CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V NÁKLADOVÉM ÚČETNICTVÍ Přednáška č. 4 • Druhové členění nákladů •náklady účtujeme v 5. účtové třídě a lze je rozdělit na: • •náklady provozní – souvisí s pravidelně se opakující činností podniku • •náklady finanční – zachycují náklady spojené s finančními operacemi podniku • Účelové členění nákladů •je základem pro stanovení racionálního nákladového úkolu, se kterým se poměřuje skutečná výše spotřebovaných nákladů • •z hlediska identifikace nositele, který vyvolává vznik nákladů, můžeme provést rozdělení nákladů na: • •náklady hlavní výroby – vytváří se hlavní vlastnosti výkonů •náklady pomocné výroby - výrobek získává charakteristické znaky (barva) •náklady vedlejší výroby - výroba náhradních dílů, součástek •náklady přidružených činnosti – například zužitkování odpadu • • Účelové členění nákladů Základem účelového členění nákladů je jejich rozlišení na: •náklady technologické •náklady na obsluhu a řízení • Náklady technologické •vznikají v technologickém procesu dané činnosti • •jedná se o náklady objektivní, které odpovídají reálnému průběhu aktivity • •pokud se určitá výroba neuskuteční, technologické náklady nejsou vynaloženy • •příkladem může být mzda pracovníků, odpisy výrobního zařízení aj. • • • Náklady na obsluhu a řízení •jedná se o náklady vynaložené na činnosti nebo operace vytvářející podmínky k průběhu dané činnosti • •jsou obvykle vynakládány společně na zajištění více druhů výrobků • •při zavedení nebo zastavení určitého výkonu se rozsah těchto nákladů mění jen částečně • • Náklady jednicové •souvisí nejen s technologickým procesem jako celkem, ale přímo s jednotkou dílčího výkonu • •zpravidla se vypočítá vynásobením příslušné normy s předem stanoveným nebo skutečným počtem provedených výkonů (např. počtem vyrobených výrobků) • •základním hodnotovým informačním nástrojem jejich řízení je kalkulace • Náklady režijní •výše nákladů na obsluhu a řízení • •výše části technologických nákladů, která souvisí s technologickým procesem jako celkem • •neroste přímo úměrně s počtem provedených výkonů • •příkladem těchto nákladů může být mzda mistra, náklady na otop, které vychází z harmonogramu topné sezóny a normativu založeného na vytápěných m3 a další • •základním nástrojem řízení těchto nákladů je rozpočet • • • Členění nákladů podle odpovědnosti za jejich vznik •výchozím momentem členění nákladů ve vztahu k útvarům je rozčlenění podle místa vzniku nákladů, na to pak navazuje členění podle odpovědnosti za jejich vznik • •vnitropodnikové útvary, kterým jsou náklady přiřazovány do odpovědnosti, se nazývají odpovědnostní střediska • •mezi tyto náklady lze zařadit interní náklady • • Kalkulační členění nákladů •Pro účely kalkulací používáme kalkulační členění nákladů na: • •náklady přímé •náklady nepřímé • • Přímé náklady •bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu • •lze je jednotlivým aktivitám přiřadit bezprostředně při jejich vzniku • •jedná se například o náklady jednicové (jednicový materiál, jednicové mzdy, ostatní přímé náklady) • • • Nepřímé náklady •nevážou se k jednomu druhu výkonu • •zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech jako celku • • • Náklad podle závislosti na objemu výroby •Základem členění nákladů podle závislosti na objemu výroby jsou dvě základní skupiny nákladů: • •náklady fixní, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu prováděných výkonů nebo využití kapacity • •náklady variabilní, které se mění v závislosti na objemu výkonů • • Fixní náklady •nemění se v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku • •zpravidla se jedná o tzv. kapacitní náklady, které mají vztah k zajištění podmínek pro efektivní průběh podnikatelské činnosti • •z hlediska jejich ovlivnitelnosti ve vazbě na pokles ve využití kapacity se rozdělují na dvě následující skupiny: • •umrtvené (utopené) fixní