MATEMATIKA – seminář č. 9 – Určitý integrál a jeho aplikace PER PARTES Pro určitý integrál platí: 1. Vypočtěte: a) b) c) d) Výsledky: a) , b) , c) , d) SUBSTITUCE Musíme nahrazovat nejen integrovanou funkci, ale také integrační meze! 2. Vypočtěte: a) b) c) d) Výsledky: a) 3126/15 , b) 13/3 , c) 1/3, d) ln2. OBSAH PLOCHY POD (NAD) DANOU KŘIVKOU 3. Vypočtěte obsah plochy pod (nad) danou křivkou na daném intervalu: a) b) c) d) e) Výsledky: a) 26/3, b) 8, c) 3, d) 16/3, e) . OBSAH PLOCHY SEVŘENÉ KŘIVKAMI Obsah plochy mezi křivkami f(x) a h(x), kde h(x) je horní křivka a f(x) dolní křivka, a kde a a b jsou průsečíky obou křivek, počítáme podle vztahu: 4. Vypočtěte obsah plochy sevřené křivkami: a) y = 4x, y = x^2 b) y = x^2 – 4x, y = x c) . Výsledky: a) 32/3 , b) 125/6 , c) 9/2 OBJEM ROTAČNÍHO TĚLESA Objem V rotačního tělesa, které vznikne rotací křivky y = f(x) kolem osy x na intervalu (a,b) počítáme ze vztahu: . (Podobně lze vypočítat objem rotačního tělesa, pokud rotujeme křivku kolem osy y, pak jen zaměníme x za y). 5. Vypočtěte objem tělesa: a) které vznikne rotací křivky kolem osy x na intervalu (0,1). b) které vznikne rotací křivky kolem osy x na intervalu (1,4). Výsledky: a) V = π/2 , b) V = 3π. NEVLASTNÍ INTEGRÁL Integrály funkcí, které buď nejsou na daném intervalu omezené, nebo jsou omezené, ale integrační obor není omezený. 6. Vypočtěte: a) b) c) Výsledky: a) 1/2 , b) diverguje , c) 2 EKONOMICKÉ APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU (viz přednáška č. 8) a) Funkce celkových nákladů TC(x) a funkce marginálních nákladů MC(x), kde x je počet výrobků, spolu souvisejí takto: (celkové náklady jsou součtem marginálních nákladů). Integrační konstanta C se určí z jedné známé hodnoty TC(x) pro dané x. Stejný vztah platí také pro celkové příjmy TR(x) a marginální příjmy MR(x). b) Celkový příjem TR za období (t[1],t[2]), jestliže funkce f(t) vyjadřuje intenzitu toku příjmu (velikost renty) v čase t: . 7. Určete celkový příjem od 1 do 15 let, je-li hodnota renty v čase t (t jsou roky) dána funkcí Kč. Výsledky: 144 475 Kč 8. Vypočtěte celkový příjem vlastníka pozemku v čase t = 0 až 20 let, je-li hodnota renty dána funkcí Kč. Výsledky: 86 464 Kč c) Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce v podmínkách dokonalé konkurence (viz přednáška č. 9) Připomeňme si, že průsečík P[E] je bodem střetu křivek nabídky a poptávky a je nazývaný rovnovážná cena. Někdy jsou spotřebitelé ochotni zaplatit cenu, která je vyšší než rovnovážná cena P[E ] za každou jednotku produkce. V tomto případě, spotřebitelé získávají tím, že jsou schopni koupit produkt za cenu P[E]. Spotřebitelský zisk, též nazývaný jako přebytek spotřebitele (CS), je představován plochou oblasti nad horizontálou P=P[E] a pod křivkou poptávky. Plocha této oblasti je oblast pod křivkou poptávky přes interval [0, Q[E]] mínus oblast pravoúhelníku, jehož šíře je Q[E ]a jeho výška je P[E]. Z toho důvodu přebytek spotřebitele můžeme zapsat takto: Producent, který je je ochoten nabízet produkt za cenu pod P[E], bude realizovat zisk z prodeje produktu za cenu P[E. ]Celkový zisk výrobce, nazývaný také přebytek výrobce (PS), je představován plochou oblasti pod horizontální křivkou P=P[E] a nad křivkou nabídky. Vidíte, že obsah této oblasti je plocha pravoúhelníku, šíře Q[E] a výšky P[E] mínus plocha oblasti pod křivkou nabídky přes interval [0,Q[E]]. Z toho plyne, že přebytek výrobce 9. Vypočtěte přebytek spotřebitele a přebytek výrobce (v podmínkách dokonalé konkurence) za předpokladu, že nabídková funkce S(Q) = Q^2 + 1 a poptávkový funkce D(Q) = 11 – 3Q. Výsledky: CS = 6, PS = 16/3.