmá zajistit, aby minimální věk pro přijetí do zaměstnání nebo do práce nebyl nižší než minimální věk skončení povinné školní docházky stanovené vnitrostátními předpisy a v žádném případě nižší než patnáct let Směrnice 94/33 nzajistí, aby mladiství byli chránění proti jakékoli práci, která by mohla škodit jejich bezpečnosti, zdraví nebo tělesnému, duševnímu, morálnímu nebo společenskému vývoji nebo ohrozit jejich vzdělání. n Směrnice 94/33 nčl. státy přijmou opatření nezbytná pro omezení pracovní doby mladistvých na osm hodin denně a čtyřicet hodin týdně. nZákaz noční práce děti a mladistvých nčl. státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby mladiství pokud jejich denní pracovní doba přesahuje čtyři a půl hodiny, měli nárok na přestávku po dobu alespoň třiceti minut, pokud možno po sobě následujících n Směrnice 2002/14 no stanovení obecného rámce pro informování zaměstnanců a jednání s nimi. nslouží k podpoře sociálního dialogu (konzultace vedení podniku se zástupci zaměstnanců) nje třeba ji chápat jako příspěvek k prohloubení myšlenky spolurozhodování v podnicích činných na úrovni EU Směrnice 2002/14 nProjednávání nebo-li sociální dialog se koná: na) v době, způsobem a obsahem, které jsou vhodné nb) na příslušné úrovni řízení a zastoupení v závislosti na projednávané věci nc) na základě informací poskytnutých zaměstnavatelem a stanoviska, která jsou zástupci zaměstnanců oprávnění vyjádřit n Směrnice 2002/14 nd) tak, aby měli zástupci zaměstnanců možnost setkat se ze zaměstnavatelem a obdržet odůvodněnou odpověď na stanovisko, které mohou vyjádřit ne) cílem je dosáhnout dohody o rozhodnutích, která povedou k podstatným změnám v organizaci práce nebo ve smluvních vztazích Další důležité směrnice nSměrnice č. 98/59 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění nSměrnice č. 2001/23 týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů nSměrnice 2008/94/ES o ochraně zaměstnanců n v případě platební neschopnosti zaměstnavatele n n n