náklady •vyhnutelné fixní náklady • • Fixní náklady • •čím větší bude objem provedených výkonů v rámci dané kapacity, tím rychleji bude klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonů (degrese fixních nákladů) • • !!!!!! • • Umrtvené (utopené) fixní náklady •jsou vynakládány často ještě před zahájením výroby • •souvisí zejména s pořízením dlouhodobého majetku (budovy, strojní zařízení, informační systém) nebo realizací jiného investičního rozhodnutí • •jejich celkovou výši nelze v průběhu podnikatelského procesu ovlivnit • •jedinou možností jejich snížení je opačně působící investiční rozhodnutí (např. odprodej strojního zařízení) • •jako příklad můžeme uvést odpisy fixních aktiv • • • Vyhnutelné fixní náklady •souvisí se zajištěním kapacitních podmínek podnikatelského procesu, avšak nesouvisí bezprostředně s investičním rozhodnutím • •při trvalém snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit • •příkladem mohou být časové mzdy mistrů, náklady na vytápění výrobních prostor v případě, že podnik redukuje třísměnný provoz na dvousměnný apod. • • Variabilní náklady •náklady, které se mění v závislosti na objemu výkonů • •ze je rozdělit na variabilní náklady: •proporcionální •nadproporcionální •podproporciální • • Nákladová funkce Celkové náklady = variabilní náklady + fixní náklady CN = VN + FN CN = vn * Q + FN CN…celkové náklady VN…celkové variabilní náklady FN….celkové fixní náklady vn…..variabilní náklady na jednotku Q……počet výrobků • Proporcionální náklady •předpokládá se, že jsou vyvolány jednotkou výkonu, jejich výše na tuto jednotku je konstantní a jejich celkový objem roste přímo úměrně s počtem výkonů • •jako příklad proporcionálních nákladů můžeme uvést veškeré jednicové náklady, ale i tu část režijních nákladů, která je ovlivněna stupněm využití výrobní kapacity (např. část nákladů na opravy automobilů, které jsou vyvolány v závislosti na ujetých kilometrech) • • • • Podproporcionální náklady •proporcionální náklady, které rostou v absolutní výši zpravidla pomaleji než objem výkonů a jejich průměrný podíl na jednotku produkce tedy klesá • •například náklady na opravu a údržbu strojního zařízení sledované ve vztahu k počtu vyrobených výrobků, které na něm byly vyrobeny, spotřeba elektrické energie, která zahrnuje tzv. paušál a hodinovou spotřební sazbu a další. • Nadproporcionální náklady •absolutní náklady rostou rychleji než objem výkonů •například zvýšení mzdových nákladů při zajišťování zvýšeného objemu výkonů přesčasovou prací nebo zvyšující se spotřeba pohonných hmot a mazadel při zvýšení rychlosti motorových vozidel, které v důsledku znamená zkrácení času dopravního výkonu • • Bod zvratu •resp. bod rentability často označovaný mezinárodní zkratkou BEP (Break-Even Point) odpovídá na otázku, • •jaký musí být minimální objem výroby, aby se tržby rovnaly nákladům •neboli od jakého objemu začne být firma rentabilní a začne generovat zisk •výsledek se uvádí ve většině případů v kusech • QBZ = F / (p – v) QBZ……..bod zvratu F……..fixní náklady celkem p………jednotková prodejní cena v………jednotkové variabilní náklady csvukrs • Bod zvratu csvukrs • Příspěvková marže (krycí příspěvek) •vyjadřuje rozdíl mezi jednotkovou či celkovou prodejní cenou a jednotkovými či celkovými variabilními náklady • •představuje část peněžních prostředků, která podniku zbyde na úhradu fixních nákladů • •výsledek se uvádí v měnových jednotkách (např. Kč, euro, USD apod.) • příspěvková marže = p – v p………jednotková či celková prodejní cena v………jednotkové či celkové variabilní náklady csvukrs • Příspěvek k tržbám csvukrs • Bezpečnostní marže csvukrs • Bezpečnostní podnikatelská rezerva •Bezpečnostní podnikatelská rezerva (BPR) znázorňuje, o kolik se mohou snížit výnosy, než se dosáhne bodu zvratu. BPR = celkové výnosy – celkové výnosy v bodu zvratu csvukrs • Bezpečnostní koeficient csvukrs Děkuji za pozornost